|
13. 5. 2004
Do jaké míry bylo týrání iráckých vězňů americkou oficiální politikou?Touto otázkou se znovu podrobně a zajímavě zabýval ve středu pořad britského rozhlasu BBC World at One, z něhož citujeme: Mnoho příslušníků americké vojenské policie, kteří jsou vyšetřováni v souvislosti s týráním iráckých vězňů ve vězení Abu Ghraib tvrdí, že jednali podle příkazů nadřízených osob. Lyndie England, vojákyně, která na jedné fotografii drží jednoho vězně na vodítku na obojku a která se stala terčem ostré kritiky za to, že se vyskytuje i na četných dalších fotografiích, nyní sdělila novinářům, že jí nadřízení dali konkrétní instrukce, jaké pozice zaujmout na těch fotografiích: |
|
Dostala jsem příkaz od osoby vyšší hodnosti, abych tam stála a držela to vodítko. Z našeho hlediska, my jsme dělali svou práci, což znamenalo, že děláme to, co se nám nařídí a výsledek byl ten, co chtěli oni. Vrátili se a podívali se na ty fotografie a říkali: 'To je dobrá taktika, pokračujte. Funguje to. Funguje to. Dělejte to dál.' Všichni z nás, proti nimž nyní bylo zahájeno trestní stíhání, jsme dospěli k názoru, že neděláme nic nesprávného, protože jsme plnili rozkazy. Myslíme si, že všechno bylo ospravedlnitelné, protože nám bylo nařízeno, abychom dělali to či ono." Guy Womack je obhájcem vojáka Charlese Grainera, ten také tvrdí, že i jeho klient jen plnil rozkazy:
"Podle Ženevských konvencí a podle platných amerických zákonů jestliže dostane voják rozkaz, o němž si myslí, že je protizákonný, má požadovat jeho ujasnění a pokud je rozkaz opakován, buď ten rozkaz má splnit, anebo pokud si je jist, že je to protizákonné, voják musí odepřít splnění toho rozkazu. V tomto případě vojáci jako Grainer a další příslušníci vojenské policie mnohokrát požadovali objasnění těchto rozkazů. Dotazovali se velitele vojenské policie a bylo jim řečeno, aby plnili rozkazy příslušníků vojenské rozvědky." Atmosféra ve vězeních se prý změnila loni v listopadu, kdy jejich celkové řízení převzala jiná část armády, vojenská rozvědka. Zdá se nyní, že důstojník vojenské policie, která do té doby řídila vězení, brigádní generál Janice Karpinski, která dostala za své činy v Iráku oficiální důtku a byla odvolána ze své funkce, se proti této změně protivila. Podle listu Washington Post sdělila Karpinská vyšetřovatelům, že v září loňského roku ji navštívil generálmajor Geoffrey Miller, muž, který řídil tábor v zálivu Guantánamo. Ten přijel do Iráku, aby vyjádřil frustraci Pentagonu s tím, že se ve vězeních od Iráčanů nezískávají užitečné výzvědné informace. Navrhl, aby bylo vězení v Abu Ghraib "zgitmoizováno" - "gitmo" je armádní slang pro tábor v zálivu Guantánamo. Washington Post pak líčí rozhovor, který měla generál Karpinski s generálem Millerem. Údajně mu řekla: "Toto vězení je moje, ale ne natolik moje, abych vám ho mohla dát." On podle Karpinské odpověděl: "Vy vlastníte vojenskou policii a vy poskytujete jejich služby." Ona na to reagovala: "Vojenská policie patří koaliční prozatímní správě." V tuto chvíli, svědčí Karpinská, byli vyzváni všichni ostatní přítomní, aby z místnosti odešli. Generál Miller jí pak řekl: "Mám svolení převzít jakýkoliv objekt, který chci, od generála Sancheze [velitele amerických jednotek v Iráku]. Zavedeme zde procedury vojenské rozvědky, protože vojenská rozvědka nedostává od těchto vězňů ty informace, které by dostávat měla. Vyšleme sem příslušníky vojenské policie, kteří vědí, jak řádně vyslýchat." Washington Post konstatuje, že mluvčí generálmajora Millera popřel, že by kdy cokoliv takového řekl. Generál Sanchez také popřel verezi událostí, jak ji líčí generál Karpinská. Odmítl její tvrzení, že Sanchez loni v listopadu nařídil uvolnění bojových předpisů, takže stráže od té doby měly možnost užívat smrtících metod na začátku každého vzbouření. Vysoce postavený právní poradce to charakterizoval jen jako upřesnění, které mělo umožnit vojákům, čelícím hrozbě smrti či zranění, okamžitě použít na svou obranu zbraní. Avšak, zdůrazňuje britský rozhlas, muž, který nahradil generál Karpinskou jako velitel vězení Abu Ghraib, byl právě generál Miller z Guantánama. Je to závažné: táká se to samého jádra krize, vzniklé odhalením týrání iráckých vězňů. Rozhodnutí podřídit vězení vojenské rozvědce a jejich využívání soukromých firem k provádění výslechů bylo, jak se nyní zdá, naprosto klíčové při snaze určit, kdo nese odpovědnost za to, co se dělo ve vězení Abu Ghraib a jinde. Slyšení v americkém Kongresu minulý týden byly v této věci zcela jasné. Senátor John McCain, kdysi konkurenční kandidát na amerického prezidenta proti Georgi Bushovi, ministra obrany Donalda Rumsfelda a šéfy armády velmi tvrdě v této věci vyslýchal:
