5. 12. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
5. 12. 2003

Neblahé dědictví po sametově lidoveckém ministrovi

Vojáci na odstřel

Rozhovor z předsedou píseckého klubu Svazu vojáků z povolání Armády České republiky Josefem Kovaříkem

Britské listy mají poznatky o diskriminaci tisíce bývalých vojáků bývalých ozbrojených složek státu, dnes už většinou buď v důchodu či na hřbitově...

Tato diskriminace začala přijetím zákona číslo 34/1995 Sb., ve kterém byly snad poprvé v "posametové" historii použity retroaktivní účinky zákona, a to v odpočtu započitatelné doby služby. Zákon č. 34/1995 Sb. skutečně založil při nároku na výsluhový příspěvek nerovnost mezi určitými skupinami vojáků v činné službě nebo záloze. Retroaktivita je nepřijatelný právní princip, rozrušující kontinuitu práva, který předpokládá jiný výklad minulosti, než jaký byl v době posuzovaného skutku či situace. Retroaktivity nebylo použito ani v případě "vyrovnání se" se "zločiny komunismu" v sociálním zabezpečení bývalých minisrů, diplomatů, ředitelů, či stranických tajemníků... Jediným částečně retroaktivním zákonem tak mimo tohoto předpisu byl a doposud ještě je zákon lustrační. Vtip je v tom, že lustrační zákon jednoznačně "nebere", ale pouze "nedává".

Dne 3. dubna 1995 podala skupina 42 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky návrh na zrušení zákona č. 34/1995 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. Návrhem napadený zákon č. 34/1995 Sb. doplnil ustanovení § 33 odst. 9 zákona č. 76/1959 Sb. tak, že vyloučil zápočet určitých dob služeb do doby konání služby rozhodné pro nárok na výsluhový příspěvek a jeho výši. V přechodném ustanovení k úpravě účinné od 1. dubna 1995 dále stanovil, že do nového vyměření výsluhového příspěvku, tj. nejpozději do 31. října 1995, se jeho výplata pozastavuje (§ 37a).

Skupina poslanců ve svém návrhu tvrdila, že zákon č. 34/1995 Sb. je v rozporu s ústavou České republiky a s Listinou základních práv a svobod. Jmenovitě byla napadenému zákonu č. 34/1995 Sb. vytýkána ta skutečnost, že porušil ústavní zásadu rovnosti občanů před zákonem ve smyslu čl. 1 Listiny. Z definice pravé a nepravé retroaktivity právních norem, obsažené v nálezu ÚS ČR sp. zn. Pl. ÚS 3/94., vyplývá, že v případě zákona č. 34/1995 Sb. jde o retroaktivitu pravou, která je v právním státě zakázána.

Sama vláda (premiéra Klause) svým usnesením ze dne 21. prosince 1994 č. 729 vyslovila nesouhlas se zněním napadeného zákona.

Podle čl. 28 Listiny mají občané právo na spravedlivou odměnu za práci, jejíž součástí jsou, pokud jde o vojáky, též peněžité dávky a výsluhový příspěvek, odchodné a úmrtné. Ve výsluhovém příspěvku se promítají spravedlivá odměna za vykonanou práci, mimořádně ztížené pracovní podmínky a zákonem stanovená osobní omezení ve srovnání s občanskými zaměstnanci. Výsluhový příspěvek je dávka, která se podle § 33 odst. 2 zákona č. 76/1959 Sb. posuzuje podle zákona o sociálním zabezpečení. To znamená, že nárok na tuto dávku nezaniká uplynutím času a že se promlčuje pouze nárok na výplatu jednotlivých dávek nebo jejich částí. Právo na spravedlivou odměnu za vykonanou práci může být omezen jen zákonem (čl. 41 odst. 1 Listiny), který musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky (čl. 4 odst. 3 Listiny), a nesmí znamenat diskriminaci kteréhokoliv jednotlivce nebo skupiny osob z důvodu jejich "jiného postavení" (čl. 3 odst. 1 Listiny).

To se stalo.

Přijatý zákon byl tak špatný, že jej nešlo jednotlivými odděleními na ministerstvu obrany realizovat. Mnohé vyloučené činnosti a funkce, mající dopad na sociální zabezpečení, uváděné v zákoně, nikdy v armádě neexistovaly. Proto ministr obrany Vilém Holáň vydal svůj rozkaz č. 35 ze dne 14. 6. 1995 ve snaze napravit hrubé chyby zákonodárců.

