18. 3. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
18. 3. 2004

čtvrtek 21.30: Pákistánská vojska možná obklíčila zástupce Usámy bin Ládina ve čtvrtek během velké bitvy v divočině na afghánské hranici, konstatovali vysocí činitelé pákistánské vlády. Prezident Pervez Mušarraf konstatoval, že zuřivý odpor, s jakým se setkaly pákistánské jednotky, vedla generály k závěru, že se v dané oblasti skrývá "významný cíl". Mušarraf nechtěl spekulovat o tom, zda jde o Usámu bin Ladina samotného, anebo o jeho zástupce Aymana al Zawahiriho. Čelný činitel pákistánské vlády potvrdil novinářům, že zřejmě je skutečně obklíčen Zawahiri.

Podrobnosti v angličtině např. ZDE
Sloupek

Jezdím třetí týden po vlastech českých, většinou mezi Brnem, Ostravou a Prahou (učím během měsíce března na ostravské a brněnské univerzitě), a tak se člověk na cestách dostává trochu do styku s normálními lidmi v ČR.

Okamžitě z rozhovorů s nimi, nebo i z náhodných poznámek, zaslechnutých ve vlaku, v autobuse, vyplývá obrovský rozdíl mezi tím, co lidem vnucují dnešní české sdělovací prostředky a nedůvěrou obyčejných lidí vůči nim. Až mi připadlo, že je to situace velmi podobná situaci za komunismu, kdy se většina obyvatelstva stavěla se obdobnou nedůvěrou a se stejným odporem k oficiální komunistické propagandě. Je pozoruhodné jak daleko jsou dnes se svým pragocentrickým, uzavřeným mediální světem, české sdělovací prostředky daleko od myšlení normálních lidí. Pozoruhodná je i nedůvěra i bystrost, s jakou, jak se zdá, odhalují už intuitivně normální lidé manipulaci českých médií, zaměřených proti nim. (Že by to bylo vysvětlením, proč čtenost českých médií klesá?) "No tak, to víte, oni pořád píší něco, aby vám tahali peníze z kapsy," vyjádřila se s odporem nad jedním českým týdeníkem jedna starší paní ve vlaku z Brna do Ostravy. V témže vlaku, v jiný týden, jsem vyslechl historku, jak zahraniční majitel jednoho průmyslového podniku na menším městě učinil jeho ředitelem svou mladou, manželku bez vzdělání, a ta údajně z firmy postupně vyházela všechny české odborníky. Ať už je realita jakákoliv, o tomto si povídají lidé.

Opakovaně, téměř unisono, se od obyčejných lidí ozývá, že komunistická totalita nebyla tak strašná, jak ji černobíle líčí dnešní sdělovací prostředky, a že překvapivě naopak postkomunismus od roku 1989 byl a je pro mnoho lidí daleko drastičtější zkušeností, než by člověk očekával.

"Sledujte systematičtěji internetové stránky deníku MF Dnes," poradil mi v Brně jeden univerzitní učitel. "Je to tam znát výrazněji než v tištěné formě tohoto listu. Srovnávejte texty publikovaných článků s tím, co pak lidi k nim píší na fórech. Uvidíte, že redakční politika internetové MF Dnes se rovná úsilí vyvolávat u čtenářů silné, ale jen krátkodobé emocionální reakce. Je to typická, dezorientační metoda bulváru. Nacvičíte-li člověka, aby se vždy jen krátkodobě kvůli něčemu emocionálně rozčílil, a za minutu už nevěděl, o čem to bylo, zlikvidujete v jeho vědomí schopnost udržet si jakékoliv dlouhodobější emoce, a tedy i hodnoty. Je to zajímavý, soustředěný útok na integritu osobnosti."

"Obrátili se na mě po listopadu 1989 kolegové, abych se tu dal do Občanského fóra, že prý jsem čistý a že bych v něm měl být," řekl mi jeden technický odborník, také v Brně. "Šel jsem tam, ale když jsem viděl, jak je rázem zaplněno komunisty, převlékajícími kabáty, nesnesl jsem to a řekl jsem jim Sbohem." Politické funkce i hospodářství ovládli titíž konjunkturalisté, kteří je měli pod palcem i za komunismu. Museli jste totiž být z kruhů, které měly za komunismu protekční, vedoucí postavení, abyste jako někdejší šéfové komunistických státních podniků mohli zprivatizovat do vlastní kapsy jejich nejcennější části. Se slušnými lidmi to po roce 1989 dopadlo špatně. "Stačilo něco kritizovat, a hned jste byl označen za komunistu a existenčně zničen."

