Čulík porovnává význam zprávy o ilegálním odposlouchávání Kofiho Annana s dvoustránkovým rozhovorem s prezidentem Václavem Klausem nebo s informací o nominaci Trojanova filmu Želary na Oscara. "...připadá většina článků, vycházejících v českém tisku, zbytečná a nudná," stěžuje si Čulík. Ovšem, jak to je? Vymýšlí témata novináři-osvětáři nebo redakce se zkušeností a zděděným instinktem pro to, co lidi zajímá?

Možná Čulík zaměnil příčinu za následek. Zapřáhl koně za vůz. Spíš by totiž asi měl naříkat na Čechy, že jsou příliš zahledění do sebe a víc zvědaví na Klause nebo na úspěch Želar v Americe než špiclování Annana. Třeba jsou Češi "posedlí podružnostmi", ale proč to vytýkat domácímu tisku, který tuto obsedanci zrcadlí? Navíc odposlouchávání pracovníků OSN v souvislosti s válkou v Iráku je dobrá příležitost pro vzájemné vyřizování politických účtů v Americe, Británii i jinde. Češi bohužel nehrají v této záležitosti prim, proto se jim toto téma k rozdmýchání vnitropolitického sporu nehodí. "Malou moc", jako je Česko, globální problémy nechávají chladnou, protože na ně nemá vliv. "Malou moc" rozžhaví malé až malicherné otázky, jako například jestli Američané ocení snímek Želary. S tím nejspíš čeští novináři nic nepořídí. Česká republika nebude větší tím, že se bude zajímat o velké záležitosti velkého světa. To mohou předstírat snobové, ale ne žurnalisté.

Jiná otázka je, jestli je český tisk zbytečně bulvární, nebo přiměřeně vážný, spíš profesionální, nebo amatérský. Řeč je ale o námětech, a na ty mají novináři malý vliv. Ty si prostřednictvím tržních mechanismů vybírá čtenář podstatně více než styl a kvalitu zpráv.

Čulík si bere na mušku Čechy za to, že jsou malí. Třeba to z britského pohledu je kormutlivá podívaná, ale z vrabce sokol nikdy nebude, ačkoli i vrabec může mít srdce sokolí. O editorovi, který prosazoval jako hlavní téma na stránky denního tisku odposlech Kofiho Annana, bychom si museli myslet, že chce odvést pozornost čtenářů od výbušných vnitropolitických problémů k - pro nás - bezprostředně neškodným zahraničním událostem (ty situaci v ČR ovlivňují, ale sotva je někdo v ČR dokáže usměrnit).

Nahlíží-li Čulík do českých novin, nahlíží do zrcadla (české společnosti) -- a zlobí se. To není příliš moudré.

Autor je šéfredaktorem serveru Česká média