I v Británii se hroutí argumentace, na jejímž základě rozhodl Tony Blair zaútočit na Irák. Vysoký činitel britské rozvědky MI6 potvrdil v pořadu Panorama televize BBC, který se vysílal v neděli 11. července ve 22.15 britského času, že MI6 podnikla neobvyklý krok a odvolala svou výzvědnou analýzu, která dospěla k závěru, že Saddám dál, až do posledních dnů před útokem na Irák, vyrábí zbraně hromadného ničení. Britská rozvědka přiznala, že je tato analýza nespolehlivá.

Premiér Tony Blair však nadále tvrdil, že Saddám Husajn představuje "aktuální a vážnou" hrozbu Británii, a využil argumentace, že stále údajně vyrábí zbraně hromadného ničení, pro bezodkladný útok na Irák. Blair odmítl počkat, až zbrojní inspektoři OSN dokončí svou práci.

Vážnou otázkou je, proč Tony Blair neseznámil veřejnost se skutečností, že rozvědka přiznala, že jsou důkazy o Saddámových zbraních hromadného ničení nespolehlivé.

Zvyšuje to spekulace o tom, že Blair bude muset odvolat části kontroverzní oficiální britské vládní zprávy o iráckých zbraních hromadného ničení, až v nadcházejícím týdnu v Británii zveřejní lord Butler svou zprávu o práci britských výzvědných služeb k válce v Iráku.

Základní tvrzení, ospravedlňující útok proti Iráku - že má údajně Saddám Husajn biologické a chemické zbraně a vyvíjí jaderné zbraně - byla od základu chybná a byly důsledkem "globálního výzvědného selhání". K takovému závěru dochází zpráva amerického Senátu, která byla zveřejněna v pátek.

"Zaútočili jsme na Irák na základě falešných tvrzení," konstatoval senátor Jay Rockefeller za Demokraty, jeden z autorů páteční zprávy. Dodal, že lituje, že v říjnu 2002 hlasoval pro válku proti Iráku.

"Faktem je, že vláda, na všech úrovních ... používala špatné informace, aby podpořila svou argumentaci, proč je nutno jít do války, a my v Kongresu bychom tu válku neschválili ..., kdybychom věděli, co víme teď," uvedl Rockefeller.

Spojené státy se staly v neděli terčem ostré kritiky od čelných představitelů lékařského establishmentu za to, že zabránily řadě vědců, aby se účastnili mezinárodní konferenci o AIDS, která byla právě zahájena v Bangkoku.

Americká vláda vyslala jen minimum obvyklého počtu vědců - 50 namísto 236, kteří se účastnili poslední této akce v Barceloně v roce 2002. Konstatovali, že nemají peníze. Americké ministerstvo zdravotnictví bylo včera obviněno, že záměrně zabránilo určitým americkým vědcům a lékařům, aby cestovali do Bangkoku. Pozorovatelé podezřívají, že důvodem je konflikt mezi vládou Spojených států, která chce bojovat proti AIDS doporučováním sexuální abstinence, a aktivisty proti AIDS, kteří se stavějí proti americkému přístupu k této globální pandemii.

Americká mediální síť Knight Ridder Newspapers oznámila 27. června t.r., že Bushova vláda tajně vyjednává se zástupci vlády České republiky a Maďarska o možnosti vybudování v jedné z těchto zemí velké raketové základny, jež by byla součástí velkého antiraketového systému USA. Americké jednání s Polskem o takové základny bylo již veřejně oznámeno minulý měsíc státním podtajemníkem pro mezinárodní bezpečnost Johnem Boltonem.

Zprávu o těchto až dosud tajných rozhovorech mezi představiteli Bushovy administrativy a zástupci české vlády potvrdil na dotazy amerických novinářů zástupce českého velvyslance ve Washingtonu Vratislav Janda.

Před mnoha a mnoha lety scházeli se rytíři kulatého břicha pravidelně, aby besedovali o budoucnosti říše z Kavčích hor. Toho času ocitala se bez pána a co je horší, bez představy kam dále směřovat. Vyzdvihli tedy bájní rytíři z hloubi zásob parlamentního bufetu grál veřejnoprávnosti a dali jej říši bez pána a bez ideje do erbu i do srdce. "Jdi svou cestou, jdi za grálem" vpravili jí do vínku, aby dál mohli v kuloárech bojovat za čest, hrdost a vznešenost.

