6. 9. 2004
George Bush neporozuměl, čemu čelí. Je o hodně pitomější než Bin Ladin. A to je náš problém.
Rozhlasová stanice BBC Radio Four vysílala koncem minulého týdne z Foreign Press Association v Londýně diskusi k argumentu "Ve válce proti terorismu lze zvítězit pouze silou". Byla to pozoruhodná ukázka veřejné diskuse, z níž citujeme. Navrhovatelem motion, tj. úvodního argumentu pro zahájení diskuse (čeština pro to ani nemá samostatné slovo!) byl Dominic Cummings, donedávna šéf strategického oddělení britské Konzervativní strany, nyní ředitel výzkumné organizace The New Frontiers Foundation, a Michael Gove z deníku Times. Na druhé straně stáli Rosemary Hollis, šéfka programu pro Blízký východ v Královském ústavu pro mezinárodní záležitosti, a Fred Halliday, profesor mezinárodních vztahů na London School of Economics. |
6. 9. 2004
Rusko ostře odmítlo prohlášení EU, vydané jménem ministrů zahraničí evropské organizace, v němž uvedl holandský ministr Bernard Bot, že by se EU chtěla dozvědět od ruských úřadů, jak k tragédii došlo. Tato věta byla posléze vyškrtnuta z oficiálního prohlášení, poté, co na ni Rusko reagovalo zuřivě. Ruské ministerstvo zahraničí charakterizovalo toto prohlášní jako "drzé, odporné a nesmírně urážlivé". |
5. 9. 2004
Beslan:Lidé z města Beslan začali pohřbívat své mrtvé děti a příbuzné. Při krveprolití, jímž skončilo obléhání školy, poté, co ji ovládli pročečenští ozbrojenci, zemřelo téměž 370 osob. Někteří rodiče si stále ještě nejsou jisti, zda jejich děti zemřely. Téměř 200 osob je pořád ještě oficiálně nezvěstných. |
4. 9. 2004
Počet obětí krvavého a chaotického útoku na školu v severoosetském Beslanu stoupl v sobotu na 323 osob. Prezident Vladimír Putin město v sobotu ráno navštívil a konstatoval: "Všeobecně musíme přiznat, že jsme neprokázali porozumění složitostem a nebezpečím procesů probíhajících v naší zemi a ve světě. V každém případě jsme nebyli schopni adekvátně reagovat. Prokázali jsme slabost a slabí lidé bývají poraženi." Předtím uvedl Boris Dzgojev, regionální ministr pro krizové záležitosti, že během krize zahynulo 323 obětí, z toho 156 dětí. Celkem se útoku na školu účastnilo 32 extremistů, 10 z nich byli Arabové. Všichni byli usmrceni. Více než 500 osob bylo zraněno, včetně mnoha dětí, když třídenní obležení skončilo v pátek mnoha explozemi a dlouhými intenzivními přestřelkami. |
4. 9. 2004
"Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-li již více lásky neukáže? Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? Zdali zapomněl se smilovávat Bůh silný? Zdať zadržel v hněvě milosrdenství svá? I řekl jsem: Toť jest má smrt." Titulek sobotního deníku Daily Telegraph shrnuje názory veškerého britského tisku, který věnoval o víkendu mnoho stránek fotografiím i podrobným líčením nesmírného utrpení v severoosetijském městě. Ocitujme několik myšlenek z obecnější úvahy na toto téma, jak je zformuloval v Daily Telegraphu Adam Nicholson: "Poznáváme teď chvíle hrůzy hned, jak k nim dojde. Nikdo z nás, kdo kdy viděl onu fotografii holčičky, jak běží v děsu přes rýžová pole ve Vietnamu, ji nikdy nezapomene." |
4. 9. 2004
Beslan:Mnoho dětí, které byly zadržovány únosci ve škole v Beslanu, bude mít psychické problémy po dlouhá desetiletí a někteří se možná nikdy plně neuzdraví, konstatovali britští odborníci na traumata z dětství. Příznaky posttraumatického stresu se sice liší dítě od dítěte, ale mnoho dětí bude trpět děsivými nočními můrami, takže se začnou bát chodit spát. Některým dětem se denně budou scény z obležené školy vracet. Menší děti budou mít zřejmě strašný strach, aby nikdy nebyly o samotě a budou se obsesivně držet rodičů. Bude u nich docházet k pomočování, ke scénám, k opakujícímu se chování a budou mít problémy se vztahy k jiným. Mnoho dětí bude mít strašný strach vrátit se do školy. |
