17. 3. 2004
SPOR:Je třeba Primu potrestat za šíření "zločinecké ideologie"?Před nedávnem jsme publikovali v Britských listech výměnu názorů na toto téma mezi Janem Čulíkem a Borisem Cvekem. Na žádost Zdenky Jelenové, redaktorky Občanských novin, přílohy Literárních novin, rozepsali oba autoři svou argumentaci podrobněji a tento týden, dne 15. 3., vyšla v Literárních novinách. Zde je kompletní text "Sporu": |
Některá témata se na stránky českých novin vracejí jako reakce na jejich návrat do veřejné diskuse. Policie v Praze 8 nyní řeší, zda nynější vysílání pokleslého televizního seriálu o majoru Zemanovi, vyrobeného za komunistické totality, je či není trestným činem "šíření komunistické ideologie". BORIS CVEK: ANOKdyž se malá skupina teroristů v čele s profesionálním revolucionářem a pozdějším masovým vrahem V. I. Leninem chopila v roce 1917 pučem kormidla ruské feudální říše, vznikla v Moskvě centrála světového komunismu, stojícího na marxleninské ideologii. Ještě před nástupem A. Hitlera k moci se J. V. Stalinovi, který převzal Leninovy praktiky, podařilo záměrně vyvolaným a udržovaným hladomorem spáchat na Ukrajině genocidium, kterému podlehlo zhruba sedm miliónů lidí. Celkově se Leninovu následníku přičítá čtyřicet miliónů obětí, světovému komunismu pak sto miliónů. S Hitlerem si proto komunisté velmi dobře rozuměli a podporovali ho až do července 1941, kdy se obrátil proti SSSR. I přes varování prezidenta Masaryka, jenž ve své knize Světová revoluce jednoznačně identifikoval bolševismus jako zločineckou ideologii, a také přes veřejné výroky stalinisty K. Gottwalda o tom, že demokraty je třeba pověsit, český národ ve volbách roku 1946 dal komunistům zelenou. Po únorovém puči následoval slíbený teror. Už v květnu 1948 zahájila tajná policie StB uměle vyvolané provokace, na jejichž základě došlo k masovému zatýkání lidí režimu nepohodlných (většinou demokratů). StB přitom ve velké míře přejímala vyšetřovací metody gestapa. S příchodem sovětských poradců se komunisté zaměřili na likvidaci celých skupin obyvatelstva a na zinscenované monstrprocesy. Bylo vyneseno přes dvě stě rozsudků smrti, stovky doživotí a tisíce lidí byly odsouzeny na dvacet a více let. Nemálo občanů bylo zatčeno, zavražděno a umučeno bez soudu. Pro politické vězně byly určeny tábory nucených prací, jež se podobaly sovětským a nacistickým koncentrákům. Po roce 1948 dostala StB od ÚV KSČ příkaz, že musí do uranových dolů na otrockou práci dodat každý měsíc tisíce otroků, zakládala proto fingované "protistátní skupiny" a zatýkala ty, kdo se přidali. Těžba v uranových dolech byla utlumena až po roce 1960. V období normalizace, kdy byli u moci neostalinisté, bylo důležitým úkolem podat éru padesátých let (i s následujícím vývojem k uvolnění) v tom smyslu, že oběťmi teroru byli pouze zločinci a že KSČ spolu s StB dělaly vlastně záslužnou činnost. Za tím účelem vznikl historicky největší projekt Československé televize Třicet případů majora Zemana. Jedná se o geniální dílo propagandy, které falšuje konkrétní historické události, staví nevinné oběti KSČ naroveň obyčejným kriminálním živlům a glorifikuje práci StB, tedy nepřímo i koncentrační tábory. Vysílat tento seriál je naprosto srovnatelné s vysíláním pořadů, které by z konkrétních nevinných obětí nacismu dělaly zločince, již si zasloužili genocidu nebo mučení gestapem. Před několika lety se Česká televize rozhodla Třicet případů majora Zemana vysílat s tím, že po každém dílu následovala