ČSSD zaznamenala v eurovolbách ještě drtivější porážku, než se čekalo: po sečtení 90 procent hlasů získala jen 2 mandáty. KSČM získali 6 mandátů. Na prvním místě se umístila ODS s 9 mandáty. Volební účast byla 28.32 % voličů.

Čelní politici po celé Evropě vyjádřili zdrcení nad výsledky voleb do Evropského parlamentu, jichž se účastnilo jen minimum voličů a které znamenaly velké zisky pro opoziční strany. Vládní strany v Německu, ve Francii a v Polsku zaznamenaly velké ztráty a voliči především podpořili euroskeptické strany. Účast v eurovolbách byla rekordně nízká, pouhých 45,3 procent voličů. Mluvčí Evropského parlamentu David Harley konstatoval, že účast byla "zoufale nízká" v nových členských zemích EU, kde průměr dosáhl pouhých 26,4 procent. K nejhorším zemím patřilo Polsko, kam šlo k eurovolbám jen 20 procent občanů. Odcházející předseda Evropského parlamentu Pat Cox označil výsledky za "varování" a zdůraznil, že vedoucí političtí představitelé musejí prokázat evropským voličům svou relevantnost.

V Evropském parlamentu, který má 732 křesel, získala podle posledních informací centristická pravice 273 mandátů (EPP-ED: European People's Party-European Democrats 37,3%), socialisté 219 mandátů (PES: Party of European Socialists 29,9%), liberálové 64 mandátů (ELDR: European Liberal, Democrat and Reform Party 8,7 %), nezařazení 57 mandátů (7,8 %), radikální levice 39 mandátů (European United Left / Nordic Green Left 5,3 %), zelení a nacionalisté 36 mandátů (4,9 %), gaullistická pravice 26 mandátů (UEN: Union for Europe of the Nations 3,6 %) a euroskeptici 18 mandátů (EDD: Europe of Democracies and Diversities 2,5 %).

Extremně euroskeptická UK Independent Party (UKIP, Britská strana za nezávislost) podstatně posílila své postavení v britských eurovolbách na úkor britských konzervativců i labouristů. Strana UKIP požaduje, aby Británie opustila Evropskou unii. Po vyhlášení výsledků z 10 z 12 volebních okrsků pondělí ráno zaznamenali britští konzervativci pokles volební podpory vůči minulým eurovolbám o 10 procent, labouristé o 6 procent. Na prvním místě je Konzervativní strana s 25 mandáty (27.4 procenta) - je to její nejhorší výsledek v celostátních volbách od roku 1832! - na druhém místě labouristé se 17 mandáty (23 procenta) - je to jejich nejhorší výsledek od první světové války! - na třetím místě UKIP s 12 mandáty (16,8 procenta) a až na čtvrtém Liberální demokraté s 11 mandáty (15,1 procenta).

Úspěchy zaznamenaly menší britské strany: britští Zelení si udrželi své 2 mandáty a získali 6 procent hlasů. Podpora pro extremně nacionalistickou a rasistickou British National Party stoupla o 4 procenta na 5 procent. Ve čtvrtek se v Británii také konaly komunální volby, v nichž zaznamenali labouristé vůči konzervativcům vážnou prohru, zejména proto, že se voliči Tony Blairovi pomstili za válku proti Iráku.

Účast britských voličů v letošních eurovolbách byla podle odhadů 38 procent, vyšší než dosavadní rekord 37 procent z roku 1989. V Evropské unii jako celek byla průměrná účast voličů 44,6 procenta, v 15 "starých" členských zemích EU 47,6 procenta.

I jinde v Evropě, jak se zdá, utrpěly vládnoucí strany v Německu, ve Francii a v Polsku silné ztráty.

Podrobné výsledky ZDE

Uf, tak jsme tam, vzdychl si průměrný český volič (tedy asi každý druhý) poté, co se vrátil z dusné volební místnosti, kde byl v referendu hlasovat pro vstup ČR do Evropské unie. Udělal si čárku na futra za svou občanskou aktivitu a odpovědnost a dál se mohl věnovat sledování zábavních pořadů v televizi. Poměrně vysokou účast zřejmě zajistila ta lehkost, s jakou se dá v referendu rozhodovat. Stačí si vybrat mezi pouhým ano či ne.

