Šestadvacetiletý Nick Berg, americký civilista, jehož popravili iráčtí extremisté údajně jako pomstu za "týrání iráckých vězňů v amerických věznicích" a umístili videozáznam popravy na internetových stránkách organizace al Kajda, byl varován, aby z Iráku odejel, ale odmítl to, vyšlo ve středu najevo.

Poslanci amerického Senátu zhlédli další fotografie a videozáznamy týrání iráckých vězňů. Za zavřenými dveřmi jim je včera zpřístupnili činitelé Pentagonu. Senátoři je charakterizovali jako "odporné" a "o hodně horší", než se očekávalo.

Spekulovalo se, že Pentagon všechny tyto fotografie zveřejní, aby zabránil tomu, že budou po několika pronikat do médií, ale usmrcení amerického civilisty Nicka Berga v Iráku způsobilo, že další materiály o týrání vězňů zřejmě publikovány nebudou.

Touto otázkou se znovu podrobně a zajímavě zabýval ve středu pořad britského rozhlasu BBC World at One, z něhož citujeme:

Mnoho příslušníků americké vojenské policie, kteří jsou vyšetřováni v souvislosti s týráním iráckých vězňů ve vězení Abu Ghraib tvrdí, že jednali podle příkazů nadřízených osob. Lyndie England, vojákyně, která na jedné fotografii drží jednoho vězně na vodítku na obojku a která se stala terčem ostré kritiky za to, že se vyskytuje i na četných dalších fotografiích, nyní sdělila novinářům, že jí nadřízení dali konkrétní instrukce, jaké pozice zaujmout na těch fotografiích:

Podle tiskové zprávy Nadace Partnerství z 10.5. 2004 se bude ve čtvrtek konat na Budějovickém náměstí v Praze 4 "Jarní slavnost" za účasti plivačů ohně, kejklířů, hudebníků, loutkového divadla a řady dalších atrakcí. Podporu poskytují investoři a firmy z okolí. Protože zástavba uvedené lokality není bez problémů a rozporů a k jejímu odsouhlasování dochází často podivnými způsoby, podávám své svědectví. Bydlím totiž u Budějovického náměstí a způsob postupné zástavby jeho okolí mi není lhostejný. Protože jsem se účastnil řady úředních řízení v těchto věcech, sděluji níže některé zajímavosti.

Věřím, že tyto informace zaujmou i čtenáře odjinud. Jak praví moudré ruské přísloví: Chuť moře zjistíš z jediného doušku. Nemusíš je vypít celé.

Zatímco většina českých politických uskupení zdůrazňuje to, že do Evropy hodlají hájit "národní zájmy", v Evropě samotné vznikají silné základy k tomu, aby se po rozšíření začala vážně uskutečňovat idea "otců zakladatelů": skutečná evropská politika.

Kdo se ještě bojí federální Evropy?

Z per etablovaných publicistů se často dozvídáme, že komunismus a nacismus jedno jest. Taková prohlášení jsou dále sdělována širším masám ústy nekomunistických a nenacistických politiků, protože z hlediska stranických propagand jde stále o materiál s preferenčním potenciálem. Veřejné mínění (ve skutečnosti slepované z toho, co produkují média, tedy ono malé procento lidí, kteří se v nich pracují) oboje svorně odmítá jako zakázaný prostor mimo hranice demokratických principů společnosti.

Jak lze ale v tomto světle vysvětlit fakt, že nacismus a jeho novelizované formy stojí mimo participující politické spektrum, aniž by se přímo hlásily k jeho odkazu, zatímco hlavní politická síla čerpající z tradice komunismu je podle dlouhodobých průzkumů volební náklonnosti druhou nejpodporovanější politickou stranou?

