Zatím poslední verzi zadržení iráckého diktátora Saddáma Husajna přinesl s odvoláním na britské zpravodajské zdroje britský nedělník Sunday Express. Informovala o tom v noci ze soboty na neděli středoevropského času francouzská agentura Agence France Presse.

Na internetu se v současnosti samozřejmě vyskytuje množství spekulací o tom, zda skutečně Američané zajali Saddáma Husajna a zda jsou záběry z jeho zatčení autentické. Těžko se vyjadřovat k důvěryhodnosti některých těchto spekulací, které nejsou nutně vždy nejpodloženější.

Docela zajímavý je však tento komentář. Jeho autor, Alex Jones, se vyjadřuje k této fotografii, kde v pozadí je strom, na němž rostou datle. Fotografie je všeobecně dosažitelná, mj. na zpravodajských stránkách Yahoo ZDE a je datována dnem 15. prosince, 2003, autor Efrem Lukatsky. (AP Photo/Efrem Lukatsky, File). Avšak datle prý na palmách nemohou být v prosinci.

Po 10 minutovem hledani na internetu jsem nasel odrudy datli, ktere se sklizeji v polovine listopadu a prosinci (barva zlata, zluta). Nechapu proc na tuto odbornou vec nekontaktujete prislusne osoby, ptá se Ladislav Kozák a pokračuje:

V sobotním Právu a na kmenovém serveru "českokrumlovské skupiny " Česká média nakousl bývalý člen RRTV Zdeněk Duspiva téma, o kterém se v mediálních kuloárech debatuje už několik let. Konvergence technologií a z toho se odvíjející konvergence médií, včetně institucí, reprezentujících veřejnou službu je přitom tématem mediální budoucnosti. Jsem rád, že autor nepřímo, ale veřejně přiznal, že původním zdrojem ideje sloučení médií veřejné služby, které si nyní učenlivě osvojila nejsilnější opoziční strana, je dlouhodobý program ČSSD v kapitole informatika, telekomunikace a média. Jiné odkazy na toto téma by pak při troše hledání autor zmíněného článku našel ještě v sekci vzdělání, případně ve střednědobém programu a dalších programových dokumentech sociální demokracie.

Už jsem se lekl, že tato klíčová, i když mnohým dnes nepohodlná infomace zanikne v hlubinách vševědoucího internetu , jsa vytěsněna "koncesionářskými" šprýmy s dvacetikorunami, případně virtuálním bojem ODS vůči České televizi. Ale on přitom s budoucností nikdo nebojuje, jen se ji politici-laici snaží pochopit.

Čtrnáct let po pádu režimu tzv. reálného socialismu si člověk už jenom obtížně vybavuje, jak to tenkrát vlastně bylo. Co společnosti na tehdejších poměrech vadilo? Proč lidé chtěli změnu a co si od změny slibovali? Pozoruhodnou interpretaci minulosti nabídl u příležitosti pádu minulého režimu náš dnešní prezident. Prý nám vadilo, že výměnou za veškerá možná "zaopatření" nám stát sebral svobodu a aktivitu. Masa "obyčejných občanů" reagovala rezistencí, nevýkonností, náhradními individuálními aktivitami, pouhým pasivním žitím v kulisách propagandy, které už nikdo nevěřil.

Hodně se dnes mluví o platech učitelů, o tom, že školy jsou v kritické situaci a hrozí jejich úplný rozklad. Nesmysl. Střední a vyšší základní školství se ze současného stavu již nemá kam rozkládat. Nevím, jestli to někdy bylo lepší, ale v současnosti je to beztvará ubíjející masa, která utlumí i tu sebevětší chuť se něčemu naučit a něco se dozvědět. Ačkoliv to zní drsně, jako student jsem přesvědčen, že účinnost dnešního školství je téměř nulová a již ani není moc kam klesat.

Vás článek v Britských listech ZDE je na první pohled logický a navíc se dobře čte, protože člověk se rád doví, že za jeho problémy nemůže on sám, nýbrž jiní. Na druhý pohled je to ale trochu jiné.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Ovšem POZOR! - o milostných aférách českých hereček se v ní nedočtete, a ani neobsahuje žádné kuchařské recepty! Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

reakce na tento článek.