4. 9. 2004
Beslan:"Zlo" únosců v ruské škole se stalo zkouškou pro náboženskou víru i arcibiskupa z Canterbury, nejvyššího představitele anglikánské církve. Bylo by nelidské nepochybovat o své víře, řekl dr. Rowan Williams v rozhlasu BBC. "Myslím si, že nejvážnějším útokem na osobní víru každého člověka je utrpení dětí," uvedl. "Když vidíte tu intenzitu energie, jakou lidé dokáží vložit do takového zla, pak ... zaváháte, máte pochybnosti. Bylo by myslím nelidské, kdyby člověk takto nereagoval." |
6. 9. 2004
Je možno poskytnout ZDE, píše Marie Lipoldová. |
4. 9. 2004
sobota 1.30: Namátkou citujeme jeden z prvních ostře kritických rozborů práce ruských bezpečnostních jednotek: Obrovské sympatie vůči Rusku ohledně krize s rukojmími byly už v pátek oslabeny ostrou kritikou osob, odpovědných za zasahující bezpečnostní složky. Ruští šéfové bezpečnostních složek se hájili, že rozhodnutí zaútočit na školu bylo neplánované. Kritikové operace, včetně bývalých příslušníků britských speciálních jednotek SAS, zdůraznili, že to byl přesně ten problém: |
3. 9. 2004
sobota 1.00: Podle britských a amerických zpravodajských televizních stanic vznikly v městě Beslan scény absolutního chaosu a dezorganizace. K útoku ruských vojáků na školu údajně došlo proto, že jedna z bomb únosců zřejmě technickým nedopatřením explodovala. To přimělo děti, aby začaly ze školy utíkat a únosci po nich začali střílet. Proto proti únoscům začali střílet ruští vojáci. Je neuvěřitelné, zdůrazňují západní televizní stanice, že kolem školy nebyl udržen bezpečnostní kordon a že bylo příslušníkům veřejnosti dovoleno, aby se na scénu dostavili s vlastními zbraněmi. Když byla zahájena střelba, začali střílet i tito civilisté! Děti utíkaly ze školy v křížové palbě ze tří různých směrů. Byl nedostatek zdravotního personálu, snažili se pomáhat civilisté, někteří ranění byli opuštěni, vládl všeobecný zmatek. Ruské speciální jednotky zasahovaly váhavě a nerozhodně a byly vybaveny zastaralým zařízením. Putin čelí v nadcházejících dnech četným otázkám. Jakým způsobem se bude odstraňovat trauma dětí, které přišly první den do školy, a zda je bude možno přesvědčit, aby do školy vůbec chodily, když se pro ně škola stala synonymem vraždění, je další věc. sobota 0.00: Oficiální ruské zdroje uvádějí podle zvláštní zpravodajky BL v Rusku 640 raněných, z nich 321 dětí. Mrtvých je nejméně 150. Identifikováno bylo 79 obětí, z toho 12 dětí. pátek 23.00: Nejméně 200 osob zemřelo ve škole v jižním Rusku, kde osoby, podezřelé ze sympatií k čečenskému separatismu, zadržovaly stovky rukojmích. Desítky mrtvol, včetně mrtvol dětí, viděli zpravodajové u márnice, a očekává se, že počet mrtvých stoupne. Stovky osob byly zraněny, když únos dospěl do násilného a chaotického vyvrcholení. Boje kolem školy skončily a většina únosců byla buď usmrcena anebo zajata, i když jsou podle zpráv ještě čtyři na svobodě. Regionální vedoucí politický představitel Alexander Szasochov v pátek večer v televizi oficiálně oznámil, že únos skončil. Kolem školy bylo ještě dál slyšet výbuchy, údajně to byly řízené exploze min a rozbušek, které odstraňovali sapéři. Stále ještě není známo, co vyvolalo explozi, které vedla ruské speciální