Co si ale počít s dvaatřiceti stranami, notabene kandidujícími do Evropského parlamentu?

Jan Čulík v dnešním sloupku naříká, kterak voliči (a nejen v České republice) volili "extremistické" strany. Problém nastane, když začne definovat pojem extremismus v kontextu mnohdy rozdílných motivací voličů. Je extremistickou strana, která odmítá eurohujerství stran jiných? Je extremistickou strana, která odmítá ožebračování svých občanů globalizačními kroky stran jiných? Je extremistickou strana, která odmítá opuštění volebních programů stran jiných a jejich nečitelnost? O radikalismu se hovořit dá, o extremismu v souvislosti s politickými stranami může hovořit pouze ten, kdo nenavštívi Irsko a nezná Sinn Féin. Komunistická strana Čech a Moravy je už od svého založení legální a legitimní součástí parlamentního spektra. V České republice ji volí každý pátý dospělý člověk. Vladimíra Železného ještě nikdo pravomocně neodsoudil v žádném trestním řízení. Nikdo nedokázal trestní odpovědnost ODS v žádné privatizační kauze.

Jan Čulík spadl do pasti reklamními slogany zmasírovaného "občanského názoru", na který ovšem jako žurnalista nemá právo.

Výsledky voleb do evropského parlamentu jsou noční můrou ČSSD a agentur pro výzkum veřejného mínění. Páté místo vládní ČSSD je debakl a odhady volebních preferencí taktéž. Prakticky pouze v případě ODS se profesionálové zhruba trefili do skutečného výsledku. Je trapné když STEM zveřejní průzkum ve kterém nezávislí (bez ohledu na rozlišení) získají 2,5% hlasů a ve skutečnosti dvě kandidátky nezávislých získají dohromady celkem téměř 20% hlasů.

Aneb taky o prostředcích volby, netušených prioritách a málo služebném horizontu politiky. Už ta výchozí otázka vypadá sugestivně. A taky málo adresně. Je tou otázkou poťouchle naznačeno, že věřit nelze? Aneb víra tvá tě teprve má uzdravit?

Od dubna 2003, kdy došlo ve Straně zelených k revoluci a personálním změnám nejen ve vedení, těší se toto politické seskupení ze zájmu médií. Co všechno se ve SZ za více než rok změnilo? Jaké "ovoce" přineslo Patočkovo novodemokratické smýšlení? Jak to vidí Pavel Pečínka, doktorand politologické katedry v Brně, autor knížky Zelená zleva?, Historie ekologických stran v Evropě a spoluautor publikace Etnické a regionální strany v ČR po roce 1989 ?

Zveřejnění odloženo na dnešek z minulého týdne, abychom neovlivňovali eurovolby.

Zpráva o stavu plnění komunikační strategie ČSSD, z níž citoval minulý týden časopis Týden a Týden pak citovala jako obvykle ČTK, naznačovala ústy místopředsedy Grosse, že ČSSD pod vedením Vladimíra Špidly je nereformovatelná. Dává přitom nevyřčenou naději, že "pod Grossem" by nám všem bylo lépe... Tak tomu alespoň rozumím já.

Strana, která opustí svůj předvolební program ihned po volbách, nereformovatelná a odsouzená k nicotě je. Nelze vodu kázat a víno pít. Nelze koně kupovat k tomu, abychom z nich neustále sesedali. Nelze neustále sesedat, jestliže je nutno i nasednout a sedět v sedle, abychom mohli potom sesednout. To je ovšem informace, kterou musí Gross znát za ta dlouhá léta stranické a vládní spoluodpovědnosti.

Někdy se mi zdávají bizarní sny. Je to stav jakési spánkové senility -- postavy, pojmy a situace vytržené ze svého reálného kontextu se kumulují a navazují na sebe naprosto chaoticky, čímž vznikají unikátní psychedelické obrazy, kterým se během snu ( jako pozorovatel bez možnosti je nějak ovlivnit) mohu jen vytrvale divit.

