Když lidé spolu nemluví, je to často ukázka větších psychologických problémů. A když Američané žádali NATO, aby se kontakty na úrovni Rady NATO-Rusko přerušily, člověka by mohl napadnout, že jde o nějakou reakci rozzuřeného dítěte, které z nějakého důvodu nedostalo, co chtělo. To tak ale samozřejmě není, protože současná americká ministryně zahraničních věcí Condoleezza Riceová není žádným takovým dítětem, ale chladně myslící intelektuálkou, která dobře ví, že nejen její politický život by se možná na doživotí změnil, kdyby američtí republikáni nezvítězili v příštích volbách. O to víc také může klidně spekulovat, že kdyby se tak nestalo, tak právě ona by se možná mohla stát v dohledné době první prezidentkou Spojených států amerických. Volby v USA a Rusové v Gruzii – o tom jsem už jeden text psal – ale proč v té souvislosti spolu nemluvit?

Ví se všeobecně, že Američané jsou dobře vycvičení profesionálové, když jde o styk s veřejností. Kdyby se ale konaly schůzky v rámci Rady NATO-Rusko, o čem podle nich by asi žurnalisté světu dali zprávu? O tom, že NATOchce, aby Rusové stáhli zpět svá vojska? Nebo o tom, že Rusové poukázali na to, že NATO podporuje Saakašviliho, který nejen nechal vyvraždit část obyvatelstva Jižní Osetie, ale také měl tu drzost si stěžovat, že mu bylo zabráněno, aby svou špinavou práci dokončil? Nebo že USA a Polsko narušují mírové soužití s Ruskem v Evropě podpisem pod smlouvami o vybudování raketových sil, ve kterých mohou být uloženy i jaderné střely Minuteman, a tím nepřímo způsobuje začátek nového a nesmírně drahého kola zbrojení?

Myslím, že Condoleezza Riceová dobře věděla, proč se zatím nechce scházet oficiálně na úrovni NATO se všemi ostatními členy této organizace u jednoho stolu s Ruskem. Nebo myslíte vážně, že jí šlo o to, aby Rusové o den nebo týden rychleji stáhli své vojsko z Gruzie?