Návrh profesora Fialy podpořilo takřka ve stejný den hned několik dalších děkanů univerzity. Jedním z nich je i děkan filozofické fakulty Pavlík, jehož jméno se na veřejnost dostalo v souvislosti s jeho pozitivním lustračním osvědčením a neochotou rektora Zlatušky ve věci svého děkana něco podniknout.

I druhým kandidátem je osoba spjatá s Jiřím Zlatuškou. Mgr. Václav Linkov je studentem Fakulty sociálních studií a spolu se svým děkanem tak tvoří hned dva kandidáty na rektora z jedné fakulty. Linkov je navíc politik. Před třemi lety se pokusil neúspěšně založit politickou stranu s názvem Liberální strana. Ta byla první stranou v zemi, kterou ministerstvo vnitra zakázalo, protože se mu nelíbily požadavky na legalizaci drog nebo beztrestnost výroků propagujících extremismus. Linkov je nyní ve vedení Liberální reformní strany, která v roce 2002 Jiřího Zlatušku úspěšně kandidovala do senátu.

Třetím kandidátem je lékař a chirurg Jan Wechsler z lékařské fakulty. Tento kandidát je znám ve světě některými unikátními operacemi a patří ke špičkovým odborníkům v zemi. Při poslední volbě rektora v roce 2001 byl neúspěšným protikandidátem Jiřího Zlatušky rovněž lékař, patologický fyziolog Jiří Vácha, který kladl velký důraz na podporu výzkumu na univerzitě. Tehdejší vítěz Jiří Zlatuška založil svoji úspěšnou kandidaturu na větší podpoře studentů.

Zřejmě kvůli propagaci volebních programů jednotlivých kandidátů Masarykova univerzita zřídila počátkem měsíce internetové diskuzní fórum http://dantana.rect.muni.cz určené pro kladení otázek kandidátům. Studenti, učitelé, ale i jiní uživatelé internetu zde mohli s kandidáty volně diskutovat. Sotva se toto fórum rozběhlo, začali kandidáti poctivě každý den odpovídat na dotazy. Pouze profesor Fiala řadu dní mlčel a nereagoval ani na výzvy k objasnění situace, proč se neozývá. Univerzita brzy projevila svérázný přístup k předvolební diskusi a v souladu s prohlášením uvedeným na internetu o odstraňování obecně nevhodných materiálů došlo po několika příspěvcích, narážejících na články v médiích o agentech STB působících na univerzitě, k odstranění těchto textů moderátory.

O víkendu proto následovala otevřená výzva autora článku akademickému senátu univerzity, aby byly dodržovány principy demokratické svobody projevu. Výzva byla zaslána rovněž prezidentovi republiky, který bude později zvoleného kandidáta oficiálně jmenovat do funkce rektora, dalším významným subjektům a médiím. Masarykova univerzita hned v pondělí po víkendovém zveřejnění výzvy zareagovala tím, že bez jakéhokoli vysvětlení celé diskusní fórum odstranila ze sítě. Následující den byla prázdná diskusní stránka doplněna o strohou větu, že stránky jsou dočasně mimo provoz.

Zdá se tedy, že dosavadní předvolební diskuse s dvěma kandidáty skončila ve ztracenu, z čehož se může radovat jedině třetí kandidát, děkan Fiala. Ten teď aspoň nemusí odpovídat na žádnou z otázek, které se pro něj nahromadily v době jeho nevysvětlené nepřítomnosti. Jestli vyhýbání se společné diskusi kandidátovi, kterého si přeje jak rektor Zlatuška, tak někteří jiní děkani, pomůže ve volbách a jestli Masarykova univerzita diskusní fórum znovu spustí, není zatím z jejich internetových stránek vůbec jasné.

I brněnská univerzita se učí demokratickému chování.

Poznámka redakce : Britské listy se neztotožňují s představou autora, že insinuace o minulosti jednoho z kandidátů na internetovém fóru jsou součástí demokracie. Samotný lustrační zákon je totiž nedemokratický a zakládá "vinu" na zmanipulovaných záznamech a POUHÉ EXISTENCI ZÁPISU a nikoliv na individuálním posouzení každého případu. Lustrace měly být dle svých předkladatelů přechodným ustanovením na ochranu před zpravodajskými hrami rozpouštěných tajných služeb ve státní správě "nového" režimu. Staly se místo toho obludným molochem, který denunciuje občany ještě patnáct let od "revoluce". Naučit se demokracii by měli i jiní, nejen vedení univerzity tím, že zrušilo balastní diskusní fórum.