jednotky k útoku, který byl neplánován, avšak Rusko tvrdí, že byl nutný na záchranu životů rukojmích. U školy se odehrávaly děsivé scény, nahé děti v hrůze utíkaly ze školy uprostřed střelby a rvaly lahve s vodou z rukou zdravotnického personálu. Do nemocnice bylo během dne odvezeno 646 osob, 227 z nich dětí. Původní odhady počtu rukojmí byly 354, ale prezident Vladimír Putin uvedl, že ve sportovní hale školy zřejmě bylo zadržováno 1200 lidí a kolem nich byly všude umístěny bomby. Podle zpráv byly tři únosci zatčeni zaživa. Dvacet dalších zahynulo při bojích s vojáky. Nejméně devět z nich byli Arabové, uvedli oficiální činitelé. Podle ruských zdrojů byl jedním z únosců černoch. Podle neoficiálních zdrojů ze serveru voina.ru prý stříleli únosci děti dozad a ubíjeli raněné pažbami. Podrobnosti v angličtině ZDE |
3. 9. 2004
Záběry zkrvavených dětí, vynášených nahých ze školy v Beslanu, které se živě vysílají na hlavních televizních okruzích v Rusku, traumatizují národ. Rusové jsou zvyklí na teroristické útoky. Stali se vůči nim vzdorně imunní a dali svému prezidentu, Vladimíru Putinovi, volnou ruku, aby na ně reagoval vojensky. Ale právě podstata zrovna tohoto útoku - zaměřeného proti nejmenším dětem, žijícím v jedné z nejchudších částí Ruska - způsobila, že tato situace je jiná. Toto je opravdu pro Rusko ekvivalent 11. září, píše komentátor John Kampfner a pokračuje: |
5. 9. 2004
Virtuální bohoslužba jako protiklad touhy po mociČtení: Marek 10,35-45; Text: Marek 10,43-44
Kdo se chce stát mezi vámi velkým, ať je vaším služebníkem, říká Ježíš svým učedníkům. Srovnáme-li toto jeho slovo se současnu politickou scénou, zdá se být zcela odtržené od toho, co se samo rádo nazývá "reálný život". Jsou tedy tato Ježíšova slova o povaze moci jen slova do církve, či do privátního života? Ostatně což on sám neříká, že "jeho království není odsud", že nejde u Božího království o pozemskou říši a o panování v řádu tohoto světa? |
3. 9. 2004
Komunistický představitel Karel Hoffmann bude propuštěn z vězení domů. Byl odsouzen na čtyři roky za to, že dal během srpnové okupace vypnout rozhlasové vysílání a porušil tím telekomunikační zákon. Hoffmann, který se bránil u soudu tvrzením, že jednal na přímý příkaz prezidenta, pobyl na Pankráci necelý měsíc. Propuštěn bude ze zdravotních důvodů. Na základě soudních lékařů o tom dnes rozhodl městský soud. Řekla to soudkyně Pavla Augustinová. "Ty důvody jsou čistě zdravotní, odsouzený trpí řadou chronických nevyléčitelných nemocí, které jsou adekvátní jeho věku," vysvětlila soudkyně novinářům. Dokud rozsudek nenabude právní moci, musí Hoffmann podle Augustinové zůstat ve vězení. V případě, že by se státní zástupce vzdal stížnosti, tak by byl verdikt definitivní zřejmě ještě dnes nebo v pondělí. Když si ponechá lhůtu a stížnost nakonec nepodá, pak by byl rozsudek pravomocný v úterý. Jestliže se státní zástupce odvolá, tak ve věci rozhodne pražský vrchní soud. Karel Hoffmann TÉMA BL |
6. 9. 2004
Dopis Václavu KlausoviVážený pane prezidente, Vracím se k Vašemu dopisu z 23.8.2004 a mé odpovědi z 27.8.2004. Život prokázal pravdivost mého tvrzení, že justice má zákonné prostředky, jak humánním způsobem vyřešit osud starého muže Karla Hoffmanna, a že se naopak mýlili Vaši poradci, kteří Vám podsunuli nepřesný popis beznadějnosti jeho právní situace, z které měla být jediným východiskem Vaše slitovnost. Toto zjištění mě ale netěší. Nemohu mít radost z toho, že hlava mé vlasti může dostat od svých poradců účelově zkreslené rady. |