Tak se stalo i minulé pondělí.

(Zveřejnění odloženo na dnešek z minulého týdne, abychom neovlivňovali eurovolby.)

Nejen tyto otázky si kladou německé odbory, když dávají rady svým členům, jak volit. Neříkají jména, strany, či čísla kandidátek. Říkají svůj program. Říkají cíle, kterých by mělo shromáždění volených zástupců států Unie dosáhnout, aby Evropa byla sociální, aby "jiný svět" byl možný a uskutečnitelný. Jejich názor je program - politický program, který nastavuje zrcadlo i vládní SPD a politice kabinetu kancléře Gerharda Schrödera.

DGB je členem celoněmecké tripartity. Reprezentuje více než 8 miliónů německých zaměstnanců - členů 8 největších odborových svazů: IG Bauen-Agrar-Umwelt (výstavba, zemědělství), IG Bergbau, Chemie, Energie (energetika, chemie) , Gewerkschaft Erziehung und Wissenschaft (vzdělání a věda), IG Metall (strojírenství), Gewerkschaft Nahrung-Genuss-Gaststätten (potravinářství, stravování), Gewerkschaft der Polizei (policie), TRANSNET (železnice), Vereinte Dienstleistungsgewerkschaft e. V. - ver.di (služby). Je členem European Trade Union Confederation (ETUC) a International Confederation of Free Trade Unions (ICFTU).

Zveřejnění odloženo na dnešek z minulého týdne, abychom neovlivňovali eurovolby.

Dne 3. června 2004 zemřel v Británii po delší nemoci, způsobené úrazem, ve věku témař jednadevasáti let britský bohemista, básník a novinář Karel Brušák.

Poslední květnový den navštívili redaktoři Českého rozhlasu Jan Pokorný a Petr Nováček bývalého předsedu vlády, Miloše Zemana, na jeho chalupě. Tolika novináři nenáviděný, vysmívaný a posmívaný sociálně demokratický politik, který neméně tolik novinářů označoval za póvl a hnůj, opět ukázal, že na věcné argumenty a věcné otázky odpovědět umí. Neznalost jednoho z tazatelů odměnil po svém - označením tazatele za ekonomického analfabeta. Právem nebo neprávem? Posuďte sami... Ukázal i, jak soudí o své vlastní straně za předsednictví člověka, kterému dal jedno z nejdůležitějších ministerstev ve své vládě a o němž hovořil jako o svém nástupci. Přinášíme vám úplný přepis této diskuze.

Zveřejnění odloženo na dnešek z minulého týdne, abychom neovlivňovali eurovolby.

Americká vláda zadržuje v mnoha zemích světa v síti tajných vězení bez soudu více než 3000 osob, podezřelých z členství v organizaci al Kajda. Mnozí z nich jsou zadržováni od 11. září a mnozí z nich byli mučeni. Podrobněji se tomu věnoval v neděli týdeník Observer.

Za poslední tři roky přepravily v tajných operacích, které ignorují zákony o vydávání zadržovaných osob do zahraničí, rozvědky Spojených států, arabských zemí a zemí na Dálném východě tisíce údajných extremistů ze Západu do zemí, kde je možno vězně mučit. Získané informace jsou předávané americkým a v některých případech i britským výzvědným službám.

Američtí psovodi z vězení Abu Ghraib svědčili před vojenskými vyšetřovateli, že jim bylo nařízeno používat své psy k zastrašování zadržovaných osob. Informoval o tom americký deník Washington Post. Psovodi konstatovali, že nejvyšší pracovník rozvědky ve vězení tuto taktiku schválil, uvádí americký list.

