Listy Daily a Sunday Telegraph jsou známy svými kontakty s britskou rozvědkou. Když byla před časem prozrazena v ČR totožnost britského agenta Christophera Hurrana, Daily Telegraph publikoval v té věci několik zlobných článků, které zřejmě přímo vyjadřovaly názor britské rozvědky.

Pořad České televize Na stopě reagoval minulý týden na aktivitu policie, která v den zveřejnění rozhovoru s Georgem Novotnym v BL, přidala na své stránky čtyřicet nových "uměleckých" falz. Ty se také staly jediným obrazovým doprovodem nebývale obsáhlé hlavní části pořadu, který byl věnován problematice machinací a korupce v obchodu s uměním. Jakoby se zveřejněním rozhovoru začínal projevovat efekt "dědek tahá řepu"; jsem ale zvědav, co se vytáhne. A tak bravo, chce se zvolat trochu ironicky, i když prý nikdy není pozdě.

Britská vláda prodává zbraně a bezpečnostní zařízení zemím, jejichž porušování lidských práv silně kritizuje. Vyplývá to ze seznamu zbraní, schválených pro export, který byl zpřístupněn deníku Guardian. Británie prodává zbraně do Indonésie, kde britské ministerstvo zahraničních věcí kritizovalo údajné mimosoudní popravy, do Nepálu, kde se podle britského MZV lidi popravují bez soudu a do Saúdské Arábie, kde je mučení běžnou součástí tamějšího systematického porušování lidských práv.

Britská vláda schválila vývoz "akustického zařízení, vhodného pro zvládání demonstrací, policejních štítů proti demonstracím, želez na nohy, pásů, jimiž se obětem uštědřují rány elektřinou, pouta, přenosné zařízení proti demonstracím, vodní děla, vozidla pro boj proti demonstracím, přenosné nástroje na zvládání demonstrací, na obranu a na uštědřování ran elektrickým proudem". Do Saúdské Arábie se i nadále vyváží z Británie vojenské zařízení a zbraně.

Podle předpisů britské vlády se nesmějí vyvážet zbraně do zemí, kde "je jasné riziko, že by mohly být používány k represi domácího obyvatelstva".

...jelikož odchází z čtyř-, dvou- a čtvrt- koalice US-DEU pouze Ratibor Majzlík a "jeho" platforma DEU - v počtu tří delegátů. To je jedna zpráva z právě probíhajícího sjezdu tohoto politického konglomerátu. Ačkoliv všichni v sále zbylí unionisté tvrdí, že vládní koalice není ohrožena, neboť DEU nemá zastoupení ve vládě ani parlamentu, domnívám se pravý opak. Neboť koaliční smlouva byla uzavřena mezi ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Na čase je nyní říci, že stávající koaliční smlouva TŘÍ právních subjektů je nejspíše tímto okamžikem neplatná, neb jeden subjekt, který ji uzavřel, jako právní subjekt už dneškem neexistuje. To je logická dedukce na základě smluvního vztahu a politické reality, ve které do dokončení integrace podpisem a likvidací integrované DEU je stále předsedou a statutárním zástupcem "platformy" DEU Ratibor Majzlík...

V rámci 3. zimní filmové školy bylo v Uherském Hradišti k vidění mnoho filmů. Kromě programových cyklů, v nichž byly uváděny filmy Terence Daviese, Romana Polanského či filmy z Projektu 100 -- 2004, se nabízelo i několik mimořádných projekcí.

Jednou z nich byla i hradišťská premiéra filmu Mazaný Filip od režiséra Václava Marhoula. Marhoul film osobně uvedl. Vysvětlil publiku, že jeho film nemá žádnou "přidanou hodnotu", jeho cílem je pobavit diváka...