Miliardář Laurance Rockefeller, vnuk Johna D. Rockefellera, zemřel v newyorském Manhattanu ve spánku na plicní fibrózu ve věku 94 let ve svém domě. Jeho kapitál například pomohl firmě Apple Computer.

Další informace REUTERS

Uživatelé počítačů, kteří už mají dost hackerů, virů a dalších bezpečnostních problémů, které využívají děr v softwaru firmy Microsoft, se v poslední době stále častěji obracejí k alternativám, jako jsou opensourcové internetové prohlížeče, které vyvinula Mozilla, napsal v neděli hospodářský deník Financial Times.

Celá řada internetových bezpečnostních hrozeb přiměla čelnou americkou vládní instituci, že uživatelům počítačů doporučila, aby přestali užívat Internet Exploreru a přešli na Mozillu. Vedlo to k tomu, že si lidé v současnosti stahují Mozillu 200 000 krát denně, pětkrát více než donedávna.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Toto není zábavný článek ale bohužel jen smutná výzva. Na přiložené fotografii je fenka, kterou neznámý řidič srazil autem na Benešovské silnici jižně od Prahy. Stalo se to v neděli 11.7. někdy pozdě odpoledne nebo večer, myslím, že se to místo jmenuje Želivec. Fenku jsem nalezl kolem 22,00 hod. a s velmi vážnými zraněními ji odvezl do veterinární nemocnice v Praze. Paní doktorka Chylíková z veterinární nemocnice naléhavě žádá majitele aby se jí neprodleně ozval. Adresa nemocnice: Na Šejdru 45, Praha 4, tel. 244 470 553, 244 470 704, mobil 602 458 185. Zvíře je velká světlá fenka s tmavší kresbou na hlavě a vzhledem připomíná severská tažná plemena. Je bez obojku a před zraněním o ni bylo dobře pečováno.

A protože mi do uzávěrky vydání ještě pár minut zbývá, s chutí si teď napíšu několik opravdu upřímných poděkování a přání.

Poslanci vládní koalice budou dle představ Miroslava Kalouska podepisovat slib věrnosti vládě, která je ještě nenarozeným dítětem... Bude to dojemný obraz. Sto jeden poslanec jako jeden muž si otevře žílu, do krve namočí brk a upíše se Stanislavu Grossovi. Miroslav Kalousek si bude v zákulisí mnout ruce. Nepochybně pak společně provedou rozbor DNA, zda to byla opravdu krev dotyčného poslance.

Koaliční lídři si nejsou jisti ani vlastními lidmi a tudíž je hodlají donutit k něčemu, co nemá nižádného efektu.

Psáno pro Česká média

Šéfové KDU-ČSL a ČSSD Miroslav Kalousek a Stanislav Gross pokládají za vhodné, aby všichni koaliční poslanci písemně stvrdili, že podporují koalici ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Kalousek to v pátek řekl novinářům po dvouhodinové schůzce s Grossem. Předseda středočeských sociálních demokratů a Grossův asistent Richard Dolejš ČTK řekl, že považuje za zcela přirozené, že poslanci dají vládě podporu písemně, o formě musí ale nejdřív rozhodnout stranické vedení. Mezi Středočechy má podle něj Grossův kabinet stoprocentní podporu a ani ostatní poslanci ČSSD nejsou proti. Informaci uvedla také ČTK.

Jiní poslanci ČSSD ale podmiňují "slib věrnosti" projednaným definitivním složením kabinetu a projednaným programovým prohlášením vlády. "Bianco šek bez splnění těchto dvou podmínek bych nemohla podepsat...," sdělila Britským listům poslankyně Anna Čurdová, která je také ze středočeského kraje. Vyvrátila tak Dolejšovo tvrzení, že podpora Grossova kabinetu, který ještě neexistuje a o jeho složení se pouze spekuluje v kuloárech, je "stoprocentní". Pražský poslanec Miroslav Svoboda, který ani nevěděl, že něco podobného po poslancích bude žádáno, by taktéž odmítl podobný slib podepsat. "Jestli to má být krok vůči prezidentovi, tak k tomu má ústavní kroky a ne nějaké 'bianco šeky'," prohlásil rezolutně člen rozpočtového výboru za ČSSD.

