6. 9. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
6. 9. 2004
George Bush neporozuměl, čemu čelí. Je o hodně pitomější než Bin Ladin. A to je náš problém.

Rozhlasová stanice BBC Radio Four vysílala koncem minulého týdne z Foreign Press Association v Londýně diskusi k argumentu "Ve válce proti terorismu lze zvítězit pouze silou". Byla to pozoruhodná ukázka veřejné diskuse, z níž citujeme.

Navrhovatelem motion, tj. úvodního argumentu pro zahájení diskuse (čeština pro to ani nemá samostatné slovo!) byl Dominic Cummings, donedávna šéf strategického oddělení britské Konzervativní strany, nyní ředitel výzkumné organizace The New Frontiers Foundation, a Michael Gove z deníku Times. Na druhé straně stáli Rosemary Hollis, šéfka programu pro Blízký východ v Královském ústavu pro mezinárodní záležitosti, a Fred Halliday, profesor mezinárodních vztahů na London School of Economics.

6. 9. 2004

Rusko ostře odmítlo prohlášení EU, vydané jménem ministrů zahraničí evropské organizace, v němž uvedl holandský ministr Bernard Bot, že by se EU chtěla dozvědět od ruských úřadů, jak k tragédii došlo. Tato věta byla posléze vyškrtnuta z oficiálního prohlášení, poté, co na ni Rusko reagovalo zuřivě. Ruské ministerstvo zahraničí charakterizovalo toto prohlášní jako "drzé, odporné a nesmírně urážlivé".

5. 9. 2004

Beslan:

Lidé z města Beslan začali pohřbívat své mrtvé děti a příbuzné. Při krveprolití, jímž skončilo obléhání školy, poté, co ji ovládli pročečenští ozbrojenci, zemřelo téměž 370 osob. Někteří rodiče si stále ještě nejsou jisti, zda jejich děti zemřely. Téměř 200 osob je pořád ještě oficiálně nezvěstných.

4. 9. 2004

Počet obětí krvavého a chaotického útoku na školu v severoosetském Beslanu stoupl v sobotu na 323 osob. Prezident Vladimír Putin město v sobotu ráno navštívil a konstatoval: "Všeobecně musíme přiznat, že jsme neprokázali porozumění složitostem a nebezpečím procesů probíhajících v naší zemi a ve světě. V každém případě jsme nebyli schopni adekvátně reagovat. Prokázali jsme slabost a slabí lidé bývají poraženi."

Předtím uvedl Boris Dzgojev, regionální ministr pro krizové záležitosti, že během krize zahynulo 323 obětí, z toho 156 dětí.

Celkem se útoku na školu účastnilo 32 extremistů, 10 z nich byli Arabové. Všichni byli usmrceni. Více než 500 osob bylo zraněno, včetně mnoha dětí, když třídenní obležení skončilo v pátek mnoha explozemi a dlouhými intenzivními přestřelkami.

4. 9. 2004
"Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-li již více lásky neukáže? Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? Zdali zapomněl se smilovávat Bůh silný? Zdať zadržel v hněvě milosrdenství svá? I řekl jsem: Toť jest má smrt."

Titulek sobotního deníku Daily Telegraph shrnuje názory veškerého britského tisku, který věnoval o víkendu mnoho stránek fotografiím i podrobným líčením nesmírného utrpení v severoosetijském městě. Ocitujme několik myšlenek z obecnější úvahy na toto téma, jak je zformuloval v Daily Telegraphu Adam Nicholson:

"Poznáváme teď chvíle hrůzy hned, jak k nim dojde. Nikdo z nás, kdo kdy viděl onu fotografii holčičky, jak běží v děsu přes rýžová pole ve Vietnamu, ji nikdy nezapomene."

4. 9. 2004

Beslan:

Mnoho dětí, které byly zadržovány únosci ve škole v Beslanu, bude mít psychické problémy po dlouhá desetiletí a někteří se možná nikdy plně neuzdraví, konstatovali britští odborníci na traumata z dětství.

Příznaky posttraumatického stresu se sice liší dítě od dítěte, ale mnoho dětí bude trpět děsivými nočními můrami, takže se začnou bát chodit spát. Některým dětem se denně budou scény z obležené školy vracet.

Menší děti budou mít zřejmě strašný strach, aby nikdy nebyly o samotě a budou se obsesivně držet rodičů. Bude u nich docházet k pomočování, ke scénám, k opakujícímu se chování a budou mít problémy se vztahy k jiným. Mnoho dětí bude mít strašný strach vrátit se do školy.

