a další nadnárodní firmy riskují ztráty miliard dolarů, jelikož ignorovaly a dokonce v některých případech podněcovaly porušování lidských práv. Bývalí zaměstnanci z řad Kolumbijců, Barmánců, Jihoafričanů a Sudánců žalují před americkými soudy obchodní giganty Exxon Mobil, CocaCola, De Beers, za to, že se podílely v minulosti na porušování lidských práv jejich předků. Dovolávají se přitom zákona Alien Tort Claims Act, schváleného v roce 1789, který opravňuje zahraniční občany žádat o odškodnění. Tento zákon, znovunalezený až v roce 1970, umožňuje podat soudní žalobu proti americkým nadnárodním společnostem za porušování lidských práv mimo území Spojených států.

Tímto zákonem argumentovali i žalobci zastupující postižené Barmánce v procesu, ve kterém se jim podařilo doložit spolupráci mezi americkou ropnou společností Unocal a místní vojenskou juntou. Aplikace tohoto zákona vyvolala velkou vlnu kritiky ze strany nadnárodních korporací.

Dnes už musí takovéto kauzy řešit více než 20 soudů po celé USA. Nikdo z našeho podniku nespáchal trestný čin. Neměli jsme žádnou kontrolu nad barmskými vojáky ujišťují představitelé společnosti Unocal v Los Angeles Times.

V soudních procesech však srovnávají právníci výmluvy těchto společností s vytáčkami průmyslníků souzených v roce 1949 pro spolupráci s Hitlerem. Jedná se o klasickou obranu jako v norimberském procesu - nebyli jsme nacisti, pouze jsme profitovali z jejich jednání.

V srpnu 2002 tři kalifornští soudci rozhodli ve prospěch žalující strany, protože se jí podařilo prokázat, že americké firmy mají stejnou odpovědnost v zahraničí jako ve Spojených státech. "Firmy by měly interpretovat toto rozhodnutí jako varovný signál," konstatuje Christine Rosen, profesorka na universitě v Berkeley "a pochopit, že i oni by měly mít zájem na přijetí amerických pracovních standardů v rozvojových zemích."

Není vyloučeno, že v blízké budoucnosti povolí jeden newyorský soudce jihoafrickým organizacím stíhat firmy, které režimu apartheidu prodávaly defolianty, látky způsobující opadávání listů rostlin. Těch režim užíval v boji proti Africkému národnímu kongresu. Mají firmy odpovědnost za to, jak vlády použijí jejích výrobky?

Pokud by došlo k zobecnění tohoto předpokladu, mohlo by dojít k naplnění apokalyptické vize think tanku Institute for International Economics ( blízkého velkým americkým společnostem), který v jedné své analýze předpovídá, že bude těmito procesy v Americe zlikvidováno 300 000 pracovních míst a 2 miliony v cizině.

Podle Terry Collingwortha, ředitele International Labor Rights Fund, by se však "měly bát pouze ty společnosti, které se vědomě podílely na otroctví, genocidě, válečných zločinech, mučení a zločinech proti lidskosti.". Zákon Alien Tort Caims Act podporovali v minulosti prezidenti Carter, Clinton i Bush starší, dnes je však pod drobnohledem vlády George W.Bushe. Tato legislativa by prý mohla poškodit Spojené státy a jejich spojence v boji proti terorismu, jelikož kazí jejich pověst. Nadnárodní společnosti argumentují finančními ztrátami ( žalobci požadují odškodnění v rozmezí od 6 do 30 miliard ) a vyhrožují, že opustí země, z kterých pochází občané podávající žaloby.