Veřejné služby, které jsou v terminologii EU označovány jako služby v obecném zájmu, tvoří jeden ze základních pilířů evropského modelu společnosti, protože mají nezastupitelnou roli v posilování územní a sociální soudržnosti. Z těchto důvodů je kladen důraz na jejich vysokou kvalitu a územní i cenovou dostupnost. Kvalitní a dostupné služby je možné zajistit jen tehdy, jsou-li na odpovídající úrovni stanovena jasná kritéria, která tyto služby musí splňovat. Poskytovatelé musejí přizpůsobovat své služby specifikům místní veřejné politiky. Zde se jedná o míru solidarity, způsob přerozdělování finančních prostředků a změny v přístupech a podmínkách poskytování služeb charakteristické pro 21. století - individualizovaně, za dobrou cenu, ve správný čas a na správném místě. Veřejnost, které se tyto služby týkají, nemůže být definována pouze jako zákazník, klient nebo konzument. Musí být chápána a oslovována jako veřejnost skládající se z občanů se specifickými sociálními právy a potřebami. Veřejné služby zahrnují druh profesionality, který musí být v souladu nejen s požadavky stanovenými přímými příjemci služeb, ale také širší odbornou veřejností representovanou legislativci, volenými zástupci a úředníky.

Výňatek z Analýzy veřejných služeb Úseku pro reformu veřejné správy MV ČR

Naslouchej, respektuj a srovnávej názory, dodržuj platná pravidla, pracuj a podílej se na jejich vylepšování, nemysli si, že ty nic nedokážeš.
Demokracie není jenom tvá interpretace tohoto pojmu.

Evropská unie nastoupila strategii rozvoje, založenou na vzájemné součinnosti hospodářských a sociálních reforem, obohacenou o rozměr udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí.

V tomto kontextu sehrávají stále významnější úlohu služby v obecném zájmu.

Jsou součástí celospolečensky uznávaných hodnot, které jsou všem evropským státům společné, a základním prvkem evropského modelu společnosti. Jejich úloha má zásadní význam z hlediska zvyšování kvality života všech občanů a úsilí o překonání sociálního vyloučení a společenské izolace. Vzhledem k jejich vlivu na ekonomiku a výrobu jiného zboží a dodávky jiných služeb je efektivnost a kvalita těchto služeb faktorem podporujícím konkurenceschopnost a vyšší soudržnost, zvláště pokud jde o přitahování investic do méně příznivých regionů. Podstata služeb v obecném zájmu je složitá a neustále se vyvíjí. Vztahuje se na širokou škálu činností, od některých činností ve velkých síťových odvětvích (elektrická energie, poštovní služby, doprava a telekomunikace), až ke službám v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a sociální péče. Tyto činnosti se liší rozměrem, od evropského či dokonce globálního až k rozměru čistě lokálnímu, a také povahou, tržní či netržní. Služby v obecném zájmu vyvolávají v celé Evropské unii řadu otázek a problémů. Terminologické rozdíly, významová nejednotnost a odlišné tradice členských států vedly k mnoha nedorozuměním v rámci diskuse na evropské úrovni.

K diskusi se předkládají tyto otázky:

1. Měl by být rozvoj vysoce kvalitních služeb v obecném zájmu zařazen mezi cíle Společenství? Měly by být Společenství poskytnuty doplňující zákonné pravomoci v oblasti služeb v obecném ekonomickém a neekonomickém zájmu?
2. Je nutné objasnit způsob, jakým se Společenství dělí o povinnosti se správními orgány členských států? Je nutné objasnit pojem služeb bez vlivu na obchod mezi členskými státy? Pokud ano, jakým způsobem se má objasnění provést?
3. Existují služby, pro které by měl být zřízen regulační rámec Společenství?
4. Měl by se zlepšit institucionální rámec? Jak zlepšení dosáhnout? Jaké by měly být příslušné úlohy orgánů pro hospodářskou soutěž a regulačních orgánů? Existují důvody pro vytvoření evropského regulátoru pro každý regulovaný průmysl nebo mají být vytvořeny celoevropské strukturované sítě národních regulátorů?

Ze Zelené knihy EU o službách v obecném zájmu - COM(2003) 270

sobota 15.00: V sobotu vyšlo v Británii najevo, že Tony Blair v červnu vážně uvažoval, že odstoupí z premiérské funkce. Čtyři ministři britské vlády byli tak znepokojeni, že to skutečně učiní, že ho osobně zapřísahali, aby to nedělal. Příští týden bude Blair čelit výsledkům vyšetřování lorda Butlera ohledně kvality výzvědných informací o iráckých zbraních hromadného ničení.