4. 9. 2004

Beslan:

"Zlo" únosců v ruské škole se stalo zkouškou pro náboženskou víru i arcibiskupa z Canterbury, nejvyššího představitele anglikánské církve. Bylo by nelidské nepochybovat o své víře, řekl dr. Rowan Williams v rozhlasu BBC. "Myslím si, že nejvážnějším útokem na osobní víru každého člověka je utrpení dětí," uvedl. "Když vidíte tu intenzitu energie, jakou lidé dokáží vložit do takového zla, pak ... zaváháte, máte pochybnosti. Bylo by myslím nelidské, kdyby člověk takto nereagoval."

6. 9. 2004

Je možno poskytnout ZDE, píše Marie Lipoldová.

4. 9. 2004

sobota 1.30: Namátkou citujeme jeden z prvních ostře kritických rozborů práce ruských bezpečnostních jednotek:

Obrovské sympatie vůči Rusku ohledně krize s rukojmími byly už v pátek oslabeny ostrou kritikou osob, odpovědných za zasahující bezpečnostní složky. Ruští šéfové bezpečnostních složek se hájili, že rozhodnutí zaútočit na školu bylo neplánované. Kritikové operace, včetně bývalých příslušníků britských speciálních jednotek SAS, zdůraznili, že to byl přesně ten problém:

3. 9. 2004

sobota 1.00: Podle britských a amerických zpravodajských televizních stanic vznikly v městě Beslan scény absolutního chaosu a dezorganizace. K útoku ruských vojáků na školu údajně došlo proto, že jedna z bomb únosců zřejmě technickým nedopatřením explodovala. To přimělo děti, aby začaly ze školy utíkat a únosci po nich začali střílet. Proto proti únoscům začali střílet ruští vojáci. Je neuvěřitelné, zdůrazňují západní televizní stanice, že kolem školy nebyl udržen bezpečnostní kordon a že bylo příslušníkům veřejnosti dovoleno, aby se na scénu dostavili s vlastními zbraněmi. Když byla zahájena střelba, začali střílet i tito civilisté! Děti utíkaly ze školy v křížové palbě ze tří různých směrů. Byl nedostatek zdravotního personálu, snažili se pomáhat civilisté, někteří ranění byli opuštěni, vládl všeobecný zmatek. Ruské speciální jednotky zasahovaly váhavě a nerozhodně a byly vybaveny zastaralým zařízením. Putin čelí v nadcházejících dnech četným otázkám. Jakým způsobem se bude odstraňovat trauma dětí, které přišly první den do školy, a zda je bude možno přesvědčit, aby do školy vůbec chodily, když se pro ně škola stala synonymem vraždění, je další věc.

sobota 0.00: Oficiální ruské zdroje uvádějí podle zvláštní zpravodajky BL v Rusku 640 raněných, z nich 321 dětí. Mrtvých je nejméně 150. Identifikováno bylo 79 obětí, z toho 12 dětí.

pátek 23.00: Nejméně 200 osob zemřelo ve škole v jižním Rusku, kde osoby, podezřelé ze sympatií k čečenskému separatismu, zadržovaly stovky rukojmích.

Desítky mrtvol, včetně mrtvol dětí, viděli zpravodajové u márnice, a očekává se, že počet mrtvých stoupne. Stovky osob byly zraněny, když únos dospěl do násilného a chaotického vyvrcholení.

Boje kolem školy skončily a většina únosců byla buď usmrcena anebo zajata, i když jsou podle zpráv ještě čtyři na svobodě.

Regionální vedoucí politický představitel Alexander Szasochov v pátek večer v televizi oficiálně oznámil, že únos skončil.

Kolem školy bylo ještě dál slyšet výbuchy, údajně to byly řízené exploze min a rozbušek, které odstraňovali sapéři.

Stále ještě není známo, co vyvolalo explozi, které vedla ruské speciální jednotky k útoku, který byl neplánován, avšak Rusko tvrdí, že byl nutný na záchranu životů rukojmích. U školy se odehrávaly děsivé scény, nahé děti v hrůze utíkaly ze školy uprostřed střelby a rvaly lahve s vodou z rukou zdravotnického personálu. Do nemocnice bylo během dne odvezeno 646 osob, 227 z nich dětí. Původní odhady počtu rukojmí byly 354, ale prezident Vladimír Putin uvedl, že ve sportovní hale školy zřejmě bylo zadržováno 1200 lidí a kolem nich byly všude umístěny bomby. Podle zpráv byly tři únosci zatčeni zaživa. Dvacet dalších zahynulo při bojích s vojáky. Nejméně devět z nich byli Arabové, uvedli oficiální činitelé. Podle ruských zdrojů byl jedním z únosců černoch. Podle neoficiálních zdrojů ze serveru voina.ru prý stříleli únosci děti dozad a ubíjeli raněné pažbami.

