Stručně vyjádřeno: v případech schvalování administrativních paláců v okolí náměstí jde o názorné a pobuřující příklady selhávání úřadů, jež mají hájit veřejné zájmy a nečiní tak. Výsledkem je pak politováníhodné a nevratné zhoršování prostředí, v němž lidé z okolí žijí. Neslavně se v tomto směru vyznamenává zejména Úřad Městské části Praha 4.

Za této situace má pořádání "Budějáles" s inzerovanými taškařicemi, jako jsou vystoupení plivačů ohně, kejklířů na chůdách, žongléřů nebo loutkového divadýlka, nechtěný přídech černého humoru. Je zvráceností nejprve devastovat prostředí zásahy, jež jsou naprosto nepřijatelné -- a pak nabízet pár pomalovaných laviček nebo zeleň v květináčích k humanizaci prostředí. Takto dodatečně by neměl být opatřován souhlas veřejnosti s nepřijatelným nakládání s územím. Jde o pokrytecké a povrchní "okrašlování" výsledků nepřijatelných praktik a nevhodných projektů.

Je nutno jít k opravdové podstatě problémů s prosazováním nepřijatelných záměrů, s nezákonnostmi a s úředním selhávání, jež mají přímý dopad do našeho prostředí, do našich životů.

Je nutno se ptát

Zde jsou tři případy podivného prosazování zástavby okolo Budějovického náměstí:

Vznik budovy Raiffeisen

Budova byla postavena nad stanicí metra. Územní rozhodnutí bylo vydáno již v roce 1993 a stavba byla povolena v roce 1995. Již tehdy proti záměru okolní obyvatelé protestovali. Pak se dlouho nic nedělo. Když to vypadalo, že investorovi stavební povolení po 2 letech propadne, tak se provedlo těsně před uplynutím lhůty skrytí ornice a vyhloubení jámy na pozemku hned vedle výstupu z metra. Pamětníci si možná vzpomenou na letitou ohradu z vlnitého plechu, za kterou se dlouhou dobu nic nedělo. Bylo to ryze účelové, bez opravdového záměru stavbu zahájit. Takový úkon je ovšem (pro záměr obejít zákon) neplatný. Včas jsme na to stavební úřad v Praze 4 upozornili. Stavební povolení skutečně propadlo. Stavební úřad se tvářil, že nikoli a přes naše protesty dovolil zahájení zemních a stavebních prací..

Věc totiž "obživla" v roce 2001, kdy se našel nový investor. Začalo se tedy betonovat. Nový investor ale chtěl poněkud změnit původně zamýšlenou stavbu. Proto proběhla změna územního rozhodnutí. Pokud v roce 1993 neplatila striktní pravidla o odstupech staveb od obytných budov (tzv. obecné technické podmínky), pak v roce 2001 již platila a byla závazná. Podle zákona bylo třeba těmto podmínkám vyhovět. Magistrát změnu přesto odsouhlasil bez ohledu na závazné podmínky. Podali jsme tedy odvolání, kde jsme pochybení popsali. Ministerstvo pro místní rozvoj odvolání v rozporu se zákonem zamítlo na základě ryze účelové argumentace.

Investor v průběhu stavby, aby nebyl zdržován naším odvoláním, "přesadil" řadu vzrostlých stromů v rámci stavebního pozemku takovým způsobem, že vzápětí všechny uschly. Možná si vzpomenete na řadu suchých stromů při ul. Budějovická, za ohradou na okraji staveniště.

Trvalým výsledkem je zcela nevhodná stavba strohého paláce pro úředníky a obchodníky nespjaté s lokalitou, brutálně zasazená na dotyk s obytnou zástavbou a zjevně svým provozem nevhodně ovlivňující užívání bytů. Jde o učebnicový příklad ignorování urbanistických a architektonických hodnot v území, jež mají být podle zákona vždy zohledněny. V Praze se děje řada obdobných urbanistických nechutností. Tato však přece jen vyčnívá jako obzvlášť bezohledná.

Kdo za to může?

Investor si vždy dovolí to, co mu úřady hájící veřejné zájmy povolí. Sleduje své obchodní zájmy tak, jak může. V této souvislosti je ovšem nutno připomenout zásluhy ing.arch. Petra Kordovského, který si touto svou realizací nesporně vytvořil opravdu významný pomník.

Odpovědnost spočívá na úřadech, které nehájily veřejné zájmy, ač to mají zákonem uloženo. Jedná se o případ selhání s nevratnými důsledky. Odpovědny jsou:

odbor stavební a dopravy Úřadu MČ Praha 4 -- konkrétně Ing. Marcela Pavlová,

Prosazení projektu "Budějovická alej" firmy Skanska

Při ulici Antala Staška, na rohu Poláčkovy ul. býval park. Nyní je tam staveniště. Hloubí se stavební jáma. Další neosobní, předimenzovaný "úřednický palác" má stát právě zde. Jak byl tento záměr odsouhlasen?