Společnost BBC konstatuje, že rozpory v britské vládě jsou v současnosti velmi silné. Prý se měl loni v listopadu dohodnout Tony Blair se svým soupeřem, ministrem financí Gordonem Brownem, že mu "někdy teď" předá premiérskou funkci. Blair to popírá.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Porota na filmovém festivalu v Karlových Varech udělila hlavní cenu italskému filmu Certi Bambini (Takové děti), režisérů bratrů (identických dvojčat) Andrei Frazziho a Antonia Frazziho. Ze soutěžních filmů jsem viděl v Karlových Varech tři (čtvrtý, český film Mistři už dávno předtím, recenze v BL je ZDE - jak to, že jsou do festivalové soutěže zařazovány i filmy, které už běžely v distribuci?) a film Certi Bambini byl z těch tří snímků nejméně imaginativní, byl nejmechaničtější, nejbanálnější a nejzápadnější - v tom smyslu, že měl nejblíže průměrným západním thrillerům, jakých vidíme v televizi každý týden tucet.

Jak už řekla Helena Bendová, šéfredaktorka časopisu Cinepur, hodnota filmového festivalu v Karlových Varech spočívá především v možnosti, aby obyčejní lidé zhlédli množství zajímavých zahraničních filmů, jaké jsou na Západě většinou k dispozici v síti kin pro náročného diváka, avšak do ČR se za normálních okolností nedostanou. Zcela nevýznamný je tedy poněkud uměle nafukovaný rej "celebrit" i místních českých politiků (nechápu například, proč média tak zaujala jakási modelka). Naopak záslužný je velký tematický rozsah festivalu i to, že vstupné pro diváky je relativně přijatelné. Velmi cenným principem je zásada, že lístky na jednotlivá promítání platí do doby pouze pět minut před projekcí. Když se do té doby majitel vstupenky nedostaví, má smůlu - pořadatelé pak na zbývající prázdná místa vpustí řadové členy veřejnosti bez lístku. Je to demokratické a přispívá to k volnému šíření informací.

Záslužně uvedl karlovarský filmový festival přehlídku nových českých celovečerních filmů za poslední dva roky. Octne-li se nejnovější česká filmová produkce v mezinárodním srovnání, vyvolává to otázku: Vyhýbá se většina současných českých filmových tvůrců autentickému svědectví o realitě, anebo prostě takové filmy točit neumějí? S několika málo světlými výjimkami se zdá být charakteristikou současného českého filmu selankovitost a únikovost od skutečných témat, například prostřednictvím (někdy trochu infantilních) parodií. Je to proto, že se v ČR dnes nic neděje - anebo se nic zvláštního neděje v komfortní bublině žijícím českým filmařům - a tak nemají, nebo nedokáží do svých filmů včlenit intenzivní povědomí naléhavosti, tak jak třeba filmaři chorvatští, íránští nebo maďarští?

Musím přiznat, že jsem se až do nynějška zhlédnutí Brabcova Krysaře na varování znalců vyhýbal. Člověk však má dát šanci všemu, a tak jsem tento film, natočený v Praze na rozhraní silvestrovského večera a novoroční noci za pouhých čtyřiadvacet hodin (jak neustále zdůrazňuje reklama) přece jenom zhlédl v Karlových Varech. A po seznámení s třemi Brabcovými filmy, Kytice, Bolero a nyní i Krysař, musím konstatovat, že Krysař není úplně špatný film. Proč?

Četl jsem Vaši krátkou recenzi tří filmů nominovaných na hlavní cenu MFF KV, píše Bohumil Kartous. Na lidovkách.cz je shodou okolností přehled vítězů za posledních dvanáct let. Kromě roku 1996, kdy byl oceněn film rusko-kazachstánské produkce, se všichni ostatní vítězové rekrutují ze západních kulturních okruhů, nejvíce ze západní Evropy (dala by se tam zařadit i Brazílie se svými silnými vazbami na Evropu a USA).

Návštěvníci filmového festivalu v Karlových Varech ve středu 7. července konečně mohli vidět film, o němž se právem tolik hovoří: Fahrenheit 9/11 Michaela Moora. V domácích masmédiích jsme se v souvislosti s ním setkávali spíše s předpojatostí, pracující takovou metodou, že se k jednostranně přebraným zprávám ze zahraničních zdrojů přidá nabubřelé chytráctví a především veliká konformita vůči US-Velikému Bratru.

Kameramanovi Martinu Dubovi se podařilo natočit velmi profesionální dětský film s jemným poetickým, fantaskním, romantickým pohádkovým podtextem. Není divu, že obdržel hlavní cenu na festivalu dětských filmů ve Zlíně.