Podrobnosti v angličtině ZDE

3. 9. 2004

Záběry zkrvavených dětí, vynášených nahých ze školy v Beslanu, které se živě vysílají na hlavních televizních okruzích v Rusku, traumatizují národ. Rusové jsou zvyklí na teroristické útoky. Stali se vůči nim vzdorně imunní a dali svému prezidentu, Vladimíru Putinovi, volnou ruku, aby na ně reagoval vojensky. Ale právě podstata zrovna tohoto útoku - zaměřeného proti nejmenším dětem, žijícím v jedné z nejchudších částí Ruska - způsobila, že tato situace je jiná. Toto je opravdu pro Rusko ekvivalent 11. září, píše komentátor John Kampfner a pokračuje:

Neber si to tak, pak si pustíš Českou televizi a uvidíš se v úplně jiným světle...
5. 9. 2004

5. 9. 2004

Virtuální bohoslužba jako protiklad touhy po moci

Kdo se chce stát mezi vámi velkým, ať je vaším služebníkem, říká Ježíš svým učedníkům. Srovnáme-li toto jeho slovo se současnu politickou scénou, zdá se být zcela odtržené od toho, co se samo rádo nazývá "reálný život". Jsou tedy tato Ježíšova slova o povaze moci jen slova do církve, či do privátního života? Ostatně což on sám neříká, že "jeho království není odsud", že nejde u Božího království o pozemskou říši a o panování v řádu tohoto světa?

3. 9. 2004

Komunistický představitel Karel Hoffmann bude propuštěn z vězení domů. Byl odsouzen na čtyři roky za to, že dal během srpnové okupace vypnout rozhlasové vysílání a porušil tím telekomunikační zákon. Hoffmann, který se bránil u soudu tvrzením, že jednal na přímý příkaz prezidenta, pobyl na Pankráci necelý měsíc. Propuštěn bude ze zdravotních důvodů. Na základě soudních lékařů o tom dnes rozhodl městský soud. Řekla to soudkyně Pavla Augustinová. "Ty důvody jsou čistě zdravotní, odsouzený trpí řadou chronických nevyléčitelných nemocí, které jsou adekvátní jeho věku," vysvětlila soudkyně novinářům.

Dokud rozsudek nenabude právní moci, musí Hoffmann podle Augustinové zůstat ve vězení. V případě, že by se státní zástupce vzdal stížnosti, tak by byl verdikt definitivní zřejmě ještě dnes nebo v pondělí. Když si ponechá lhůtu a stížnost nakonec nepodá, pak by byl rozsudek pravomocný v úterý. Jestliže se státní zástupce odvolá, tak ve věci rozhodne pražský vrchní soud.

Karel Hoffmann TÉMA BL

6. 9. 2004

Dopis Václavu Klausovi

Vážený pane prezidente,

Vracím se k Vašemu dopisu z 23.8.2004 a mé odpovědi z 27.8.2004. Život prokázal pravdivost mého tvrzení, že justice má zákonné prostředky, jak humánním způsobem vyřešit osud starého muže Karla Hoffmanna, a že se naopak mýlili Vaši poradci, kteří Vám podsunuli nepřesný popis beznadějnosti jeho právní situace, z které měla být jediným východiskem Vaše slitovnost. Toto zjištění mě ale netěší. Nemohu mít radost z toho, že hlava mé vlasti může dostat od svých poradců účelově zkreslené rady.

3. 9. 2004

K rozsudku nad Karlem Hoffmannem

Příspěvek do diskuse k tématu Britských listů "Karel Hoffmann"

Divil jsem se obecnému rozhořčení, že prakticky nikdo z prominentů minulého režimu nebyl za svoje činy odsouzen. V průběhu uplynulých let jsme mohli pozorovat řadu obžalovaných, kterým jejich zdravotní stav údajně znemožňoval se dostavovat na soudní jednání a řadu dalších osob, které nikdy ani nebyly obviněny, případně byly z obžaloby zproštěny z ryze formálních důvodů, využívajíce nejrůznější kličky práva.