"Loňskou volbu nového prezidenta jsem považoval za urážku českého národa," pověděl mi tento svědek. "Prosím vás, co to vypovídá o virtuálním světě oněch sebestředných poslanců, soustředěných jen na intriky v Poslanecké sněmovně, když ti ubožáčci nemohou, ani po několikáté, nalézt v celém národě jediného slušného kandidáta na prezidenta a nakonec se, proboha, protože prý nikdo jiný nezbyl, shodnou na Klausovi! Jako by v této zemi nebylo množství schopných a slušných lidí. Jenže ti se do médií nedostanou. Nikdo se o ně nezajímá. Média i politikové si žijí ve vlastním, od ostatní společnosti zcela odříznutém, surreálném světě."

"Česká republika vždycky přežívala v důsledku své technologické vyspělosti," konstatoval tento odborník, který po řadě peripetií nyní pracuje pro malou českou inženýrskou firmu, která sice úspěšně, ale až po velkém úsilí, dnes vyrábí pro zahraniční zákazníky. "Co to je za podivnou politiku živit se přeprodáváním výrobků vyráběných jinde. Kolem Prahy byly nejcennější pozemky, tam, kde by měly být výrobní podniky vysoké technologie, rozprodány zahraničním firmám na sklady. To není ekonomická politika, která může skončit úspěšně."

"A ano, to víte, lidem se žije dost špatně. Nemají peníze. Tady v Brně většinou dělníci vydělávají kolem sedmi tisíc. Jak myslíte, že mohou vyjít, když platí za byt v paneláku tři a půl tisíce měsíčně?"

Obraz, který vzniká, je docela pochmurný. Do médií se nedostane. Žádní disidenti, kteří by se lidí zastali, už neexistují. Atomizací společnosti po roce 1989 se rozpadla jakákoliv solidarita. Dříve spolu lidi jezdili na výlety, chodili na společné akce. Teď se nikdo nikoho nezastane, vznikne-li v podniku problém, každý je sám pro sebe. A drží pusu, mohli by ho vyhodit.

Už nelze z útlaku obviňovat Sovětský svaz. Bohatí a vlivní spoluobčané mají však, zdá se, za účinné pomoci byrokracie, zemi ve velmi podobném objetí, jaké existovalo kdysi, když to byla ruská kolonie.

Docela mě konsternovalo, když jsem v pondělí slyšel v diskusi po jedné své přednášce názor posluchačky, že "dnešní situace v České republice není o nic méně traumatická než jaká byla v normalizačních sedmdesátých letech."

Kam se podělo vědomí svobody?

18. 3. 2004

Před rokem jsem byl neochotným, avšak přesvědčeným stoupencem útoku na Irák. O rok později nebyly nalezeny žádné zbraně hromadného ničení, Iráčané jsou roztrháváni na kusy cestou do mešity, demokracie je odložena na příští rok a přátele se mě ptají, co zda nemám pochybnosti. Kdo by je neměl, napsal v listě New York Times známý kanadský politolog a novinář Michael Ignatieff, který nyní působí na Harvardské univerzitě.

18. 3. 2004

Poukázal na to Leopoldo Sagui, který žije nedaleko železniční stanice, odkud vyjely madridské vlaky, které se staly terčem atentátu:

18. 3. 2004

Jak je možné, že organizace al Kajdá, o níž se zdálo, že je rozprášena, se dokáže vyhýbat hypermodernímu odposlechu západních výzvědných služeb a usmrtit stovky civilistů v evropském hlavním městě, aniž by to kdokoliv zjistil předem. Tím se zabývala reportérka pořadu televize BBC Panorama Jane Corbinová, která bude v neděli 21.3. uvádět na BBC 1 svůj program na toto téma.

18. 3. 2004

Místopředseda KSČM Miroslav Ransdorf poslal individuálně všem členům KSČM dopis. Z médií je možno dovodit, že se na členy vlastní strany obrací s několika návrhy, názory a úvahami.

Některé z jeho soudů lze jistě označit za racionální, což však v politice vůbec neznamená, že mají šanci na uplatnění nebo, že si jejich vyřčením nakloní část členů vlastní strany. Jisté je, že dopisem nepotěšil významnou část vedení vlastní strany.