Tento text byl psán pro CINEPUR č. 42 a proto je limitován délkou. Jestliže Jan Čulík očekával, že bude "Český sen" kritickým zhodnocením role reklamy v české společnosti, považoval jsem tento záměr předem za nemožný. Vzhledem k mým očekáváním Český sen dopadl ještě dobře.

Blbých, ducha deptajících a deprimujících zpráv se nám denně dostává ze všech stran nespočet. Pro dobrou zprávu, která by povzbudila, dodala naději a chuť do života aby člověk prstíčkem hrabal. Následující text, jako každé správné křesťanské kázání, si klade za cíl informovat, že tou dobrou zprávou, řecky euaggelion - euaggelion - evangelium, je právě zpráva o tom, že nás víra v Boha osvobozuje od determinace zlem, hloupostí a vším člověka deprimujícím k radostnému a smysluplnému životu.

O jednom tématu toho bylo u nás v poslední době napsáno a vysloveno až až a přidávat k tomu něco dalšího, je jen pliváním do oceánu. Přesto jsem i já narazil na společenskou bariéru v okamžiku, kdy jsem nevěděl a nechtěl vědět nic o hledání Superstar. Téma si asi opravdu zaslouží více naší pozornosti, aniž bych se chtěl komentářem jakkoli na laciné popularitě soutěže přiživovat. Přesto je jasné, že nejúspěšnějším článkem v této době může být jen ten, který již od nadpisu to zázračně popularizující slůvko omílá, třebas i v úplně jiném kontextu...

• V sedmé největší zemi světa, Kalifornii, nyní umírají miliony lidí na ozón, který vzniká provozem elektrických automobilů.
• Bělošská menšina se stále snaží v Kalifornii o uznání angličtiny jako třetího oficiálního jazyka.
• Dítě je počato přirozenou cestou. Vědci jsou v koncích.
• Dvojice podepisují petici žádající, aby byly znovu povoleny heterosexuální sňatky.
• Poslední fundamentalistický muslim umírá v Amerických teritoriích Blízkého východu (dříve známá jako Írán, Afghánistán, Sýrie a Libanon).
• Irák je stále ještě uzavřen - fyzikové odhadují, že to bude trvat nejméně deset let, než tam poklesne radioaktivita na přijatelnou úroveň.

"Tolik potřebná pracovní místa obsadili Američané, Evropané a lidé z jižní Asie. Silnice jsou plné kamionů, dovážejících zásoby vyrobené v zahraničí, zatímco v iráckých továrnách chybí i elektrické generátory. Výsledkem je, že na rekonstrukci se nenahlíží jako na poválečnou obnovu, ale jako na rozšíření okupace, zahraniční invazi jiného druhu," prohlásila novinářka Naomi Klein.

pátek 13.30: Mezinárodní soudní dvůr rozhodl, že bezpečnostní zeď, kterou buduje Izrael kolem západního břehu Jordánu je protizákonná a musí být odstraněna. Vyplývá to z právě prozrazené tajné zprávy.

Soud posléze zveřejnil své rozhodnutí v pátek odpoledne, avšak už v poledne informovala tisková kancelář Reuters, že soud bude konstatovat, že je zeď "podle mezinárodního práva protizákonná". Podle Reutera se v dokumentu praví, že bariéra porušuje práva Palestinců, žijících na území okupovaném od roku 1967 Izraelem. Soud dodává, že zeď musí být zbourána a poškozeným Palestincům musí být zaplaceno odškodné.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Francis Fukuyama, autor známého výroku o konci historie, vydává novou knihu. Její obsah shrnul v článku britský list Observer. Novou teorii pana "profesora" je možno vyjádřit slovy: všechno je jinak. Ukazuje se, že reaganovsko-thatcherovská éra končí a že se kyvadlo nyní vychýlí opačným směrem, vysvětluje Francis Fukuyama.

Hned v titulku svého článku "Izrael je ve válce s palestinským lidem, který nemá pražádnou možnost zničit židovský stát" je Jana Malá s fakty důkladně na štíru. Je už skoro únavné to stále dokola připomínat, ale aby se tisíckrát opakovaná lež nestala pravdou, musí být znovu a znovu odhalována konfrontací s fakty.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

V červnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5950,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Přitom čtenost Britských listů rapidně roste.

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček stále ještě (zadarmo) postupně zprovozňuje četné dosud nefunkční části časopisu, po lednové havárii serveru.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.