Tím se octne v konfliktu s kritiky v arabském světě i jinde ve světě, kteří budou prstíčkem hledat veškeré důkazy, z nichž by vyplynulo, že Američané organizují "monstrproces".

V ohnisku debaty bude tribunál pro válečné zločiny, který ustavila minulý týden Američany jmenovaná Irácká vládní rada, pouhé čtyři dny před zajetím Saddáma Husajna.

Má být obnovena irácká rada soudců, jaká existovala za britské koloniální správy Iráku, ale kterou Saddám Husajn zrušil. Tato rada navrhne seznam potenciálních soudcí a prokurátorů, z nichž si vybere Irácká vládní rada soudce pro proces se Saddámem Husajnem. Někteří soudci na seznamu budou domácí, kteří přežili v Iráku za vlády Saddáma Husajna, jiní budou bývalí emigranti. Američané poskytnou právní výcvik.

Předpisy dovolují, aby zahraniční soudci působili jako poradci, anebo v některých případech i jako přísedící u soudu. Avšak organizace na obranu lidských práv vyjádřily znepokojení, že se pokusí Bushova vláda zablokovat práci soudců z OSN anebo ze zemí, které nepodpořily útok na Irák.

Bushova vláda dosud nevyloučila účast zahraničních soudců, avšak její čelní představitelé se podle zpráv ostře stavějí proti širší mezinárodní účasti na procesu se Saddámem Husajnem.

George Will, konzervativní komentátor, jehož názory odrážejí postoje vládních jestřábů, napsal v deníku Washington Post: "Bylo by nevhodné, kdyby se konal proces s Husajnem před soudci např. z Francie, z Německa či z Ruska, což jsou země, které se snažily silně zabránit jeho svržení."

Mluvčí americké organizace Human Rights Watch konstatoval: "Tato vláda se staví alergicky vůči mezinárodním institucím. Nechce, aby se tribunál sestavoval z příliš mnoha zahraničních soudců. Avšak soud nesmí vypadat, jako že je to proces, jemuž dominují Spojené státy."

¨ Harold Koh, bývalý náměstek ministra pro demokracii, lidská práva a pracovní vztahy v Clintonově vládě, konstatoval: "Irácký soudní systém dosud neprošel žádnou zkouškou a neprokázal, že dokáže zorganizovat dlouhý, složitý a nákladný proces za genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Kompletní a spravedlivý soud se Saddámem by mohl potenciálně stát miliony."

Koh dodal: "Zatím vždy trvaly procesy v Iráku jen několik dní a vedly k trestům, založeným na přiznáních, vynucených mučením."

Nelze použít mezinárodního trestního soudního dvora, protože ani USA ani Irák ho neuznávají a ten stejně má pravomoc soudit jen zločiny, k nimž došlo až od července 2002.

Michael Posner, šéf newyorské organizace Právnický výbor za lidská práva konstatoval, že Irák dosud nemá demokraticky zvolenou ani mezinárodně uznanou vládu. "Je v zájmu Spojených států, Británie i Iráčanů, aby byl ten proces po světě vnímán jako spravedlivý," uvedl Posner. "Je to důležitou zkouškou mezinárodní spravedlnosti."

Trest smrti

Ohniskem sporu bude také otázka trestu smrti. Ten byl v době nynější americké okupace Iráku suspendován, ale je pravděpodobné, že bude obnoven, až bude koncem června předána suverenita prozatímní irácké vládě. Evropské a jiné státy možná odmítnou poslat soudce k procesu, který by mohl skončit popravou.

Vzorem pro proces se Saddámem Husajnem by se mohl stát podle čelných autorit na mezinárodní právo hybridní systém, který vznikl pod dohledem OSN v Sierra Leone, kde u soudu zasedali místní a mezinárodní soudci. Obdobné experimenty se zkoušely v Kosovu, ve Východním Timoru a v Kambodži.

Jinou otázkou je, z čeho obžalovat bývalého diktátora, obviňovaného z nesmírného množství zločinů, Organizace Human Rights Watch shromáždila tuny dokumentů jen o vraždění Kurdů. Toto množství důkazů by mohlo zahltit spěšně připravený tribunál.

Věznění a soud se Saddámem Husajnem v Bagdádu by bylo z bezpečnostního hlediska značně riskantní. Saddámova přítomnost by mohla vést k zvýšení raketových útoků, při nichž by mohl být i usmrcen, a stát se ohniskem prosaddámovských demonstrací.