V roce 1994 bylo zmasakrováno asi 800 000 lidí, když většinový kmen Hutu ve Rwandě začal vraždit příslušníky menšinové komunity Tutsiů. Snad k nejhroznějším zvěrstvům došlo v městě Kibuye, kde během dvou dnů bylo usmrceno 21 000 lidí. Reportér britského deníku Guardian Chris McGreal se po deseti letech vrátil do Rwandy a hovořil tam s těmi, kdo přežili. Česká republika se jen obtížně zbavuje dědictví komunistické totality. Jakým způsobem se mohou lidé vyrovnat s tím, že v jejich blízkosti byl vyvražděn téměř milion lidí a mnozí z vrahů stále ještě žijí mezi nimi?

Do kin přichází v ČR krvavý film Mela Gibsona The Passion of the Christ. Pražští negramoti ho "geniálně" přeložili do češtiny jako Umučení Krista, ne tedy normálně (jak se to říkalo po celá staletí) Kristovo umučení.

Shodou okolností jsem v úterý dopoledne shlédl Svěrákův film Nejistá sezóna, kde jsem si ověřil, že Zdeněk Svěrák brojil proti zprimitivňování českého jazyka už v roce 1987. Zřejmě marně. Jedna postava Svěrákova filmu horlí proti nahrazování přivlastňovacích přídavných jmen genitivy (to je totiž rusismus) takto:

Nebesa a země neprojevují lidumilnost.

Lao - c'

"... já opuštěný nikdy nejsem, já jsem pouze sám, abych mohl žít v myšlenkami zalidněné samotě, protože já jsem tak trochu furiant nekonečna a věčnosti a Nekonečno a Věčnost mají asi zálibu v takových lidech, jako jsem já," píše Bohumil Hrabal v závěru první kapitoly Příliš hlučné samoty.

28. března tohoto roku by Bohumilu Hrabalovi bylo 90 let. 1.dubna bude Milanu Kunderovi 75. Před časem se oběma nejslavnějšími českými spisovateli 2. poloviny 20. století na stránkách Britských listů zabýval Štefan Švec ZDE a ZDE. Nabízím nyní svůj pohled, který bude samozřejmě jiný, ale opět subjektivní, a možná i očividně nadržující mému favoritovi.

Britský premiér Tony Blair a mnoho dalších osob v Británii vzdali v úterý poctu vynikajícímu novináři Alastairu Cookovi, který zemřel ve Spojených státech v pondělí o půlnoci ve věku 95 let. Alastair Cooke byl slavný autor pravidelného pořadu Letter from America, který se v rozhlase BBC vysílal každý týden po dobu 58 let, od dubna 1946 až do začátku března 2004.

Nedávno Cooke oznámil, že se rozhodl ukončit vysílání svého pořadu, který se stal světově nejdéle vysílaným rozhlasovým pořadem, skládajícím se čistě z mluvené řeči.

Před více než dvěma lety byla v jihoamerické Kolumbii unesena bývalá senátorka francouzsko-kolumbijského původu Ingrid Betancourt. Spolu s ní byla zajata i Clara Rojas, ředitelka její předvolební prezidentské kampaně. Obě se dostaly do rukou marxistické guerillové skupiny FARC (Fuerzas Armadas Revolucionarias de Colombia-Ozbrojené revoluční síly Kolumbie), která figuruje na seznamu teroristických organizací, jak Spojených států, tak Evropské unie.

Současná akce KDU-ČSL namířená proti drogám vyvolala v celé zemi docela prudkou politickou bouři. Samozřejmě, že navrhovaný tvrdší postih proti drogám se nebude líbit především jejich konzumentům, kteří jsou převážně ve věku méně než 25 let. Je ale opravdu velmi ohavné tvrdit, že tvrdší postih proti drogám by u mladší generace vyvolal vlnu protestů. Stalo se již téměř tradicí našeho národa, že když se menšinové skupině lidí navrhovaná vládní politika nelíbí, tak svými protesty přebije většinovou skupinu, které tato politika vyhovuje a vláda ve strachu couvne.

Nandal nám to, nově zvolený člen Rady Českého rozhlasu Štěpán Kotrba v článku Bulvarizují se Česká média? Za to, že jsme (www.ceska-media.cz - ČM) uspořádali v pražském Nosticově paláci diskusi na téma, zda je v novinách čím dál tím více zábavy na úkor politických zpráv.

Rodící se mediální teoretik Ivan Jemelka dostal zřejmě za úkol najít další hůl na dalšího psa, který se odvážil zaštěkat - tentokrát na mateřskou firmu. Našel sice něco jiného, ale pokusil se ignorovat fakt, že hůl to není a s tím "něčím" nezpůsobného psa přesto bít. Zadání však mělo znít: Bulvarizují se české deníky?

