Jelikož je Čína čtvrtým největším světovým producentem sóji. Měla se právě GM sója rezistentní vůči herbicidu Round Up stát vlajkovou lodí Monsanta v zemi. Čínská vláda však v poslední době zesílila snahu o značení GMO a zavedla též systém kontrol. Čínská pravidla pro uvádění GMO do oběhu, která byla přijata v březnu 2002, stanoví, že všechny GM produkty musí být jasně označeny. Čínští úředníci zdůrazňují, že výrobci prodávající neoznačené GM výrobky budou přísně postihováni. Navíc byla nově čínskou vládou zavedena politika směřující k vytvoření "GMO-free zóny" na severovýchodě Číny - v největší oblasti pěstování sóji. Celosvětový odpor spotřebitelů vůči GM potravinám tak hodlá patrně využít Čína ve svůj prospěch a čínským exportérům se naskýtá jedinečná příležitost vytlačit ze světových trhů konkurenty z USA či Argentiny. Ti nejsou mnohdy schopni garantovat odběratelům dodávky GM-free sóji, a tak např. Brazílie dokázala mezi lety 1996-2001 více než ztrojnásobit svůj export GM-free sóji do zemí EU (z 3,1 mil. na 9,7 mil. tun).

Eliminovat GM složky ve svých produktech se rozhodly např. takové mezinárodně proslulé značky jako Wrigley či Lipton, které zastávají stejnou tzv. "GMO-free" politiku i v mnoha dalších zemích. "GMO free" strategii však také ohlásila řada místních čínských společností, např. významní producenti sojové omáčky z jihočínských regionů Lee Kum Kee, X a Amoy, či velký producent sojového mléka Vitasoy. Naproti tomu např. nadnárodní potravinářský koncern Nestlé nadále pokračuje v politice "dvojího standardu", kdy firma garantuje potraviny bez GM ingrediencí jen spotřebitelům na tzv. vyspělých trzích jakými jsou např. země EU. V rozvojovém světě však Nestlé opakovaně prodávalo své produkty s obsahem GM přísad, což vyvolalo ostrou kritikou místních spotřebitelů. Číňané se ale odmítají smířit s pozicí jakýchsi spotřebitelů "druhé kategorie", kteří se spokojí i s podřadným zbožím. Výrobci potravin, kteří nadále sázejí na GM potraviny tak v Číně stojí před dilematem - buď označovat své GM produkty a čelit hrozbě odmítnutí ze strany spotřebitelů nebo před spotřebiteli GM ingredience tajit a riskovat tvrdý postih za překročení pravidel.

Je pozoruhodné, že čínská vláda čelící americké kritice v oblasti dodržovaní lidských práv (zejména politických) na rozdíl od administrativy USA garantuje vlastním spotřebitelům právo volby rozhodnout se zda GM produkty chtějí nakupovat či nikoli. Podle průzkumů veřejného mínění si 87% Číňanů přeje označování GM potravin. Americká vláda naopak ignoruje názor 90% obyvatel, kteří se v průzkumech vyslovují pro označování GMO a tvrdošíjně tzv. labeling GM potravin odmítá, ačkoli ten je dnes už standardem prakticky v celém civilizovaném světě. Bushova administrativa nejen, že nerespektuje názor vlastních obyvatel, ale dokonce vyhrožuje vyhlášením obchodní války prostřednictvím Světové obchodní organizace (WTO) Evropské unii a vládám dalších zemí, které neotevřou svůj trh GM plodinám. V samotných USA by však pouhé zavedení označování GM potravin patrně vedlo k podstatnému poklesu jejich odbytu a tím k prohloubení ekonomických problémů koncernu Monsanto, pro nějž je prodej herbicidu Round Up a GM plodin rezistentních vůči němu životně důležitý.

