Zprávy britské rozvědky o Saddámových zbraních hromadného ničení před válkou proti Iráku byly "pochybné" a měly "vážné nedostatky", konstatovala ve středu v Londýně oficiální analýza lorda Butlera.

Avšak jeho téměř dvou set stránková analýza zároveň vyjádřila názor, že vláda Tonyho Blaira ani výzvědné organizace nejsou vinny "úmyslným zkreslováním či trestuhodnou nedbalostí".

Analýza zároveň zdůraznila, že oficiální britská zpráva o údajných iráckých zbraních hromadného ničení neměla obsahovat nechvalně známé tvrzení, že Saddám může těmito zbraněmi zaútočit do 45 minut, a že tato zpráva zacházela až "k naprostým hranicím" výzvědných informací, které byly k dispozici.

Praha hledá nového premiéra. Je snazší sestavit vládu než vyřešit problémy země. Tři týdny má Česká strana sociálnědemokratická (ČSSD) ve svém čele nového muže, Stanislava Grosse. Po dlouhodobém úpadku volebních preferencí zdramatizoval potřebu změny propad ve volbách do Evropského parlamentu. Není divu -- ČSSD jako nejsilnější parlamentní strana skončila až na čtvrtém místě se ziskem dvou mandátů z 24. Odstoupení Vladimíra Špidly z funkce premiéra a předsedy strany dalo za pravdu jeho kritikům na sjezdu ČSSD v březnu minulého roku.

Designovaný předseda sociální demokracie Stanislav Gross před sobotním a nedělním jednáním stranických orgánů, které by měly schválit doposud učiněné kroky k sestavení vlády, učinil nezvyklý krok. Rozeslal všem předsedům základních organizací ČSSD obsáhlý dopis, v němž vysvětluje mnohé, co doposud veřejnosti zůstalo skryto ve špinavých zákoutích vyjednávacích kuloárů. V dopise, který mají Britské listy k dispozici, uvádí mimo jiné výčet funkcí, které nabídl ODS.

Nová vláda by mohla podle Grosse požádat sněmovnu o důvěru v polovině srpna.

Vážená přítelkyně, vážený příteli...    DOKUMENT BL

Ve vší nahotě se teď ukazuje jak funguje politická scéna v ČR.

Ne že by to asi někdy bylo jinak, ale tak lapidární a učebnicový příklad, jak funguje takzvaná demokracie už málokdy uvidíte -- anebo, co my o tom víme.

Nemá absolutně význam reagovat na stále stejně omílané "argumenty" oponenta a unavovat tím členáře. Chci jen poukázat na zvláště křiklavé nelogické vývody.. Pan Mareš píše o mně: "Navíc jí zřejmě vůbec nevadí, že v jedné a téže větě sama sobě odporuje: židovské kmeny zde žily dávná staletí, ale židé se přistěhovávali do Izraele ze všech možných koutů světa".

Nemohu zato, že se panu Marešovi při čtení mých příspěvků doslova tmí před očima, takže není schopen pochopit obsah tohoto sdělení.

Po určitou dobu se zdálo, že je to záhada, proč Spojené státy odstoupily od smlouvy, zakazující balistické střely, a začaly vyvíjet menší a hezčí typ "bitevních" jaderných zbraní, když už neexistuje studená válka. Tyto nové zbraně totiž nemohou být nijak použity proti pohyblivým buňkám teroristů a Pentagon nedokáže uchránit ani svá vlastní vojska před radiací z existujících zbraní, vyrobených z ochuzeného uranu. Avšak, samozřejmě, toto lukrativní americké vyvíjení nových jaderných zbraní nutně nakonec znepokojilo Rusy, takže se retrospektivně zhodnotilo. A tak Putin vyhověl a oznámil, že jeho vědci vyvinuli účinné protizbraně proti americké raketové obraně. Je sice tedy pravda, že americká raketová obrana tedy nebude fungovat, jak se původně předpokládalo, ale to nevadí, Američanům se totiž podaří umístit své jaderné zbraně velmi blízko Ruska a ty zbraně budou preventivní, nikoliv obranné. Nic si z toho nedělejte, pokud se vám to celé zdá nelogické, bude to pro hodně lidí vydělávat hodně peněz, a to je nejdůležitější.