beseda, v níž se mohli vyjádřit konkrétní lidé, o kterých lhal. Myslím však, že správnější by bylo vytvořit obsáhlý dokumentární pořad o práci StB a o poměrech v komunistických lágrech, a teprve v jeho rámci pomocí ukázek z Třiceti případů majora Zemana, z denního tisku, z projevů komunistických představitelů atd. demonstrovat celou zrůdnost komunistické propagandy. Komerční televize Prima se však rozhodla uvést grandiózní oslavu StB na televizní obrazovky bez komentáře, ba snaží se jí udělat reklamu, která s mrazivým cynismem zakrývá pravý význam celého cyklu. Ve státě, kde k vyškrtnutí ze seznamu agentů, jenž si rudé gestapo vedlo, stačí dobrozdání nadřízeného důstojníka StB a kde komunisté, kteří se dosud nikdy nedistancovali od zločinů své partaje, mají zhruba dvacet procent voličských hlasů, se není co divit. Mezi námi žijí lidé, které komunisté mučili, jimž vyvraždili blízké a příbuzné a kteří po celá desetiletí museli žít ve věznicích a v lágrech, aniž by se čímkoli provinili, kromě své víry nebo politické či rodinné příslušnosti. Kdy si jich konečně začneme vážit, kdy jim budeme projevovat úctu a bránit je proti pokračující lži, nenávisti a lhostejnosti? Na Primu již podal žalobu Jan Beneš, Konfederace politických vězňů a další. JAN ČULÍK: NEZa komunistické totality se nesměl chválit "kapitalismus"; jak se bude současný český "kapitalismus" odlišovat od komunistické totality, když se v něm nebude smět chválit komunismus? "Kapitalistická" demokracie je otevřený systém. Žádné "zločinecké ideologie" neexistují a nepatří mezi ně ani komunismus ani fašismus. Snahy trestně stíhat politické názory, které kolektivisticky, a tedy totalitně, označím za "zločineckou" či "extremistickou" ideologii, jsou svou podstatou nedemokratické. Trestně stíhat v demokracii je možno pouze činy jednotlivých občanů. Zkuste požádat nějakého soudce v nějaké normální zemi (nacismem ztraumatizované Německo mezi ně nepočítám), aby shledal nějakou ideologii "vinnou". Pojem kolektivní viny je nepřijatelný, a těžko tedy může nést vinu nějaká ideologie. Mezi dnešními, pomýlenými mladými či starými stoupenci KSČM a Leninovými či Stalinovými zločiny je asi taková souvislost, jako mezi dnešním papežem Janem Pavlem II. a kostnickým koncilem, který odsoudil Jana Husa. U soudu se rozhoduje o individuální vině. Pokud někdo spáchal nějaký zločin, anebo se k němu konkrétními akcemi připravoval, měl by být odsouzen a potrestán. Už kdysi ve dvacátých letech dvacátého století rozhodl moudře americký Nejvyšší soud, kde jsou hranice demokracie: za verbální výroky je možno lidi stíhat pouze tehdy, jsou-li bezprostřední výzvou k okamžitému násilí: "Vezmi ten klacek/pistoli a zabij ho." Ostatní je svobodné vyjadřování názorů, s nimiž sice můžeme nesouhlasit, můžeme je v diskusi označovat za nechutné či zvrácené, těžko je však v demokracii můžeme trestně stíhat. Západní společnosti jsou totiž založeny na zpochybňování konvenčních jistot veřejnou debatou. Mnohé názory (například, že se Země točí) byly svého času také -- chybně -- považovány za trestné: pokud zpochybňování přijatého hodnotového konsensu potlačíme hrozbou trestního stíhání, znemožníme si pokrok. Teprve hluboká, ostrá, otevřená diskuse, ukáže, jaké názory jsou přijatelné, ani pak však nemůžeme zastánce menšinových, a pro mnohé tedy sporných názorů stíhat, dokud se nezačnou dopouštět trestných činů. Rozhodnutí televize Prima znovu vysílat seriál o majoru Zemanovi je sice