Bývalý hlavní inspektor OSN Hans Blix konstatoval, že účelem tvrzení, že Saddám má možnost zaútočit zbraněmi hromadného ničení do 45 minut, včleněného do oficiální britské vládní zprávy o Iráku ze září 2002, skutečně bylo zdramatizovat výzvědné informace. Blix vyjádřil pochybnosti o tom, jak byly využívány výzvědné zdroje ohledně údajných iráckých zbraní hromadného ničení před tím, než byla vyhlášena válka. Vzhledem k tomu, že nebyly zveřejněny podrobnosti o tvrzení o Saddámově údajné možnosti zaútočit do 45 minut, došlo opravdu ke "zdramatizování" výzvědných informací, řekl Blix.

Hans Blix dále uvedl, že výzvědné služby selhaly, protože se příliš spoléhaly na informace od iráckých emigrantů. Podle Blixe selhali i čelní političtí představitelé. Tony Blair a George Bush záměrně nepodváděli, konstatoval Blix, ale zdramatizovali výzvědné informace asi tak, jak se snaží prodejci zboží zveličit význam toho, co prodávají.

Předsedkyně britské Horní sněmovny baronka Amosová na Blixovy výroky reagovala konstatováním, že jasně vyplývá z Huttonovy zprávy, že vláda důkazy nezdramatizovala. Amosová dodala, že veřejnost už má podle ní "plné zuby" otázky iráckých zbraní hromadného ničení a chce se už zabývat něčím jiným.

Avšak bývalý britský ministr zahraničních věcí Robin Cook také kritizoval výzvědné služby. Zdůraznil, že členové britského Spojeného výboru pro rozvědku, který je podřízen britskému premiérovi, by měli rezignovat za to, že Blaira neinformovali, že tvrzení o možném Saddámově chemickém či biologickém útoku do 45 minut se týká jen bitevních a nikoliv dalekonosných zbraní.

Po pádu dosavadního vedení BBC, generálního ředitele Grega Dyka a předsedy Rady BBC Gavyna Daviese, se v BBC - skrze nynějšího prozatímního generálního ředitele Marka Byforda prosazuje opatrnost a byrokratický přístup předchozího - nenáviděného - generálního ředitele Johna Birta, který nyní zasedá ve Sněmovně lordů a má velmi blízko k Blairově vládě.

"Nemusíme vysílat exkluzivní zpravodajství, nemusíme konkurovat tisku. A nechci, aby mi chodily na stůl stížnosti," - to je postoj nynějšího ředitele Byforda. Birt se jeho prostřednictvím BBC mstí - to je aspoň argument analýzy v nedělním vydání týdeníku Observer.

sobota 15.00: Po válce v Iráku a po zprávě lorda Huttona přišel britský premiér Tony Blair o podporu většiny veřejnosti. Podle průzkumu veřejného mínění, jehož výsledky publikoval v sobotu list Independent, chce 51 % britských voličů, aby Tony Blair rezignoval a 54 % Britů je přesvědčeno, že Blair lhal národu ohledně hrozby od Saddáma Husajna.

Podle průzkumu jsou také nyní konzervativci populárnější než labouristé. Konzervativce nyní podporuje 36 procent voličů, labourist 35 procent a liberální demokraty 24 procent. Avšak kdyby Blaira ve vedení Labouristické strany a vlády nahradil dosavadní ministr financí Gordon Brown, podpora pro labouristy by byla větší než pro konzervativce: labouristy by podporovalo 37 %, konzervativce 36% a liberální demokraty 22.

Sobotní odpolední diskusní pořad "Any questions" rozhlasu BBC se ptal, podobně jako předtím britský tisk: "Je Blair idiot nebo lhář?"

Touto otázkou byla zahájena diskuse politiků a novinářů v pravidelném sobotním diskusním pořadu BBC Radio 4 "Any questions". Těmito výroky se o Blairovi předtím koncem týdne vyjadřoval bulvární tisk. Jde o to, že ve středu britský premiér přiznal, že nevěděl, že údajné irácké zbraně hromadného ničení neměly být dalekonosné střely, ale pouze zbraně pro bojiště - protože se na to prý nikoho nezeptal. Jeho přiznání vyvolalo obrovskou kontroverzi a výzvu od šéfa Konzervativní strany, aby Blair odstoupil. Jak na tuto otázku reagovali diskutující? Viz citace z výroků Tonyho Blaira:

Podrobnosti:

