Když jde do tuhého, příslušníci Bushovy rodiny si definují nejsilnější kartu svého oponenta a soustředí se na to, aby ji zdiskreditovali. A to i těmi nešpinavějšími pomluvami. Teď se tak vrhli na Johna Kerryho, argumentoval v neděli komentátor Andrew Sullivan v týdeníku Sunday Times. Vědí, že silnou kartou v Kerryho životopise je to, že bojoval ve Vietnamu. Bush má odvahu. Většina politiků, kteří se vyhnuli vietnamské válce, by se neodvážila zaútočit na muže, který tam šel dobrovolně, byl zraněn šrapnelem a byl vyznamenán. Ale Bush se ale odvážil. A udělal to už víckrát:

V předvečer nadcházejícího sjezdu americké Republikánské strany zaútočil šéf britské Konzervativní strany Michael Howard na Bílý dům. Howard prozradil, že se letos v únoru dostal do ostrého konfliktu s poradci prezidenta Bushe za to, že kritizuje Tonyho Blaira kvůli Iráku. Bushův vysoký poradce Karl Rove tehdy Howardovi sdělil: "Můžete zapomenout na to, že vás kdy pan prezident přijme. Tečka. Neobtěžujte se sem jezdit."

Činitelé v Bílém domě zuřili, protože Michael Howard vyzval Tonyho Blaira, aby kvůli irácké válce rezignoval. Howard tuto skutečnost nyní záměrně zveřejnil těsně před zahájením kongresu amerických Republikánů. V sobotu Howard v Británii zdůraznil, že se bude chovat jako šéf britské Konzervativní strany, jak sám uzná za vhodné, a obvinil poradce prezidenta Bushe, že se snaží bránit Tonyho Blaira:

Na jednání Ústřední kontrolní komise ČSSD byl pozván redaktor Štěpán Kotrba, aby vysvětlil, jak se do Britských listů dostal zvukový záznam z neveřejného jednání orgánů strany, zveřejněný pak v článku "Sociální demokracie se nám rozpadá pod rukama", které pak další novináři přepsali do textové podoby. Podnět k "předvolání k podání vysvětlení" dal komisi místopředseda ČSSD pro organizaci strany Martin Starec. "Nebyl jsem pozván pouze jako člen ČSSD, ale jako "zástupce" Britských listů," popsal situaci udivený Kotrba, který musel členům komise vysvětlit rozdíl mezi "zástupcem" a redaktorem. Ač byl pozván jako "svědek", hrubým způsobem na něj verbálně zaútočili dva členové komise ve snaze ho obvinit z toho, že záznamy z jednání vynesl on. Jeden z nich pak v průběhu 32 minut trvající diskuze hrdě řekl, že novináře, provozující své pokleslé řemeslo, nemá rád... Na závěr se pak musel za svůj výrok omluvit.

Výsledkem jednání je ale usnesení konrolní komise, které sociálním demokratům navrhl Kotrba, doporučující ústřednímu výkonnému výboru ČSSD, aby další svá jednání dělal veřejná. Čili jednání skončilo nakonec jako fraška.

Šest měsíců poté, co byl Greg Dyke, bývalý generální ředitel BBC, donucen rezignovat v důsledku kontroverze kolem reportéra Andrewa Gilligana, zemřelého dr. Davida Kellyho a "zdramatizované" vládní zprávy o Iráku, nyní Dyke ostře zaútočil na Toyho Blaira. V nedělním vydání listu Mail on Sunday a týdeníku Observer obvinil Dyke Blaira, že se pokusil BBC zastrašit. Dyke odhaluje, že Blair napsal jemu samému a bývalému předsedovi Rady BBC Gavynu Daviesovi dopis, jímž se snažil BBC přimět, aby začala o válce v Iráku vysílat "jinak".

Dyke býval přítelem Tonyho Blaira; nyní píše, že Blairova vina je nade vší pochybnost: "Buď byl Blair nekompetentní a zatáhl Británii do války v důsledku nedorozumění, anebo lhal, když řekl v Dolní sněmovně, že neví, co znamená tvrzení, že Saddám Husajn má možnost užít svých zbraní hromadného ničení do 45 minut." Dále Dyke píše: "Byli jsme všichni podvedeni. Nejděsivější je, že Blair si stále nemyslí, anebo nechápe, že to, co udělal, bylo naprosto nesprávné."