V loňském roce Monsanto vykázalo ztrátu 1,7 miliardy dolarů, nepodařilo se mu svými kontroverzními GM produkty otevřít nové trhy, ale přesto firma i nadále sází na rychlé prosazení GM potravin. Vzhledem k této riskantní obchodní strategii agrochemický gigant obdržel nejnižší možný rating CCC v investičním hodnocení provedeném společností Innovest Strategy Value Advisors, jež je světovou špičkou v oboru výzkumu investic do životního prostředí a sociální sféry. Výkonný ředitel ratingové agentury, Frank Dixon, situaci Monsanta komentoval v dubnu 2003 takto: "Zatímco loňské ztráty zisku vedly ke změně ve vedení společnosti, nezměnila se strategie. Nepřikročí-li Monsanto ke zmírnění svých výrazných tržních rizik, jsou další ztráty investorů nasnadě. Spojení rizika těžkých finančních ztrát, způsobených genetickou kontaminací či selháním technologií a trvající odmítání GM potravin na trhu dělají z Monsanta špatnou investici". Analýza, jež byla vydána v New Yorku několik dní před letošní výroční schůzí Monsanta, varovala akcionáře a potenciální investory před "nadprůměrně vysokým rizikem a příliš jednoduchým řízením" a uváděla, že Monsanto "bude na trhu ve střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu vykazovat ztráty".

Ale ekonomické ztráty spojené s GMO nemá jen Monsanto. Pěstování GM sóji, kukuřice a řepky stálo od roku 1999 americkou ekonomiku podle studie britské nevládní organizace Soil Association přinejmenším 12 miliard dolarů výdajů navíc. Na těchto vícenákladech nejvíce se podílely především vyšší dotace farmářům pěstujícím GM plodiny, ztráty způsobené nižšími výkupními cenami GM plodin, ztráty exportních trhů a nutnost stažení některých produktů z trhu. Američtí farmáři podle Soil Association nedosahují pěstováním GM plodin slibovaného vyššího profitu a trh s GM potravinami se hroutí. Za hlavní příčinou těchto potíží studie "Semena pochyb" uvádí tzv. genetickou kontaminaci, jež se rozšiřuje na všech stupních zemědělství a potravinářského průmyslu.

V USA se se značným odporem zejména u farmářů setkává nejnovější pokus Monsanta prosadit pěstování GM pšenice rezistentní vůči herbicidu Round Up. Protestní petici nevládní organizace Center for Food Safety adresované americkému ministerstvu zemědělství podporuje nejen řada farmářských organizací, ale také senátoři států Severní Dakota a Montana, které jsou největšími producenty pšenice v USA. Signatáři petice se obávají vážných environmentálních, sociálních a ekonomických škod v případě, že Monsantu bude vydáno povolení k prodeji osiva GM pšenice. USA jsou významným exportérem pšenice, přičemž američtí farmáři by patrně přišli o nemalou část zahraničních trhů, které nesdílení nadšení Monsanta GMO.

"GM produkty patří mezi nejvíce kdy odmítanou skupinu výrobků. Řada z nich byla buďto stažena z oběhu nebo vyvinuta, ale vzhledem k odporu nikdy nevstoupila na trh," uvedl Frank Dixon z Innovest Strategy Value Advisors a dodal: "Významní dovozci potravin, jako jsou Čína, Japonsko a Jižní Korea následují nyní restriktivní evropské kroky a více než 35 států již oznámilo přijetí zákonů, které omezují dovoz GM plodin nebo vyžadují označování potravin, které obsahují GM složky. Toto odmítání trhu postupuje vzhůru na potravinovém zásobovacím řetězci od spotřebitelů přes obchodníky až k výrobcům a farmářům."

Zajímavé v této souvislosti je to, že se stejnou pšenicí chtělo Monsanto experimentovat i na českých polích. Žádost o pokusné pěstování GM Round Up Ready pšenice podalo u nás Monsanto 8. června 2001, ačkoli rostlina nebyla povolena k pokusnému ani komerčnímu pěstování v žádné zemi EU. V červenci 2001 se v rámci správního řízení k žádosti Monsanta negativně vyjádřilo ministerstvo zemědělství (MZe) a organizace Greenpeace zpracovala 11 stránek připomínek, mezi nimiž za zmínku stojí např.: