3. 10. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
3. 10. 2003

Bývalý britský diplomat: Výzvědné informace jsou nespolehlivé

Vláda by si měla uvědomit, že tzv. "výzvědné informace" nejsou často ničím jiným než nepodloženými drby, šířenými pro podporu určitých kauz - anebo jsou naprosto nepodložené, varoval v deníku Guardian sir Peter Heap, který působil po dobu 36 let jako britský diplomat. Ve svém článku vysvětlil, proč se podle jeho názoru britská vláda natolik spletla, že vyhlásila, že je Irák hrozbou a že je proti němu nutno vojensky zaútočit.

Autor v článku požaduje debatu o nízké kvalitě výzvědného materiálu, který příliš často vláda přijímá nekriticky.

Pochybuji, píše dále, že nepřesná data, jimiž byla podložena argumentace, proč je nutno zaútočit na Irák, byla něčím výjimečným. Celý systém získávání výzvědných informací příliš často přináší jen nedostatečné, nespolehlivé a zkreslené analýzy, které jsou často nesmírně nákladné. Jen velmi málokdy se děje to, co se stalo při vyšetřování okolností smrti dr. Kellyho - že jsou podrobeny informace od výzvědných služeb stejně kritickému zkoumání jako informace z jiných zdrojů.

Přirozně je nutné získávat výzvědné informace vskrytu, avšak celý proces je obklopen zbytečnou aurou utajování, tajemství a nebezpečí, což brání osobám mimo rozvědku, aby řádným způsobem kriticky zhodnotily, jak kvalitní jsou výzvědné informace.

Jako diplomat, který pracoval během 36 let své kariéry na devíti velvyslanectvích v zahraničí, byl autor často svědkem práce agentů výzvědné služby MI6. Byli zastoupeni mezi zaměstnanci velvyslanectví téměř vždycky. Předstírali, že to jsou normální diplomaté, ale většinou byli zcela jiní. A obyčejně to trvalo místním Britům jen několik týdnů, než je identifikovali. "To je jeden z vašich špionů, že?" říkali na recepcích na velvyslanectví. "Špionů? Jakých špionů," odpovídali jsme my, píše autor. "Díváte se příliš mnoho na televizi." Ale většinou je identifikovali přesně.

Jestliže trvalo místním Britům odhalit je jen pár týdnů, nepřátelské rozvědky je zřejmě odhalily za pár hodin, pokud je neznali jménem už před jejich příjezdem, míní bývalý diplomat.

Úkolem agentů MI6 bylo najít si styky v místní vládní mašinérii, odkud se snažili získávat informace. Za ty se většinou platilo v hotovosti. Žádný velvyslanec nikdy nevěděl (a určitě to věděl mimo MI6 jen málokdo), kolik se těmto informátorům vlastně platí. Byly to částky velké a byly v hotovosti. Někdy MI6 přímo v Británii platila pro děti informátorů školné v exkluzivních soukromých školách. Tito agenti byli nutně ve velkém pokušení vyšperkovávat své zprávy, aby vypadaly cennější. A vzhledem k tomu, že tito informátoři podváděli svou vlastní zemi či zaměstnavatele, neexistovaly přece žádné záruky, že se vůči britským zájmům budou chovat čestně.

Bylo ve vlastním zájmu operativců MI6, aby význam svých místních informátorů přeháněli. Zdroje výzvědných zpráv byly vždycky anonymní a nedefinované. A přece je velmi důležité vědět, má-li být vláda schopna řádně posoudit hodnotu určité zprávy, když se v ní praví, že zdroj zprávy je "blízký prezidentovi", zda to znamená, že autorem zprávy je prezidentův náměstek, či služebník v prezidentově domácnosti anebo někdo, s nímž prezident občas obědvá.

Jedna "tajná zpráva", odeslaná do Londýna, byla, jak autor článku zjistil, prakticky doslova opsána z článku v místních novinách. Agent byl posléze dotazován, proč odeslal tento otevřený článek do Londýna tajnou cestou jako důvěrnou informaci. "Protože," odpověděl, "kdybychom ho poslali odtajněný, jiní lidé by se dozvěděli, jaká témata nás zajímají."