"Nedovedu si představit nic vážnějšího. Pan premiér říká, že nás zatáhl do války a poslal britská vojska do boje, aniž by se obtěžoval zeptat se na to, zda chemické a biologické zbraně, o nichž si myslel, že je Irák má, mohou být použity jen na bojišti, anebo zda by mohly být umístěny na střely a vypáleny na naše vojska na Kypru. Nedovedu si představit u premiéra vážnější selhání. Byl jsem ve vládě, která zavedla tuto zemi do války. Vím, jak vážné jen to rozhodnutí a jak vážně my jsme o něm tehdy uvažovali. Toto není nějaké náhodné, volné rozhodnutí. Je to nejvyšší odpovědnost, jakou může na sebe vláda vzít. Očekával bych, že se na tuto větu zeptají všichni členové vlády. Víme, že Robin Cook se zeptal. Kdybych býval já byl premiérem a na tuto věc se nezeptal, vážně bych uvažoval o rezignaci."

Znamená to, že požadujete, aby Tony Blair odstoupil?

"Ano."

neděle 0.15: Šéfové Bushovy kampaně pro prezidentské volby jsou náhle natolik nervózní, že by Bush nemusel být zvolen, že americký prezident, který nerad poskytuje interview, mimořádně vystoupí v neděli v čelném americkém televizním talk show.

Německý kancléř Gerhard Schröder dnes pro mnohé překvapivě oznámil odchod z čela německé sociální demokracie SPD. Odchází i generální tajemník strany Olaf Scholz. V sobotu na mimořádném zasedání předsednictva strany navrhne Schröder zvolení dosavadního šéfa parlamentního klubu SPD Franze Münteferinga do čela strany při mimořádných stranických volbách koncem března. "Franz Müntefering a já jsme o tom mluvili už dřív. Dohodli jsme na rozdělení práce. Já se soustředím na práci spolkového kancléře," vysvětlil Schröder.

Schröder se v posledních týdnech potýká se sílící kritikou z vlastní strany. Německo letos čeká 14 různých voleb a SPD se v průzkumech dostává na historická minima, což ve straně vyvolává nervozitu. Zemští funkcionáři přičítají propad obliby dopadům ekonomické reformy a neprůhledným debatám, jak a jak rychle v ní pokračovat. První letošní zemské volby se odehrají koncem února v Hamburku. Podle tamních průzkumů by SPD volilo 28 procent lidí, zatímco opoziční CDU by s přehledem získala 48 procent. I volby v ostatních zemích prokazují, že SPD u veřejnosti ztrácí. Třeba průzkum v Dolním Sasku přiznal SPD 29 procent, CDU absolutní většinu 51 procenta. "Historickým rozhodnutím ve vyhrocené situaci " tento krok nazývá šéf SPD Porýní Vestfálska Harald Schartau. Zemská šéfka hesenských sociálních demokratů, Andrea Ypsilanti, žádala odstoupení Schrödera už dříve. Badensko-württemberská předsedkyně SPD Ute Vogt vidí ve výměně vedení "dobrou výchozí pozici pro současnou obtížnou situaci ". Strana se podle ní cítila zanedbávaná. Stejný názor má i ministryně školství Edelgard Bulmahn, ministryně zdravotnictví Ulla Schmidt, ministr dopravy Manfred Stolpe, ministr financí Hans Eichel a ministr vnitra Otto Schily. Někteří zemští politici v SPD požadovali od Schrödera změnu politiky a výměnu některých ministrů.

Berlínský šéf klubu starostů Klaus Wowereit nazval výměnu Schrödera za Münteferinga dobrým předpokladem pro nástup liberálně-reformního procesu. Durynský předsda SPD Christoph Matschie označil střídání na čele strany za nutný krok. "Změna byla ve vzduchu ", řekl. Ministr sociálních věcí Wolfgang Clement změnu podporuje též. Někteří politologové poukazují na to, že v poslední době se spekulovalo spíše o obměně vlády, než změně na špici vládní strany. Míní, že to ještě Schröderův kabinet čeká.

Bližší informace ARD - v němčině > > > > > > > > >

Filip Rožánek publikoval na serveru Česká média "Nedělní rozhovor" s Janem Čulíkem o důvěryhodnosti BBC, koncesionářských poplatcích a o kvalitě tuzemských médií", ZDE

Dne 6.února 2004 bez autorské značky uveřejnily internetové Lidové noviny článek: Kauza Železný: Američané vypátrali galeristu. Tato zpráva je hrubé zkreslující a uvádí lživé informace. Protože považuji celý charakter této zprávy za úmyslně stylizovaný k navození hysterické štvanice na moji osobu, prohlašuji:

Americká policie nevypátrala, kde se skrývám - protože nemám důvod se skrývat. Žijí naprosto legálně a otevřeně jako americký občan v zemi, která respektuje lidská práva.