Citujeme z článku A. L. Kennedyho v listě Guardian.

V atmosféře je v současnosti více kysličníku uhličitého než za posledních 55 milionů let. Stačí na to rozpuštění veškerého ledu na této planetě, v důsledku čehož dojde k zaplavení měst, jako je Londýn, New York a New Orleans, varoval sir David King, hlavní vědecký poradce britské vlády.

V roku 1972 sa na moskovskom cintoríne blízko Lefortovského námestia objavil nenápadný hrob, na ktorého krypte stál a dodnes stojí jednoduchý nápis: Martin Bormann 1900 -- 1972. Dve slová, dva číselné údaje, ktoré opäť oživili vojnu dohadov. Bola a či nebola pravá ruka. Kto vie?

Vo februári si celý západný svet pripomenul 200 rokov od smrti veľkého nemeckého filozofa Immanuela Kanta. Patrí k tým veľkým mysliteľom, ktorí dosiahli skutočné uznanie až po smrti. Na jeho pohrebe chýbali mnohí významní občania malého východopruského mestečka Königsbergu, pretože Kant bol najmä v cirkvi podozrivý z novovekých revolučných ideí. Dnes, po dvoch storočiach, je okolo Kanta znova rušno. Zoči-voči postmodernému relativizmu a neprehľadnej globalizácii pociťujeme podobne ako on potrebu urobiť si poriadok vo vlastnej mysli a zároveň potrebu takého činu, ktorý prispeje ku skutočnej ľudskej kultúre a umožní tak pokračovanie nášho života.

Po zatčení bývalého státního sekretáře Ludwiga-Holgera Pfahlse, který unikal policii pět let, se rozhořela debata o obnovení vyšetřovací komise, která pracovala na CDU -- Spendenaffäre. Vicepředseda zelených, Hans-Christian Ströbele, řekl pro Mitteldeutschen Zeitung: "Musíme přemýšlet o tom, jestli vyšetřovací výbor znovu obnovíme." Překvapivé Pfahlsovo zatčení, které proběhlo v Paříži, by mohlo mít vliv i na rozsudek, plánovaný na čtvrtek, v augsburgském "Steuerstrafprozess" proti Maxi Straußovi.

Sotva bude možný náhled do spisů Stasi o Kohlovi BL

Vážení, obracím se na vás jako váš nový zákazník, který je příjemně překvapen vaší odvahou vzepřít se šikaně ze strany enviromentalistických aktivistů a v souladu s platnou českou i evropskou legislativou dodávat na trh výrobky s obsahem geneticky modifikovaných plodin. Je jistě správné, že právní úkony učiněné pod nátlakem jsou neplatné.

Na konci sedmdesátých letech v reakci na převrat z roku 1968 začala v Itálii působit spousta militantních ultralevicových skupin a organizací, v pomyslném čele se známými Rudými brigádami. Několik set bývalých aktivistů těchto skupin sedí dodnes v italských vězeních, dalším stovkám se v horké době plné nespravedlivých procesů povedlo utéct do Francie, kde jim byl tehdejším prezidentem Françoisem Mitterrandem nabídnut politický azyl za podmínky, že se zřeknou své minulosti, nebudou se skrývat a nebudou politicky aktivní.

Boris Cvek vydal nové číslo svého literárního dvojměsíčníku Téma. Mimo jiné je věnováno Williamu Faulknerovi.

ICN - majitel proslulé továrny na efedrin a nyacin v Roztokách u Prahy končí, respektive od posledního července přechází ze stálé na kampaňovitou výrobu, vždy jednoho ze dvou svých základních produktů. Přibližně stovka zaměstnanců dostala výpovědi a odstupné a vedení ICN hodlá továrnu do konce roku prodat. Výrobu prý stěhuje do Indie nebo kamkoliv, kde nemají sociální stát, v zimě nemrzne, lidé neutrácí za zimníky a neplatí se penze.