14. 3. 2004

Dopis stranického reformátora těm, kteří se reformovat nechtějí...

18. 3. 2004

Tři muži, žijící nenápadně v anglickém hrabství Cambridgeshire provozovali podnik, v jehož rámci pronajímali třiceti místním farmám a továrnám ilegální pracovní síly z východní Evropy. Za tři roky tím vydělali 4 miliony liber (cca 200 milionů Kč).

18. 3. 2004

Třiadvacátý květen se pomalu blíží a s ním i první kolo prezidentských voleb v Německu. Od čtvrtého září, kdy se možné kandidatury zřekl současný prezident Johannes Rau, byl nejžhavějším kandidátem jednašedesátiletý šéf IWF (Internationalen Währungsfonds) Horst Köhler (CDU), prosazovaný unionisty (CDU a CSU).

17. 3. 2004

Poslouchám při práci na českých univerzitách v pracovnách, kde mají broadbandové připojení, většinou britskou rozhlasovou stanici Classic FM, která vysílá čtyřiadvacet hodin denně klasickou hudbu. Napadlo mě, že by to mohlo zajímat i čtenáře v ČR mimo Prahu - česká stanice Classic FM je totiž slyšitelná jen v českém hlavním městě a v jižních Čechách - jiní posluchači mimo Prahu jaksi nemají nárok.

Tak si mohou, pokud mají v práci broadband, pustit živé vysílání anglického Classic FM na stránkách www.classicfm.com. (Mimochodem, i program pražského, poněkud uměřenějšího "Classic FM" si můžete naladit na internetu (viz ZDE).

18. 3. 2004

Američtí vojáci prý vykládali v jižních iráckých přístavech velký náklad starých vojenských součástek, z nichž by bylo možno zkonstruovat dalekonosné střely a zbraně hromadného ničení, tvrdí íránský list Tehran Times, ZDE.

Upozornily na to stránky Axis of Logic , které se soustřeďují na shromaž'dování světových zpráv, jaké většinou v hlavních sdělovacích prostředcích zapadnou.

18. 3. 2004

Senátor parlamentu a rektor Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zlatuška přijde za několik měsíců o své jedno povolání na univerzitě. Ta bude začátkem dubna vybírat nového kandidáta na volbu rektora. Zlatuška si na svých povoláních zřejmě velmi zakládá neboť se nejprve loni v prosinci pokusil prosadit změnu vysokoškolského zákona, která by mu umožnila prodloužit si vlastní rektorské volební období. Nyní doporučil jako svého nástupce současného děkana Fakulty sociálních studií, mladého profesora Petra Fialu.

18. 3. 2004

V americkém časopise New York Review of Books recenzuje Freeman Dyson, profesor fyziky z Princetonské univerzity, novou knihu Debunked! ESP, Telekineses, Other Pseudoscience , kterou vydali - původně francouzsky - fyzikové Georges Charpak a Henri Broch (anglicky vyšlo v Johns Hopkins University Press, 176 str., $25.00).

Recenzent s uspokojením kvituje, že oba vědci odhalují, že velká část důkazů o údajně nadpřirozených jevech je založena na kouzelnických podvodech, využívajících chvilkové nepozornosti svědků a diváků. Přesto se však zázraky a nadpřirozené jevy dějí, jenže...

18. 3. 2004

Pane Čulíku,

názorové konfrontace ohledně potratů v BL mi připomínají spíš hádku než diskusi. Možná je to tím, že účastníci jedou v předsudku, že jsem-li proti potratům, musím být nutně pro jejich zákaz. Ale nemusím...

18. 3. 2004

Reakce na článek Pavla Mareše z 17.3.2004 Palestina, Izrael a interrupce

Již dříve jsem zjistila, že polemika s panem Pavlem Marešem je naprosto beznadějná. Nezamýšlí se nad kritikou čtenářů na jeho články, ale jen ji zatvrzele vyvrací tím nejnepřijatelnějším způsobem - vytrháváním myšlenek z kontextu. Úmyslně a soustavně vynechává všechno, co k nim v textu náleží, ale jemu se nehodí. Jde mu hlavně jen o to, aby se sám z kritiky jakokoli vykroutil anebo stejným způsobem "zkritizoval" článek druhého. Když nesouhlasí s uvedenými argumenty, tak jednoduše a zcela bez bez ostychu prohlásí, že tam nejsou.