Čečenští rebelové popřeli, že by se podíleli na sobotním atentátu v moskevském metru, při němž zahynulo nejméně 45 osob. Ruské úřady okamžitě obvinily z atentátu čečenského prezidenta Aslana Maschadova. Maschadův mluvčí popřel, že by se čečenští rebelové na atentátu jakkoliv podíleli.

Stránky KavkazCenter poukazují na to, že "je pozoruhodné, že k explozi došlo jen několik týdnů před ruskými prezidentskými volbami a že jediná osoba, která může mít z atentátu prospěch, je prezident Putin". Stránky také upozorňují na zjištění francouzských novinářů, kteří odhalili, že ruská tajná služba FSB (bývalá KBG) se podílela v roce 1999 na bombových atentátech proti obytným panelákům v Rusku. Podle zjištění Francouzů, konstatují tyto stránky, zorganizovala tyto atentáty tehdy FSB a pak z nich obvinila čečenské povstalce.

Asi 39 osob a 134 lidí bylo zraněno v Moskvě při zřejmém teroristickém útoku v metru. 113 osob bylo hospitalizováno, z toho nejméně 21 je v těžkém stavu. K explozi došlo v 8.30 místního času, tedy v 6.30 středoevropského času. Teprve k večeru se z moskevského metra podařilo vyprostit ostatky lidí zabitých dnes ráno při výbuchu ve vlaku. Ve vlaku metra vznikl velký požár a cestující byli evakuováni ze stanice Avtozavodskaja, asi 300 metrů od místa exploze. Útok prý způsobila sebevražedná atentátnice. Neidentifikovaná žena se zakrvácenou tváří sdělila televizi NTV, že dlouho po explozi nemohli cestující otevřít dveře vozu, zničené výbuchem. Když se jim podařilo dveře konečně otevřít, šli tunelem k východu asi dva až tři kilometry.

Moskva je v mimořádném stavu po celé řadě sebevražedných atentátů, z nichž činitelé obviňují čečenské rebely. V prosinci spáchala atentát sebevražedná atentátnice před hotelem Nacional nedaleko Rudého náměstí a usmrtila nejméně pět dalších osob. Dva sebevražední atentátníci se vyhodili do povětří v červenci v Moskvě na rockovém koncertu, usmrtili sebe a dalších 14 lidí.

30 armádních velitelů ze 13 zemí NATO jedná o systému velení mnohonárodnímu praporu radiační, chemické a biologické ochrany Sil rychlé reakce NATO ve štábu této jednotky v Liberci. Doplňují přesný počet vojáků, které mají být pro jednotku vyčleněni. Před několika dny - ve středu 21. ledna 2004 - navštívilo 31. brigádu chemického vojska v Liberci i 9 poslanců Parlamentu České republiky.

Britský bulvární deník The Sun krákoral ve čtvrtek o svém "vítězství" při své rasistické kampani proti středoevropským Romům. Prý pod vlivem právě jeho článků ZDE rozhodne prý britský premiér Tony Blair, že zavede taková opatření proti středoevropským Romům, aby nemohli "zneužívat sociálního zabezpeční v Británii", poté, co středoevropské země v květnu vstoupí do EU. "The Sun přiměl vládu, aby učinil obrat o 180 stupňů ohledně parazitů z EU" hlásal triumfálně titulek tohoto listu.

Tony Blair se stal terčem obvinění, že podlehl tlaku pravicových bulvárních listů, když schválil opatření, v jehož rámci bude přistěhovalcům ze středovýchodní Evropy odepřena sociální podpora.

Britští ministři odhadují, že se do Británie ze středovýchodní Evropy přistěhuje cca 13 000 lidí ročně, nikoliv 1,6 milionu Romů, jak předpověděl list The Sun, ale znervóznila je protiimigrantská opatření v Německu, ve Francii a v Itálii.

Greg Dyke, bývalý generální ředitel BBC, který minulý týden odstoupil po zveřejnění Huttonovy zprávy, ostře kritické vůči BBC, podepsal v pátek s nakladatelstvím HarperCollins, které vlastní Dykův starý protivník Rupert Murdoch, lukrativní smlouvu na knihu o svém konfliktu s britskou vládou. Má za ni dostat až půl milionu liber (cca 23 milionů českých korun).

