Před rokem jsem byl neochotným, avšak přesvědčeným stoupencem útoku na Irák. O rok později nebyly nalezeny žádné zbraně hromadného ničení, Iráčané jsou roztrháváni na kusy cestou do mešity, demokracie je odložena na příští rok a přátele se mě ptají, co zda nemám pochybnosti. Kdo by je neměl, napsal v listě New York Times známý kanadský politolog a novinář Michael Ignatieff, který nyní působí na Harvardské univerzitě.

Poukázal na to Leopoldo Sagui, který žije nedaleko železniční stanice, odkud vyjely madridské vlaky, které se staly terčem atentátu:

Jak je možné, že organizace al Kajdá, o níž se zdálo, že je rozprášena, se dokáže vyhýbat hypermodernímu odposlechu západních výzvědných služeb a usmrtit stovky civilistů v evropském hlavním městě, aniž by to kdokoliv zjistil předem. Tím se zabývala reportérka pořadu televize BBC Panorama Jane Corbinová, která bude v neděli 21.3. uvádět na BBC 1 svůj program na toto téma.

Místopředseda KSČM Miroslav Ransdorf poslal individuálně všem členům KSČM dopis. Z médií je možno dovodit, že se na členy vlastní strany obrací s několika návrhy, názory a úvahami.

Některé z jeho soudů lze jistě označit za racionální, což však v politice vůbec neznamená, že mají šanci na uplatnění nebo, že si jejich vyřčením nakloní část členů vlastní strany. Jisté je, že dopisem nepotěšil významnou část vedení vlastní strany.

Dopis stranického reformátora těm, kteří se reformovat nechtějí...

Tři muži, žijící nenápadně v anglickém hrabství Cambridgeshire provozovali podnik, v jehož rámci pronajímali třiceti místním farmám a továrnám ilegální pracovní síly z východní Evropy. Za tři roky tím vydělali 4 miliony liber (cca 200 milionů Kč).

Třiadvacátý květen se pomalu blíží a s ním i první kolo prezidentských voleb v Německu. Od čtvrtého září, kdy se možné kandidatury zřekl současný prezident Johannes Rau, byl nejžhavějším kandidátem jednašedesátiletý šéf IWF (Internationalen Währungsfonds) Horst Köhler (CDU), prosazovaný unionisty (CDU a CSU).

Poslouchám při práci na českých univerzitách v pracovnách, kde mají broadbandové připojení, většinou britskou rozhlasovou stanici Classic FM, která vysílá čtyřiadvacet hodin denně klasickou hudbu. Napadlo mě, že by to mohlo zajímat i čtenáře v ČR mimo Prahu - česká stanice Classic FM je totiž slyšitelná jen v českém hlavním městě a v jižních Čechách - jiní posluchači mimo Prahu jaksi nemají nárok.

Tak si mohou, pokud mají v práci broadband, pustit živé vysílání anglického Classic FM na stránkách www.classicfm.com. (Mimochodem, i program pražského, poněkud uměřenějšího "Classic FM" si můžete naladit na internetu (viz ZDE).

Američtí vojáci prý vykládali v jižních iráckých přístavech velký náklad starých vojenských součástek, z nichž by bylo možno zkonstruovat dalekonosné střely a zbraně hromadného ničení, tvrdí íránský list Tehran Times, ZDE.

Upozornily na to stránky Axis of Logic , které se soustřeďují na shromaž'dování světových zpráv, jaké většinou v hlavních sdělovacích prostředcích zapadnou.

Senátor parlamentu a rektor Masarykovy univerzity v Brně Jiří Zlatuška přijde za několik měsíců o své jedno povolání na univerzitě. Ta bude začátkem dubna vybírat nového kandidáta na volbu rektora. Zlatuška si na svých povoláních zřejmě velmi zakládá neboť se nejprve loni v prosinci pokusil prosadit změnu vysokoškolského zákona, která by mu umožnila prodloužit si vlastní rektorské volební období. Nyní doporučil jako svého nástupce současného děkana Fakulty sociálních studií, mladého profesora Petra Fialu.

V americkém časopise New York Review of Books recenzuje Freeman Dyson, profesor fyziky z Princetonské univerzity, novou knihu Debunked! ESP, Telekineses, Other Pseudoscience , kterou vydali - původně francouzsky - fyzikové Georges Charpak a Henri Broch (anglicky vyšlo v Johns Hopkins University Press, 176 str., $25.00).

Recenzent s uspokojením kvituje, že oba vědci odhalují, že velká část důkazů o údajně nadpřirozených jevech je založena na kouzelnických podvodech, využívajících chvilkové nepozornosti svědků a diváků. Přesto se však zázraky a nadpřirozené jevy dějí, jenže...