Samuel P. Huntington: Who Are We?
3. 9. 2004
Samuel P. Huntington: Who Are We? (podtitul variabilní dle jednotlivých trhů: Americas Great Debate, The Challanges to America's National Identity, The Erosion and Renewal of American National Identity nebo The Cultural Core of American National Identity) - Kdo jsme? Výzvy americké národní identitě, 428 str., angl.: Simon & Schuster New York, květen 2004 - ISBN 0684870533, 26 USD, £18.99 , něm.: (Die Krise der amerikanischen Identität) Europaverlag, Hamburg 2004 ISBN 3203780607, 29.90 EUR

Nekamenujte proroky. Poté, co americký historik Samuel P. Huntington světovým bestsellerem o "střetu civilizací" otevřel téma "vnějšího ohrožení" americké civilizace, a předpověděl svého druhu tragické události z 11. září 2001, jeho poslední kniha se obrací směrem k ohrožení vnitřnímu. Tón Huntingtony knihy Who Are We? The Challanges to America's National Identity (Kdo jsme? Výzvy americké národní identitě) je varovný. Na 428 stranách črtá autor dramatický vývoj, jemuž čelí Amerika za posledních 50 let: tím nebezpečím jsou Mexičané a v širším hledisku Hispánci.

5. 9. 2004
Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová

Korespondent Mafkarat al-Islam také oznámil, že v úterý došlo v zóně k velkému požáru. Oheň zachvátil všechny svazky a listiny týkající se práce amerických výzvědných služeb v Iráku. Po uhašení ohně Američané zjistili, že několik zvláštních fasciklů zmizelo nebo bylo ukradeno těsně před vypuknutím ohně. Konkrétně šlo o materiály týkající se Saddáma Husajna, svazky o iráckých udavačích a svazky osvětlující práci americké rozvědky v Iráku.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Zpravodajství iráckého odboje TÉMA BL
6. 9. 2004

Když jsem v srpnu byl na silnici a když jsem se potom vrátil, hodně lidí se na mne dívalo skrz prsty. Rozumím jim. Rozumím tomu, proč oni nerozumí mně.

Nejprve bych se ale chtěl zastavit u toho, proč vůbec cestovat stopem.

6. 9. 2004
připravil Jan Sýkora

V současnosti je pod záštitou amerického Energetického úřadu vyvíjen jaderný reaktor, který může uspokojit energetické potřeby rozvojových zemí bez rizika zneužití štěpných materiálů pro získání zbraní. Cílem je vytvořit zapečetěný reaktor, který může být dopraven na vhodné místo, zde ponechán v činnosti až po dobu 30-ti let a po vyčerpání palivových článků opět převzat zpět. Projektanti tvrdí, že štěpný materiál nebude moci nikdo vyjmout, neboť bude chráněn neporušitelným kontejnerem s množstvím elektronického zabezpečení, napojeného přímo na poskytovatele reaktoru, tedy USA.

6. 9. 2004

aneb jak Česko šlape po právech uprchlíků i vlastní budoucnosti

Lubor Kysučan

"Smluvní státy poskytnou uprchlíkům co nejpříznivější zacházení, a v žádném případě ne méně příznivé, než jaké je poskytováno obecně cizincům za stejných okolností, pokud jde o jiné než základní školní vzdělání, a zejména pokud jde o přístup ke studiu, uznávání cizích školních vysvědčení, diplomů a titulů, promíjení školného a poplatků a udělování stipendií.

Úmluva o právním postavení uprchlíků, čl. 22, odst.2

Nesporný ekonomický a vědecko-technologický úspěch zemí, jako jsou USA, Kanada, Austrálie a Nový Zéland, spočívá především v ochotě a pružnosti, s níž jejich otevřené společnosti byly a do značné míry i dodnes jsou schopny prostřednictvím promyšlené migrační politiky přilákat otevřené hlavy a talentované lidi z celého světa a poskytnout jim šance k uplatnění a rozvíjení jejich nadání. Jistě i díky tomu se tyto země po léta nalézají v každoročních přehledech kvality života publikovaných OSN na nejvyšších příčkách celosvětového žebříčku. Podobně nadějeplné perspektivy by teoreticky mohla mít i Česká republika, v níž se usazuje stále více cizinců, mezi nimi i úspěšní žadatelé o azyl. Bohužel, podobně jako v mnoha jiných případech, této šance (nabízející se jí bez jakéhokoliv úsilí málem na stříbrném podnose) nejen že nevyužívá, ale přímo programově se jí vzdává.

