čtvrtek 21.00: Irácká policie a televize al Arabija uvedly, že alajtolláh Ali Sistani a Moqtada al-Sadr dosáhli dohody o ukončení bojů v Nadžafu. K dohodě došlo krátce po zahájení jednání.

Ajatolláh Ali Sistani má v Iráku velmi dobrou pověst, protože (na rozdíl od íránských šiitských náboženských vládců) neusiluje o politickou moc a zásadně se zabývá pouze duchovními a náboženskými záležitostmi, informoval komentátor arabského vysílání BBC ve čtvrtek podvečer na stanici BBC Radio Four.

Podrobnosti v angličtině ZDE

V americkém nakladatelství M. Evans vyšel sborník Winning Elections: Political Campaign Management, Strategy & Tactics (Jak vyhrát volby: Řízení politických kapmaní, strategie a taktika ($49.95); je to soubor článků z časopisu Campaigns & Elections (Kampaně a volby). Radí se v něm politickým profesionálům:

Skepse ohledně toho, zda jsou masy skutečně schopné si samy vládnout, je tak stará jako sama demokracie, založená na rozhodování masové většiny. Dosti šokující závěry politologů v tomto smyslu shrnul v časopise New Yorker Louis Menand.

Američané se stali za posledních třicet let podstatně konzervativnějšími, než byli před čtyřiceti padesáti lety. To argumentuje nová kniha The Right Nation (Národ doprava) od Johna Micklethwaita, amerického editora týdeníku Economist. Co to bude znamenat pro nadcházející americké prezidentské volby? John Micklethwait o tom hovořil ve středu ráno v britském rozhlase se Sunderem Katwalou, generální tajemník britské (socialistické) Fabiánské společnosti:

čtvrtek 14.00: Velký ajatolláh Ali-Sistani dorazil do svatého města Nadžafu ve snaze dosáhnout mírového narovnání mezi povstalci a americkými a iráckými jednotkami.

Mediální organizace připravují oficiální protest iráckým úřadům proti zatčení desítek novinářů v městě Nadžaf, včetně celého štábu televize BBC. Asi 60 novinářů z místních i mezinárodních médií, mj. i z Guardianu, z Daily Telegraphu a z deníku Independent, včetně celého štábu BBC, bylo donuceno ozbrojenými policisty v městě Nadžaf opustit svůj místní hotel a nastoupit do policejních vozidel, která je dopravila na policejní stanici.

Tisková zpráva Amnesty International ČR.

Ve vyschlých pouštích východní Sahary vzniká genocida. Spojené národy však mlčí, stejně jako intelektuálové v kosmopolitních střediscích, kteří se rozhořčují nad americkým "imperialismem", který zlikvidoval brutální teroristické režimy v Afghánistánu a v Iráku, napsal Salim Mansur v kanadském listě London Free Press:

Britská média se při příležitosti dvacátého výročí vydání Kunderova románu Nesnesitelná lehkost bytí v angličtině znovu zabývají tímto dílem. Není mnoho českých knih, jimž by britská média věnovala pozornost, a není mnoho mezinárodních titulů, k nimž by se světové sdělovací prostředky vracely po letech jen proto, že nadešlo kulaté výročí jejich publikace v minulosti. Rozhlasová stanice BBC Radio Four natočila o této knize rozhovor pro pořad Open Book s Janem Čulíkem, vysílal se v neděli 29. srpna v 17 hodin středoevropského času, opakování ve čtvrtek 2. září také v 17 hodin (k dispozici na internetu během vysílání i potom).

Jiné zhodnocení tohoto románu po dvaceti letech - v angličtině ZDE
v českém shrnutí ZDE

Vliv vládní mediální propagandy na sdělovací prostředky během útoku na Irák budou studovat britští univerzitní odborníci na Liverpool a Leeds University. Budou zkoumat vládní propagandu a budou ji srovnávat s tím, co se tisklo v novinách a vysílalo v rozhlase a v televizi během pěti týdnů hlavního iráckého konfliktu.

Zpráva americké armády o týrání iráckých vězňů ve věznici Abu Ghraib shromáždila důkazy o rozšířeném týrání, včetně jasných případů mučení, na němž se podíleli vyšetřovatelé z vojenské rozvědky a pracovníci soukromých firem.

Reakce na článek Je správné, aby truchlící matka určovala debatu o Iráku?

Der brave soldat Schweik stojí u propagandistické nástěnky a čte si o chrabrém vojákovi, jenž je zde uváděn jako příklad hrdinství hodný následování. Zmíněný imaginární voják-hrdina sice přichází v těžkém boji o hlavu, kterou mu vzala střepina granátu, ale tělo ještě udělá dva kroky, automaticky (následek kvalitního výcviku c.-k. armády) namíří ručnici a sestřelí nepřátelský letoun. Za svou statečnost a chrabrost v boji byl vyznamenán válečným řádem in memoriam. I Kevin Myers ze Sunday Telegraph by rád viděl takové vojáky ve službách anglické královny, tedy lépe řečeno jejího ministerského předsedy. A nejen on. Podobní "konzervativci" se nacházejí i v našich zeměpisných šířkách a jejich obhajoba války, distributora smrti, je založena na stejných argumentech. Jak "racionálně" dokážou odsoudit truchlící matky...