Čerstvé rozhodnutí firmy Monsanto (http://www.monsanto.com) zastavit program polních pokusů a komercionalizace geneticky modifikované pšenice znovu oživil zájem veřejnosti i o možná zdravotní rizika. Propagátoři geneticky modifikovaných organismů (GMO) a jejich užívání v potravinářství mnohdy nevědecky popírají možné nažádoucí účinky GMO s tím, že je nikdo neprokázal. Jenže každý vědec ví, že absence důkazu může být dočasná a v žádném případě není vyloučením rizika. I to je důvod proč například Britská lékařská asociace (British Medical Association - http://www.bma.org) sdružující desetitisíce lékařů opakovaně varovala před možnými negativními dopady používání GM plodin. Nově pak konstatovala jejich zbytečnost.

Dali jste své mamince kytici karafiátů, růží, nebo jiných květin? Ptali jste se, odkud byly? Ne? Jste tedy jako většina kanadských mužů - ani oni se neptají. Proto se za ně zeptala redakce časopisu "The Ottawa Citizen" a její reportér pan Chris Cobb se vydal hledat jejich zdroj až do Bogoty, hlavního města Kolumbie.

Nedá mi to, abych nereagoval na článek T. Koloce, Jak jsem pracoval v Haló novinách, píše E. Přibyl z Amstelveenu v Nizozemí a pokračuje: Autor je asi velký nepřítel těchto novin, anebo naivista první třídy. Pravděpodobnější je, že si potřebuje odreagovat svoje frustrace. Měl by si ale uvědomit, že v dnešní době se všude, bez ohledu jestli se nacházíš na levé nebo právě straně, s nikým nemazlí. Velká řada podniku ani nedává lidem nějaké důtky. Prostě jednoduše reorganizují a jdeš.

V trochu slušné společnosti můžeš jít aspoň k soudu ale v Čechách to nebývá asi zvykem (stejně by se tak nic nedosáhlo) a odbory pro lidi tam moc neudělají.

Pan Koloc by měl být rád, že měl nějakou práci. A hlavně by neměl zapomenout na ono přísloví - KDYŽ CHCEŠ S VLKY BÝTI, MUSÍŠ S NIMI VÝTI. Možná že ale patří k těm málo vyvoleným, kteří stojí nad věci a nepotřebují to.

Policie ČR vydala prohlášení k udělení pořádkové pokuty Martinu Šmokovi ZDE. Šmok odmítl policii prozradit jméno svědka v případu vraždy Charlese Jordana, k níž došlo v Praze koncem šedesátých let. V prohlášení se mj. praví, že Šmokovi bylo nabídnuto, že by jeho svědek byl utajen. Je však skutečně možno důvěřovat Policie ČR, že by se svědkovo jméno neprozradilo?

Dodejme , že udělení pokuty Martinu Šmokovi je v tomto případě velmi sporné. Základním principem novinářské práce je, že novináři musejí mít právo na utajování svých zdrojů - jinak by jim nikdo nic ve veřejném zájmu neprozradil. Je to princip, který silně prosazuje např. Mezinárodní federace novinářů ZDE.

Státní orgány v mnoha zemích světa ovšem vyvíjejí protitlak. Mezinárodní federace novinářů upozorňuje, že v mnoha zemích světa dosud není ochrana novinářských zdrojů řádně zaručena.

Evropská unie vyšle vysokou obchodní delegaci do Sýrie navzdory americkému rozhodnutí uvalit na Sýrii ekonomické sankce. Čelní představitelé EU pro energetiku a dopravu pocestují do Damašku během nadcházejícího víkendu ve snaze zlepšit spolupráci ohledně vývozu ropy a zemního plynu do Evropy, konstatovala EU.

V úterý uvalily Spojené státy na Sýrii hospodářské sankce - obvinily ji z podporu terorismu a z toho, že nebrání extremistům vstupovat na území Iráku. Sýrie obvinění odmítla.