3. 9. 2004
K rozsudku nad Karlem HoffmannemPříspěvek do diskuse k tématu Britských listů "Karel Hoffmann"
Divil jsem se obecnému rozhořčení, že prakticky nikdo z prominentů minulého režimu nebyl za svoje činy odsouzen. V průběhu uplynulých let jsme mohli pozorovat řadu obžalovaných, kterým jejich zdravotní stav údajně znemožňoval se dostavovat na soudní jednání a řadu dalších osob, které nikdy ani nebyly obviněny, případně byly z obžaloby zproštěny z ryze formálních důvodů, využívajíce nejrůznější kličky práva. |
3. 9. 2004
Samuel P. Huntington: Who Are We? (podtitul variabilní dle jednotlivých trhů: Americas Great Debate, The Challanges to America's National Identity, The Erosion and Renewal of American National Identity nebo The Cultural Core of American National
Identity) - Kdo jsme? Výzvy americké národní identitě,
428 str., angl.: Simon & Schuster New York, květen 2004 - ISBN 0684870533, 26 USD, £18.99
, něm.: (Die Krise der amerikanischen Identität) Europaverlag, Hamburg 2004 ISBN 3203780607, 29.90 EUR
Nekamenujte proroky. Poté, co americký historik Samuel P. Huntington světovým bestsellerem o "střetu civilizací" otevřel téma "vnějšího ohrožení" americké civilizace, a předpověděl svého druhu tragické události z 11. září 2001, jeho poslední kniha se obrací směrem k ohrožení vnitřnímu. Tón Huntingtony knihy Who Are We? The Challanges to America's National Identity (Kdo jsme? Výzvy americké národní identitě) je varovný. Na 428 stranách črtá autor dramatický vývoj, jemuž čelí Amerika za posledních 50 let: tím nebezpečím jsou Mexičané a v širším hledisku Hispánci. |
5. 9. 2004
Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová
Korespondent Mafkarat al-Islam také oznámil, že v úterý došlo v zóně k velkému požáru. Oheň zachvátil všechny svazky a listiny týkající se práce amerických výzvědných služeb v Iráku. Po uhašení ohně Američané zjistili, že několik zvláštních fasciklů zmizelo nebo bylo ukradeno těsně před vypuknutím ohně. Konkrétně šlo o materiály týkající se Saddáma Husajna, svazky o iráckých udavačích a svazky osvětlující práci americké rozvědky v Iráku. V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům. Zpravodajství iráckého odboje TÉMA BL |
6. 9. 2004
Když jsem v srpnu byl na silnici a když jsem se potom vrátil, hodně lidí se na mne dívalo skrz prsty. Rozumím jim. Rozumím tomu, proč oni nerozumí mně. Nejprve bych se ale chtěl zastavit u toho, proč vůbec cestovat stopem. |
6. 9. 2004
připravil Jan Sýkora
V současnosti je pod záštitou amerického Energetického úřadu vyvíjen jaderný reaktor, který může uspokojit energetické potřeby rozvojových zemí bez rizika zneužití štěpných materiálů pro získání zbraní. Cílem je vytvořit zapečetěný reaktor, který může být dopraven na vhodné místo, zde ponechán v činnosti až po dobu 30-ti let a po vyčerpání palivových článků opět převzat zpět. Projektanti tvrdí, že štěpný materiál nebude moci nikdo vyjmout, neboť bude chráněn neporušitelným kontejnerem s množstvím elektronického zabezpečení, napojeného přímo na poskytovatele reaktoru, tedy USA. |
6. 9. 2004
aneb jak Česko šlape po právech uprchlíků i vlastní budoucnostiLubor Kysučan
"Smluvní státy poskytnou uprchlíkům co nejpříznivější zacházení, a v žádném případě ne méně příznivé, než jaké je poskytováno obecně cizincům za stejných okolností, pokud jde o jiné než základní školní vzdělání, a zejména pokud jde o přístup ke studiu, uznávání cizích školních vysvědčení, diplomů a titulů, promíjení školného a poplatků a udělování stipendií.