konjunkturální a bezmocné (nemají nic lepšího) - ale je to trestný čin? To, že policisté vážně vyšetřují čtyři trestní oznámení, lze interpretovat jako varování, že si Česká republika stále ještě nezvykla na pluralitní způsob myšlení a že zřejmě někteří její činitelé i občané očekávají, že lidé budou zastávat jen jediný stádovitý názor... Jinak budou potrestáni! Vzpomínáte na komické pokusy trestních orgánů v ČR stíhat po 11. září 2001 osoby, které vyjádřily solidaritu s Usamou bin Ladinem? Paradoxně se na jejich obranu tehdy postavil i Helsinský výbor amerického Kongresu. Policie prý požádá o znalecký posudek "politologa" :) a bude zjišťovat, zda se vysíláním majora Zemana snad v zemi nešíří "komunistická propaganda". A to se děje v zemi, kde je KSČM už patnáct let regulérní politickou stranou, účastnící se plně demokratického procesu. Ať má tato strana politický program jakkoliv zastaralý a pošetilý, až budou v ČR všeobecné volby, to na KSČM také bude podáno trestní oznámení, že se v předvolební kampani pokouší "ovlivňovat voliče komunistickou propagandou"? Československý a pak český stát měl v prvních letech po pádu komunismu přísně potrestat všechny osoby, které se za totalitního režimu provinily trestnými činy. Nebyl toho bohužel schopen, a těžko tuto neschopnost dnes nahradíme fraškovitými snahami trestně stíhat televizi za vysílání hloupého zábavného seriálu z komunistické éry. Kritizujme české televize, že nejsou schopné natočit dobrý seriál ze současnosti. Nejtristnější je, že české televize nedokáží, jak se zdá, přijít s žádným seriálem autentičtěji zachycujícím dnešní českou realitu, a tak se vracejí k majoru Zemanovi a k Nemocnici na kraji města. Možná by se lidé, kteří se dosud sami nezbavili totalitních postojů, a kteří chtějí nechat Primu za vysílání majora Zemana stíhat, měli taky ptát, proč je tento seriál v české společnosti pořád tak populární? Co je zdrojem té nostalgie? Myslím, že občané považují majora Zemana čistě za zábavu, nikoliv za "černou mši komunismu". Hrají v něm snad všichni dobří čeští herci. (Co to vypovídá o nich?) Že jsou tyto seriály náhražkou za kvalitní zábavu a za skutečné informace o světě, v němž je "život jinde", to je jasné. Považuji za dost smutné, že se televize Prima možného trestního stíhání natolik zalekla, že před majorem Zemanem začala vysílat varovný titulek, jímž se od seriálu distancuje. (Když se od něho distancuje, tak proč to vysílá? ) Je to urážka -- jak by lidi nevěděli, co byla komunistická totalita, a nedokázali si udělat vlastní názor. (A myslíte, že případné stoupence starého režimu varovný titulek před vysíláním seriálu od komunismu odradí?) Domníval jsem se, že doby, kdy české televize musely "nastavovat zrcadlo" (vzpomínáte na film Vesničko má, středisková, kde se volá: "Pojď už k televizi, už nastavují zrcadlo!!" - hlasatelka totiž předem "vysvětlovala" dobrý západní film, obyčejně jako "zrcadlo, neúprosně nastavené zlořádům kapitalistické společnosti") už pominuly, že diváci jsou svéprávní a dospělí a že se jim nemusí - bojácně ve vztahu k vládnoucí ideologii - už nic předem vysvětlovat a předžvýkávat. Mýlil jsem se. Totalitní praktiky trvají v ČR déle, než se předpokládalo. Naštěstí je s míjením času v České republice stále více mladých lidí, které tyto "staré boje" už nevzrušují. Znám jich mezi studenty dost. Jsou to lidé s otevřenou myslí a pluralitním přístupem ke světu. To, o čem tady píšu, je jim jasné. Jsou to světoobčani a Evropani.