Vážený pane Nosreti,

nevidíte-li rozdíl mezi "hitlerovci", oznacujícími židy hvězdou, a zákazem muslimských šátků ve skolách ve Francii, měl byste si zopakovat prvních pět tříd. Židi byli označováni hvězdou, zatímco muslimky se samy šátky označují, píše Milada Mertová a pokračuje:

Taky jste nám zapomněl vysvětlit, co je na zákazu šátku fašistického a rasistického. Jste šokován "netolerancí evropské (malé e, prosím) civilizace". Já jsem šokovaná vaším zkratkovitým myšlením. Fašismus, rasismus, barbarství jsou ve Vašem textu jen laciné nálepky, které mají zdiskreditovat protivníka. Francouzi mají PRÁVO bránit se proti podobným nábozenským projevům a já jsem ráda, že tak činí. V podstatě je to velice jednoduché: Nábožensky silně cítící muslimy nikdo nenutí k tomu, aby žili ve Francii či kdekoliv jinde v Evropě. Mohou se odstěhovat do stejně nábožensky silné cítící muslimské země, kde šátek na hlavě nikomu vadit nebude.

ODS navrhla odškodnění pro lidi poškozené invazí "spřátelených armád" v roce 1968, když Sovětský svaz věrolomně napadl naši zemi a během obsazování došlo k obětem. A bylo jich na naše poměry hodně. Přesto si myslím, že je ještě brzy na odškodnění. Máme 3 roky do voleb a do té doby by lidé ve víru inflace, zdražování, mohli zapomenout na tento významný čin ODS.

Svět je věčný,
činy lidské nejsou řízeny božskou prozřetelností,
bůh nemůže dát nesmrtelnost věci smrtelné,
duše je neměnná podle filosofie, podle víry se však mění,
přírodní filosof může popírat stvoření světa,
protože je popírají přírodní důkazy.

Věřící však může popírat věčnost světa, to jest nestvoření,
protože je popírají nadpřirozené důvody,
stvoření světa není možné, ač to víra tvrdí,
filosof nemusí věřit ve zmrtvýchvstání,
neboť je nedokazatelné rozumem,
řeči teologů jsou založeny na bájích,
v křesťanství a v jiných náboženstvích jsou báchorky a výmysly,
křesťanský zákon zakazuje studium,
filosofové jsou mudrci světa,
není nic lepšího, než svoboda filosofie.

"O tom, jak se nakupuje v Bratislavě, tu ještě nemáme žádné recenze," informovaly internetové stránky, věnované turistice. "Proč zrovna vy nenapíšete tu první?" vyzývaly. Bylo nemožné takovou výzvu odmítnout - zejména týden před Vánocemi.

Hovorí sa, že vo vianočnom čase máme byť k sebe úprimnejší ako inokedy. Skúsim to. Návšteva Miloša Zemana na programovom seminári mladých demokratov sa konala v tom istom termíne ako snem strany Smer. Už tento fakt mal naznačiť (zásadnú) odlišnosť hodnotovo zameraných mladých a pragmaticky sa rozhodujúceho Smeru. Zeman zmenil plány a s jemu vlastnou eleganciou šokovať konštatoval: rozhodujúcu časť kritiky Smeru z pozície hodnôt treba pripísať na konto závisti bezvýznamných politikov .

O zapatistickém povstání v nejjižnějším mexickém státě Chiapasu již byly popsány tuny papíru. Proč tedy k tomuto množství přispíváme dalšími stránkami? Jednak se domníváme se, že myšlenky, které nám zapatisté nabízejí, jsou jedny z nejinspirativnějších, s jakými kdo v poslední době přišel. Kombinují nové i staré: prastaré zvyky, tradice a hrdost mayských indiánů s brilantní politickou analýzou současných neduhů světa. Přicházejí s novými nápady, jsou tvůrčí a v žádném případě ne nudní. To je snad nejvíce odlišuje od ztuhlých politických teorií, které jsou často několik desítek let staré a neberou si poučení ze současného vývoje.