Obava o osud národních médií sugeruje představu, ze média v národním vlastnictví mají určité přednosti. Jedná se o předpoklad, ze existuje cosi jako vyšší pravda okořeněná rodnou hroudou. Novináři se jeví jako pravnuci obrozenců, jako vlastenectvím posvěcená elita, která slouží současně pravdě i národu. Odhlédněme od toho, že se služba národu a pravdě nezřídka vylučují, a zkoumejme vztah spolehlivosti informace a vlastnických poměrů podrobněji.

Zaměstnanci veřejných služeb se možná v případě vítězství CSU budou muset připravit na výrazně delší pracovní dobu. Šéf této strany a bavorský ministerský předseda Edmund Stoiber usiluje o dvaačtyřicetihodinový pracovní týden. Také kandidát na post spolkového prezidenta za Unii a FDP, Horst Köhler, by považoval zvýšení pracovní doby za přiměřené.

Bombový útok na španělské vlaky 11. března není jen velkou lidskou tragédií, která znamenala přes 200 mrtvých a tisíce raněných, ale zároveň je katastrofou pro západní svět. Prokázal, že Al Kajda si zachovala schopnost vysoce koordinovaných vražedných operací v srdci Evropy, přestože řada jejích vrcholných vůdců byla v uplynulých dvou letech zabita nebo zajata, píše komentátor listu Jerusalem Post a pokračuje:

Česká zahraniční politika (velmi pomalu) a česká media (dosud ani pomalu) si nejsou schopny uvědomit podstatné změny na mezinárodně politické scéně. Tam zákonitě a urychleně vstupuje Čína. Vyjimku z této pomalosti tvoří snad jen operativní rozvaha "nového" Hradu - prezidentova návštěva čínského velvyslanectví a připravovaná cesta do této "vzdálené" země. Rychle a věcně zareagoval snad jen český cestovní ruch... Čína se s překvapivou rychlostí nestává jenom moderním ekonomickým faktorem za podmínek vnitřního a rychlého transformačního politického procesu, ale je již rozhodným činitelem při vývoji a formování mezinárodních vztahů. Vyjadřuje se tak nejen její podstatná míra účasti, ale i odpovědnosti. Z hlediska globálních úvah nelze opomenout ani souvislost s nepřijatelným unilaterálním americkým přístupem k řešení problémů "světa bez světa" a v podstatě je i přímou reakci na něj.

Francouzští voliči uštědřili ve francouzských regionálních volbách facku pravostředovému prezidentskému Svazu lidového hnutí UMP prezidenta Jacquese Chiraca. Extrémní pravice Front National ztrácí vzhledem k novému volebnímu systému polovinu svých zastupitelů. V oblasti Auvergne prohrál dokonce i bývalý prezident Valéry Giscard d'Estaing proti levicovému kandidátovi Pierre-Joël Bonté.

Šíří se spekulace, že bude francouzský prezident Jean-Pierre Raffarin odvolán. Socialisté a jejich spojenci získali 50 procent hlasů v druhém kolem hlasování; Chirakova vládní strana pravého středu dostala jen 36,9 procent hlasů při volební účasti, dosahující 65,5 procenta. Nesouhlas s jejich politikou vyjádřili voliči zcela jasně a jednoznačně: levice ovládne 21 ze 23 krajů, v nichž jsou výsledky už známé, potvrdil v neděli večer oficiálně ministr vnitra Nicolas Sarkozy. V zámořském departementu Réunion v Indickém oceánu zvítězila rovněž levice. V 17 krajích ubrala pravicovému táboru hlasy jako třetí síla krajně pravicová Národní fronta Jeana-Marie Le Pena. Celkově Le Penova strana nezaznamenala viditelný nárůst sympatií. V rukou pravice tak zůstane pozue kraj Alsasko, přišla ale i o Paříž (Ile-de-France).

Francouzští voliči jsou rozhněváni vysokou nezaměstnaností, stagnujícím hospodářstvím a nepopulárními reformami veřejného sektoru. Nutnost změn přiznal i premiér Raffarin. V první reakci na výsledky krajských voleb ale zdůraznil, že reforma ekonomiky musí pokračovat, protože je nutná. "Naše politika ale musí být účinnější a lepší a musejí v ní být provedeny určité změny," řekl však novinářům v Paříži.

Chtěla bych mít hodně dětí. Děti jsou Božím požehnáním, zvláště, pokud je jich více, nežli čtyři. V pátek zrána začali totiž poslanci silničním zákonem. Debata se rozpoutala veliká. Lidovci řešili problém dětských sedaček -- jak se vejdou do auta čtyři děti, když budou muset mít všechny dětské sedačky. Josef Lux měl totiž dětí tolik, že si musel koupit dodávku. Mně by se dodávka hodila také. Ale čtyři děti jsem ještě neporodila. Panně Marii také stačilo jen jedno... A já jsem také panna. No, nevím, můj milý deníčku, ale myslím si, že s řešením problému, jestli se vejdou do auta čtyři dětské sedačky, mohou mít těžkou hlavu fakt jen lidovečtí poslanci, bojující proti interrupcím. Nikdo jiný by tolik dětí ani neuživil. Lidovci na to mají své metody.