Místo toho však provedl velmi extenzivní, ale i restriktivní výklad zákona, bez zákonného zmocnění. Nebral v úvahu, že přijatý zákon, branný zákon, ani jiný zákon jej v tomto případě nezmocnil k výkladu jednotlivých ustanovení. V pravomoci ministra bylo pouze rozhodnout co a do kdy jednotlivá oddělení ministerstva k realizaci zákona provedou.

Lump a nebo hrdina - všechno jedna rodina...

V roce 1995 bylo tímto opatřením postiženo 2212 vojáků, do současné doby přežilo přibližně 1000. Zákonem 221/1999 Sb. se těm, kteří v armádě vydrželi, zpětně započetly i ty roky, které odsloužili za předchozího režimu a které jim nebyly započteny dle zákona 34/1995 Sb. Vzikla tak paradoxní situace v nerovnosti, kdy dělící rovinou nebyla vina či nevina, ale pouhá příslušnost k určité jednotce či určená funkce v jednotce a to, zda voják armádu či vnitro opustil (jsa bezúhonný a jsa prověřen všemi porevolučními "lidovými tribunály") v roce 1995 nebo 1999... Špatně podaná ústavní stížnost však zabránila i "soudu posledního odvolání" a 30. 4. 1996 svým nálezem 107/1996 Sb. návrh na nápravu křivdy zamítl. Podepsán předseda Ústavního soudu JUDr. Kessler....

Diskriminace přitom neměla logiku, ani politickou, i když se odvolávala původně na zákon o protiprávnosti komunistického režimu - jednalo se pouze o legislativní šlendrián, do kterého se dnes nikomu z poslanců už nechce šťourat. Zákon totiž zahrnul všechny do jednoho pytle - nerozlišoval mezi důstojníkem a skladníkem, mezi lumpem a poctivcem.... Ústavní soud bral výsluhový příspěvek nikoliv jako součást mzdy, ale jako zvláštní ocenění, které je nenárokové. Přitom další vlny legislativních smrští zpětně některým postiženým jejich nároky přiznaly. A to se psal rok 1999.

Dnes se už jen čeká, až nepohodlní důchodci - vojenští rozvědčíci, politruci, pohraničníci, příslušníci vězeňské služby, kontrarozvědčíci, a jiní "zločinci" bývalého režimu umřou. Ono se jim přitom stále umřít nechce.

Ze stanoviska ministerstva obrany zaslaného Ústavnímu soudu vyplynulo, že provedenou revizí spisových a archivních fondů Ministerstva obrany nebyly zjištěny interní předpisy, které by obsahovaly pracovní charakteristiky jednotlivých skupin vojáků z povolání, kterých se napadený zákon dotýkal. Nedalo se tedy nijak zjistit, jestli názor bývalého předsedy Parlamentu Uhdeho neuplatnil "kolektivní vinu" i na neviné. Lump a nebo hrdina - všechno jedna rodina...

Dnes už bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík měl na věc jednoznačný názor, který ovšem už nedokázal dotáhnout do konce: "Mají-li se odstranit diskriminující dopady přechodných ustanovení zákona o vojácích z povolání, může se tak stát pouze změnou zákona, tzn. cestou Parlamentu ČR. ... Z dopadu zákona č. 34/1995 Sb. byli vyňati vojáci z povolání v činné službě a vojáci v záloze (zákonem č. 221/1999 Sb.), kteří prošli atestačním a reatestačním řízením u komise, v nichž byli zastoupeni poslanci tehdejšího zákonodárného sboru. Plošným řešením nemohu při dodržení stávajícího právního řádu další osoby z dopadů uvedeného zákona vyjmout. Z praxe předcházejících ministrů obrany od roku 1995 je zřejmé, že posuzovali desítky individuálních žádostí o výjimečné řešení těchto případů. Cca do 10 jich vskutku vyřídili kladně avšak pouze z důvodů zdravotních, resp. sociálních ve zvláště složitých životních situacích žadatelů. Já osobně jsem činil výjimku ve 2 případech bývalých politických pracovníků, kteří současně vykonávali službu aktivních výsadkářů s dvojnásobným zápočtem této služby. Tuto službu jsem rozhodl započíst do celkové výsluhy let a odstranit tak tvrdost, kterou zákon nepředpokládal. "

