Kritikové Evropy argumentovali, že se Evropa jednoho dne probudí ze svého pohegelovského spánku, se svými nerealistickými sny o multilaterálním světě, že jakmile uvidí, že ustupovat teroristům se nevyplácí a uzná hobbesovskou realitu světa, kde bezpečnost závisí na vojenské moci, a pak se Západ sjednotí proti hrozbě islámského extremismu tak, jako kdysi byl jednotný tváří v tvář hrozbě sovětské invaze. Po Madridu se však Evropa tomuto názoru nijak nepřiblížila, míní redakční komentář deníku Guardian.

Ani po dvou válkách v Afghánistánu a Iráku a po četných protiteroristických operacích si nemyslí většina Evropanů, že by se takto vedená válka proti terorismu dala vyhrát. Západní výzvědné služby předem vůbec nic o madridských útocích nevěděly. Tvrdilo se nám, že je al Kajda tak oslabena, že může útočit jen v Bali, v Istanbulu či v Tunisku. A co se přihodilo s teorií mucholapky? Že fronta v Iráku přitáhne všechny extremní islámisty tam a přijdou tam k neslavnému konci? Ukazuje se, že al Kajda či ti, kdož jednají jejím jménem, je živá a činná a totéž pravděpodobně platí o Usámu bin Ladinovi. Madrid ukázal, že Usámovi "křižácké" terče jsou stejně tak zranitelné jako před dvěma a půl lety, kdy spadly newyorské věžáky.

Tony Blair může argumentovat, že madridské útoky dokazují, že má ohledně hrozby terorismu pravdu. Ještě však musí Brity přesvědčit, že válka v Iráku se nestala největší náborovou kampaní pro organizaci al Kajdá, uzavírá deník.