Je však otázkou, zda kniha skutečně vyjde v tomto nakladatelství, protože se dá očekávat, že bude ostře kritická vůči Rupertu Murdochovi, majiteli komerčního televizního impéria, které mj. vlastní British Sky Broadcasting, hlavního konkurenta BBC.

Na přelomu roku se veřejnosti reprezentativním způsobem představil první český spolek, sdružující hned tři umělecké obory. Hlavní část jubilejní výstavy - klasické výtvarné umění, byla situována do skvělých výstavních prostor Městské knihovny v Praze, fotografie a typografie spolu s dokumentací činnosti Umělecké besedy, byla vystavena na Staroměstské radnici.. Expozice byla členěna do tří časových oddílů: od založení do konce 19. století, od prvního desetiletí 20. století do konce 60. let a současná tvorba od obnovení spolku v roce 1990 do roku 2003.

V úterý 3. 2. 2004 se v Poslanecké sněmovně na semináři sešli prý všichni, ktěří mají co do činění s digitálním vysíláním. Tématem byla média veřejné služby a jejich budocnost. Parlament totiž příští týden začne schůzi, jejímž tématem média veřejné služby budou. V třetí části celodenního semináře pro poslance, na které se dostavili poslanci už pouze dva, měli účastníci panelu odpovědět na několik, předem naznačených oázek.

Jak se účastníci panelu s tématem vyrovnali, lze poznat ze stenozáznamu třetí části diskuse.

Šéf CIA George Tenet ve čtvrtek vášnivě obrahoval svou výzvědnou agenturu. Konstatoval, že její analytikové nikdy netvrdili, že je Irák "bezprostřední hrozbou" a zdůraznil, že CIA nikdy nepřikrášlovala své informace pro nikoho.

Americký ministr obrany Donald Rumsfeld byl vyslýchán ve středu v americkém parlamentě ohledně neexistence iráckých zbraní hromadného ničení. Zdůraznil, že je ještě příliš brzo na to vyloučit, že by se ZHN v Iráku nikdy nenašly.

Duchovní vůdce šiitských muslimů, ajatolláh Ali al-Sistani, přežil atentát. Okolnosti jsou nejasné, ale podle jedné zprávy začali na al-Sistaniho útočníci střílet, když ve čtvrtek dopoledne vstoupil do svatého města Nadžafu.

Sistani v poslední době kritizoval plány USA předat moc v Iráku nevolenému úřadu. Požadoval přímé volby, které by měly zvolit prozatímní vládu v Iráku. K útoku došlo den před příjezdem delegace z OSN, která se měla pokusit vyšeřit tento konflikt.

Tato "zásada", která nebyla ani trochu cizí policii a soudům minulého režimu, se mi vybavila, když jsem se seznámil s posledním ze série rozsudků nad Michalem Zítkem, který vydal Hitlerovu knihu Mein Kampf. Případ je mediálně velmi známý a nemá smysl jej podrobně rozebírat. Zdůvodnění posledního rozsudku je skutečně takové, že Hitlerův text by mohl někdo zneužít.

Otázka toho, kdo se koho ptá a na co je právě otázkou, o kterou zde jde. Vdané matky se možná ještě nikdo nezeptal, zda své dítě chtěla (možná ani její manžel), ale ty tisíce žen, žijící v sociálně tíživých podmínkách, znásilněných či jen opuštěných partnerem se jedna z "extremistických" skupin hodlala zastat a dát jim možnost volby. Svobodné volby, zda mít děti, nebo nemít.

V úterý 3.2.2004 se v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR uskutečnil seminář, dělený na 3 části -- Úloha médií veřejné služby, Financování a Digitalizace. Hlavním tématem a smyslem akce byla zcela jistě diskuze o postavení České televize, resp. Českého rozhlasu. Stejně tak bylo zřejmé, že jde svým způsobem o hledání širší podpory pro aktuálně projednávané návrhy na navýšení koncesionářských poplatků i všech legislativních úprav k ČT a ČRo.