* * *

Na otázky Britských listů odpovídá dnes Josef Kovařík. Co mohlo být předpokladem pro tento diskriminační postup ?
Bylo to účelové a nepravdivém tvrzení a to takové, že postižená skupina vojáků porušovala zákony, lidská práva a chráněné zájmy vojáků a občanů. Byla to předem účelově vybraná skupina o které předem se vědělo, že se vzhledem k neznalosti vysoké státní administrativy a jejich disciplíně nemůže a nebude dobře bránit.
Ale všichni pracovníci kontrašpionáže a dalších složek museli procházet "prověrkami"... Dopustil se někdo z nich porušení lidských práv?
Zamlčovalo se a dodnes se zamlčuje, že všichni vojáci, tak i tato skupina vojáků byla opakovaně atestování, reatestováni, prověřováni a mimořádně hodnoceni komisemi, zřízenými státem, stejně jako ostatní vojáci z povolání a to právě ve vztahu k minulosti. Prověrkové komise zjistily a konstatovaly, že tito vojáci z povolání se nepodíleli na porušování práv a svobod občanů. Byli uznáni způsobilými k další službě ve všech prověřovaných oblastech. O této skutečnosti předkladatelé zákona i zákonodárci věděli, ale o to více tuto skutečnost zamlčovali.
Znáte důvod?
A vy ne? Je obsažen v nálezu Ústavního soudu jako stanovisko dnes už bývalého předsedy parlamentu... Byla to praktická aplikace v té době atraktivního politického názoru.
Jaké byly důsledky přijetí zákona pro vojáky?
Výše uvedené skupině bývalých vojáků z povolání bylo sníženo a posléze zastaveno vyplácení přiznaného sociálního zabezpečení. Zcela evidentní byl záměr zákonodárců a ministerstva obrany majetkově a jinak poškodit cíleným výběrem část vojáků. Tito bývalí vojáci z povolání opouštěli armádu většinou na vlastní žádost, aniž dopředu tušili, že stát vůči nim nedodrží své závazky. Z armády odcházeli v souladu s potřebami společnosti, i když někteří s pocitem hořkosti. Vojáci splnili všechny své závazky vyplývající jim z branného zákona a zákona o vojácích z povolání. Sociální podpora ve formě pravidelného příspěvku je velmi důležitá, neboť propuštění vojáci z povolání získávají velmi těžko zaměstnání odpovídající jejich vojenskému vzdělání a odbornosti. Zvláště ve věku, blízkému důchodu a zvláště v době, která nezaručovala zaměstnání nikomu... To znamená, že sociální podpora je jen částečnou kompenzací v této složité situaci.
Jak tuto diskriminaci vnímáte dnes?
Přijetí zákona a nečestný postup ze strany ministerstva obrany vnímám jako kolektivní trest za něco co nelze věrohodně obhájit. Zákonodárci a ministerstvo obrany nebrali v úvahu, že takovéto trestání vojáků je věcí soudů, nebo jiných orgánů podle trestního nebo přestupkového zákona.
Dopustil se někdo z nich činů označených v současnosti za trestné?
Plněné rozkazy a výkon funkcí těchto vojáků, nebyly nikdy zařazeny do kategorie trestných činů ani přestupků. Proto si myslím, že mnozí ústavní činitelé zneužili své pravomoci, dobové možnosti a chtěli se po svém, předpojatě, bez ohledu na právo, ústavu a mezinárodní závazky, vypořádat s částí vojáků v armádě, jen na politickou objednávku, za tzv. komunistickou minulost. Aby byl tento ničím neodůvodněný akt ospravedlněn, bylo veřejnosti, cestou hromadných sdělovacích prostředků namluveno, že tato postižená skupina byla nositelem perzekuce, porušování chráněných práv a svobod v armádě do roku 1989.
Byli postiženi všichni "nepohodlní" ?
Tento akt způsobil neodůvodněnou nerovnost v sociálním zabezpečení mezi vojáky stejné nebo velmi podobné profese. Na druhé straně uchráněni zústali např. příslušníci bývalé vojenské rozvědky, pohraničního vojska, profesoři a docenti kateder stranicko-politické práce, uvolnění straničtí a svazáčtí funkcionáři a další.
Jak podobnou problematiku řešily jiné evropské státy?
Dotázali jsme se také zástupců několika partnerských zemí v rámci NATO. K takovéto diskriminaci nepřistoupily žádné státy a armády ani v tzv. postkomunistických zemích. Písemná a ústní sdělení z velvyslanectví států SRN, Polské republiky, Slovenské republiky a Maďarské republiky nás v tomto názoru utvrzují. Na rozdíl od České republiky si v těchto zemích i vojáků z bývalých armád váží a jsou respektovány jejich práva a právní jistoty.