Karel Kryl pro mě zůstává navždy velkým umělcem, básníkem života a geniálním písničkářem a jeho vrtochy prostě chápu. Já je poznal, ale nic z nich strategicky nevyvozuji, jen to, že to byl člověk z masa a kostí a jako takový občas činil nejen geniality, ale i pěkné blbosti.

Pár okrajových poznámek o mé krátké vlastní zkušenosti s Karlem Krylem v polemice na úplně jiné téma se Štěpánem Kotrbou vyvolalo ostrou protireakci jeho obhájců. "Boj o Kryla" je už léta podstatnou náplní jejich života a já uznávám jejich snahu o zachování Karlovy památky. Do polemiky o Krylovi jsem se nikdy nechtěl zapojovat. Napsal jsem jen pár subjektivních osobních poznámek, za kterými si stojím, protože jsem vše zažil. Ale dvě upřesnění.

Komunistické hnutí není cizorodým prvkem v českém prostředí. Česká kultura se od 90. let 19. století plně rozevřela všem kulturním proudům Evropy a generace 90. let byla ve znamení protestu a revolty pro zatuchlým poměrům české politiky. Vzestup hospodářské a kulturní síly ostře kontrastoval s ubohostí a přízemností české politiky, s její neschopností rozšířit operační prostor a řešit podstatné problémy národní existence. A tak J. S. Machar v hutné zkratce zpochybňuje ideály pokroku ("jen rychlej žijem svoje živoření") a odcházejícímu století metá do tváře:

Tisková zpráva

Redaktor ČRo František Lutonský tvrdí, že server Česká média porušuje autorský zákon, když v mediálním monitoru přetiskuje citace z jeho blogu spolu s odkazy na jeho server a jeho jménem. Lutonský to nazývá krádeží textů a hovoří rovnou a bez obalu o porušování zákonů ČR serverem Česká média.

Podobnou hysterii bych čekal od amatéra, který si vykládá práva autora velmi idealisticky a ignoruje právo, keré mnohdy stojí nad mnoha předpisy dalšími - právo občana na informace (a to i z mediálního prostoru - například formou výstřižkové služby) a právo těch, kteří mu je chtějí zprostředkovat - novinářů či rešeršistů. Česká média provozují nezpoplatněný, veřejně přístupný mediální a zpravodajský monitor (o jeho vyváženosti či charakteru můžeme vést diskuzi, ale to je jiná debata...). Jediná obrana proti nežádoucímu citování v jakémkoliv zpravodajském médiu je nemluvit a nepsat... Případně ani nemyslet.

Nezbývá než s lítostí konstatovat, že Lutonský sám je profesí novinář a právo novinářů na citace a zpravodajskou licenci by mohl jako profesionál znát. A když už nezná, právníci jeho zaměstnavatele ho mohou zdarma poučit, aby se svým svérázně bulvárním marketingovým tahem ke zvýšení sledovanosti privátního blogu neztrapňoval. Zvláště, když Lutonského pracovní náplní je (nebo by měla být) mediální služba veřejnosti. Tedy i té internetové.

Ukázka citací z blogu Lutonského na serveru Česká média ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE

Od začátku minulého víkendu probíhá v příhraničním městě na česko-polské hranici Bohumíně multižánrový festival Léto-kruhy 2004 spojený s dřevořezbářským plenérem. Jeho organizátoři ho zahájili minulou sobotu netradičně na náměstí Svobody ve Starém Bohumíně. Čtveřice řezbářů z Bohumína, Vizovic a Českého Těšína si rozbalila svá dláta a pily a pustila se do tvořivé práce z lipových kmenů. Práci řezbářů a letos navíc i uměleckého kováře mohou zájemci sledovat na náměstí až do příští soboty.

Odluka politiky od státu může být alternativním řešením, jak změnit současnou politiku na skutečně svobodnou a demokratickou. Taková idea musí být podpořena veřejností, projít veřejnou diskusí, poté být právně uzákoněna. Je to jediná cesta, jak vytvořit v naší zemi - zmítané od svého založení politickými zvraty - z politiky nezávislou a mimořádně vážnou instituci a hlavně fungující záležitost.

Není řešením proti všem nešvarům na politické scéně sestavit Morální kodex poslance.

Stačí se podívat na tváře našich "oligarchů", kteří si sami vymysleli tuto přezdívku, a zeptat se: nazval by se snad oligarchem nějaký Bill Gates, o jehož dětství se točí drahé filmy s Harry Pottrem v hlavní roli? Raději si ukousne jazyk, než by měl něco takového ze sebe vysoukat.