Jsem opravdu nepříjemně překvapen, že se v BL, periodiku jež obvykle prezentuje alternativní a erudované příspěvky ke složitým tématům dneška, může objevit tak diletantský článek jako ten od pana Kotrby o podzemních garážích v Praze. Od novináře publikujícího v inteligentním periodiku bych očekával analytický a kritický článek napsaný na základě obeznámenosti s tématem v jeho celé složitosti a ne pouhý populistický výkřik, při kterém se autor nenamáhal použít nic víc než 'zdravý selský rozum'. Jak se tento článek liší od článku na toto téma v českých bulvárních novinách?

Takto provokativně se ptá se environentalista Petr Jehlička z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze . Reakce Štěpána Kotrby následuje.

Prosím, aby se nezapomínalo, že auta nechtějí lidi, ale lidé chtějí auta, píše Jiří Holeček na sloupek Štěpána Kotrby . Většina lidí nepojede autem do města, když tam nemusí. Dopravní situace se řeší správně tak, že se v prvé řadě všechny úřady a potom ostatní veřejné instituce a obchody umístí s potřebnými parkovišti k okružní dálnici.

Potom do města pojedou jen ti, co tam bydlí, a turisté. Umístění vlády, parlamentů a dalších uvnitř staré části města je krajně nemoudré a snobské.

Ten, kdo nemá rád individuální dopravu dnešního typu, nechť navrhne jinou. Hromadná doprava má mnoho nevýhod, počínaje přenášením chorob a konče kriminalitou. A je navíc velmi nerovnoměrně rozložena. Ti, kteří bydlí a pracují hned u Metra, mají neúměrnou výhodu oproti těm, kteří musí denně několikrát přesedat, a takových je více.

Mám pocit, že pan Kotrba ve svém úvodníku Město lidem, ale ne těm zeleným... záměrně pominul některé souvislosti, aby vyvolal diskusi. Prosím, v mém případě se mu to povedlo.

Nejsem žádný příznivec Strany zelených, ostatně po letošní mediální přestřelce se nad některými aspekty jejich existence muselo asi zamyslet víc lidí. Jsem jen obyvatel naší metropole a žiji zde od svého narození. Pamatuji stav, kdy se v centru dalo tramvají dostat téměř kamkoliv, popojet stanici, dvě, přestoupit. V době, kdy se kvůli metru likvidovaly kolejové trasy v ulicích, jsem to přičítal neschopné a arogantní vládě pomazaných blbců jediné správné strany.

Pábení se nevyplácí... Zvláště, když autor není ledajaký potrhlý grafoman - blogger, ale velmi asertivní a kontroverzní veřejná osoba. Inteligentní, i když mnohdy radikální Petr Štěpánek by mohl vědět, že česká pobočka BM pod názvem "Donath Burston Marsteller" je jiná firma než mateřská BM. Lokální klient Lauder je lokální klient lokální PR agentury. "Velká" BM například pracovala pro saúdskou vládu po 11. 9. a poskytovala jí "poradenství ohledně problémů a zvládání krizí". Velkou BM si nenajala "účelově" ČSSD, ale Evropský parlament pro celoevropský průzkum, neboť očekávané volby budou doposud nejrozsáhlejší, jaké kdy v EU byly. 348 824 000 osob v 25 členských státech budou hlasovat o budoucí podobě evropského zastupitelského sboru. O deseti "nových" zemích nemá Evropa přitom příliš mnoho validních politických a politologických informací.

Plné znění studie Predicting the Future v angličtině ve formátu PDF ARCHIV BL

Při vší úctě ke zpravodajství deníku Právo a ke znalostem Miloslava Ransdorfa musím jako předseda Strany demokratického socialismu a jako představitel Strany evropské levice (SEL) v České republice uvést informace, týkající se zakládajícího sjezdu SEL, na pravou míru.