Josefem Kovařík je předseda klubu Písek II. Svazu vojáků z povolání Armády České republiky a člen celostání Ústřední rady Svazu. Písecký klub sdružuje všechny takto postižené vojáky z celé republiky.

                 
Obsah vydání       5. 12. 2003
6. 12. 2003 Rozpadlé manželství z vypočítavosti Štěpán  Kotrba
7. 12. 2003 Irácký plukovník: "Saddam skutečně měl možnost použít ZHN do 45 minut"
7. 12. 2003 Britská vláda prodává zbraně krutým režimům
5. 12. 2003 Jsou dnešní média převážně bulvární?
5. 12. 2003 Parlament vyzval "Národní frontu", aby podala návrhy na volbu tří členů Rady Českého rozhlasu
5. 12. 2003 Zákon, právo, bezpráví, spravedlnost? Ivo  Šaněk
5. 12. 2003 Vojáci na odstřel Štěpán  Kotrba
5. 12. 2003 Přechod --- je tak těžký? Miloš  Dokulil
5. 12. 2003 Justiční přehmaty: Václav Klaus odpověděl spolku Šalamoun
5. 12. 2003 Milost je institut z jiného světa
5. 12. 2003 Věci vyžadují nápravu
5. 12. 2003 Moorův film Bowling for Columbine v britské televizi
5. 12. 2003 Ryba na ocásku Darius  Nosreti
5. 12. 2003 Protekcionismus: George Bush zrušil ochranářské tarify
5. 12. 2003 Ó, jak svobodná je Berlusconiho Itálie... Vlasta  Leporská
4. 12. 2003 Hrozí Itálii diktatura?
4. 12. 2003 Británie: Obrovská kontroverze ohledně univerzitního školného
3. 12. 2003 Chudoba, ľudsko-právny prístup, súcit a sociálna spravodlivosť Zuzana  Kusá
4. 12. 2003 Osudy lidí
4. 12. 2003 Čím stůně české zdravotnictví? Ivan  David
3. 12. 2003 Pozor! Nekupujte to! Nový knižní výbor z BL neobsahuje žádné informace o milostných aférách českých hereček!
30. 11. 2003 Hospodaření OSBL za listopad 2003
22. 11. 2003 Adresy redakce
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
7. 12. 2003 Irácký plukovník: "Saddam skutečně měl možnost použít ZHN do 45 minut"   
7. 12. 2003 Bruselská modlitba Zdeněk  Bárta
5. 12. 2003 Vojáci na odstřel Štěpán  Kotrba
5. 12. 2003 Přechod --- je tak těžký? Miloš  Dokulil
5. 12. 2003 Věci vyžadují nápravu   
5. 12. 2003 Milost je institut z jiného světa   
5. 12. 2003 Justiční přehmaty: Václav Klaus odpověděl spolku Šalamoun   
4. 12. 2003 Hrozí Itálii diktatura?   
4. 12. 2003 Gripeny ministryně zdravotnictví Součkové Martin  Kunštek
4. 12. 2003 Osudy lidí   
4. 12. 2003 Čím stůně české zdravotnictví? Ivan  David
3. 12. 2003 V Bhópálu už 19 let pokračuje největší průmyslová katastrofa v dějinách Miroslav  Šuta
3. 12. 2003 Ohlédnutí Jaroslav  Hutka
3. 12. 2003 Chudoba, ľudsko-právny prístup, súcit a sociálna spravodlivosť Zuzana  Kusá
3. 12. 2003 Svět: Tempo přesunování pracovních sil do Indie se zrychluje