A naši soukají a ještě se u toho drze šklebí. Neboť jsou naši a není důležité, či jsou židé anebo či byly židovkami pouze jejich matky a babičky. Jen se podívejte na celý tento zástup našich nových magnátů s křiklavě židovskými příjmeními: abramovičové a rabiničové jsou noví šéfové na Čukotce s její hojností zlata a ryb a dočasným nedostatkem vězňů. Každý z nich se dostal ke svému Klondajku za hřmění kanonády objednaných vražd smolařů. Každý z našich oligarchů může s jejich romantickými dony Corleony točit, jak se jim zachce, a považovat je za nýmandy, a to zcela oprávněně.

Toto je patnáctá kapitola kontroverzní knihy ruského autora žijícího v Bratislavě Sergeje Chelemendika s názvem "My objebiem ich", kterou uvádíme na pokračování.

3375 osob na ČVUT podepsalo Petici, v níž požadují odvolání ředitele Správy účelových zařízení při pražské ČVUT Radima Menšíka, protože jsou studenti nespokojeni s jeho správou prostředí, v němž musejí studovat a žít. "Jsme buzerováni vysokými nájmy, zdražujícími se službami a naše koleje vypadají strašně," stěžují si studenti a vyjadřují podezření, že správa ČVÚT údajně neumí řádně hospodařit s penězi, o čemž svědčí např. tento článek.

Ze studentské petice vyjímáme ze seznamu nedostatků:

• Již několik měsíců rozbité vstupní dveře, nefunkční sprchy, tmavé chodby, špína a obecně nedůstojné prostředí
• Na mnoha pokojích chybí základní vybavení, např. peřináče, police, úklidové prostředky
• Výkon kotelny pro Strahovské bloky 5,6,7 je nedostatečný, ve večerních hodinách neteče občas teplá voda, ale nikdo problém neřeší. Velmi se obáváme, že zima 2004 může být kritická. Se stejným problémem se potýkají také bloky C, D, E, F na Podolí.
• Na bloku 8 strahovských kolejí je v nevyhovujícím stavu cca 130 postelí, ze kterých vystupují péra, přestože jsou tyto postele staré pouze 3 roky.

Kompletní text petice ZDE

Energetika se v posledních letech stala tématem takřka celonárodní diskuse, zejména v době uvádění do provozu jaderné elektrárny Temelín. Šlo ale o diskusi pohříchu často laickou, kde hovořily spíše pocity a emoce, a jen spoře znalosti problematiky. Mezi pražskou novinářskou obcí se dokonce rozmohl názor, že "každý slušný novinář" je proti jaderné energetice a tedy proti Temelínu. Tento fenomén v sobě ale skrývá něco obecnějšího než pouhou dobovou pózu: jednak obavu o kvalitu životního prostředí, pro kterou mám osobní pochopení a rovněž ji sdílím, ale i obavu mnoha současných lidí z technické civilizace, která se jim již příliš vzdálila.

"Vězení v Abu Ghraib bylo bohužel chaotické," řekl v úterý večer v televizi BBC bývalý americký ministr obrany James Schlesinger, šéf komise, která vyšetřovala týrání vězňů v Iráku, a pokračoval: "Bylo to tam chaotické, protože tam byla směsice nejrůznějších druhů vězňů, kteří neměli všichni být umístěni na stejném místě.

Piers Morgan, bývalý šéfredaktor britského bulvárního listu Daily Mirror, který byl letos v květnu propuštěn za to, že v listě publikoval falešné fotografie údajného týrání iráckých vězňů britskými vojáky, získal od svých bývalých zaměstnavatelů odškodné ve výši 1,7 milionu liber a zároveň od jednoho nakladatelství smlouvy na honorář ve výši dalších 1,2 milionu liber za své paměti.

Firma Trinity Mirror Morgana propustila letos v květnu jednoho pátečního odpoledne na hodin, když se odmítl omluvit za publikaci falešných fotografií, a nechala ho vyvést z budovy. Morganovi právníci však varovali, že se firma zachovala zbrkle, nerespektovala zavedené disciplinární procedury a že měla před propuštěním Morganovi dokázat hrubé zanedbání jeho povinností či nepoctivé jednání. Vydavatel listu by býval musel prokázat, že Morgan věděl, že fotografie, které zveřejnil byly falešné. Odškodné by bývalo nemuselo být tak vysoké, kdyby býval byla původní zaměstnanecká smlouva s Morganem vypracována pečlivěji, konstatovali právníci.

Podrobnosti v angličtině např. ZDE

V červenci 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5750,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc.

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček stále ještě (zadarmo) postupně zprovozňuje četné dosud nefunkční části časopisu, po lednové havárii serveru.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.