Blairovi stoupenci ho ovšem hájí - ostrá kontroverze ohledně BBC a údajném podvádění britské vlády před útokem na Irák však nejeví známky toho, že utichne.

Úřad britského premiéra v Downing Street Dykovu kritiku odmítl: "Greg Dyke má právo na svůj názor. Už se konala čtyři nezávislá vyšetřování a my nemáme k nim co dodat."

Bývalý reportér rozhlasu BBC Andrew Gilligan, který se loni dostal do ohniska kontroverze, když ve vysílání poukázal na to, že britská vláda nepřípustně zdramatizovala svou oficiální zprávu o iráckých zbraní hromadného ničení (v důsledku kontroverze zemřel vládní zbrojní expert dr. David Kelly) ostře zaútočil na letošním edinburském televizním festivalu na Blairovu vládu a na členy Rady BBC. Rada BBC podle něho reagovala na vládní kritiku "zcela přehnaně" a odvolání generálního ředitele BBC Grega Dyka "proměnila krizi v katastrofu".

List Washington Post identifikoval údajného izraelského špiona v Pentagonu jako Larryho Franklina, odborníka na regionální politiku. Franklina vyšetřuje FBI za to, že údajně poskytl Izraeli důvěrný dokument amerického prezidenta o americké politické vůči Íránu. Izrael popřel, že provádí špionáž proti USA. Franklin pracoval v oddělení Pentagonu pro Blízký východ a jižní Asii. Izrael je v poslední době znepokojen, že Írán údajně tajně vyvíjí jaderné zbraně v Bushehru, kde provozuje jaderný reaktor. Američtí činitelé naznačili, že Izrael možná chustá proti tomuto reaktoru vojenský útok. Americká média informovala, že FBI vyšetřuje Franklina už několik měsíců. Podle jednoho činitele prý předal Franklinovy informace do Tel Avivu Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti, což je vlivná proizraelská lobbistická skupina v Americe. Tento výbor to popírá.

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE ZDE ZDE

Teď už s tím nic nenaděláme. Měli jsme dřív křičet a něco dělat proti zbytečnému zavádění těžké automobilové dopravy do takřka centra města - z předměstí Smíchova do Dejvic a zase ven na Karlovy Vary. Proč by ta doprava neměla jezdit kolem po jednom z dvou hotových kusů okružní dálnice H1? Jediný smysl mi to dává: soudruzi kopáči a betonáři se domluvili, že vydělají na státní zakázce. A je to hotové, pěkný sklep na jabka, ale pěkně drahý! A aby bylo dobře patrné, v jakém Kocourkově žijeme, poslali ještě na vozovku své mistry malíře. Všude po Česku narážím na negramotnost těch, kdo pořizují směrovky, dálniční tabule, upozornění a čáry na asfaltu.

informace převzaty z tiskové zprávy České televize

V sobotu 4. září 2004 oslaví 70. narozeniny Jan Švankmajer, čelný představitel českého surrealismu a jeden z nejvýznamnějších tvůrců animovaných filmů v České republice, jehož pověst pronikla i do světa.

Je škoda, že ČT zařazuje tyto pořady - i na dvojce - mimo hlavní vysílací čas. (Holt to nejsou přenosy z Olympijských her. JČ)

Milena Honzíková, Dopis zmizelému, Praha, 2003, Torst, ISBN: 80-7215-186-X , 160 str., 159 Kč

V šestnácti poznala mučírny pražského gestapa. Ještě jí nebylo dvacet, když 9. května pohřbívala sovětského velitele svého partyzánského oddílu na Vysočině. Poprvé o tom napsala o rok později. Za další dva roky vstoupila do KSČ, odkud ji o dvacet let později vyhodili. Za dalších dvacet let napsal Jan Skácel: "Je to statečná ženská, a kdyby nebyla, bylo by toho na světě o moc míň. I tak je toho málo."

Tu útlou knížku, sotva sto stránek, psala celý život. Dopis zmizelému (Torst, Praha 2003).

Rozpory vládnoucí v arabských zemích překonala soutěž Hledá se Super Star arabských zemí, která kulminovala v neděli večer. Tato silně populární soutěž mladých zpěváků se v arabském světě konala letos podruhé. Pořad začala vysílat libanonská stanice Future Television a natáčí se v Bejrútu. Sledují ji občané mnoha arabských zemí, v Libyi, v Saúdské Arábii, v Libanonu i v Egyptě.

