Překvapivě rychle a bez souhlasu parlamentu změnilo ukrajinské ministerstvo obrany vojenskou koncepci země. Jak k tomu došlo, ministerské zdroje neuvádějí. „Není vyloučeno, že byl v tomto případě použit korespondenční způsob, umožňující členům Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny vyjádřit v nepřítomnosti souhlas s rozhodnutím o změně obranné koncepce.“ uvedl ukrajinský server INTV.

Zatím se Ukrajina spokojila s přemísťováním jednotek protivzdušné obrany na jihovýchod země. Prezident Juščenko však ujistil armádu, že osobně požádá parlament o vyčlenění mimořádných prostředků z rozpočtu na zbrojení. Podle INTV je si prezident jist, že peníze budou.

Celé toto ukrajinské harašení může mít v hrubých rysech tři důvody.

Za prvé může mít Ukrajina snahu (ala Saakašvili), vyprovokovat Rusko k odvetnému úderu, aby si pojistila a urychlila vstup do NATO.

Rusko nejspíš nezareaguje stejným způsobem jako v Gruzii. Je však jisté, že ohrožení svých námořních základen (na Krymu) nepřipustí stejně, jako kterákoliv jiná velmoc.Tlak na Rusko tímto směrem však může vést k vykolejení politické a zbrojní rovnováhy, což je zcela dostačující a za současného stavu mimořádně nebezpečné. Může to například dotlačit Rusko k těsnějšímu spojenectví s agresivními státy, na Blízkém východě. To by pak mohlo rozpoutat konflikt v měřítku, které už žádné politické či ekonomické sankce nezastaví. Ukrajina, původní iniciátor podobného napětí, by ovšem zůstala v klidu a pohodě na pozici „já noc, já muzikant“.

Druhý důvod může být přesně v duchu výroku našeho prezidenta Václava Klause, že „o peníze jde vždy až v první řadě“.

Vytvoření obrazu nešťastné země, utiskované a ohrožované despotickým obrem, může posloužit jako skvělý základ pro získávání finanční podpory a injekcí, jako je tomu u Gruzie. Navíc bude rázem zapomenuto, že si Ukrajina „pomohla“ neoprávněným odebráním ruského plynu určeného pro evropské země za pár miliard korun. Obraz oběti se v současné době zkrátka vyplácí.

V každém případě je rozhodnutí ukrajinského ministerstva obrany o změně obranné koncepce velmi nebezpečným krokem. Navíc neopodstatněným, protože Rusko vyhrožuje intenzivně NATO, Česku, Polsku, Gruzii, ale Ukrajina není právě teď v popředí ruských hrozeb. Kdyby se však chtěla Ukrajina zviditelnit, pak slovní napadání a zpochybňování ruských vojenských základen na Krymu může být tím provokativním klíčem a třetím, lišácky vyděračským důvodem. Tentokrát vůči všem zúčastněným stranám.

Zdá se, ovšem, že Ukrajinské vedení nějak pozapomnělo na pohádku o zlaté rybce. Bude-li toho chtít příliš, mohlo by nakonec zůstat u nenávratně rozbitého koryta. A tam se zpravidla moc spojenců nevyskytuje.