Úmluva o právním postavení uprchlíků, čl. 22, odst.2
Nesporný ekonomický a vědecko-technologický úspěch zemí, jako jsou USA, Kanada, Austrálie a Nový Zéland, spočívá především v ochotě a pružnosti, s níž jejich otevřené společnosti byly a do značné míry i dodnes jsou schopny prostřednictvím promyšlené migrační politiky přilákat otevřené hlavy a talentované lidi z celého světa a poskytnout jim šance k uplatnění a rozvíjení jejich nadání. Jistě i díky tomu se tyto země po léta nalézají v každoročních přehledech kvality života publikovaných OSN na nejvyšších příčkách celosvětového žebříčku. Podobně nadějeplné perspektivy by teoreticky mohla mít i Česká republika, v níž se usazuje stále více cizinců, mezi nimi i úspěšní žadatelé o azyl. Bohužel, podobně jako v mnoha jiných případech, této šance (nabízející se jí bez jakéhokoliv úsilí málem na stříbrném podnose) nejen že nevyužívá, ale přímo programově se jí vzdává. |
6. 9. 2004
Jiří Pehe v LN 20.8. označil rozhořčení nad kauzou Přibyl za licoměrnost, pramenící z neochoty vyrovnat se s vlastní minulostí a předkládající veřejnému odsudku namísto skutečných viníků garnituru lidí, kteří se v podstatě neprovinili víc, než většina ostatních, kteří před nespravedlností ze strachu zavírali oči. Jeho příspěvek vyvolal rozsáhlé reakce, od Jiřího Justa, který v LN 23.8. namítá, že nelze házet celý národ do jednoho pytle a zdůrazňuje rozdíl mezi bijícími policajty a občany bitými za to, že oči otevřeli až třeba po Prostě Gentlemana, který na Neviditelném psu 31.8. Jiřímu Pehemu upírá právo špatné svědomí národa vůbec jen konstatovat. |
6. 9. 2004
Rád bych také reagoval, totiž na článek pana Válka. Takové neporozumění původnímu článku pana Davida mě opravdu zarazilo. Jako by se pan Válek ani nesnažil rozumět; pana Davida dle mého názoru přímo uráží, když naznačuje spojitost jeho uvažování s předčasným ukončováním života potenciálních dárců orgánů A mě zase uráží reakce pana Válka, který jako by se pokoušel vyvolávat strach, míní Václav Vlček |
6. 9. 2004
Minulý týden vzrušila veřejnost smrt dalšího rukojmího zajatého organizací, nazývající se Islámská armáda Iráku. Enzo Baldoni, italský novinář na volné noze a dobrovolník Červeného kříže, který sbíral podklady pro knihu o irácké resistenci, byl zastřelen poté, co úřady Itálie odmítly stáhnout svých 3000 vojáků z okupované země. |
5. 9. 2004
Neuplyne většinou den, aby ve zpravodajství České televize nebyl příspěvek o Izraelcích nebo o Izraeli. Nejspíš to není vliv státu Izrael ani aktivita její tajné služby Mossad, ale prostě politika této často kritizované české mediální instituce. Ve čtvrtek 2.9. byla v pořadu Jihomoravský večerník dlouhá reportáž o letecké show, která se uskuteční v neděli 5. září v Brně na letišti v Tuřanech. Kromě jiných leteckých (zřejmě málo zajímavých) ukázek bylo v reportáži zdůrazněno, že přehlídky se zúčastní izraelské letectvo se svými americkými stroji F-16. Podle redaktora ČT1 Jaromíra Šale budou okolí letiště střežit za nejpřísnějších bezpečnostních pravidel stovky členů různých bezpečnostních agentur včetně armády a policie. Posledně jmenovaná prý dokonce na akci nasadí všechny své muže. Jedna důležitá věc však byla v pořadu tradičně vynechána. |
6. 9. 2004
Na stránkách Britských listů se rozvinula ostrá diskuse nad problémem transplantací. Většinou šlo o reakce lidí na článek bývalého ministra pana Davida. Tito lidé, odmítající poskytnout své orgány po vlastní smrti, vymýšlejí všelijaké teorie o možném zneužití a dokonce mluví o svém strachu ze zavraždění, aby lékaři mohli jejich orgány použít. Myslím, že v nemocnicích nic takového nehrozí - zatím. Lékaři státních nemocnic nebudou nikoho zabíjet pro orgány. Nemají k tomu žádný důvod. A o odebrání orgánů rozhoduje příliš mnoho lidí, než aby se dali zneužít. Čeští lékaři nejsou zločinci. |