John Humphrys, zjevně nejvýznamnější moderátor rozhlasu BBC, přesvědčivým a vlivným způsobem zaútočil v pátek při své přednášce na edinburském televizním festivalu na současné televizní vysílání, které šíří tzv. "reality television" a podléhá "zpitomující, primitivní vulgárnosti" a vyjádřil názor, že je zřejmě správné televizi v tomto smyslu přísně regulovat.

Humphrys oslovil shromáždění nejvýznamnějších vedoucích pracovníků britských televizních stanic. Vyčetl jim, že velká část toho, co vysílání, vede k zhrubnutí veřejnosti a "proměňuje to lidské bytosti ve zrůdy, abychom na ně mohli civět".

Reakce na článek Jak se stát modrým ptákem

Tak prý jsem strašil přízrakem zkorumpovaného Ivana Breziny. Měl jsem tak učinit ve článku nazvaném "Kdo si hraje...", v němž jsem dotyčného označil za "namodralého hobbyistu". Protože jsem uvedl, že tohoto pána středního věku dosud neopustila záliba ve hře na bubáky a krom toho že velmi často obhajuje stanoviska ODS (což lze analýzou jeho článků snadno doložit), a konečně též proto, že jsem jednu větu ukončil třemi tečkami a druhou otazníkem, musím prý dokázat, kdo že ho zkorumpoval. Ale ano, pane Brezino, já Vám moc dobře rozumím. Vám by se převelice hodilo, kdybych byl proti Vám vznesl obvinění, které jste si vymyslel. Bohužel, nemohu sloužit. Bohužel podruhé, to, co jste zamotal v několika řádcích, musím teď vyvracet.

Kdo chce vládnout, musí umět sloužit, jak se říkávalo již ve středověku. Prostoduché autoritářství v našem světě slaví nebývalé úspěchy. Znavenost denními půtkami, starostmi o přežití fyzické nebo duševní, nás vede k úvaze o dokonalosti bytosti zvané člověk.

Bloudíme světem v němém úžasu nad vlastní dokonalostí, kážeme okolí myšlenky vytažené z dávnověku, kdy moudrost ještě bývala skutečně moudrostí, leč volíme z oné doby jen slova a myšlenky, dílo samotné za námi vidět není.

Večer okupanti zahájili těžké ostřelování mahdistických pozic v Nadžafu. Korespondent TV al-Arabíja oznámil, že okolí hrobky imáma Alího se stalo dějištěm nejsilnějšího ostřelování od počátku obléhání. Americké síly spolu s iráckými kolaborantskými jednotkami zaútočily na město ze tří stran.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Zatímco pozornost členských států EU je zaměstnána návrhem Evropské ústavní smlouvy a hledáním společného postupu s USA v boji proti terorismu, na východě Evropy bez velkých slov pokračují integrační jednání iniciované Ruskem. Jejich jádrem je rodící se svaz Ruska a Běloruska, který přitahuje i další země SNS. V únoru minulého roku prezidenti Běloruska, Kazachstánu, Ruska a Ukrajiny vypracovali projekt upevnění ekonomických vztahů, jehož cílem je vytvoření organizace regionální spolupráce, podobné Evropské unii. Pokud se záměr podaří, vznikne ekonomické uskupení čítající skoro 230 milionů obyvatel a územně třikrát větší než EU.

Britská média se při příležitosti dvacátého výročí vydání Kunderova románu Nesnesitelná lehkost bytí v angličtině znovu zabývají tímto dílem. Není mnoho českých knih, jimž by britská média věnovala pozornost, a není mnoho mezinárodních titulů, k nimž by se světové sdělovací prostředky vracely po letech jen proto, že nadešlo kulaté výročí jejich publikace v minulosti. Rozhlasová stanice BBC Radio Four natočila o této knize rozhovor pro pořad Open Book s Janem Čulíkem, vysílal se v neděli 29. srpna v 17 hodin středoevropského času, opakování ve čtvrtek 2. září také v 17 hodin (k dispozici na internetu během vysílání i potom).