Britský ministr vnitra David Blunkett chce zavést "vstupní poplatek do Británie" ve výši 500 liber (cca 23 000 Kč) který se bude vybírat od cca 900 000 hospodářských přistěhovalců či studentů, kteří každoročně do země přijíždějí. Chce tím vydělat asi 450 milionů liber ročně a tím uhradit čtvrtinu ročních nákladů na britský azylový a imigrační systém. Tento poplatek 500 liber budou muset příchozí do Británie platit kromě jiného poplatku, ve výši 155 liber, za pracovní a studijní povolení. Britská vláda poukazuje na to, že vstup do Británie bude stát "pouhých" 625 liber, kdežto např. Austrálie požaduje za vstup do země od svých hospodářských přistěhovalců 770 liber. Žadatelé o azyl budou od poplatků osvobozeni, poplatky se nebudou týkat občanů z členských zemí Evropské unie.

Britský deník Guardian se zeptal čtenářů, zda zastávají názor, že má list odpovědnost odmítnout zveřejňování určitého druhu reklamy. Tento názor vyjádřilo 50 procent čtenářů tištěné verze listu a 52 procent čtenářů jeho internetové verze. Poukázali na to, že je nevhodné, že Guardian ve svých víkendových přílohách zveřejňuje reklamu na erotické telefonní linky. List tedy nyní tuto reklamu přestal publikovat a odřekl se ročního příjmu z ní ve výši 350 000 liber (17,5 milionu Kč). Průzkum názorů čtenářů byl součástí prvního sociálního, etického a ekologického auditu deníku Guardian, který byl právě publikován.

Deník Guardian a týdeník Observer vydává mocná, nezávislá nadace "The Scott Trust", pojmenovaná po nejslavnějším šéfredaktoru tohoto listu, C. P. Scottovi. V průzkumu názorů reportérů listu uvedlo 76 procent zaměstnanců deníku, že mají svobodu psát to, co si myslí a 76 procent jich také konstatovalo, že mají při své práci víc svobody, než by měli v jiných denních listech. 91 procent čtenářů deníku Guardian konstatovalo, že tomu, co deník píše, plně důvěřují.

Vzhledem k celkovému světovému vývoji a nutné spolupráci v oblasti globální odpovědnosti se stále častěji setkáváme s novým aktivním faktorem při řešení současných problémů - se závažnou rolí Číny. Unilaterální postavení Spojených států ustupuje do pozadí a multipolarita dostává pozvolna formu "trojky". Úloha spolupráce americko - ruské je známá, a je proto nutno se soustředit na další článek - Čínu. Nejde jen o impozantní ekonomický rozvoj, ale i o diplomatickou aktivitu, která již nesleduje pouze specifické čínské zájmy, ale má i daleko širší charakter.

Měl jsem tuto středu vzácnou příležitost zúčastnit se ekumenického modlitebního shromáždění politiků, diplomatů a zástupců zemí celého světa, konaného každoročně v Evropském parlamentu v Bruselu. A protože to byla pro mne velmi silná a pozitivní duchovní zkušenost, rád bych se o ní rozdělil v tomto kázání. Text z Izaiáše, který jsme slyšeli i dnes, tam četl Isikeli Mataitoga, velvyslanec z Fidži, Markův text o nezastínitelném světle četl evropský komisař Samuele Furfari a na oba texty kázal pozorovatel v evropském parlamentu za Estonsko a bývalý ministerský předseda Estonska Mart Laar.

Když se plány Moci hroutí a zatímco velké mediální korporace kolísají mezi těmi absurditami a tragédiemi, které předvádí a podporuje světová politická třída, nezastavují se dole, ve velké a široké základně chvějící se moderní babylonské věže, hnutí. A i když se ještě pohybují nejistě, začínají znovu získávat slovo a svou schopnost jednat jako zrcadlo a lupa. Zatímco se nahoře rozhoduje politika konfliktu, v základně světa ti druzí, ti jiní, nacházejí jeden druhého a ty druhé, jiné, kdo jsou odlišní, kdo jsou ale také těmi, kdo jsou dole.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Ovšem POZOR! - o milostných aférách českých hereček se v ní nedočtete, a ani neobsahuje žádné kuchařské recepty! A není v knize ani zmínka o starém seriálu televize BBC Červený trpaslík!! Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Podle novely zákona o myslivosti hrozí všem občanům, kteří vlastní tzv. honební pozemky a jsou členy Honebních společenstev, vytunelování jejich veškerého majetku! Iniciujte ve svých vesnicích valné hromady svých honebních společenstev!

