Americká televize NBC informovala, že firma Halliburton provozuje v Iráku jídelny, které jsou - spolu s kuchyněmi - z hygienického hlediska v drastickém stavu (krev na podlaze ledniček, špinavé hrnce, špinavé grily, hnijící maso a zelenina). V říjnu byla publikována zpráva, která si stěžuje, že Halliburton sliboval, že problémy odstraní, ale neučinil to.

Americká stavební firma Bechtel prý v Iráku opravuje školy. A zase: Pentaghon zjistil, že se práce provádí zcela nepořádně: na školních hříštích zanechali tito stavebníci nebezpečný odpad, lakýrníci špatně odvedli svou práci, firma za sebou nechala rozbité záchody.

List New York Times poznamenává, že samozřejmě neví, jak rozšířeny jsou tyto problémy. Avšak lichvářství není otázka "levicového ani pravicového pohledu", argumentuje list. Konzervativci už dlouho varují, že regulační úřady se stávají během času "zajatcem" průmyslových podniků, které mají regulovat: totéž zřejmě nyní platí i o vládních úřadech, které rozdávají kontrakty na rekonstrukci Iráku. Firmy Hallibutton, Bechtel a další velké podniky v Iráku investovaly obrovské množství peněz do politického vlivu, a to nejen tím, že přispěli na volební kampaň politických stran, ale i tím, že dali osobně peníze těm lidem, o nichž se domnívají, že by jim mohli pomoci, píše list. Dick Cheney je součástí dlouhé, i když nikoliv zrovna hrdé tradice: Podnik Brown and Root, který se později stal pobočkou firmy Halliburton, měl kdysi velký prospěch z toho, že silně podporoval jednoho mladého politika jménem Lyndon Johnson...

Situace je však podle listu New York Times nyní podstatně vážnější než kdysi. Proč? Největší brzdou nezákonného obohacování je hrozba, že to bude odhaleno: Slunce je nejlepší dezinfekcí. Jenže současná americká vláda nesmírně intenzivně utajuje většinu svých kroků.

V Americe teď vládne jediná strana - a je nesmírně disciplinovaná a poslušná. Nyní je velmi obtížné vydat jakýkoliv trestní příkaz na vyšetřování podezření z korupce, protože, jak se praví v nové zprávě, která vyšla v časopise US News and World Report, Bushova vláda "zahalila mnoho kritických operací federální administrativy do hávu utajování". Od Toto utajování začalo už v první den příchodu George Bushe do prezidentského úřadu.

A potíž také je, že po 11. září začala americká média velmi silně ochraňovat "majestát prezidentského úřadu". Přitom jde o tatáž média, která zdůrazňovala jako skandál za Clintonovy éry každou drobnost.

Jen srovnejte, jak například psala americká a britská média a skandálu Neila Bushe.

Potíž je, že v Americe vzniklo prostředí, kde vládní činitelé poskytují protekci svým podnikatelským přátelům a soukromé firmy, které si za vládní kontrakty účtují horentní částky, odvádějí nekvalitní práci - a nemusejí mít obavy, že to někdo odhalí.

Přitom si dosud někteří Američané myslí, že i jen naznačit, že si někdo chce [na Iráku] namastit kapsu, je "nevlastenecké", varuje NYT. Tito lidé, zdůrazňuje list, by si měli připomenout životní příběh jednoho Harryho Trumana, kongresmana, který se proslavil během druhé světové války, protože vedl kampaň proti neetickému lichvářství firem. Truman byl přesvěčen, že tím slouží své zemi. Měl pravdu.

Na základě tohoto Trumanova úsilí si ho pak vybral Franklin Roosevelt jako svého viceprezidenta. George Bush, si však - přirozeně - za viceprezidenta vybral Dicka Cheneyho..., uzavírá americký list.

Článek je dokladem, že ani hlavní establishmentový americký deník není vždy nutně zase tak establismentový. Některé hodnoty jsou důležitější než podpora vlastní země a vládnoucí strany či prezidenta.