6. 9. 2004

Jiří Pehe v LN 20.8. označil rozhořčení nad kauzou Přibyl za licoměrnost, pramenící z neochoty vyrovnat se s vlastní minulostí a předkládající veřejnému odsudku namísto skutečných viníků garnituru lidí, kteří se v podstatě neprovinili víc, než většina ostatních, kteří před nespravedlností ze strachu zavírali oči. Jeho příspěvek vyvolal rozsáhlé reakce, od Jiřího Justa, který v LN 23.8. namítá, že nelze házet celý národ do jednoho pytle a zdůrazňuje rozdíl mezi bijícími policajty a občany bitými za to, že oči otevřeli až třeba po Prostě Gentlemana, který na Neviditelném psu 31.8. Jiřímu Pehemu upírá právo špatné svědomí národa vůbec jen konstatovat.

6. 9. 2004

Rád bych také reagoval, totiž na článek pana Válka. Takové neporozumění původnímu článku pana Davida mě opravdu zarazilo. Jako by se pan Válek ani nesnažil rozumět; pana Davida dle mého názoru přímo uráží, když naznačuje spojitost jeho uvažování s předčasným ukončováním života potenciálních dárců orgánů A mě zase uráží reakce pana Válka, který jako by se pokoušel vyvolávat strach, míní Václav Vlček

6. 9. 2004

Minulý týden vzrušila veřejnost smrt dalšího rukojmího zajatého organizací, nazývající se Islámská armáda Iráku. Enzo Baldoni, italský novinář na volné noze a dobrovolník Červeného kříže, který sbíral podklady pro knihu o irácké resistenci, byl zastřelen poté, co úřady Itálie odmítly stáhnout svých 3000 vojáků z okupované země.

5. 9. 2004

Neuplyne většinou den, aby ve zpravodajství České televize nebyl příspěvek o Izraelcích nebo o Izraeli. Nejspíš to není vliv státu Izrael ani aktivita její tajné služby Mossad, ale prostě politika této často kritizované české mediální instituce. Ve čtvrtek 2.9. byla v pořadu Jihomoravský večerník dlouhá reportáž o letecké show, která se uskuteční v neděli 5. září v Brně na letišti v Tuřanech. Kromě jiných leteckých (zřejmě málo zajímavých) ukázek bylo v reportáži zdůrazněno, že přehlídky se zúčastní izraelské letectvo se svými americkými stroji F-16. Podle redaktora ČT1 Jaromíra Šale budou okolí letiště střežit za nejpřísnějších bezpečnostních pravidel stovky členů různých bezpečnostních agentur včetně armády a policie. Posledně jmenovaná prý dokonce na akci nasadí všechny své muže.

Jedna důležitá věc však byla v pořadu tradičně vynechána.

6. 9. 2004

Na stránkách Britských listů se rozvinula ostrá diskuse nad problémem transplantací. Většinou šlo o reakce lidí na článek bývalého ministra pana Davida. Tito lidé, odmítající poskytnout své orgány po vlastní smrti, vymýšlejí všelijaké teorie o možném zneužití a dokonce mluví o svém strachu ze zavraždění, aby lékaři mohli jejich orgány použít. Myslím, že v nemocnicích nic takového nehrozí - zatím. Lékaři státních nemocnic nebudou nikoho zabíjet pro orgány. Nemají k tomu žádný důvod. A o odebrání orgánů rozhoduje příliš mnoho lidí, než aby se dali zneužít. Čeští lékaři nejsou zločinci.

3. 9. 2004

Není mnoho českých knih, jimž by britská média věnovala pozornost, a není mnoho mezinárodních titulů, k nimž by se světové sdělovací prostředky vracely po letech jen proto, že nadešlo kulaté výročí jejich prvního vydání. Pozoruhodnou výjimkou se stala Nesnesitelná lehkost bytí Milana Kundery. Britská média v těchto dnech oslavují dvacáté výročí její publikace v angličtině. Na příští týden chystá nakladatelství Faber and Faber nové, "jubilejní" vydání této knihy. Ne že by to bylo zapotřebí. Nesnesitelná lehkost bytí je totiž jedním z mála titulů českých autorů, jež jsou k dispozici v britských knihkupectvích trvale. Deník Guardian poukazuje na to, že tato Kunderova kniha vůbec nezastarala, ačkoli podle recenzenta obsahuje celou řadu poněkud neživotných pseudofilozofických spekulací a "mnoho politiky".