Koncem roku 2003 projednávala Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR návrh 16 zákonodárců na vypuštění trestného činu pomluvy z trestního zákona. Návrh nebyl sice zamítnut, ale byl vrácen k dopracování. Hlavním pozitivem diskuse, která kolem tohoto návrhu proběhla, je, že znovu otevřela problém, který má hluboké souvislosti se stavem české společnosti a který, pokud bude vyřešen, budce mít i významný dopad na chování společnosti. Potvrdilo se, že otázka ochrany cti občana, pokud je spojována s ochranou politických svobod, je kruciálním a rozporným tématem i na české politické scéně.

Jsem Čech, který žije čtyři roky ve Francii - tím netvrdím, že problémům "šátkového zákona" rozumím, přesto však zmíněný článek považuji za velmi povrchní a nekorektní. Vážím si Britských listů za věcné předkládání faktů, oproštěné od emocí - tento článek je však opakem (označení 70% Francouzů za rasisty a maloměstské fašouny). Mé zkušenosti jsou jiné. Vadí mi laciné srovnávání s Hitlerem, spojování zákona s Chirakem - zákon je ale výsledkem jednání mezi politiky, představiteli náboženských skupin a kulturní elity, píše Jiří Vejražka a pokračuje:

V textu, který je základem tohoto kázání, říká jeho autor Jan, že se dostal pro svědectví o Kristu na ostrov Patmos. To nebylo žádné letovisko, kam by jel za odměnu na rekreaci, ale byl to římský koncentrák. Bývá to tak, že za svědectví a zejména za pravdivé svědectví, které se někomu mocnému a bohatému nelíbí, nebývá obvykle bohatá odměna, ale spíš průšvih. Však také řecký výraz pro svědectví zní marturia . A co to je martyrium, to snad ví každý z nás.

Pojem svědectví patří v křesťanské civilizaci k pojmům centrálním. V české společnosti je, žel, vědomí důležitosti a vážnosti svědectví naopak značně pokleslé.

Koncem minulého týdne udělil Václav Klaus milost pěti českým občanům. Institut milosti má v demokratickém státě funkci spornou, poněvadž je svým způsobem monarchistická. Prezident v roli "dobrotivého panovníka" je nadřazen demokratickým poměrům i právnímu řádu. Posoudí případy postižených občanů a subjektivně rozhodne, kdo z nich smí být povýšen nad ostatní žadatele a být zbaven břemene trestu.

Text vyšel v Lidových novinách dne 17. 12. 2003 ZDE

Syndikát novinářů, sdružení Dženo, Iuridicum Remedium o.s. a Sdružení nájemníků ČR navrhly Štěpána Kotrbu za člena Rady Českého rozhlasu. Systematicky se zabývá rozhlasovým vysíláním a zejména digitalizací elektronických médií a jejich vzájemnou konvergencí, viz např. jeho blok k této tematice v knize Jak Češi bojují, str. 162-201. Podle svých slov, v případě svého zvolení okamžitě odstoupí z předsednictva Občanského sdružení Britské listy, z komise informatiky ČSSD a přeruší členství v sociálně demokratické straně - tak, jak mu ukládá zákon. Štěpán Kotrba tak reagoval nesouhlasně na tvrzení Ivana Binara, předsedy Obce spisovatelů, že by měla být Obec zastoupena v Radě ČT - argumentuje, že členové jakékoliv Rady by neměli být zároveň funkcionáři žádných jiných společenských či politických organizací.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Valná hromada Občanského sdružení Britské listy se bude konat dne 8. ledna 2004 v 18 hodin v restauraci Hybernia v Hybernské ulici v Praze 1.

Z přibližně 6000 čtenářů Britských listů přispělo v listopadu 2003 na jejich provoz celkovou částkou 8615,99 Kč 14 osob. Zadavatel jednoho z inzerátů v knižní publikaci Jak Češi bojují zaplatil 25000 Kč; tím bude uhrazena část výrobních nákladů na publikaci.

Čtenáři z celého světa mohou nyní přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Kdyby Britským listům věnoval každý čtenář pouhou korunu denně, mohl by si časopis např. financovat právníka a analyzovat kauzy, jimž se v současnosti nemůže věnovat.

Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. V současnosti především postupně hradíme účetní firmě výdaje za vypracování finančních zpráv za léta 2001 a 2002.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.