Černobílé i barevné obrázky marťanské krajiny, přenášené z kamer na vzdálenost 170 miliónů kilometrů sondou Spirit Rover americké agentury NASA používají nové algoritmy pro bezztrátovou či minimálně ztrátovou kompresi obrazu. Jedná se o algoritmus LOCO-I (LOw COmplexity LOssless COmpression for Images), který vyvinula skupina Information Theory Research z HP Labs pod vedením Guillerma Sapira z University of Minnesota, Marcela Weinbergera a Gadiela Seroussiho. Tento algoritmus je součástí standardu JPEG-LS (lossless/near-lossless compression standard).

Spolu s ním použila NASA i technologii ICER, vyvinutou v Jet Propulsion Laboratory, která představuje ztrátový kompresní algoritmus. Výhodou obou nových technologií je vysoký stupeň komprese, přizpůsobený omezené kapacitě komunikačních možností. Algoritmy byly vyvíjeny od roku 1996.

Pod tímto názvem pořádá Společnost pro evropský dialog panelovou diskusi s kandidáty na poslance do EP v sobotu 7. 2. 2004 od 10:00 v Raisově sále Národního domu na Vinohradech v Praze. Účast na diskusi přislíbili za ČSSD Milan Eckert, za KSČM Miloslav Ransdorf, očekávají se ještě další kandidáti, pozvání přijala i Strana zelených. V průběhu diskuse zazní rovněž krátká sdělení ze sociologického průzkumu, který si zadal SPED v prosinci 2003. Před panelovou diskusí je pro zájemce od 9.00 na tomtéž místě přednáška sociologa dr. Jána Mišoviče "K některým okolnostem ovlivňujícím příští účast a výsledky voleb do Evropského parlamentu".

Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) okolo 246 milionů dětí od 5 do 17 let musí pracovat a 75% z nich vykonává i zdraví nebezpečné úkoly. Dětská práce ve světě představuje významný ekonomický fenomén, jelikož většina dětí je nucena pracovat svými rodiči, kteří nejsou schopni je sami uživit. Ve své zprávě (první svého druhu) publikované ve středu 4. února ILO tvrdí, že odstranění dětské práce a jejich následné chození do škol bude mít z dlouhodobého hlediska sedmkrát větší užitek než náklady.

VÚRV Praha ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Biotechnologickou společností pořádá ve středu dne 18. 2. 2004 v Aule VÚRV Praha Drnovská 507, 161 06 Praha 6 -- Ruzyně seminář na téma : Otázky biologické bezpečnosti, GMO a mezinárodní závazky ČR. Diskutovány budou implikace pro české zemědělství. Mimo jiné se na semináři budou diskutovat otázky biotechnologie a její rizika, geneticky modifikované rostliny a jejich přínos pro 3. svět, ekologických rizik pěstování geneticky modifikovaného hrachu, řepky olejné, GM pšenice, transgenních brambor či lnu setého, možných mechanismů šíření trasgenů do plevelných druhů, problematika Zákona o ochraně genových zdrojů. Součástí semináře bude i prohlídka Genové banky Praha, prohlídka pracoviště Referenční laboratoře pro identifikaci GMO a DNA fingerprinting včetně zařízení pro práci s DNA čipy.

Podle německého deníku Die Welt se americká armáda stáhne do května 2004 z většiny ze svých čtyřiadvaceti opěrných bodů v Bagdádu. Rušná konvojová doprava mezi nimi prý představuje pro gerilové bojovníky lehký cíl. Armáda tedy přesídlí do šesti základen mimo irácké hlavní město a ochranu jeho bezpečnosti přenechá na místních policistech. Těch dnech působí v Bagdádu na 8000, podle odhadů bude třeba jejich počet do května zvýšit na devatenáct tisíc.

Dobrovolní dárci v České republice darují bezplatně krev. Tato krev se částečně používá v ČR a částečně vyváží do zahraničí, odkud se protihodnotou dováží zpracované krevní výrobky.

Asi tak by sa dala výstižne pomenovať neoficiálna kampaň o kreslo slovenského prezidenta, ktorá je už niekoľko týždňov súčasťou politického, mediálneho a spoločenského života našej spoločnosti. Ešte ani poriadne nie je známe, či všetci uchádzači splnili pri ohlasovaní svojej kandidatúry zákonom stanovené podmienky, a už sa využíva každá informácia na oslabenie konkurencie.

Základné volebné pravidlá sú v každej demokratickej krajine legislatívne zakotvené vo volebných zákonoch. Posledné novely však vytvárajú čoraz viac prekážok v tom, aby sa napĺňal základný princíp konania slobodných a najmä všeobecných volieb. Stanovovanie finančných, percentuálnych alebo iných kvór pre účasť politickej strany či osobnosti v zákonodarných zboroch, je nielen v rozpore so všeobecnosťou volieb, ale ide aj proti širšej participácii občanov na rozhodovaní o veciach verejných.