Když hladovějící lidé najdou potravu, nestarají se moc, jestli je to dobré. Film Michaela Moora je neotesaný a občas arogantní. Vkládá lidem do úst něco jiného, než co říkají. Dokončuje za ně větu. Občas je zábavný a dojemný, jindy neohrabaný a vyjadřuje se nesouvisle. Ale byl jsem tím filmem otřesen a na konci jsem tleskal. Neboť film Fahrenheit 9/11 vznáší otázky, které měly být vznášeny po celé čtyři uplynulé roky každý den. Úspěch tohoto filmu je důkazem, že všechna ostatní média selhala.

Americký komik se přiblížil pravdě blíž než společnost BBC. Většina novinářů selhává, argumentuje v úterním listě Guardian komentátor George Monbiot.

Před časem vyjádřil na stránkách BL Jiří Kratochvíl svůj nesouhlas s mým názorem, že KSČ měla být po r. 1989 zakázána, a diví se, jak mohu takový požadavek jako zastánce přímé demokracie vznášet. Jako zajímavý doplněk této diskuse se v BL ze dne 13. 7. 2004 objevuje článek A. Sabliče, který se ptá, jestli jsou KSČM a KSS vůbec levicové strany, a připomíná neochotu KSČM odsoudit stalinismus.

Má odpověď na námitky J. Kratochvíla bude nyní stručná a pokusím se v ní navázat na téma nadhozené A. Sabličem.

Je to celé nějaké divné. Školství se už patnáct let potýká s nutností reforem a reformy stále nepřicházejí. Pokud přijdou, zůstávají většinou zakonzervovány v politických nebo akademických zavařovačkách a čekají jako kompot ve sklepě. Až je bude chtít někdo někdy použít, pak leda k dochucení a ne jako hlavní chod. Reformy se většinou ohánějí idejemi, ale ve skutečnosti nejsou konstruovány, nýbrž kalkulovány. Stejně jako poslední snaha o ovlivnění nerušeného běhu herbartovských tradic českého školství s krycím názvem "Konec biflování".

Zatímco prodej papírových výtisků britských novin pomalu klesá, neuvěřitelně bouřlivý rozvoj zaznamenalo užívání internetu. Jak informoval ve včerejším vydání listu Guardian Ian Mayes, jde o nejdramatičtější změny ve významu tohoto listu za celou jeho historii za posledních 183 let.

Za posledních pět let vzrostl počet stránek, které si na serveru listu Guardian čtenáři otevřou, z 10 milionů měsíčně na dnešních 100 milionů měsíčně. Za červen 2004 zaznamenal deník Guardian 9 milionů individuálních čtenářů. Denně čtou Guardian čtenáři z více než 180 zemí světa. List se tak stal globálně jedním z nejvýznamnějších zpravodajských serverů. Ve Spojených státech jsou stránky deníku Guardian z britských serverů nejčtenější hned po BBC. List Guardian má v současnosti více čtenářů v USA než ve Velké Británii: denně ho čtou v USA 3,5 miliony lidí, ve Velké Británii 2 miliony lidí. Šéfredaktor listu Alan Rusbridger upozornil své novináře, že "je zjevné, že se Guardian stává globálním liberálním hlasem v angličtině. Lidé mu neuvěřitelně důvěřují. Znamená to, že dnešní novináři z deníku Guardian mají daleko větší vliv než všechny předchozí novinářské generace tohoto listu. Čím větší je internet a čím více hlasů je na něm slyšet, o to je důležitější, aby byl jeho hlas charakteristicky rozeznatelný, pravdivý a spolehlivý," uzavřel Rusbridger.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Loňská série žalob rodičů nezletilých dětí, převážně otců, proti českému státu k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku vyvolala poměrně širokou odbornou i občanskou diskusi (veřejně přístupná je např. ZDE. Možná nejvýznamnějším pozitivním jejím projevem zdá se být počínající ochota některých státních orgánů vnímat rozvodovou patologii již jako závažný společenský problém, který je třeba řešit.

V červnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5950,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Přitom čtenost Britských listů rapidně roste.

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček stále ještě (zadarmo) postupně zprovozňuje četné dosud nefunkční části časopisu, po lednové havárii serveru.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.