BORIS CVEK: ANOSamozřejmě souhlasím s Janem Čulíkem v tom, že trestně stíhat nelze ideologii, ideologie je totiž abstraktum. Ba ani virus neštovic nelze stíhat, avšak je třeba stíhat toho, kdo jej záměrně šíří mezi lidmi. Nauka komunistických stran, pokud odhlédneme od jejich libě znějící propagandy (avšak libou propagandu měl i Hitler a Osvětim před Němci přísně tajil), vždy a všude, kde se chopily moci, vedla k brutální genocidě. Bez ohledu na předchozí kulturu jednotlivých zemí (Čína, Německo, Kuba, Rusko) byl komunistický systém všude organizovaným a chladnokrevně promyšleným terorem (a dodnes tomu tak je v Číně, v KLDR nebo na Kubě), jenž přiměl ke kolaboraci většinu populace. V tom smyslu je zločineckou a nebezpečnou ideologií. Každý, kdo ji hlásá, hlásá teror a nenávist. Typickým příkladem je pan Štěpán se svou stalinistickou stranou. KSČM od hlásání těchto myšlenek ustoupila, a proto je "komunistická" jen podle jména. Nicméně seriál o majoru Zemanovi propaguje myšlenky pana Štěpána, tedy myšlenky třídní nenávisti a obhajoby koncentračních táborů. Hlásání rasové a třídní nenávisti je v ČR trestným činem, vždyť nedávno byl za něj odsouzen člověk, který vydal nekomentovaný Mein Kampf. Proč by Prima měla být souzena podle jiných měřítek, když se zjevně dopustila téhož? Souhlasím s panem Čulíkem v důrazu na liberální hodnoty. Svobodu je ovšem třeba i chránit. Ty meze, kde už chránit a kde nikoli, budou vždycky sporné. Náš středoevropský prostor má za sebou zcela jinou historickou zkušenost než USA. Je lépe si připustit, že nacismus spolu s komunismem se mohou mimo všechna naše očekávání vrátit. Nemohu souhlasit s tím, že lidé, již schvalují trestní odpovědnost za hlásání např. "osvětimské lži", mají "totalitní postoj". Takové používání slova "totalita" vede k naprosté inflaci tohoto pojmu a k otupění smyslu pro hrůznou realitu komunismu a nacismu. Naše veřejnost, včetně mladých studentů, zásadně odmítá projevy nacismu, dokonce mnozí odmítají i rasismus, avšak o komunismu se stále ještě velice málo mluví. Proč nebyly natočeny dokumenty o českých koncentrácích nebo o práci StB? Německo prodělalo opravdovou očistu od nacismu až zhruba dvacet let po válce, kdy přišla nová generace, která s Hitlerem nekolaborovala a která měla odvahu pohlédnout faktům do očí a nacismus tvrdě odsoudit. Myslím, že nás to teprve čeká a že za 30 let bude v ČR obhajoba komunismu sklízet stejné odsouzení ze strany veřejnosti jako v Německu dnes obhajoba nacismu. JAN ČULÍK: NEDomácí politické poměry v Čechách, na Moravě a na Slovensku jsou nejméně po dobu už posledních 400 let určovány zahraničněpolitickou konstelací sil v Evropě, na něž Češi a Slováci mohli většinou reagovat jen pasivně. Komunistická ideologie by byla v českém a slovenském prostoru neškodná, kdyby nebylo imperiální moci Sovětského svazu. Dokonce ani čeští reformističtí komunisté v druhé polovině šedesátých let netušili, že Rusům o komunistickou ideologii nejde, že je to pouze oficiální, pokrytecká zástěrka pro uplatňování bezostyšného imperiálního útlaku. Blekotali Brežněvovi cosi o "socialismu s lidskou tváří", ten je musel po invazi zarazit a říci jim: "Vy jste náš majetek a navždy jím zůstanete." Před časem jsem se zájmem na Glasgow University vyslechl přednášku velkého odborníka na Rusko za komunismu, britského rusisty Martina Dewhirsta, spolupracovníka amerického Rádia Svoboda, který vysvětloval, do jak obrovské míry byla struktura ruského tzv. "reálného socialismu" založena na principech středověkého ruského státu. Po přednášce jsem namítl, že jsem se vždycky domníval, že měl komunistický režim v Rusku snad něco společného s marxismem. Dewhirstova odpověď zněla: "Vůbec ne. Jak jste na to přišel?" V seriálu o úspěších a prohrách CIA během dvacátého století se v únoru 2003 zabýval rozhlas BBC vietnamskou válkou ZDE. CIA byla od konce šedesátých let o podstatě vietnamského konfliktu velmi dobře informována. Varovala americkou vládu z Vietnamu, že komunistický nátěr války je i zde jen zástěrka a že jde o