Druhého slovenského prezidenta, Rudolfa Schustera, ktorému sa končí funkčné obdobie v júni, zvolili občania na jar roku 1999. Aj vďaka jeho jasnému víťazstvu nad Vladimírom Mečiarom si Slovenská republika vytvorila podmienky na integráciu do EÚ a NATO. Tretie prezidentské voľby roku 2004 už budú mať celkom iný charakter. Hoci v nich znovu kandiduje V. Mečiar, ktorý má dokonca aj reálnu šancu na postup do druhého kola, nebudú to voľby o Mečiarovi, o charaktere politického režimu v krajine, o zahraničnopolitickej izolácii Slovenska, ale normálne demokratické prezidentské voľby.

Americká demokracie pomalu a nejistě směřuje k zjevnému odstranění veškeré geopolitické a finanční turbulence posledních několika let: bude jí vyhnání George Bushe z Bílého domu, to je názor ekonomického komentátora deníku Times Anatola Kaletského:

Při středeční energické debatě v Dolní sněmovně přiznal britský premiér Tony Blair, že si před schválením útoku na Irák nebyl vědom, že tvrzení o tzv. údajné schopnosti Saddáma Husajna zaútočit chemickými a biologickými zbraněmi do 45 minut se netýkala dalekonosných raket, ale jen zbraní pro bojiště. Blair pokračoval:

Jak vyšlo nyní najevo, členové Rady BBC odmítli minulý týden analýzu právníků z BBC, že je zpráva lorda Huttona z odborného právního hlediska chybná, a namísto toho nabídli vládě poníženou omluvu, kterou úřad britského premiéra požadoval.

Britskému listu Independent byl prozrazen 135stránkový důvěrný dokument z BBC, který obviňuje Alastaira Campbella, bývalého Blairova šéfa pro komunikace, že parlamentu "lhal" ohledně své role při vypracovávání oficiální vládní zprávy o Iráku ze září 2002.

Právníci z BBC také argumentují, že ministr zahraničí Jack Straw uvedl Dolní sněmovnu v omyl ohledně znepokojení, vládnoucího ve výzvědných službách ohledně této vládní zprávy. Právní analýza BBC dále rozbírá 12 oblastí, které lord Hutton ve své zprávě ignoroval. Argumentuje, že z právního hlediska jsou Huttonovy závěry "nesprávné".

Zaměstnanci BBC zuřili na členy Rady BBC, že před vládou kapitulovali minulý týden tak rychle.

Celodenního semináře o médiích veřejné služby, který uspořádala Poslanecká sněmovna pod gescí svého předsedy Zaorálka, se zúčastnilo šest poslanců a senátor Outrata. To je první zpráva - pro ty, kteří doufají, že zvolení zástupci chtějí rozhodovat se znalostí problematiky a věcně. Každý z klubů pouze vyslal na seminář po jednom velvyslanci. Křeslo poslance ČSSD Skopala zůstalo prázdné.

Druhou, tentokrát už komentovanou zprávou, je, že v přinejmenším jalové diskuzi během první části o nic nepřišli. Těch okamžiků, které vybočily z šedi plků o ničem, bylo málo.

Disidenti byli starozákonní proroci, disidentská byla první církev, disidenti byli reformátoři a všelijací opraváři církve, disidenti jsou v každé době, v každém náboženství a každém systému. A nezajímá mě ani tolik, kdo první to slovo použil a jaké vyvolává konotace tomu, či onomu. Disident není pro mne jen člověk z dob normalizace, ale kacíř kdykoliv a kdekoliv, ochotný se ale postavit proti moci. Pro mne je disidentství prostě schopnost stát proti většině, proti establishmentu. Náš kantor na teologii Amedeo Molnár nás v sedmdesátých letech učil, že biblická zvěst je na disidentství, na kacířství postavená. A já jsem skutečně hluboce přesvědčen, že tomu tak je.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Po havárii serveru Britských listů v první polovině ledna 2004 zareagovali čtenáři velmi rychle na náš apel o finanční pomoc na koupi nového serveru. Za leden 2004 celkově přispěli čtenáři částkou 139 691,65 Kč. Za finanční pomoc upřímně děkujeme. Pořídili jsme nový server a nyní ho postupně zprovozňujeme. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte úplně přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.