18. 3. 2004

Reakce na tento článek.

Vážený pane Čulíku,

jsem hrubě nepravidelný čtenář BL a i když s většinou článků, které váš list uveřejňuje, nesouhlasím, většinou nad nimi mávnu rukou. Vaše poznámka k zmíněnému článku mne však přiměla k tomu, abych svůj obvyklý flegmatismus odložil, napsal Ivo Baran. Otázka, kdy začíná lidský život, je nesmírně závažná. Myslím, že se dopouštíte velké demagogie, když tvrdíte, že postoj, který definuje počátek lidského života nabytím vědomí, je "lékařský".

18. 3. 2004

Reakce na tento článek.

Vážený pane Čulíku,

dovolte mi abych Vás napomenul za Váš zlozvyk vyjádřit na závěr některých příspěvků svůj komentář, míní Libor Vašek: Reaguji na Váše dnešní vyjádření k článku Pavla Mareše o interrupcích. "Co nechceš, aby jiní činili Tobě, to nečiň Ty jim." Nebo by Vám bylo příjemné, kdyby měl někdo takovou možnost "zhodnotit" bezprostředně Vaš příspěvek svým shrnujícím komentářem na závěr?

Jinak věcně k Vašemu komentáři. Za prvé by bylo vhodné, abyste se vyjadřoval k názorům, které pan Mareš uvedl. Mimochodem tento člověk argumentuje skutečně přesně a věcně. Na rozdíl od oponentů na jeho původní článek. Pokud i Vy uhýbáte před jeho argumentací je to škoda. Hlavně Vaše.

18. 3. 2004

Patřím již pár let k pravidelným čtenářům Britských listů a osobně je považuji za jedno z nejotevřenějších periodik, vydávaných v českém jazyce, píše Jiří Králíček z Fort Myers na Floridě a pokračuje: A to i přes drobné nedostatky, jako je například dlouhodobá absence diskusních fór.

Názory jsou tu mnohdy velmi kontroverzní, ale jsem zcela přesvědčen o tom, že by jejich různorodost měla být rozhodně zachována. Nicméně, některé z nich, si nezadají s určitou formou diskriminace, demagogie či záměrného obelhávání. Naprostou jedničkou v některých z těchto oborů se mi rozhodně zda být jistý p.Mareš, jehož příspěvky se tu objevujují s železnou pravidelností, již po poměrně dlouhou dobu.

17. 3. 2004

Nad některými reakcemi na můj článek Křesťané jsou v Česku už zase "tmáři" by se člověk musel smát, kdyby nebyly spíš k pláči. Těm, kdo mi napsali osobně, odpověděl jsem také tak. Na reakce J. Malé ZDE, J. Vavrušky ZDE a A. Kubeczky ZDE, zveřejněné v BL 15. března, odpovídám zde - koho už to téma nudí, klidně skočte na další.

17. 3. 2004

Rok poté:

Moc lidí neví, že Spojené státy plánují v Iráku vybudovat snad největší své vyslanectví na světě, až s 3000 zaměstnanci. Armáda plánuje trvalé vojenské základny a podstatnou americkou vojenskou přítomnost tak dlouho, jak bude chtít.

Proces se Saddámem Husajnem by se měl konat pod mezinárodním dohledem, aby byla dosažena určitá míra důvěryhodnosti, aby bylo zjevné, že nejde jen o spravedlnost vítězů.

Při tomto procesu by se měli zodpovídat i Saddámovi společníci, ti, kteří mu poskytovali podstatnou a rozhodnou podporu i během doby, kdy páchal svá nejhroznější zvěrstva, dlouho po válce proti Íránu. To se týká evropských zemí po celou dobu osmdesátých let, včetně Ruska, Německa a ostatních, a týká se to klíčovým způsobem Spojených států a Británie až do roku 1991.

