21. 8. 2008
Chceš do NATO? Zastřel si svého arcivévodu!Gruzii přece jen čeká odměna za porušení mezinárodního práva. Přesně tudy vede cesta do pekelNATO se rozhodlo vyslat do Gruzie patnáctičlenný tým, který prozkoumá možnosti poskytnutí pomoci, včetně pomoci vojenské. Zřídí dále zvláštní komisi s cílem posílit vztahy se Saakašviliho Gruzií. Německá kancléřka Merkelová, která se počítá k umírněným politikům "staré" Evropy, slíbila kavkazské zemi členství v Alianci. To vše v okamžiku, kdy vysoký úředník amerického ministerstva zahraničí právě řekl médiím, že jeho úřad před válkou Gruzii doporučoval "vyhnout se přímé vojenské konfrontaci s Moskvou za každou cenu". |
Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International označila čtrnáctihodinové ostřelování Cchinvali gruzínskou armádou z 8. srpna, stejně jako následné ruské nálety na Gori z 9. srpna, za zločiny proti mezinárodnímu právu, které by neměly zůstat nepotrestány. V této souvislosti naznačila, že zvažuje i podání k Mezinárodnímu soudnímu dvoru. Ani to však není na překážku NATOidní vstřícnosti k Saakašvilimu. Poučení? Chceš-li získat podporu a západních mocností, nemusíš za mák dbát doporučení hlavního spojence ani mezinárodního práva. Učiníš naopak nejlépe, když sousedovi zastřelíš následníka trůnu. Z obavy, aby soused protiakcí nezískal nějaké výhody, tě pak "demokratičtí obránci lidských práv" nenechají v rejži, navzdory ohrožení systému mezinárodní bezpečnosti. Vivat Georgia, pereat mundus! Nejdřív se rozmočil, namočil se a pak tam skočilStanovisko obhájců gruzínského postupu, podle nějž bylo zničení Cchinvali "vyprovokováno ruskou stranou", nemůže být hájeno ve vesmíru, v němž platí fyzikální zákony. Speciální teorie relativity sice hovoří o dilataci času, díky níž se jednomu pozorovateli dvě události mohou jevit jako po sobě následující, kdežto jinému coby současné, nepočítá však s obrácením časového vektoru pro pozorovatele pohybující se stejným směrem a rychlostí. Právě v takovou operaci však musíme uvěřit, abychom reflektovaně zastávali stanovisko prezentované bushovskou lobby v české vládě a většinou médií. K přijetí verze, podle níž se Golem Saakašvili nejprve "rozmočil, namočil se a pak tam skočil", sice nevedou žádné Lorentzovy transformace, stačí však jednoduše přijmout instinktivní adaptaci k autoritě tvrdící, že dvakrát dvě už nadále nejsou čtyři. Na jaře jsem se v soukromí bezpočtukrát pozastavil nad rozhodností, s níž "protiraketové" materiály zpracované podřízenými polského prezidenta tvrdí, že mír v Evropě nebude trvat věčně. Polsko se okamžitě po vzniku konfliktu na Kavkaze stalo hlavním článkem progruzínského tábora v NATO a já prostě po podepsání smlouvy o Patriotech u Varšavy nevěřím na náhodu. Co se týče otázky, kterou v Britských listech položila Bushka Bryndová, přikláním se spíše k názoru, že Saakašvili je "navedenej". Nedalo to však jistě mnoho práce a tím, kdo mu útok nakukal, nakonec vůbec nemuseli být Američané. Komm, Hermenegilde, komm!Úpěnlivé vzdechy, jež Míša S. adresoval Condi R., po počátečních okolcích nakonec nezůstaly oslyšeny. Kromě dokumentace důsledků ruské odvety bylo třeba jen vypustit několik propagandistických bublin, nafotit šrot na kapotě policejní Lady, a byla ruka v rukávě. Condi přijela, Moskvu pokárala, Mishovi podporu vyjádřila, pomoc přislíbila. Píše se o posílení gruzínské protivzdušné obrany a o kdečem dalším. V sázce je totiž věrohodnost spojeneckých závazků USA a NATO. A Moskva odvolala velvyslance při Alianci na konzultace. Nikdo už, zdá se, nepřemýšlí, co může pokračující jednostranný přístup přinést do kremelské politiky. Prezident Medveděv ale čelí opozici radikálů v silových resortech, kteří mu dlouho nedovolí zaujímat blahovolná stanoviska k pokračujícím slovním útokům Západu. Pokusy dostat Rusko pod mezinárodní tlak založený na nepravdivé premise, že Saakašvili je nebohou obětí, nemohou v perspektivě několika týdnů vést k ničemu jinému než k politické krizi v Kremlu -- nebo k jednostrannému obnovení vojenských akcí v Gruzii. Zprávy o dodávkách zbraní (a dalších blokovaných tureckými úřady) jsou pečlivě sledovány a mohou se již brzy stát vítanou záminkou k odmítnutí zprostředkovatelské role Západu na Kavkaze. Stojím s dlouhou kravatou...Tvrdit že zbabělý válečný zločinec Saakašvili představuje "prozápadní" alternativu k ruským generálům znamená nepřímo vyzývat gruzínského prezidenta, aby se úplně urval z řetězu a jednal bez ohledu na následky. Znamená to podepsat mu bianco šek na další posilování osobní moci, likvidaci opozice ve jménu "obrany národní bezpečnosti" během výjimečného stavu a kompromitovat západní hodnoty ještě výrazněji než podporou kteréhokoliv jiného autoritářského režimu. Stojíme na kluzkém okraji srázu. Globální ekonomice hrozí recese. Tvorba cen nedostatkové ropy opustila marginalistický koncept a kalkulace nyní probíhá formou přirážky k výrobním nákladům, což vede k destrukci poptávky zejména v USA. Ponechání sféry oběhu tržním silám nemůže v delším výhledu způsobit nic jiného než zánik konzumního "amerického snu", takže s "volným trhem" coby nástrojem alokace z americké strany již dále nepočítejme. Ekonomická konkurence v éře nedostatku směřuje k proměně v ozbrojené násilí. Přitom nepřímo úměrně k pohybu cen klesají nároky na pravdivostní hodnotu ideologických bulíků, které se nám politikové snaží věšet na nosy. Čím bude hůře, tím větší nesmysly jim bez vážných námitek u veřejnosti projdou. Doufám, že gruzínského prezidenta spolupracovníci brzy vypraví do Haagu. Doufám, že zbytek své kravaty zkonzumuje před Mezinárodním trestním tribunálem, jenž v nepřítomnosti odsoudí i vysoké šarže ruského letectva. V opačném případě se totiž obávám, že Saakašviliho osobně čeká moskevská šibenice a svět orgie vzájemné západovýchodní nenávisti, jaké jsme už celá desetiletí nezažili. |