Tento "Úhel pohledu" vyšel v pátek 3. 9. v Lidových novinách; kompletní text ZDE

3. 9. 2004
Když Miloš natáčel Amadea, šel filmovat do Žehušic, do obory s bílými jeleny, kam ho v dětství vodil tatínek. Technika ještě nedorazila, my jsme s Milošem leželi na trávě nohama od sebe a hlavama k sobě a Miloš mi povídá: "Víš, já chci udělat všechno pro to, aby mi nemohli upřít tuhle polovinu světa." A já zas řekl: "A já chci udělat všechno pro to, aby mi nemohli upřít tamtu polovinu světa." Což byly dle mého velice rozumné úvahy, protože tenhle svět je náš a nikdo nemá puvuár nám ho celej brát.

Rozhovor se spisovatelem, překladatelem a historikem dr. Zdeňkem Mahlerem, scénáristou filmů Svatba jako řemen, Nebeští jezdci, Božská Ema a Amadeus.

1. 9. 2004

Tento časopis pro vás vyrábíme bez rozpočtu: Přispějte!

V srpnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 6350,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

18. 6. 2004

Ceník reklamy na BL

22. 11. 2003

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

29. 12. 2003

Jak Češi bojují

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

17. 6. 2004
>   29. 7. 1996 - 30. 12. 1996
>     2. 1. 1997 - 28. 3. 1997
>     2. 4. 1997 - 30. 6. 1997
>     1. 7. 1997 -   1. 9. 1997
>     3. 9. 1997 - 28. 9. 2001
(Interní linky v článcích dosud nefungují, pokud nenahradíte sekvenci http://www.britskelisty.cz/ sekvencí http://www.blisty.cz/files/isarc/)
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
6. 9. 2004 Jak se nestát Amerikou Lubor  Kysučan
6. 9. 2004 Lze ve válce proti terorismu zvítězit pouze silou?   
6. 9. 2004 Karel Hoffmann a prezidentské milosti Zdeněk  Jemelík
6. 9. 2004 Obhajoba stopu Hynek  Hanke
4. 9. 2004 Děti, které přežily, budou trpět celá desetiletí   
4. 9. 2004 Beslan nám nic neříkal - teď je synonymem zla   
3. 9. 2004 Noc se stmívá vždy jen jednou, den se dní jen vždycky jeden... Irena  Zítková
3. 9. 2004 Třeba uprostřed noci na opačný straně Zeměkoule Tomáš  Koloc
3. 9. 2004 Byla válka v Kosovu také založena na podvodných tvrzeních?   
3. 9. 2004 Al Jazeera chce zahájit televizní vysílání v angličtině   

Kavkaz, Náhorní Karabach, Čečensko RSS 2.0      Historie >
6. 9. 2004 Rusko ostře odmítlo prohlášení EU o Beslanu   
4. 9. 2004 Guardian: Špatně provedená operace zřejmě "musela skončit katastrofou"   
4. 9. 2004 V Beslanu zahynulo 323 osob, z toho 156 dětí   
4. 9. 2004 Děti, které přežily, budou trpět celá desetiletí   
4. 9. 2004 Masakr přivedl k pochybnostem o Bohu i arcibiskupa anglikánské církve   
4. 9. 2004 Beslan nám nic neříkal - teď je synonymem zla   
3. 9. 2004 Guardian: "Putinova politika tvrdé ruky selhala"   
3. 9. 2004 Vysoký počet obětí únosu v ruské škole   
2. 9. 2004 Ze školy v Osetii propuštěno několik osob   
2. 9. 2004 Rusko a Čečensko: Nový druh extremistů a svatá válka   

Asymetrická válka a to, co nazýváme terorismem RSS 2.0      Historie >
6. 9. 2004 Rusko ostře odmítlo prohlášení EU o Beslanu   
5. 9. 2004 Město začalo pohřbívat své děti   
4. 9. 2004 Guardian: Špatně provedená operace zřejmě "musela skončit katastrofou"   
4. 9. 2004 V Beslanu zahynulo 323 osob, z toho 156 dětí   
4. 9. 2004 Děti, které přežily, budou trpět celá desetiletí   
4. 9. 2004 Masakr přivedl k pochybnostem o Bohu i arcibiskupa anglikánské církve   
4. 9. 2004 Beslan nám nic neříkal - teď je synonymem zla   
3. 9. 2004 Ve škole v Severní Osetii je prý zadržováno "přes 1000 osob"   
3. 9. 2004 Vysoký počet obětí únosu v ruské škole   
3. 9. 2004 Guardian: "Putinova politika tvrdé ruky selhala"   

