Americká deklarace "války proti terorismu" po útocích z 11. září silně pomohla bin Ladinovi v úsilí o realizaci jeho strategického cíle, jímž je bin Ladinův strategický cíl, jimž je vybudování téměř středověké všeislámské říše. Útok na Irák byl pro al Kajdu novou příležitostí - její řady doplnily noví stoupenci a nové organizace. V mnoha muslimských myslích prohloubila západní válka proti Iráku už tak trvalou ránu izraelsko-palestinského konfliktu, s jeho krvavými televizními záběry pohřbů a izraelských tanků, které útočí na mladíky, házející kamením. A nyní atentáty v Madridu poskytly organizaci al Kajdá její dosud největší politický úspěch - schopnost radikálně ovlivnit volby v Evropě. To by mohlo podstatně pozměnit průběh událostí v Iráku a na Blízkém východě, a to bin Ladin vždycky chtěl.

Na jaře roku 2002 sdělil jeden pracovník amerických výzvědných služeb televizi BBC, že se americké armádě nepodařilo al Kajdu zničit, pouze rozehnala její bojovníky do všech světových stran, kde bude nemožné je zlikvidovat.

Měl pravdu, V následujících dvanácti měsících došlo k dalšímu krveprolévání - v Bali, ve východní Africe a ve Středozemí. Al Kajdá není centralizovanou organizací - je to Základna - a bin Ladin ji vždycky považoval za střechovou organizaci pro různé extremistické islámské skupiny. Po invazi do Afghánistánu se stala al Kajdá globálním hnutím, které nemá žádné centrum.

Tábory al Kajdy v Afghánistánu byly sice zlikvidovány, ale na hranicích mezi Pákistánem a Afghánistánem vznikají nyní v malém měřítku nové takové výcvikové tábory. Výcvikovými tábory před jejich likvidací prošlo prý asi 15 000 mužů - stanou se rezervoárem atentátníků po mnoho dalších let.

Už od loňského prosince se diskutovalo na islámských internetových stránkách, které v minulosti zveřejňovaly prohlášení al Kajdy, jak by bylo možno využít atentátů k ovlivnění voleb ve Španělsku tak, aby je vyhráli socialisté. Spekulovalo se o tom, že něco takového by zvýšilo tlak na Blaira, aby stáhl z Iráku britská vojska.

Daleko jednodušší než operovat v nedemokratických muslimských státech s tvrdou policií je pro al Kajdu útočit proti měkkým cílům v západní Evropě, které hájí své občany a přistěhovalce právem a zákonností.

Když před půl druhým rokem hrozil londýnskému letišti Heathrow útok raketou země-vzduch, lidi se smáli a obviňovali britskou vládu z cynické politické manipulace, když vyslala k letišti tanky, ale hrozba byla skutečná. V Británii naverboval bin Ladin nejméně dva sebevražedné atentátníky. Ti muži dosud nebyli nalezeni.

Bezpečnostní opatření, v jejichž důsledku byly před Vánocemi zrušeny lety z Londýna do Washingtonu a do Rijádu, vznikla v důsledku zvýšeného elektronického "provozu", který zaznamenaly výzvědné služby. Je znepokojující, že takové zvýšení výzvědné služby nezaznamenaly před madridskými útoky -je možné, že se teroristé naučili vyhýbat se elektronickým radarům Západu.

Načasování madridských atentátů, nejen v předvečer španělských voleb, ale i před prvním výročím útoku na Irák, je velmi významné. Bin Ladinovi se mnozí, včetně CIA, loni na jaře vysmívali, že okamžitě tehdy nerealizoval svou hrozbu, že americkým a britským vojákům v Iráku bude pod nohama hořet země. Avšak během následujících měsíců se ukázalo, jak lichá byla americká tvrzení, že al Kajdá a Saddám byli spojenci a že likvidace Saddámova režimu bude znamenat likvidaci terorismu s užitím zbraní hromadného ničení. Válka proti Iráku vyvolala novou, vážnou teroristickou hrozbu od stoupenců al Kajdy, která už si vyžádala stovky západních, amerických, italských, španělských, japonských a kanadských obětí. V Iráku vznikla úplně nová teroristická hrozba - a Evropa to brzo pocítí.

Bin Ladin má všechny důvody se domnívat, že zatím vítězí ve válce - nikoliv v multimilionové "válce proti terorismu", kterou vedou na afghánských hranicích americké vrtulníky a zvláštní jednotky, ale ve válce proti nevinným civilistům a západním demokraciím, kterou vyhlásili před šesti lety fanatici z al Kajdy.