Generál Ricardo Sanchez, vrchní velitel amerických vojsk v Iráku, silně využíval nátlakových vyšetřovacích metod z amerického tábora v zálivu Guantánamo a schválil, aby vysocí důstojníci povolili užívání psů proti zadržovaným osobám ve vězení Abu Ghraib v Bagdádu. Schválil také, aby vyšetřovatelé užívali proti vězněným osobám, kdykoliv chtějí, extremních teplot, spánkové a smyslové deprivace a omezovali jejich potravu na chléb a vodu. Vyplývá to z nově zveřejněných dokumentů, které má k dispozici americký deník Washington Post.

Tato dosud utajovaná americká politika byla schválena začátkem září 2003.

Pravicový oxfordský historik Niall Ferguson, "nový miláček amerických neokonzervativců", jak ho loni označil deník Guardian, argumentuje, že Amerika ke své škodě a ke škodě světa popírá, že je impérium a odmítá se chovat jako impérium. Interviewoval ho americký časopis Mother Jones.

Mezinárodní tiskové agentury (BBC, Reuters a další, v ČR i ČTK) publikovaly zprávu, že americký dokumentarista Michael Moore bude natáčet i kritický film o Tonym Blairovi. Moore to na svých stránkách dementuje. Konstatuje, že to byl vtip, který novináři omylem vzali vážně.

Původní zpráva ZDE

Americký ministr obrany Donald Rumsfeld přiznal, že ho manželka často popichuje za to, že dosud nenašel Usámu bin Ladina, většinou ráno.

"Když odcházím ráno z ložnice, manželka se většinou převalí na bok a ptá se mě: 'Kde je Usáma?'," přiznal Rumsfeld při rozhovoru s vojáky a námořníky na americké lodi USS Essex v Singapuru. Nedodal, jak na to reaguje, ale zdůrazníl, že hon na Usámu bin Ladina intenzivně pokračuje.

Vysvětlím, proč si myslím, že patenty na software jsou špatný nápad. Budu volně kopírovat argumentaci Richarda Stallmana z jeho nedávné pražské přednášky.

Eurotel reaguje na písemný dotaz Radka Mokrého v souvislosti s tímto článkem, v němž jsme upozorňovali, ať si čtenáři před letní dovolenou pečlivě ověří ceny Eurotelu za přístup na internet ze zahraničí, neboť nejsou nejlevnější.

Vážený pane Mokrý,

dovoluji si Vás upozornit, že informace obsažené v příspěvku ze dne 4. 6. 2004 jsou nepravdivé. Případ, který popisujete, nevede Eurotel Praha, spol. s r.o. jako soudní spor a na pana Jana Macháčka dosud nebyla podána žádná žaloba. Vzniklý dluh není taktéž dluhem fyzické osoby, nýbrž společnosti ISS, spol. s. r. o., kde je Jan Macháček jednatel.

V jedné korporaci se minulý týden v interním mailing listu objevil následující email rozeslaný všem zaměstnancům jedním z marketingových pracovníků, napsal nám jeden čtenář a pokračoval: Myslím, že tento text, napsaný vysokoškolákem s titulem MBA, výborně vystihuje, jaký typ uvažování a morálních postojů je v dnešním světě obchodu a reklamy prosazován.

Jde mi o obecnou věc, nikoliv o konkrétní firmu. Proto jsem záměrně z dopisu odstranil název firmy a nahradil ho slovním spojením "Naše Korporace", uzavírá čtenář:

Počet případů onemocnění rakovinou se podle zprávy 50 britských onkologických odborníků v nadcházejících 20 letech ztrojnásobí a hrozí nebezpečí, že se pod tlakem těchto nových případů rozloží britské státní zdravotnictví. Předpokládá se, že do roku 2025 bude v Británii léčeno na rakovinu 3 miliony lidí a rostoucí ceny léků zřejmě povedou k částečné privatizaci zdravotnictví, kdy bude nejefektivnější léčba dosažitelná jen pro bohaté.