nacionalistickou válku odporu, kterou Sovětských svaz příliš nepodporuje, že se konflikt promění ve válku koloniální a že jej Spojené státy v důsledku upřímného odporu místních obyvatel nebudou moci vyhrát. Americká vláda tehdy CIA neposlouchala -- a také na to doplatila. Dopadlo to nakonec tak, jak předvídala CIA. Zdá se mi, že i v Číně a v Kambodži byly masakrování a útlak motivovány především místní situací. A v Číně je situace zvlášť složitá: Aniž bych hájil tamější totalitu, myslíte, že by se Čína stala hospodářskou supervelmocí, jíž je dnes, kdyby zavedla "demokratické reformy", jaké přijalo Rusko? A na Kubě: proč Kubánci i v soukromí Castra většinou podporují? Po světě se masově vraždí z mnoha důvodů a "komunismus" je jen jednou z mnoha výmluv post factum. Chci tím vším říct, že situace bývají složitější, než se na první pohled zdá a vinu nelze připisovat ideologii. Lze a je nutno vinit a trestat jednotlivce za to, jak nemorálně či zločinecky využijí podmínek, které jim umožní historická konstelace okolností. Ideologie nebývají příčinou, ale až následným pokryteckým zdůvodněním zločineckého chování. Absolutně nesouhlasím s kriminalizací jakýchkoliv myšlenek. Ostře je odsuzujme ve veřejné debatě, ale jejich kriminalizací uděláme z lidí, které zavřeme do vězení, jen mučedníky. České zákony umožňující stíhání tzv. verbálních trestních činů jsou skandálním pozůstatkem komunistické ideologie a mezinárodní organizace na obranu lidských práv, včetně např. Helsinského výboru amerického Kongresu, dávno požadují jejich zrušení -- česká vláda to ignoruje. Za skandální považuji i stíhání Michala Zítka za to, že vydal Hitlerův Mein Kampf. Chci, aby bylo v ČR možné stejně, jako je to třeba v Británii či v USA,koupit si tuto knihu bez problémů a udělat si na ni vlastní názor, aniž by mi kdokoliv předem určoval, co si mám o věci myslet. |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
17. 3. 2004 | Haiti: převrat ke dvoustému výročí | Immanuel Wallerstein | |
17. 3. 2004 | "Má paranoiu. Jako Stalin." | ||
17. 3. 2004 | Co si dnes myslí Noam Chomsky o USA v Iráku? | ||
17. 3. 2004 | Masakry ve Španělsku prohloubily propast mezi Evropou a Amerikou | ||
17. 3. 2004 | Španělé svým hlasováním znectili své mrtvé | ||
17. 3. 2004 | Je třeba Primu potrestat za šíření "zločinecké ideologie"? | Jan Čulík, Boris Cvek | |
16. 3. 2004 | Regulace, deregulace a pan ministr | Stanislav Křeček | |
16. 3. 2004 | Spořitelna neplní veřejný příslib klientům | Radek Mokrý | |
16. 3. 2004 | Je technická civilizace teroristická, a proč? | Martin Škabraha | |
16. 3. 2004 | Stažení vojáků je možná dobrým krokem pro Španělsko, ne však pro Irák | Tomáš Gawron | |
16. 3. 2004 | EU se chystá zasáhnout proti Microsoftu | ||
16. 3. 2004 | Samuel Huntington: "Hispánci zničí Spojené státy" | ||
15. 3. 2004 | Se starostmi do Štrasburku | Zdeněk Jemelík | |
15. 3. 2004 | "Žiji již v deváté desítce svého života" | Jan Čulík |
Rasismus | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
17. 3. 2004 | Je třeba Primu potrestat za šíření "zločinecké ideologie"? | Jan Čulík, Boris Cvek | |
6. 3. 2004 | Purim mezi dobrem a zlem | Štěpán Kotrba | |
23. 2. 2004 | BBC TV News 24: O "vlně středoevropských přistěhovalců" | ||
18. 2. 2004 | Gendalos a jiná zrcadla | Štěpán Kotrba | |
16. 2. 2004 | "Nelze mít zároveň volné přistěhovalectví a sociální stát" | ||
16. 2. 2004 | Blair rasistom? | ||
13. 2. 2004 | "Není na místě obava o "naši" náboženskou svobodu ?" | Pavel Mareš | |
9. 2. 2004 | Američany jmenovaná Vládní rada ruší práva iráckých žen | ||
22. 1. 2004 | Líbí se mi multietnická tolerance v USA | Ester Crall | |
20. 1. 2004 | Palestinci nevylučují, že izraelská vláda přistoupí k jejich odsunu | ||
20. 1. 2004 | WSF 2004: I jiný svět je možný | Štěpán Kotrba | |
20. 1. 2004 | Británie: čtyřicet procent bělochů nechce mít za souseda černocha | ||
20. 1. 2004 | Romové Británii: Nashledanou v květnu! | ||
19. 1. 2004 | Sexuální obtěžování mýtů zbavené, aneb kdy už budeme normální? | Anna Čurdová |