HRW získala fotografie kazetové munice pořízené ve vesnici Šindisi a v jejím okolí. Shromáždila rovněž svědectví obyvatel této vesnice, jakož i sousední vsi Chvenisi, podle nichž se v okolí obou sídel nacházejí stovky kusů nevybuchlé kazetové submunice. Tato submunice je velmi nebezpečná a může kdykoliv vybuchnout, je-li sbírána nebo je s ní jinak manipulováno.

V důsledku nasazení ruské kazetové munice v Gruzii mnoho lidí zemřelo, přestože Moskva nasazení této zbraně popírá. Pokud Rusko nedovolí profesionálním organizacím, aby zasažená území vyčistily, mnoho dalších lidí zemře nebo bude zraněno.

Svědci řekli Human Rights Watch, že 8. srpna po ruských leteckých útocích na gruzínské obrněné jednotky umístěné poblíž Šindisi a Chvenisi následovaly rozsáhlé útoky kazetovou municí, které v Šindisi zabily přinejmenším jednu civilní osobu a další zranily. Nejméně dva další lidé byli zabiti a pět zraněno v následujících dnech, když manipulovali s nevybuchlou municí. Ještě 20. srpna zůstávala oblast pod ruskou kontrolou.

Human Rights Watch vyzývá Rusko, aby okamžitě přestalo používat kazetovou munici a aby poskytlo přesné údaje o dosavadních útocích, které by umožnily vyčištění zasažených oblastí. Současně vyzývá Gruzii, aby neprodleně zahájila osvětový program informující obyvatelstvo o rizicích, které manipulace s nevybuchlou municí přináší -- včetně rozhlasových a televizních relací.

Výzkumníci HRW viděli v Šindisi nevybuchlou submunici dvojího určení (proti obrněným cílům i živé síle), která je známa pod označením Pokročilá konvenční munice dvojího určení (Dual-Purpose Improved Conventional Munition, DPICM).

"Vysoce nebezpečné nevybuchlé bombičky nyní zamořily farmy, silnice a cesty v Šindisi a Chvenisi," říká hlavní výzkumník HRW Mark Garlasco. "Lidé v těchto oblastech nevědí o nebezpečí, které tato munice představuje, a jsou vystaveni velkému riziku zranění nebo zabití, pokud se těchto bombiček dotknou, nebo se k nim třeba jen přiblíží."

První zpráva HRW o nasazení ruské kazetové munice v Gruzii pochází z 15. srpna z okolí měst Gori a Ruisi. Tyto útoky zabily nejméně 11 civilistů a mnoho dalších zranily. Rusko následně jakékoliv nasazení této zbraně popřelo. Zástupce náčelníka generálního štábu generálplukovník Anatolij Nogovicyn 15. srpna prohlásil: "Nepoužíváme kazetové bomby a navíc vůbec nebylo nutné, abychom to udělali".

Dvaašedesátiletý Zura Tatrišvili však ukázal výzkumníkům HRW nevybuchlou submunici, kterou sebral aniž si uvědomil, že by stále ještě mohla vybuchnout. Osmatřicetiletý Zviad Geladze jim ukázal pole zralé ke sklizni, avšak zamořené submunicí. Vzhledem k tomu, že humanitární organizace nemají do oblasti Gori přístup, mohou být podobně nebezpečná pole zároveň jediným zdrojem potravy.

Kazetová munice obsahuje velké množství menší submunice nebo bombiček a způsobuje nepřijatelné humanitární škody dvěma způsoby. Zaprvé, její velkoplošný efekt při útoku nerozlišeně zabíjí a zraňuje i civilisty. Zadruhé, část submunice nevybuchne a stává se vlastně nášlapnými minami, které způsobují ztráty mezi civilním obyvatelstvem mnoho dalších měsíců a let.

Podle mezinárodního práva jsou zakázány útoky nerozlišující mezi kombatanty a civilisty, provedené v obydlených oblastech a zbraněmi, které nemohou být zaměřeny výlučně na vojenské cíle. (Takto lze charakterizovat nejen některé útoky ruského letectva, ale rovněž nasazení těžkého dělostřelectva a mnohohlavňových raketometů gruzínskou stranou proti městu Cchinvali, po němž Rusko zahájilo intervenci -- KD.) Rusko je povinno nejen takových útoků zanechat, ale také přijmout nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti civilního obyvatelstva v oblastech, které kontroluje.

HRW vyzývá Gruzii, o níž je známo, že disponuje zásobami kazetové munice, aby se připojila k mezinárodnímu úsilí o její zákaz a veřejně se zavázala nepoužít zbraň v tomto konfliktu. Stejný požadavek adresuje také Rusku.

Celý text tiskové zprávy Georgia: Civilians Killed by Russian Cluster Bomb `Duds'ZDE