Konzervativní britský list Sunday Telegraph v neděli napsal, že George Smith, který před sedmi měsíci místopřísežně prohlásil, že by svědkem homosexuálního aktu mezi princem Charlesem a jedním zaměstnancem královského paláce, nyní prý přiznal, že si celou věc vymyslel pro peníze a protože pociťoval zášť vůči jinému královskému zaměstnanci, který nemůže být jmenován z právních důvodů ZDE. Jenže internetové stránky BBC informují, že komorník Smith tvrzení listu Sunday Telegraph prý hned popřel a zdůrazňuje, že nic neodvolal ZDE. List Sunday Telegraph komorníka prý lákal nabídkou 60 000 liber, když své původní tvrzení popře, a Smith o nabídce prý krátce uvažoval, protože nemá peníze, ale odmítl ji, konstatují stránky BBC. Sunday Telegraph prý Smithovi zkusmo nabídl peníze, aby "vyzkoušel jeho integritu".

V pátek v podvečer středoevropského času se konal pohřeb Ronalda Reagana. Promluvila na něm bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová:

Evropou obchází strašidlo, strašidlo komunismu. Dnes ale nikoliv jako hrozba ztráty privilegií a života na úkor druhých pro jedny a příslib svobody, rovnosti a bratrství v budoucí komunistické společnosti pro druhé, ale jako přízrak minulosti. A jako takový je tíživý zvláště v zemích post-komunistických. Právě ony jsou totiž zatíženy jeho dědictvím, právě zde si lidé nesou v sobě mnoho z děsů, předsudků a stereotypů minulosti. Právě toto "dědictví v nás" poznamenává i naše váhavé diskuse o prožité minulosti, stejně jako o rozpačité současnosti.

Memoranda Pentagonu, z nichž vyplývá úsilí jeho činitelů poskytnout právní ospravedlnění pro mučení osob, podezřelých z terorismu, vyvolávají i nadále mezinárodní znepokojení, konstatoval ve čtvrtek v poledne britský rozhlas v pořadu "The World at One". Vyšlo totiž najevo, že američtí vládní právníci se pokusili argumentovat, že ve "válečném stavu" nemusí prezident Bush dodržovat ani domácí americkou, ani mezinárodní legislativu, zakazující mučení. Z těchto memorand vyplývá, že poradci Bushovy vlády prosazovali názor, že zadržované osoby, které Amerika označuje za "protizákonné bojovníky", nejsou ochraňovány Ženevskými konvencemi. Dále také argumentovali, že konvence OSN proti mučení z roku 1999 se týká jen nejextremnějších, úmyslných forem mučení, které způsobují vážné a dlouhé utrpení. I ve Spojených státech jsou to podle rozhlasu BBC jen velmi minoritní právní názory. V Británii obnovily silné protesty proti zadržování osob v zálivu Guantánamo i proti tomu, co se dělo ve vězení v Abu Graib a v dalších místech.

Právníci často jdou až k nejzazší hranici, když radí svým klientům, jak dodržet zákon, aby proti nim nebylo zahájeno trestní stíhání, a jak zákon porušit takovým způsobem, aby za to nemohli být potrestáni, napsal Philip Carter v časopise Slate. Avšak tento přístup absolutně nezachrání nejnovější memorandum amerického ministerstva obrany, anglicky ZDE o tom, že je mučení právně přípustné. Toto memorandum je kuchařkou o tom, jak protizákonně lidi mučit a vyhnout se za to potrestání.

Americký prezident se ve čtvrtek bránil, že nikdy neschválil užívání žádných technik výslechu v rámci války proti terorismu, které by porušily americké či mezinárodní zákony.

"Vydal jsem příkaz, že všechno, co budeme dělat, musí být v souladu s americkými zákony i v souladu s povinnostmi, obsaženými v mezinárodních smlouvách," řekl Bush reportérům na vrcholné schůzce G8.

Prodej chrámu sv. Michaela Archanděla jako významné součásti národního i světového dědictví považujeme za nepřijatelné pošlapání hlubokých duchovních a kulturních tradic, z nichž vyrůstá naše společná evropská civilizace.

V květnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 3370,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Přitom čtenost Britských listů rapidně roste.

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček stále ještě (zadarmo) postupně zprovozňuje četné dosud nefunkční části časopisu, po lednové havárii serveru.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.