Docela podstatnou mediální pozornost vyvolal ještě před tím, než šel do kin, nový film F. A. Brabce Bolero. Je to totiž pokus o detektivku, který - kontroverzně - vychází z "motivů" skutečné vraždy (došlo k ní v Bratislavě v roce 1976) - a tak ten tragický případ voayeristicky a vlastně paraziticky zneužívá k vlastní reklamě. (Těžko pomůže ohrazení, včleněné formou titulku před film poté, co se postižení ozvali, že vlastně film se skutečným příběhem příliš mnoho společného nemá - je zjevné, že z něho vychází a svou stylizací nutně postiženým osobám musí způsobovat bolest. Měl tohle F. A. Brabec zapotřebí?) Kritikové vesměs považují Brabcův nový film za dost slabý. Nebyl bych na něho tak přísný jako oni - málokdo si však povšiml jiné, velmi znepokojující skutečnosti, která možná český film obecně časem zlikviduje.

Ahmed Jasin se narodil v roce 1938 ve vesnici Joura v okrese Majdal na jihu pásma Gazy. Jeho rodina se po roce 1948 uchýlila do města Gazy. V mládí se mu při sportování stal úraz, po kterém naprosto ochrnul. Stal se učitelem arabského jazyka a islámské výchovy, potom vedl bohoslužby a učil v mešitě v Gaze. V době okupace se stal nejslavnějším kazatelem pro jeho přesvědčivou výmluvnost a vytrvalost v zastávání se práva. Byl prezidentem islámské společnosti v Gaze.

Při svých nynějších cestách mezi českými univerzitami jezdím v pondělí autobusem z Prahy do Brna. Používám nový spoj společnosti Student Agency, která na lince Praha - Brno provozuje moderní západní autobusy a hraje si při cestě na letadlo: o cestující se během jízdy stará hosteska, která jim nabízí různé bezplatné služby, jako například teplé nápoje zdarma. Jsem zvědav, jak dlouho to bude fungovat. Při první jízdě, kterou jsem absolvoval, před třemi týdny, byl k dispozici plný sortiment teplých nápojů. Při druhé jízdě se hosteska cestujícím omlouvala, že k dispozici tentokrát není čokoláda. A při třetí jízdě byl oznámeno, že teplé nápoje tentokrát nebudou, protože se v autobuse rozbil kávovar. :) Hosteska namísto toho cestujícím nabídla studené nápoje, které si, jak pravila, cestující mohou koupit. Že by jim je mohla náhradou nabídnout zadarmo - což by bylo normální reakcí u každé normální západní firmy - ji nenapadlo, anebo k tomu neměla pravomoci? S jedním britským podnikatelem jsme přemýšleli proč.

Vedení Brna se rozhodlo pro rázný řez do dopravní struktury města. Hlavní železniční nádraží, které je již po desítky let uprostřed města, by mělo být přesunuto asi o 800 metrů na jih, až za současné autobusové nádraží Zvonařka. Vládnoucí koalice na brněnské radnici tím prokázala odvahu k přijetí zásadních rozhodnutí.

Dovolím si reagovať na tento článok.

Singapur je rozhodne zaujímavou lokalitou. Lokalitou, ktorú nejde pochopiť behom chvíle, lokalitou, pod kožu ktorej dostať sa vyžaduje dávku trpezlivosti a hlavne času. Pre Európana príliš neznalého pomerov inde vo svete to platí dvojnásob. Ten by preto pri vynášaní súdov o singapurskom živote (citujem: "Nejistota ... a stresová atmosféra činí obecně život zde daleko horším než v ČR..." (odst.9, posl. veta)) mal byť opatrnejší vo vynášaní súdov.

Uveďme si niekoľko vecí na pravú mieru, nech láskavý čitateľ nepríde o všetky ilúzie.

Po havárii serveru Britských listů v první polovině ledna 2004 nám čtenáři rychle poskytli finanční prostředky na koupi nového serveru. Zakoupili a instalovali jsme toto zařízení: Taft SRCS14 L, server Board SE7505VB2, 533 MHz, WD2000JD - 2 kusy, Forton 460W, XEON 2,8 GHz/512k, 533BOX - 2 kusy, WD740GD - 2 kusy, server DDR 512MB PC2100 ECC reg. LP - 4 kusy, Hudson II SC5100, Rocket RAID 160, WD2000JD - 4 kusy. Celkem zařízení stálo 100 409,80 Kč, s DPH 122 500,00 Kč, fakturu uhradíme dodavateli v nadcházejících dnech.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček zadarmo postupně zprovozňuje dosud nefunkční části časopisu. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

V únoru 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 7456,84 Kč. Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.