Často, píše dále tento bývalý britský diplomat, odesílali z velvyslanectví britští špióni pouhé drby či nepodložené zprávy, které podle politického a hospodářského oddělení velvyslanectví vůbec nestály za odeslání.

Není pravda, pokračuje dále autor, že je práce britských výzvědných služeb úplně k ničemu. Někdy získávají cenný materiál, jenže většinou jsou výzvědné informace bezcenné. Proto je velmi riskantní, když vláda činí na základě výzvědných informací zásadní rozhodnutí. Často získá výzvědná zpráva brizanci jen proto, že přijde s nejvyšším stupněm utajení.

Pochybuji, zdůrazňuje autor, že když přišla poprvé do Downing Street zpráva, že Saddám Husajn údajně dokáže použít svých ZHN do 45 minut, se někdo vůbec zeptal, odkud přesně toto tvrzení pochází, kolik peněz za tuto informaci informátor dostal a jaký má tento zdroj přístup do iráckých vojenských struktur. Anebo co předtím tento zdroj prozradil, že je nyní považován za tak cenného informátora. I pokud by odpovědi na tyto otázky byly přesvědčivé, ještě stále by bývalo rozumné, kdyby Tony Blair požadoval k této věci další důkazy.

Informace, získávané elektronickým odposloucháváním telefonních rozhovorů a rádiových komunikací také nejsou příliš kvalitní. Potíž je, že odposlouchaného materiálu je obrovské množství a vzhledem k tomu, že je většinou obtížné identifikovat zdroj, je také obtížné řádně určit hodnotu získaných informací. Při analýze situace v některých zemích, které vedly válku, bylo po válce zpětně možno určit, že docela podstatné množství odposlouchaných informací bylo ze zpětného pohledu velmi přesných. Potíž je, že kromě těchto spolehlivých a přesných informací bylo odposloucháno ještě velké množství chybných informací a až ze zpětného pohledu, po válce, bylo možno určit, které jsou které. Takže celá operace byla k ničemu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

                 
Obsah vydání       3. 10. 2003
4. 10. 2003 V Iráku nebyly nalezeny žádné zbraně hromadného ničení
3. 10. 2003 Slaný: Vystěhujte se sami, my vás jenom kasírujeme Štěpán  Kotrba
2. 10. 2003 Slaný: Další etapa "vystěhovávání" naplánována na pátek 10:00 Štěpán  Kotrba
3. 10. 2003 Slaný: Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných
3. 10. 2003 "Nulová tolerance" - nová politická doktrína ODS Štěpán  Kotrba
3. 10. 2003 Recept proti lichvě: lidé jako most Jana  Chalupová
3. 10. 2003 ČT a Člověk v tísni beze změny
3. 10. 2003 Nevinní nacisté Milan  Valach
3. 10. 2003 Policejní trávobraní: manévry ve squattu Milada kvůli dvěma pytlíkům marihuany Štěpán  Kotrba
3. 10. 2003 Bývalý britský diplomat: Výzvědné informace jsou nespolehlivé
3. 10. 2003 Vyšetřování smrti dr. Kellyho vedlo k vzrůstu autority BBC v Evropě
3. 10. 2003 Ve zdravotnictví je třeba hledat úspory - ale jinde, než podnikáme my... Josef  Zábranský
3. 10. 2003 O korupci lékařů a o lécích farmaceutických společností
3. 10. 2003 Ako čo najlepšie zomrieť
3. 10. 2003 DOKUMENT: Návrh Ústavy EU
2. 10. 2003 Slaný: Šikana neúspěšná, městští strážníci nepodstoupili konfrontaci Štěpán  Kotrba
3. 10. 2003 Kladno není Slaný: Obec není úřad. Obec má úřad. Stát není úřad. Stát má spoustu úřadů.
3. 10. 2003 Lidé umírají? Jiřina  Fuchsová
2. 10. 2003 USA zaplatily Čalabímu milion dolarů za výzvědné informace, které nebyly k ničemu
2. 10. 2003 Hrozí diskriminace lidí se "špatnými geny"?
2. 10. 2003 Nepovedená koláž ČT: Homosexuální karneval-heterosexistický parlament Věra  Sokolová
2. 10. 2003 Ještě jednou Guantánamo Martin  Kloubek
2. 10. 2003 Eliška Jaroslav  Hutka
1. 10. 2003 Zeman na Žofíně
1. 10. 2003 Konec historie nebo začátek konce kapitalismu? Josef  Vít
1. 10. 2003 Hospodaření OSBL za září 2003