Pane Čulíku,

názorové konfrontace ohledně potratů v BL mi připomínají spíš hádku než diskusi. Možná je to tím, že účastníci jedou v předsudku, že jsem-li proti potratům, musím být nutně pro jejich zákaz. Ale nemusím...

Reakce na článek Pavla Mareše z 17.3.2004 Palestina, Izrael a interrupce

Již dříve jsem zjistila, že polemika s panem Pavlem Marešem je naprosto beznadějná. Nezamýšlí se nad kritikou čtenářů na jeho články, ale jen ji zatvrzele vyvrací tím nejnepřijatelnějším způsobem - vytrháváním myšlenek z kontextu. Úmyslně a soustavně vynechává všechno, co k nim v textu náleží, ale jemu se nehodí. Jde mu hlavně jen o to, aby se sám z kritiky jakokoli vykroutil anebo stejným způsobem "zkritizoval" článek druhého. Když nesouhlasí s uvedenými argumenty, tak jednoduše a zcela bez bez ostychu prohlásí, že tam nejsou.

Reakce na tento článek.

Vážený pane Čulíku,

jsem hrubě nepravidelný čtenář BL a i když s většinou článků, které váš list uveřejňuje, nesouhlasím, většinou nad nimi mávnu rukou. Vaše poznámka k zmíněnému článku mne však přiměla k tomu, abych svůj obvyklý flegmatismus odložil, napsal Ivo Baran. Otázka, kdy začíná lidský život, je nesmírně závažná. Myslím, že se dopouštíte velké demagogie, když tvrdíte, že postoj, který definuje počátek lidského života nabytím vědomí, je "lékařský".

Reakce na tento článek.

Vážený pane Čulíku,

dovolte mi abych Vás napomenul za Váš zlozvyk vyjádřit na závěr některých příspěvků svůj komentář, míní Libor Vašek: Reaguji na Váše dnešní vyjádření k článku Pavla Mareše o interrupcích. "Co nechceš, aby jiní činili Tobě, to nečiň Ty jim." Nebo by Vám bylo příjemné, kdyby měl někdo takovou možnost "zhodnotit" bezprostředně Vaš příspěvek svým shrnujícím komentářem na závěr?

Jinak věcně k Vašemu komentáři. Za prvé by bylo vhodné, abyste se vyjadřoval k názorům, které pan Mareš uvedl. Mimochodem tento člověk argumentuje skutečně přesně a věcně. Na rozdíl od oponentů na jeho původní článek. Pokud i Vy uhýbáte před jeho argumentací je to škoda. Hlavně Vaše.

Patřím již pár let k pravidelným čtenářům Britských listů a osobně je považuji za jedno z nejotevřenějších periodik, vydávaných v českém jazyce, píše Jiří Králíček z Fort Myers na Floridě a pokračuje: A to i přes drobné nedostatky, jako je například dlouhodobá absence diskusních fór.

Názory jsou tu mnohdy velmi kontroverzní, ale jsem zcela přesvědčen o tom, že by jejich různorodost měla být rozhodně zachována. Nicméně, některé z nich, si nezadají s určitou formou diskriminace, demagogie či záměrného obelhávání. Naprostou jedničkou v některých z těchto oborů se mi rozhodně zda být jistý p.Mareš, jehož příspěvky se tu objevujují s železnou pravidelností, již po poměrně dlouhou dobu.

Nad některými reakcemi na můj článek Křesťané jsou v Česku už zase "tmáři" by se člověk musel smát, kdyby nebyly spíš k pláči. Těm, kdo mi napsali osobně, odpověděl jsem také tak. Na reakce J. Malé ZDE, J. Vavrušky ZDE a A. Kubeczky ZDE, zveřejněné v BL 15. března, odpovídám zde - koho už to téma nudí, klidně skočte na další.

Po havárii serveru Britských listů v první polovině ledna 2004 nám čtenáři rychle poskytli finanční prostředky na koupi nového serveru. Zakoupili a instalovali jsme toto zařízení: Taft SRCS14 L, server Board SE7505VB2, 533 MHz, WD2000JD - 2 kusy, Forton 460W, XEON 2,8 GHz/512k, 533BOX - 2 kusy, WD740GD - 2 kusy, server DDR 512MB PC2100 ECC reg. LP - 4 kusy, Hudson II SC5100, Rocket RAID 160, WD2000JD - 4 kusy. Celkem zařízení stálo 100 409,80 Kč, s DPH 122 500,00 Kč, fakturu uhradíme dodavateli v nadcházejících dnech.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček zadarmo postupně zprovozňuje dosud nefunkční části časopisu. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

V únoru 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 7456,84 Kč. Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.