Máme se "plést do cizích věcí"? Je to velmi důležitá otázka. Lze to samozřejmě provádět buď s dobrým úmyslem, nebo se zlým úmyslem. Máme zasáhnout, když opilý soused téměř denně bije manželku a děti, když parta skinheadů napadá nejprve slovně a posléze i fyzicky Romy (ale i jiné "černé", a to může být Ind, Řek, Turek, Španěl, nebo i kdokoli ze střední Evropy, kdo se jen déle "neuváženě" opaloval).

Na adresu Davida Janusa ZDE, Pavla Urbana ZDE a Jana Holečka ZDE len krátka poznámka: Prečo neobvinia všetkých atómových fyzikov a ich vednú disciplínu za to že Američania zhodili atómové bomby na Hirošimu a Nagasaki? Prečo neobviňujú Krista a jeho učenie, že bolo príčinou upaľovania čarodejníc a genocídy všade tam kde sa šírilo kresťanstvo? Ich postoje si zaslúžia hlboké zamyslenie sa nad pravé vyslovenou poznámkou a nič viac.

Oveľa zaujímavejšie sú analytické úvahy Robina UjfalušihoZDE a Milana Valacha ZDE, a preto sa pokúsim objasniť jeden, ale mimoriadne závažný problém vzťahujúci sa k Marxovi a marxizmu.

Zatímco dříve usilovali politikové o přízeň novinářů a redaktorů (a ti díky tomu měli dobrý kšeft), dnes patří média nadnárodním korporacím, které již novináře (tím méně pravdomluvného) nepotřebují. Potřebují jen poslušné kolečko do soukolí výroby svého zboží určeného na prodej a oblbování veřejnosti.

Také u nás kralují tisku německé a francouzské (ale spíše nadnárodní) společnosti, kterým je upřímně jedno, jaký guláš nám "bolševičtí" šéfredaktoři navaří.

Britské listy mají poznatky o diskriminaci tisíce bývalých vojáků bývalých ozbrojených složek státu, dnes už většinou buď v důchodu či na hřbitově...

Tato diskriminace začala přijetím zákona číslo 34/1995 Sb., ve kterém byly snad poprvé v "posametové" historii použity retroaktivní účinky zákona, a to v odpočtu započitatelné doby služby. Zákon č. 34/1995 Sb. skutečně založil při nároku na výsluhový příspěvek nerovnost mezi určitými skupinami vojáků v činné službě nebo záloze. Retroaktivita je nepřijatelný právní princip, rozrušující kontinuitu práva, který předpokládá jiný výklad minulosti, než jaký byl v době posuzovaného skutku či situace. Retroaktivity nebylo použito ani v případě "vyrovnání se" se "zločiny komunismu" v sociálním zabezpečení bývalých minisrů, diplomatů, ředitelů, či stranických tajemníků... Jediným částečně retroaktivním zákonem tak mimo tohoto předpisu byl a doposud ještě je zákon lustrační. Vtip je v tom, že lustrační zákon jednoznačně "nebere", ale pouze "nedává".

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Z přibližně 6000 čtenářů Britských listů přispělo v listopadu 2003 na jejich provoz celkovou částkou 8615,99 Kč 14 osob. Zadavatel jednoho z inzerátů v knižní publikaci Jak Češi bojují zaplatil 25000 Kč; tím bude uhrazena část výrobních nákladů na publikaci.

Čtenáři z celého světa mohou nyní přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Kdyby Britským listům věnoval každý čtenář pouhou korunu denně, mohl by si časopis např. financovat právníka a analyzovat kauzy, jimž se v současnosti nemůže věnovat.

Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. V současnosti především postupně hradíme účetní firmě výdaje za vypracování finančních zpráv za léta 2001 a 2002.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.