Karel Hoffmann RSS 2.0      Historie >
6. 9. 2004 Karel Hoffmann a prezidentské milosti Zdeněk  Jemelík
3. 9. 2004 Hoffmann jde z vězení domů   
3. 9. 2004 Jsem rád, že spravedlnost zůstala slepá Ivan  Veselý
23. 8. 2004 Nelítostná spravedlnost Zdeněk  Jemelík
20. 8. 2004 Kdo jinému jámu kopá - tak se z lesa ozývá... Jan  Sýkora
18. 8. 2004 Vraždili bez morálních zábran Jiří  Hudeček
16. 8. 2004 Karel Hoffmann a jeho právo "vyjadřovat se nehorázně" Jan  Sýkora
12. 8. 2004 I odpůrce demokracie jako Karel Hoffmann má právo se hájit demokratickými prostředky   
12. 8. 2004 Hoffmann sedí poprávu Eduard  Vacek
12. 8. 2004 Ještě o Karlu Hoffmannovi: Nemají pravdu ani Ján Beňak, ani Eduard Vacek Jan  Čulík

Transplantace a etika RSS 2.0      Historie >
6. 9. 2004 Nechraňme mrtvé na úkor živých   
4. 9. 2004 Eutanázie a transplantace Ivan  Válek
3. 9. 2004 Děs nad lékaři a transplantacemi Ivan  Válek
3. 9. 2004 Tomáš Fuk pochopil opravdu málo Ivan  David
3. 9. 2004 Transplantace Petr  Wagner
2. 9. 2004 Jak je to přesně s transplantačním zákonem?   
2. 9. 2004 Proč ubylo transplantací Ivan  David
2. 9. 2004 "Tomáš Fuk nic nepochopil?"   
1. 9. 2004 Shnijte v hrobě kompletní! Ivan  David
2. 3. 2004 Nepotřebujeme Boha! Máme etickou komisi! Ladislav  Kahoun

Klecová lůžka RSS 2.0      Historie >
21. 7. 2004 Jak stát dělá překážky i dětem postižených rodičů Jan  Paul
21. 7. 2004 Stát, sociální ústavy a iniciativa jednotlivce Jan  Čulík
20. 7. 2004 Český systém ústavní a sociální péče se musí změnit Jan  Čulík
20. 7. 2004 Pacienti v klecích mají být po protestu Rowlingové propuštěni   
19. 7. 2004 Jak stát dělá překážky rodičům postižených dětí Martina  Dostálová
17. 7. 2004 Proč je dobré zrušit klece Bohumil  Kartous
16. 7. 2004 Mezinárodní lidskoprávní organizace kritizují Václava Klause   
15. 7. 2004 Václav Klaus: "Ať si imperialisté zuří..." Jan  Čulík
15. 7. 2004 "Podivín", který se stará o své invalidní dítě Martina  Dostálová
8. 7. 2004 Čech v kleci   

Český film RSS 2.0      Historie >
9. 8. 2004 LFŠ: Skvělá akce, mizerné provedení Ondřej  Čapek
9. 8. 2004 Co dluží česká kultura komunismu Milan  Černý
5. 8. 2004 Několik poznámek na téma LÁSKA Igor  Chaun
5. 8. 2004 O filmové klasice: stačilo by uvolnit autorská práva   
4. 8. 2004 České klasické filmy by měl na DVD vydávat stát prostřednictvím Národního filmového archivu   
3. 8. 2004 Otakar Vávra: Umělec s malým u Milan  Černý
3. 8. 2004 O tvůrčí integritě v dobách útlaku Jan  Čulík
3. 8. 2004 Morální integrita patnácti milionů lidí, kteří jen žili své životy Štěpán  Kotrba
2. 8. 2004 Non Plus Ultras: další neúspěšný pokus, který se snaží být filmem Jan  Čulík
2. 8. 2004 Ohlédnutí za Letní filmovou školou 2004 Jan  Čulík