Selhání britské tajné služby RSS 2.0      Historie >
3. 10. 2003 Bývalý britský diplomat: Výzvědné informace jsou nespolehlivé   
3. 8. 2003 Šéf britské rozvědky odchází po rozkolu kvůli Iráku   
13. 3. 2003 Ostuda britské tajné služby:
dala MAAE zfalšované dokumenty o nákupu uranu Irákem
Štěpán  Kotrba
13. 3. 2003 Srba a konec vojenské rozvědky v Čechách Štěpán  Kotrba
14. 2. 2003 Jak ČTK zkresluje informace Jan  Čulík
11. 2. 2003 Labouristický poslanec vykázán z parlamentu za kritiku "výzvědné" zprávy   
8. 2. 2003 Britská vláda opsala svou aktuální zprávu o Iráku ze studentské práce   
8. 1. 2003 Policie v Londýně zatkla teroristy připravující jed   
7. 11. 2002 Shaylerův případ: "Dokazuje, že špioni musejí mít právo poukázat na chyby rozvědky"   
6. 11. 2002 Špion Shayler "může být propuštěn do tří měsíců"   
5. 11. 2002 Bývalý britský špion David Shayler byl v Londýně shledán vinným   
11. 10. 2002 Bývalý špion: "Britská rozvědka dala al Qaedě 100 000 liber" Štěpán  Kotrba
11. 10. 2002 Zrušený článek Guardianu: "Ministři vydali cenzurní příkaz pro proces s členem MI5"   
11. 10. 2002 Britský tisk nesmí publikovat senzační obvinění   
11. 10. 2002 Vláda požaduje, aby se proces se Shaylerem konal tajně   

BBC, Alastair Campbell, Saddám Husajn a "45 minutová hrozba" z Iráku RSS 2.0      Historie >
3. 10. 2003 Bývalý britský diplomat: Výzvědné informace jsou nespolehlivé   
3. 10. 2003 Vyšetřování smrti dr. Kellyho vedlo k vzrůstu autority BBC v Evropě   
26. 9. 2003 BBC vyjádřila "lítost" nad Gilliganovou reportáží   
26. 9. 2003 Případ Kelly: Britský ministr obrany je "lhář a pokrytec"   
25. 9. 2003 Případ Kelly: BBC měla Gilliganovu reportáž připravenou bezchybně   
23. 9. 2003 Alastair Campbell: zveřejněním Kellyho jména "se octne Gilligan v průseru"   
22. 9. 2003 BBC "bude více přiznávat chyby"   
19. 9. 2003 Hans Blix kritizoval zprávu britské vlády o Iráku   
19. 9. 2003 Murdochův tisk zaútočil na reportéra Gilligana poté, co novinář přiznal chyby   
15. 9. 2003 Blair se prý rozhodl zaútočit na Irák už na jaře 2002   
11. 9. 2003 Irák: britský ministr obrany zamlčel znepokojení svého ministerstva   
8. 9. 2003 Co zatím zjistilo vyšetřování smrti dr. Davida Kellyho?   
4. 9. 2003 Případ Kelly: Dokument, který zpochybnil Blairovo svědectví   
3. 9. 2003 Rána britské vládě: podle vysokého výzvědného pracovníka byla vládní zpráva o iráckých ZHN nepřípustně zdramatizována   
2. 9. 2003 Čelný britský konzervativec útočí: "Kellyho smrt byla pro Blaira záchranou"