John McCain: Pane ministře Rumsfelde, se vší úctou, vy musíte odpovědět na tuto otázku. A lze na ni odpovědět prostřednictvím telefonátu. Je to velmi jasná, jednoduchá otázka: Kdo řídil, kdo nesl odpovědnost za průběh výslechů? Které úřady a které soukromé firmy řídily a odpovídaly za výslechy. Podléhaly jejich velení vězeňské stráže? Jaké měly vězeňské stráže rozkazy? Do jde přímo k jádru celé věci. Rumsfeld: To je pravda. Pokud tomu rozumím, byly přítomny dvě soukromé firmy, ty poskytovaly vyšetřovatele a lingvisty. Informoval mě generál Smith, že jich celkem bylo asi čtyřicet. Mc Cain: A ti řídili výslechy? jiný voják: Bylo tam třicet sedm vyšetřovatelů. Mc Cain: Ptám se, kdo ty výslechy řídil, kdo za ně odpovídal. jiný voják: Ti za to nezodpovídali, to byli jen vyšetřovatelé. Mc Cain: Ptám se, kdo za ty výslechy zodpovídal a kdo je řídil. jiný voják: Brigádní velitel brigády vojenské rozvědky. Mc Cain: A velel tento velitel také vězeňským strážím? jiný voják: Měl taktické velení nad vězeňskými strážemi. Mc Cain: Pane ministře Rumsfelde, vy na tyto otázky odpovídat nemůžete? Rumsfeld: Mohu. Já jsem myslel, že účelem otázky je zajistit, abychom tu dostali přesné informace a máme tady odborníka, který byl součástí velitelství. Mc Cain: Já myslím, že toto jsou naprosto zásadní otázky. Senátor McCain se opakovaně ptal Donalda Rumsfelda, jaké rozkazy dostávaly vězeňské stráže:
Rumsfeld: Jak vám může říci šéf armádních štábů, stráže byly vycvičeny k tomu, aby lidi hlídali. Nemají výcvik k tomu, aby uměly provádět výslechy, Jejich úkolem je v případě Iráku dodržovat Ženevské konvence. Ženevské konvence platí pro všechny osoby tam zadržované, různým způsobem. Takový výcvik měly stráže a vrchní velení mělo odpovědnost dohlížet na to, aby bylo jejich chování v souladu s Ženevskými konvencemi. Se zločinci se v tomto vězení zachází podle jiných ustanovení Ženevských konvencí. Mc Cain: Takže stráže dostaly rozkaz, aby zacházely s vězni, podle nějakého měnícího se velitelství, podle Ženevských konvencí? Rumsfeld: Přesně tak. Zatímco se tedy Donald Rumsfeld snažil nepříliš úspěšně objasnit situaci, vyšetřování probíhalo dál. Hlavní práci prováděl generálmajor Antonio Teguba, jehož zpráva o tom, co se ve vězení Abu Ghraib dělo, prozrazený minulý týden, informovala o téměř dvaceti vyšetřováních zabití a fyzických útoků, jimiž byly údajně vinni američtí vojáci. Teguba zjistil, že několik amerických vojáků spáchalo neslýchané činy a dopustilo se vážných porušení mezinárodního práva. Vyplývalo z toho, že vězeňských stráží bylo využíváno, aby "rozložily" vězně, než půjdou k výslechu, aby s vyšetřovateli lépe spolupracovali. Generál Teguba řekl v úterý v Kongresu, že neexistují absolutní důkazy, že toto bylo součástí oficiální politiky, vnucované shora:
Teguba: Nenašli jsme žádné důkazy o tom, zda to byla oficiální politika vojenské rozvědky. Myslím si, že šlo o jednotlivé vojáky, kteří spolupracovali s personálem vojenské rozvědky, a ti vojáci si mysleli, že je personál z vojenské rozvědky kompetentní autoritou. A vojenská rozvědka ovlivňovala podmínky pro úspěšné výslechy. Závěrem tohoto bloku celou věc shrnul zpravodaj BBC: "Myslím si, že se Američané rozhodli změnit způsob, jak se ve vězení získávaly informace, zejména v té části vězení, kde byly zadržováni tzv. 'cenní'vězni. Koncem října a začátkem listopadu 2003 zažili Američané celou řadu incidentů, při nichž přišli o desítky vojáků, povstalci sestřelovali jejich vrtulníky raketami, a vznikla atmosféra, kdy Američané zoufale chtěli zvýšit efektivitu získávání informací od vězňů. Výsledkem bylo pak týrání. |