Vláda Stanislava Grosse a politika ČSSD RSS 2.0      Historie >
1. 9. 2004 Standa Rovňák a jeho středně Rychlé šípy Martin  Mařák
31. 8. 2004 ČR "spěje k hospodářskému úpadku"   
31. 8. 2004 Normální je nelhat? Jan  Čulík
31. 8. 2004 Telecí en Gross Ondřej  Hausenblas
27. 8. 2004 Hloupost ministra nebo vlastizrada? Štěpán  Kotrba
27. 8. 2004 Kolik stránek má Grossova právnická disertace na universitě v Plzni?   
24. 8. 2004 Vláda prošla 101 hlasy   
23. 8. 2004 Programové prohlášení vlády selhává ve všech oblastech Jiří  Velebný
22. 8. 2004 Programové prohlášení vlády České republiky - definitivní text   
20. 8. 2004 Kdy rezignovat? Ivan  David

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
6. 9. 2004 Lze ve válce proti terorismu zvítězit pouze silou?   
2. 9. 2004 USA anulují rozsudky o "teroristech"   
1. 9. 2004 Permanentní válka Oskar  Krejčí
31. 8. 2004 Americká globální strategie proti terorismu musí být také pozitivní   
31. 8. 2004 Americká letadla "bombardovala afghánskou vesnici"   
28. 8. 2004 Šéf britských konzervativců zaútočil na Bílý dům   
27. 8. 2004 Irák: Jde o vymezení toho, jak se užívá moc   
27. 8. 2004 Ano, jsem ve službách islámských fundamentalistů Bohumil  Kartous
27. 8. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 22. srpna 2004   
26. 8. 2004 Druhá americká zpráva o týrání iráckých vězňů v Abu Ghraib zveřejněna   

21. srpen 1968 RSS 2.0      Historie >
3. 9. 2004 Třeba uprostřed noci na opačný straně Zeměkoule Tomáš  Koloc
1. 9. 2004 21. srpen: Trinásta komnata dejín Pavol  Janík
23. 8. 2004 Chcete snad říci, že srpen 1968 nebyl událostí?   
23. 8. 2004 K roku 1968: Psal jsem z pozice laika Boris  Cvek
21. 8. 2004 Ukradená normalizace Milan  Krejčiřík
21. 8. 2004 Českoamerická televize o invazi z roku 1968   
21. 8. 2004 Výstava o Pražském jaru 1968 a o srpnové invazi na Michigan University   
20. 8. 2004 Zkreslený pohled Borise Cveka na osmašedesátý rok je alarmující Jan  Čulík
20. 8. 2004 A tyhle si vemte s sebou a naložte s nimi, jak uznáte za vhodné   
20. 8. 2004 Obrodný proces v Semilech Ludvík  Vaculík

Školství RSS 2.0      Historie >
31. 8. 2004 V Brně vzniká Univerzita obrany Jaroslav  Hlaváček
24. 8. 2004 Vládní sliby ve školství Ondřej  Hausenblas
5. 8. 2004 Povinná maturita z matematiky - první krok k oživení společnosti?   
4. 8. 2004 Proč povinnou maturitu z matematiky?   
2. 8. 2004 Jak britské univerzity začínají "prodávat" slabým studentům univerzitní tituly   
2. 8. 2004 Státní maturita z matematiky: Prostě jen špatný nápad Jakub  Malinovský
14. 7. 2004 Vzdělání jako nástroj individuálního prospěchu? Bohumil  Kartous
2. 7. 2004 Poslankyně ČSSD nařídila pedagogům domácí vězení   
1. 7. 2004 Svoboda a zodpovědnost jsou dvě strany téže mince Petr  Plaňanský
30. 6. 2004 Komunisté proti rodině aneb výuka doma Josef  Vít

Česká literatura RSS 2.0      Historie >
3. 9. 2004 Noc se stmívá vždy jen jednou, den se dní jen vždycky jeden... Irena  Zítková
3. 9. 2004 Třeba uprostřed noci na opačný straně Zeměkoule Tomáš  Koloc
3. 9. 2004 Je Divoké víno čtyřicátníkem či čtyřicátnicí..? Ludvík  Hess
3. 9. 2004 Britové oslavují Kunderu Jan  Čulík
2. 9. 2004 Britové se diví, že Kundera nevychází v Česku   
1. 9. 2004 Zpráva o království českém v roce 2000 Irena  Zítková
30. 8. 2004 Co zmůže literatura? Antonín Jaroslav Liehm
27. 8. 2004 Systémy sebezničení Václav  Dušek
26. 8. 2004 Kryla jako velkého umělce jsem rozhodně zpochybnit nechtěl... Šmerala ano... Radko  Kubičko, Jiří Haussmann