14. 3. 2004

Po havárii serveru Britských listů v první polovině ledna 2004 nám čtenáři rychle poskytli finanční prostředky na koupi nového serveru. Zakoupili a instalovali jsme toto zařízení: Taft SRCS14 L, server Board SE7505VB2, 533 MHz, WD2000JD - 2 kusy, Forton 460W, XEON 2,8 GHz/512k, 533BOX - 2 kusy, WD740GD - 2 kusy, server DDR 512MB PC2100 ECC reg. LP - 4 kusy, Hudson II SC5100, Rocket RAID 160, WD2000JD - 4 kusy. Celkem zařízení stálo 100 409,80 Kč, s DPH 122 500,00 Kč, fakturu uhradíme dodavateli v nadcházejících dnech.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček zadarmo postupně zprovozňuje dosud nefunkční části časopisu. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

V únoru 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 7456,84 Kč. Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

22. 11. 2003

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

29. 12. 2003

Jak Češi bojují

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
18. 3. 2004 Paranormální jevy existují, ale...   
18. 3. 2004 KSČM a fenomén Ransdorf: příležitost k mýlce Ivan  David
18. 3. 2004 Jak žijí obyčejní lidé Jan  Čulík
17. 3. 2004 Haiti: převrat ke dvoustému výročí Immanuel  Wallerstein
17. 3. 2004 "Má paranoiu. Jako Stalin."   
17. 3. 2004 Co si dnes myslí Noam Chomsky o USA v Iráku?   
17. 3. 2004 Masakry ve Španělsku prohloubily propast mezi Evropou a Amerikou   
17. 3. 2004 Španělé svým hlasováním znectili své mrtvé   
17. 3. 2004 Je třeba Primu potrestat za šíření "zločinecké ideologie"? Jan  Čulík, Boris Cvek

Česká literatura RSS 2.0      Historie >
5. 3. 2004 Desáté jaro Karla Kryla Martin  Štumpf
13. 2. 2004 Cesta na jihozápad Tomáš  Koloc
3. 2. 2004 Andělé Jaroslav  Hutka
6. 1. 2004 Opusy o nevěře Josef  Švéda
11. 12. 2003 Hrabal jako žvýkačka Štefan  Švec
10. 12. 2003 Co znamená Kunderův škleb Štefan  Švec
9. 12. 2003 Exil jako otevření mysli Jan  Čulík
9. 12. 2003 Osud lidí ve střední Evropě je nesdělitelný - a obráceně Jan  Čulík
3. 12. 2003 Ohlédnutí Jaroslav  Hutka
2. 12. 2003 Než zemřete, proměníte se v klišé Jan  Čulík

Genderová nerovnost ve společnosti RSS 2.0      Historie >
15. 3. 2004 Opravdu divnej chlap Štěpánka  Matúšková
15. 3. 2004 Opravdu sprostá výstava Jan  Čulík
10. 3. 2004 Také každý měsíc menstruujete? Já ne, možná jsem divnej chlap a možná, že nejsem vůbec chlap... Jan  Paul
8. 3. 2004 Potraty a Karas: Když se řekne A mělo by se říci B Anna  Čurdová
8. 3. 2004 Jen jeden den žen, prosím Anna  Čurdová
4. 3. 2004 Stop násilí na ženách   
1. 3. 2004 Zdroj sexuálního vzrušení žen je v mozku   
20. 2. 2004 Jaké je to v Iráku?   
9. 2. 2004 Misogynní rezoluce irácké Vládní rady je odsouzena k neúspěchu   
20. 1. 2004 Jak bít manželku   

Školství RSS 2.0      Historie >
10. 3. 2004 Zákon není kadidlo Ondřej  Hausenblas
9. 3. 2004 Nedělejte ze studentů motorové myši na fakta   
12. 2. 2004 O tragické situaci českého školství? Miroslav  Rafaj
11. 2. 2004 Vzdělání a nezaměstnanost Miroslav Václav Steiner
6. 2. 2004 Posílat děti do školy se třetímu světu vyplatí Simone  Radačičová
2. 2. 2004 Obstát, aneb Nihil obstat ve věci moderního vyučování Ondřej  Hausenblas
29. 1. 2004 O tragické situaci českého školství Jan  Baláč
26. 1. 2004 České základní školství je tragédie Jan  Paul
24. 1. 2004 O školství - v ČR i jinde Jan  Čulík
20. 1. 2004 Je univerzitní školné ve výši 150 000 Kč ročně jedinou možností, jak hospodářsky přežít?   