3. 9. 2004
Není mnoho českých knih, jimž by britská média věnovala pozornost, a není mnoho mezinárodních titulů, k nimž by se světové sdělovací prostředky vracely po letech jen proto, že nadešlo kulaté výročí jejich prvního vydání. Pozoruhodnou výjimkou se stala Nesnesitelná lehkost bytí Milana Kundery. Britská média v těchto dnech oslavují dvacáté výročí její publikace v angličtině. Na příští týden chystá nakladatelství Faber and Faber nové, "jubilejní" vydání této knihy. Ne že by to bylo zapotřebí. Nesnesitelná lehkost bytí je totiž jedním z mála titulů českých autorů, jež jsou k dispozici v britských knihkupectvích trvale. Deník Guardian poukazuje na to, že tato Kunderova kniha vůbec nezastarala, ačkoli podle recenzenta obsahuje celou řadu poněkud neživotných pseudofilozofických spekulací a "mnoho politiky". Tento "Úhel pohledu" vyšel v pátek 3. 9. v Lidových novinách; kompletní text ZDE |
3. 9. 2004
Když Miloš natáčel Amadea, šel filmovat do Žehušic, do obory s bílými jeleny, kam ho v dětství vodil tatínek. Technika ještě nedorazila, my jsme s Milošem leželi na trávě nohama od sebe a hlavama k sobě a Miloš mi povídá: "Víš, já chci udělat všechno pro to, aby mi nemohli upřít tuhle polovinu světa." A já zas řekl: "A já chci udělat všechno pro to, aby mi nemohli upřít tamtu polovinu světa." Což byly dle mého velice rozumné úvahy, protože tenhle svět je náš a nikdo nemá puvuár nám ho celej brát. Rozhovor se spisovatelem, překladatelem a historikem dr. Zdeňkem Mahlerem, scénáristou filmů Svatba jako řemen, Nebeští jezdci, Božská Ema a Amadeus. |
1. 9. 2004
Tento časopis pro vás vyrábíme bez rozpočtu: Přispějte!V srpnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 6350,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby). Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení. Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy. Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.
Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. |
18. 6. 2004
Ceník reklamy na BL |
22. 11. 2003
Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz. |
29. 12. 2003
Jak Češi bojujíNa autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu. Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz. Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání. |
17. 6. 2004
> 29. 7. 1996 - 30. 12. 1996
> 2. 1. 1997 - 28. 3. 1997
> 2. 4. 1997 - 30. 6. 1997
> 1. 7. 1997 - 1. 9. 1997
> 3. 9. 1997 - 28. 9. 2001
(Interní linky v článcích dosud nefungují, pokud nenahradíte sekvenci http://www.britskelisty.cz/ sekvencí http://www.blisty.cz/files/isarc/)
|
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
6. 9. 2004 | Jak se nestát Amerikou | Lubor Kysučan | |
6. 9. 2004 | Lze ve válce proti terorismu zvítězit pouze silou? | ||
6. 9. 2004 | Karel Hoffmann a prezidentské milosti | Zdeněk Jemelík | |
6. 9. 2004 | Obhajoba stopu | Hynek Hanke | |
4. 9. 2004 | Děti, které přežily, budou trpět celá desetiletí | ||
4. 9. 2004 | Beslan nám nic neříkal - teď je synonymem zla | ||
3. 9. 2004 | Noc se stmívá vždy jen jednou, den se dní jen vždycky jeden... | Irena Zítková | |
3. 9. 2004 | Třeba uprostřed noci na opačný straně Zeměkoule | Tomáš Koloc | |
3. 9. 2004 | Byla válka v Kosovu také založena na podvodných tvrzeních? | ||