Jiné zhodnocení tohoto románu po dvaceti letech - v angličtině ZDE
v českém shrnutí ZDE

Nová vláda se snaží získat peníze stůj co stůj. Na seznam prodávaných firem se státní účastí se dostaly jak notoricky známé podniky - Severočeské doly, tak i klíčové podniky infrastrukury - Český Telecom a Česká správa letišť. Při jejich prodeji sice nemá být jediným a rozhodujícím kritériem cena, ale vláda potřebuje z jejich prodeje získat co nejvíce. Proč by je jinak opouštěla? Uvažuje se i o tom, že budou tyto firmy přímo nabídnuty vybranému zájemci. Informace o podrobnostech privatizace těchto podniků nejsou veřejné, neboť mohou ovlivnit finanční trhy. Obavu ze spekulací na základě vyjádřila i Komise pro cenné papíry a nabádá novináře ke zdrženlivosti. Neměla by ale nabádat spíše ministry?

K argumentaci Štěpána Kotrby o tom, je-li privatizace letišť "Hloupost ministra nebo vlastizrada?" je nutno připojit opačný názor: Ve Velké Británii vlastní všechna klíčová letiště od roku 1966 soukromá firma British Airports Authority a bezpečnost státu to nijak, zdá se, neohrožuje.

John Humphrys (61) je jedním z nejznámějších britských moderátorů. Po celé řadě novinářských zaměstnání, které vykonával v britských médiích (jednu dobu četl v televizi hlavní večerní zprávy) přešel v roce 1987 do ranního, silně sledovaného živého publicistického vysílání rozhlasové stanice BBC Radio Four a tam je dodneška. Je jedním z nejagresivnějších novinářů, interviewujících politiky. Deník Independent s ním publikoval rozhovor, založený na otázkách čtenářů.

I když Velká Británie nyní vyrábí relativně málo spotřebitelských výrobků, její deficit státní bilance je ve vztahu k celostátním příjmům menší než jeho průměr za posledních dvacet let. To je velký úspěch, vzhledem k tomu, že většina západoevropských zemí zápasí s recesí, zatímco v Británii vládne spotřebitelský boom, argumentoval Anatole Kaletsky v deníku Times a vysvětlil, z jakých tří důvodů je Británie nyní prosperující zemí.

26. srpna jsou pro veřejnost zprovozňovány "tunely Mrázovka" na Smíchově v Praze 5. Jde o mohutný a mimořádně nákladný soubor dopravních staveb, jež svým umístěním i kapacitou znamená další krok k vybudování obdoby neslavně proslulé "severojižní magistrály" -- tentokrát na opačném, levém břehu Vltavy. Zprovoznění této velkokapacitní a pro řidiče atraktivní stavby bude mít za následek intenzívní zátěž městského centra další dopravou, včetně tranzitní. Jde o špatné a zhoubné řešení, jež jsme si byli nuceni my všichni ze svých daní zaplatit a jehož škodlivé dopady v budoucnu bohužel poneseme. Způsob prosazení stavby vypovídá hodně i o poměrech, ve kterých jsme nuceni žít.

Z nějakých důvodů naše svoloč nerada emigruje. Buď jí dlouho trvá, než se rozkýve, anebo se vyznačuje jakýmsi specifickým svoloč-patriotismem, avšak nikam nejde. Dává přednost sice chudé, zato vlastní zemi. Nápadně se tím liší od našich černo-žlutých bratrů.

Všeobecně je pro nás emigrace nový jev. Měli jsme kozácké oblasti, měli jsme Sibiř. Našinec, jestliže doopravdy dokázal přežít o samotě, měl vždycky možnost utéct tam, kam za ním moc nedosáhla, a zachránit se, neboť "Řeka Don nikoho nevydá".

Toto je sedmnáctá kapitola kontroverzní knihy ruského autora žijícího v Bratislavě Sergeje Chelemendika s názvem "My objebiem ich", kterou uvádíme na pokračování.

(Zejména pojmy "naši židi" či "naši Němci" jsou v dnešním světě pozoruhodným nacionalisticko-rasistickým přisvojováním; asi jako když se mluví o "našich Romech", že? JČ)

V červenci 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5750,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc.

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček stále ještě (zadarmo) postupně zprovozňuje četné dosud nefunkční části časopisu, po lednové havárii serveru.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.