Zjevně předimenzovaný projekt, dále zahušťující komerční zástavbu a prokazatelně stínící Základní škole Poláčkova, byl rovněž prosazen přes odpor veřejnosti. Investor v zájmu kompenzace úbytku osvětlení a oslunění tříd financoval rozšíření oken školy a opravu fasády. Nechali jsme tuto problematiku posoudit soudním znalcem. Jeho posudek dokládá, že ani opatření na fasádě školy nemohou kompenzovat vliv záměru a že rozšíření oken nezajistí vyhovující denní osvětlení. Realitou tedy podle všeho bude "sdružené osvětlení" (denní+umělé). Hygienik (který se na stavbu dívá z okna -- sídlí naproti -- konkrétně paní Polanecká a vedoucí MUDr. Ludmila Čerňanská) a Ministerstvo pro místní rozvoj (konkrétně Mgr. Lenka Dvořáková a vedoucí JUDr. Václava Koukalová) tento včas předložený doklad ignorovali. Stavba byla prosazena přes protesty rodičů dětí, jež do ZŠ Poláčkova docházejí.

Pokud Magistrát a Ministerstvo pro místní rozvoj spornou stavbu navzdory protestům a soudní expertize umístily, pak Úřad MČ Praha 4 sehrál podobnou roli z hlediska posouzení životního prostředí a povolení stavby. Předně je nutno vzpomenout politováníhodnou roli Odboru školství tohoto úřadu (konkrétně vedoucí Mgr. Marcely Pröllerové), který nehájil důsledně příznivé podmínky, ve kterých má podle předpisů fungovat základní škola.

Odbor životního prostředí (konkrétně vedoucí Jarmila Alexandrová), se vyjádřil i k této kontroverzní stavbě jako obvykle: "bez připomínek".

Odbor stavební a dopravy (konkrétně Tomáš Vašica a vedoucí Ing. Marcela Pavlová) investorovi usnadnili situaci tím, že tento případ, kde bylo odstraňováno 85 vzrostlých dřevin posoudili tak, že se nemůže dotknout ochrany přírody a vůbec nepustili v hrubém rozporu se zákonem občanská sdružení do stavebního řízení. Jejich neuvěřitelný postup odbor stavební magistrátu jako odvolací orgán potvrdil (konkrétně: JUDr. Carda a vedoucí Ing. Ivana Souralová). Věc je u správního soudu. Nicméně se hrabe a staví.

Opět je nutno konstatovat, že investor dělá jen to, co mu úřady dovolí. Odpovědnost spočívá na úřadech, které nehájily a nadále nehájí veřejné zájmy, ač to mají zákonem výslovně uloženo. Jedná se o případ selhání s nevratnými důsledky, prosazený nezákonnými a hluboce zavrženíhodnými způsoby. Zodpovědny za celkový výsledek jsou jednoznačně osoby výše uvedené. Každá z nich k němu svým dílem přispěla.

Záměr výstavby paláce firmy Hochtief

Na rušné křižovatce ulice Ivana Olbrachta a Budějovické třídy je nyní park se vzrostlou zelení. Jde o poslední kvadrant křižovatky, který je ještě volný a usnadňuje její provětrávání. Firma Hochtief Development ČR zde hodlá postavit mohutný administrativní palác, na který nedávno skončila procedura posouzení vlivů na životní prostředí (tzv. EIA). Projekt je prezentován pod názvem "Office Park Budějovická Hochtief, Praha 4" (zkráceně "O.P.B.H.").

Jde o stavbu, která by v případě svého uskutečnění znamenala podstatnou změnu náměstí, srovnatelnou s výstavbou budovy Reiffeisen. Politováníhodný je úbytek zeleně, redukce rozptylových ploch u křižovatky a dovršení náměstí jako prostoru obklopeného skleněnými komerčními paláci, kumulujícími v součtu mohutnou dopravní obsluhu do již tak značně zatíženého území.

Okolní obyvatelé opět protestují. Investor a jeho zástupci se s veřejností snaží komunikovat a vycházet jí vstříc, zejména pokud jde o informace o samotném záměru. To je nutno ocenit. Odbor stavební a dopravy Úřadu MČ Praha 4 (konkrétně Ing. Andrea Pospíšilová a vedoucí Ing. Marcela Pavlová) jde cestou právě opačnou. Snaží se již při přípravném řízení o přeložkách inženýrských sítí vyloučit jakoukoli účast zástupců veřejnosti a neposkytovat vůbec žádné informace. Opravdu hrubé, soustavné a troufalé porušování zákona bylo předloženo JUDr. Otakaru Motejlovi, Veřejnému ochránci práv, který dopisem z 23. dubna 2004 oznámil zahájení šetření podle zákona.

Obecně lze bohužel konstatovat, že Odbor stavební a dopravy Úřadu MČ Praha 4 soustavně a v rozporu se zákonem odpírá nejen účast v řízeních zástupcům veřejnosti, ale nezákonně odpírá i poskytování informací a vydávání kopií dokladů ze správních spisů -- a to všem. Brání dokonce i ofotografování neutajovaných informací digitálním fotoaparátem. Ani k tomu nemá sebemenší právo. Jde o čistou zvůli, kterou vedení městské části v čele se starostou Zdeňkem Hovorkou toleruje a obhajuje. Pročpak asi?

O tom, jak to opravdu chodí na Úřadu Městské části Praha 4 se čtenáři mohli dočíst ve Večerníku Praha, a to

dne 12.2. 2004 - Jakub Mračno, "Úředníci odpírají informace",

dne 14.2. 2004 - Lucie Hrdá, "Informace ovládají úředníci",

dne 20.2. 2004 - Jakub Mračno, "Úřední překážky ztrpčují život",

dne 19.4. 2004 - Jakub Mračno, "Obstrukce jsou ostudou Prahy 4".