3. 9. 2004 | Al Jazeera chce zahájit televizní vysílání v angličtině |
Karel Hoffmann | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
6. 9. 2004 | Karel Hoffmann a prezidentské milosti | Zdeněk Jemelík | |
3. 9. 2004 | Hoffmann jde z vězení domů | ||
3. 9. 2004 | Jsem rád, že spravedlnost zůstala slepá | Ivan Veselý | |
23. 8. 2004 | Nelítostná spravedlnost | Zdeněk Jemelík | |
20. 8. 2004 | Kdo jinému jámu kopá - tak se z lesa ozývá... | Jan Sýkora | |
18. 8. 2004 | Vraždili bez morálních zábran | Jiří Hudeček | |
16. 8. 2004 | Karel Hoffmann a jeho právo "vyjadřovat se nehorázně" | Jan Sýkora | |
12. 8. 2004 | I odpůrce demokracie jako Karel Hoffmann má právo se hájit demokratickými prostředky | ||
12. 8. 2004 | Hoffmann sedí poprávu | Eduard Vacek | |
12. 8. 2004 | Ještě o Karlu Hoffmannovi: Nemají pravdu ani Ján Beňak, ani Eduard Vacek | Jan Čulík |
Transplantace a etika | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
6. 9. 2004 | Nechraňme mrtvé na úkor živých | ||
4. 9. 2004 | Eutanázie a transplantace | Ivan Válek | |
3. 9. 2004 | Děs nad lékaři a transplantacemi | Ivan Válek | |
3. 9. 2004 | Tomáš Fuk pochopil opravdu málo | Ivan David | |
3. 9. 2004 | Transplantace | Petr Wagner | |
2. 9. 2004 | Jak je to přesně s transplantačním zákonem? | ||
2. 9. 2004 | Proč ubylo transplantací | Ivan David | |
2. 9. 2004 | "Tomáš Fuk nic nepochopil?" | ||
1. 9. 2004 | Shnijte v hrobě kompletní! | Ivan David | |
2. 3. 2004 | Nepotřebujeme Boha! Máme etickou komisi! | Ladislav Kahoun |
Klecová lůžka | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
21. 7. 2004 | Jak stát dělá překážky i dětem postižených rodičů | Jan Paul | |
21. 7. 2004 | Stát, sociální ústavy a iniciativa jednotlivce | Jan Čulík | |
20. 7. 2004 | Český systém ústavní a sociální péče se musí změnit | Jan Čulík | |
20. 7. 2004 | Pacienti v klecích mají být po protestu Rowlingové propuštěni | ||
19. 7. 2004 | Jak stát dělá překážky rodičům postižených dětí | Martina Dostálová | |
17. 7. 2004 | Proč je dobré zrušit klece | Bohumil Kartous | |
16. 7. 2004 | Mezinárodní lidskoprávní organizace kritizují Václava Klause | ||
15. 7. 2004 | Václav Klaus: "Ať si imperialisté zuří..." | Jan Čulík | |
15. 7. 2004 | "Podivín", který se stará o své invalidní dítě | Martina Dostálová | |
8. 7. 2004 | Čech v kleci |
Český film | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
9. 8. 2004 | LFŠ: Skvělá akce, mizerné provedení | Ondřej Čapek | |
9. 8. 2004 | Co dluží česká kultura komunismu | Milan Černý | |
5. 8. 2004 | Několik poznámek na téma LÁSKA | Igor Chaun | |
5. 8. 2004 | O filmové klasice: stačilo by uvolnit autorská práva | ||
4. 8. 2004 | České klasické filmy by měl na DVD vydávat stát prostřednictvím Národního filmového archivu | ||
3. 8. 2004 | Otakar Vávra: Umělec s malým u | Milan Černý | |
3. 8. 2004 | O tvůrčí integritě v dobách útlaku | Jan Čulík | |
3. 8. 2004 | Morální integrita patnácti milionů lidí, kteří jen žili své životy | Štěpán Kotrba | |
2. 8. 2004 | Non Plus Ultras: další neúspěšný pokus, který se snaží být filmem | Jan Čulík | |
2. 8. 2004 | Ohlédnutí za Letní filmovou školou 2004 | Jan Čulík |
Vláda Stanislava Grosse a politika ČSSD | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
1. 9. 2004 | Standa Rovňák a jeho středně Rychlé šípy | Martin Mařák | |
31. 8. 2004 | ČR "spěje k hospodářskému úpadku" | ||
31. 8. 2004 | Normální je nelhat? | Jan Čulík | |
31. 8. 2004 | Telecí en Gross | Ondřej Hausenblas | |
27. 8. 2004 | Hloupost ministra nebo vlastizrada? | Štěpán Kotrba | |