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
11. 3. 2004 Hospodaření ČT je transparentní   
11. 3. 2004 Film Johna Simpsona o tom, jak Američané zaútočili na tým BBC v Iráku, dostal významnou cenu   
2. 3. 2004 Čulík pohlédl do zrcadla Ivan  Jemelka
2. 3. 2004 Česká televize neuvažuje o bankovním úvěru   
17. 2. 2004 Boston Globe: Krizi v BBC způsobila honba za komercializací   
15. 2. 2004 Británie: Vláda plánuje rozbít BBC   
15. 2. 2004 BBC je ve zdemoralizovaném stavu   
13. 2. 2004 Dostál: Novákové návrh, který psal Janeček ? Štěpán  Kotrba
8. 2. 2004 Nedělní rozhovor o českých médiích, o BBC a o novinářské práci   
8. 2. 2004 Intriky a cenzura v BBC?   

Zelení RSS 2.0      Historie >
16. 3. 2004 Co na novou demokracii říká internet Antonín  Slejška
15. 3. 2004 Demokracii zelenou viděti... Karel  Dolejší
11. 2. 2004 Není pravda, že česká Strana zelených má v Evropě špatnou pověst   
11. 2. 2004 Britské listy nechodí ke kováříčkovi, když mohou dojít ke kováři   
11. 2. 2004 Neztrácet zelenou naději Martin  Škabraha
10. 2. 2004 Zelené facky na pokračování   
10. 2. 2004 Tmavozelení proti temným silám aneb paměť jazyka aparátnického Karel  Dolejší
5. 2. 2004 Zelení jsou v pořádku, problém má Pavel Pečínka Jan  Beránek
4. 2. 2004 Zelená na levačku aneb Proč nemohu být "novodemokratem" Karel  Dolejší
2. 2. 2004 Nadace Heinricha Bölla se distancuje od Patočky a Beránka Pavel  Pečínka

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
18. 3. 2004 Irák po roce: Co si myslí Michael Ignatieff   
18. 3. 2004 Al Kajdá vítězí   
17. 3. 2004 Co si dnes myslí Noam Chomsky o USA v Iráku?   
15. 3. 2004 Britští vězni z Guantánama: Američané porušují lidská práva   
12. 3. 2004 Vězni z Guantánama v Británii propuštěni   
11. 3. 2004 Jak Spojené státy připravily jednoho Afghánce o živobytí   
11. 3. 2004 Film Johna Simpsona o tom, jak Američané zaútočili na tým BBC v Iráku, dostal významnou cenu   
9. 3. 2004 "Američané jsou senzační a na Kubě to bylo fajn"   
8. 3. 2004 Velitel britské armády: Právní ujištění, že je útok na Irák legální, přišlo teprve 5 dní před válkou   
2. 3. 2004 143 osob usmrceno při explozích v Iráku   

Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ RSS 2.0      Historie >
15. 3. 2004 Ani v muslimských zemích není zakázána interrupce Jana  Malá
12. 3. 2004 O evropském antisemitismu   
29. 1. 2004 Izrael ignoruje mezinárodní zákony a základní lidská práva Palestinců Jana  Malá
20. 1. 2004 Palestinci nevylučují, že izraelská vláda přistoupí k jejich odsunu   
16. 1. 2004 Izrael pozval Sýrii na "mírové rozhovory" do Jeruzaléma   
14. 1. 2004 Izrael má obavy z rozšíření jaderných informací   
13. 1. 2004 O jakém míru to Ahmed Qurei mluví? Pavel  Mareš
12. 1. 2004 Amerika se už nyní stává obětí vlastní preventivní bezpečnostní doktríny Štěpán  Kotrba
12. 1. 2004 J'accuse? Simone  Radačičová
12. 1. 2004 Zeď ničí mír - bude nakonec Izrael etnicky vyčištěn? Štěpán  Kotrba

Deníček sněmovní panny RSS 2.0      Historie >
10. 3. 2004 Deníček sněmovní panny VIII. Alexandra  Virgová
3. 3. 2004 Deníček sněmovní panny VII. Alexandra  Virgová
28. 2. 2004 Deníček sněmovní panny VI. Alexandra  Virgová
27. 2. 2004 Deníček sněmovní panny V. Alexandra  Virgová
26. 2. 2004 Deníček sněmovní panny IV. Alexandra  Virgová
25. 2. 2004 Deníček sněmovní panny III. Alexandra  Virgová
23. 2. 2004 Deníček sněmovní panny II. Alexandra  Virgová
20. 2. 2004 Deníček sněmovní panny I. Alexandra  Virgová