Vedoucí politikové jsou od toho, aby zastupovali své občany, ale bohužel velmi často s nimi vůbec nepočítají. Kolik lidí bylo například proti válce v Iráku? Ve veřejných průzkumech jich byla všude rozhodná většina, ( ve Španělsku to bylo 90% ! ). Na protest byly uspořádány světové masové demonstrace, přesto se válce nezabránilo. Dnes jsme všichni svědky důsledky této války, byla osudovou chybou, protože byla vedena na základě smyšlených důkazů. Pokud národu není pomoženo k tomu, aby sám skoncoval s diktaturou, a naopak se vyčerpává sankcemi, tak násilný zásah, navíc po strašlivé devastaci země, zplodí jenom nezvladatelný chaos.

Americký prezident George Bush pochválil "odvážného" ministra obrany Donalda Rumsfelda.

Když mi na vysoké škole eurosvazáčtí spolužáci, kteří se stali asistenty, vyházeli všechny učitele, jichž si bylo lze vážit, a nakonec i vedoucího katedry, kterého jsem měl svého druhu za otce, odjel jsem do dalekého ostrovního království, načež když jsem se vrátil, nemaje studijního živitele, začal jsem shánět zaměstnání. Ve vitrínce na zastávce autobusu přímo před domem našeho domácího jsem čítal analýzy z jedněch novin; co chvíli jsem se na začátku těchto komentářů mohl dočíst jména jako jsou Günther Grass, Bertolt Brecht či alespoň Karel Kryl, což jsou sice zhusta používané ikony, ale citovat z jejich díla se dnes v médiích většinou nedoporučuje. Autor oněch článků byl navíc zakladatel slavného exilového nakladatelství a ty noviny byly nadepsány jako levicový deník. Když jsem obeslal svým životopisem redakce českých tiskovin, přihlásily se mi právě tyto noviny. Rozumějte mi; jsem prostý český literát, publikoval jsem asi v dvaceti časopisech, sáhlo po mně několik rádií, a dokonce i Reflex, ale všechny jen na externí spolupráci.

Na knižním veletrhu Svět knihy na pražském Výstavišti byla dr. Josefu Fronkovi, lexikografovi žijícímu ve skotském Glasgow, udělena dne 8.5. porotou soutěže Slovník roku Cena poroty za elektronický slovník. Nově oceněná je elektronická verze Fronkova Velkého česko-anglického (a anglicko-českého) slovníku, Leda, Voznice 2004. Slovníku se dostalo už několika cen, stejně jako předchozím Fronkovým slovníkům. Josef Fronek dlouhá léta vyučoval bohemistice na Glasgow University; po odchodu na odpočinek se plně věnuje lexikografii, což je činnost, jíž se zabývá už dlouhá léta.

Alastair Campbell, bývalý tiskový mluvčí Tonyho Blaira, vypovídal v úterý v Dolní sněmovně o vztahu mezi vládou a sdělovacími prostředky. Campbell ostře zaútočil na pravicový bulvární list Daily Mail, kterýžto označil za ničivou sílu v britské společnosti. Daily Mail ve třicátých letech podporoval Hitlera. Poslanci se ho také ptali, co by se dalo na odstranění současného nepřátelského klimatu mezi některými politiky a novináři. Rozhlas BBC k tomu v podvečer vysílal zajímavou reportáž.

Zdálo by se, že architektura na rozdíl od jazyka, poezie, krásné literatury, hudby či třeba malířství stojí ve výstavbě obsahu významu národa opodál. Zvláště moderní architektura je vskutku internacionální, stejně jako geografický pohyb a komunikace jejích představitelů. Možná i proto není moderní české architektuře přisuzována specifičnost, svébytnost, kterou by se odlišovala od architektury jiných zemí. Přitom architektura je sférou, která poskytuje národotvornému úsilí ideální médium - dům poskytuje velikou trojrozměrnou hmotu, která ochotně absorbuje symboly, ať už ornamentální, tvarové či strukturní, a navíc je ze všech typů umění nejpřístupnější divákovi.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

V dubnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5361 Kč. Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček stále ještě (zadarmo) postupně zprovozňuje četné dosud nefunkční části časopisu, po lednové havárii serveru. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.