27. 8. 2004 | Kolik stránek má Grossova právnická disertace na universitě v Plzni? | ||
24. 8. 2004 | Vláda prošla 101 hlasy | ||
23. 8. 2004 | Programové prohlášení vlády selhává ve všech oblastech | Jiří Velebný | |
22. 8. 2004 | Programové prohlášení vlády České republiky - definitivní text | ||
20. 8. 2004 | Kdy rezignovat? | Ivan David |
Útok na USA, Afghánistán, Irák | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
6. 9. 2004 | Lze ve válce proti terorismu zvítězit pouze silou? | ||
2. 9. 2004 | USA anulují rozsudky o "teroristech" | ||
1. 9. 2004 | Permanentní válka | Oskar Krejčí | |
31. 8. 2004 | Americká globální strategie proti terorismu musí být také pozitivní | ||
31. 8. 2004 | Americká letadla "bombardovala afghánskou vesnici" | ||
28. 8. 2004 | Šéf britských konzervativců zaútočil na Bílý dům | ||
27. 8. 2004 | Irák: Jde o vymezení toho, jak se užívá moc | ||
27. 8. 2004 | Ano, jsem ve službách islámských fundamentalistů | Bohumil Kartous | |
27. 8. 2004 | Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 22. srpna 2004 | ||
26. 8. 2004 | Druhá americká zpráva o týrání iráckých vězňů v Abu Ghraib zveřejněna |
21. srpen 1968 | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
3. 9. 2004 | Třeba uprostřed noci na opačný straně Zeměkoule | Tomáš Koloc | |
1. 9. 2004 | 21. srpen: Trinásta komnata dejín | Pavol Janík | |
23. 8. 2004 | Chcete snad říci, že srpen 1968 nebyl událostí? | ||
23. 8. 2004 | K roku 1968: Psal jsem z pozice laika | Boris Cvek | |
21. 8. 2004 | Ukradená normalizace | Milan Krejčiřík | |
21. 8. 2004 | Českoamerická televize o invazi z roku 1968 | ||
21. 8. 2004 | Výstava o Pražském jaru 1968 a o srpnové invazi na Michigan University | ||
20. 8. 2004 | Zkreslený pohled Borise Cveka na osmašedesátý rok je alarmující | Jan Čulík | |
20. 8. 2004 | A tyhle si vemte s sebou a naložte s nimi, jak uznáte za vhodné | ||
20. 8. 2004 | Obrodný proces v Semilech | Ludvík Vaculík |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
31. 8. 2004 | V Brně vzniká Univerzita obrany | Jaroslav Hlaváček | |
24. 8. 2004 | Vládní sliby ve školství | Ondřej Hausenblas | |
5. 8. 2004 | Povinná maturita z matematiky - první krok k oživení společnosti? | ||
4. 8. 2004 | Proč povinnou maturitu z matematiky? | ||
2. 8. 2004 | Jak britské univerzity začínají "prodávat" slabým studentům univerzitní tituly | ||
2. 8. 2004 | Státní maturita z matematiky: Prostě jen špatný nápad | Jakub Malinovský | |
14. 7. 2004 | Vzdělání jako nástroj individuálního prospěchu? | Bohumil Kartous | |
2. 7. 2004 | Poslankyně ČSSD nařídila pedagogům domácí vězení | ||
1. 7. 2004 | Svoboda a zodpovědnost jsou dvě strany téže mince | Petr Plaňanský | |
30. 6. 2004 | Komunisté proti rodině aneb výuka doma | Josef Vít |
Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
3. 9. 2004 | Noc se stmívá vždy jen jednou, den se dní jen vždycky jeden... | Irena Zítková | |
3. 9. 2004 | Třeba uprostřed noci na opačný straně Zeměkoule | Tomáš Koloc | |
3. 9. 2004 | Je Divoké víno čtyřicátníkem či čtyřicátnicí..? | Ludvík Hess | |
3. 9. 2004 | Britové oslavují Kunderu | Jan Čulík | |
2. 9. 2004 | Britové se diví, že Kundera nevychází v Česku | ||
1. 9. 2004 | Zpráva o království českém v roce 2000 | Irena Zítková | |
30. 8. 2004 | Co zmůže literatura? | Antonín Jaroslav Liehm | |
27. 8. 2004 | Systémy sebezničení | Václav Dušek | |
26. 8. 2004 | Kryla jako velkého umělce jsem rozhodně zpochybnit nechtěl... Šmerala ano... | Radko Kubičko, Jiří Haussmann |