sobota 22.30: Pákistánská armáda zajala během vojenské operace proti al Kajdě a Talibanu asi 100 bojovníků, kteří byli opevněni v severovýchodním Pákistánu. Asi 500 ozbrojených militantních bojovníků je prý i nadále opevněno v pevnostech nedaleko afghánské hranice, ale jsou obklíčeni pákistánskou armádou. Mezi obklíčenými osobami má být prý i čelný činitel z organizace al Kajda, avšak pákistánští činitelé odmítli spekulace, že je to Ayman al-Zawahiri, zástupce Usamy bin Ladina.

Před dvanácti měsíci byla vpádem koalice vedené Spojenými státy do Iráku zahájena válka. Válka, kterou mnozí ospravedlňovali tím, že je třeba skoncovat s tyranií Saddáma Husajna a zlepšit situaci pokud jde o lidská práva v zemi. Pakliže první cíl se splnit podařilo a režim Saddáma Husajna byl svržen, s každodenním porušováním lidských práv se Iráčané setkávají stále.

Dne 20. 3. od 14:00 proběhne na Náměstí Míru v Praze demonstrace proti válce v Iráku a jejím příčinám, které organizátoři spatřují ve stávajícím autoritářském a kapitalistickém systému. Na shromáždění bude navazovat pochod. Akci pořádá Československá anarchistická federace, Federace anarchistických skupin, Organizace revolučních anarchistů -- Solidarita a Antifa Praha.

"To, že s válkou v Iráku není něco v pořádku, se stává veřejným tajemstvím: zbraně hromadného ničení se nenašly, spojitost s útokem na newyorská dvojčata prokázána nebyla, naopak se píše o souvislostech se zásobami ropy, zakázkami pro kapitalistické koncerny a podezřelých praktikách Bushe a Blaira, jak zajistit podporu pro válku lží a manipulacemi. "

Týden po madridských atentátech a přesně rok poté, co Blair v parlamentě vášnivě obhajoval válku proti Iráku, si musíme uvědomit, že následující dvě skutečnosti mohou být zároveň pravda: 1. Blair udělal chybu, když nás zatáhl do války proti Iráku, která nám nepomohla porazit al Kajdu; 2. Blair měl pravdu, když nás varoval, že nám všem hrozí islámský terorismus, který by se na nás zaměřoval, i kdybychom nezaútočili na Irák a který bude přislíbeným odchodem španělských vojsk z Iráku pro teroristy povzbuzením. Pro to, co ještě zbývá ze Západu, byl minulý týden politováníhodný. Po několika krátkých chvílích solidarity se Západ zase začal hádat. To je názor oxfordského historika Timothy Gartona Ashe, který shrnujeme:

Reakce na článek Jana Čulíka Jak žijí obyčejní lidé.

Nevím, koho má pan Čulík na mysli, když mluví o obyčejných, resp. normálních lidech. A nevím po čem se ptá, když mluví o "vědomí svobody". Jisto je, že v této zemi svoboda je. Nejisto je, k čemu je svoboda lidem dobrá, když při ní musí zápasit o holou existenci.

Reakce na článek Jana Čulíka Jak žijí obyčejní lidé.

Jsem ze Severní Moravy a stýkám se s lidmi s lidmi z Prahy, Mladé Boleslavi, Liberce a Brna, píše jeden čtenář, jehož totožnost je redakci známa. Zvláště v Praze a Boleslavi se lidem daří dobře a před nimi téměř nelze připomínat nic negativního z budování reálného kapitalismu. V regionech je situace neporovnatelně horší. Mezi lidmi je strach ze ztráty zaměstnání. V Ostravě připadá na jedno volné místo 40 nebo dokonce 50 uchazečů o práci. Vybídnutí k hledání práce zní pro tyto lidi jako špatný vtip. Stěhování se od rodiny za prací do Prahy vede nejspíše k jejímu rozpadu nebo je dobrou radou jen pro svobodné. Každý nemá předpoklady se stát podnikatelem. Podnikatel bez zaměstnance je ostatně něco nelogického.

Ostrý útok proti "neustálému snižování amerických zásluh v Iráku" v západních médiích publikovala komentátorka konzervativního listu Daily Telegraph Janet Daleyová:

Americké velvyslanectví v Londýně ve čtvrtek charakterizovalo tvrzení, že osoby, zadržené v táboře v zálivu Guantánamo byly mučeny, jako "nesmysly".

V médiích se v poslední době často diskutuje o stoupající agresi žáků a studentů vůči pedagogům. Je to jen senzace pro dravé novináře, kteří potřebují nějaký titulek a znepokojivě působící téma? Nebo se z mladé generace stává divá zvěř? Kdo může objektivně hodnotit situaci? Snad psychologové, možná sociologové. Na místě je dotaz, kolik těchto odborníků má dlouhodobé praktické poznatky, jak dnes v průměrné škole vypadá vyučovací hodina?

Nedopatřením jsme nezařadili kázání na neděli 14. 3. Dodatečně tak činíme a autorovi i čtenářům se omlouváme.

Mít rád svého bližního jako sám sebe je důležitější, než vykonávat náboženské obřady. To je cantus firmus celého Nového Zákona. Láska k Bohu, ten prvý pilíř slavného Dvojího přikázání, je totiž vlastně jen potence, která dostává výraz, realizuje se, právě v pozitivním vztahu k bližním. Proto platí stoprocentní zásada, že altruistista, byť nepraktikující žádné náboženství, je cennější člověk, než sebezbožnější sobec, kterému vztah k Bohu jen potvrzuje jeho egoismus. Ve starém židovstvu se však velmi oprávněně diskutovalo o tom, kdo to ten bližní vlastně je? Jaký okruh lidí to slovo vymezuje?

Mám rád jednu židovskou legendu o Mojžíšovi. Vypráví se v ní, že když sestupoval z hory se dvěma kamennými deskami, do kterých bylo vyryto deset přikázání, snadno je unesl, protože věřil, že jeho konání má smysl. Byly to veliké, těžké, kamenné balvany a cesta byla strmá, ale víra pomáhala Mojžíšovi kameny nést. Jakmile však Mojžíš přišel k lidem, kteří tancovali kolem zlatého telete, podle legendy slova z desek zmizela. Byly to zase jen holé kameny. Od té chvíle byly pro Mojžíše příliš těžké, aby je udržel. Ztratil smysl svého počínání. Ztratil víru. A tak desky neudržel, kameny upadly a roztříštily se.

Dokážeme unést jakékoliv břemeno, když věříme, že to má nějaký smysl. To je síla víry. Přestaneme-li věřit, ztrácíme sílu žít a stáváme se trpnou obětí okolností, událostí, běhu světa.

Rada Prahy 7 vyjádřila nesouhlasné stanovisko s konáním happeningu Million Marihuana March, který chtějí jeho organizátoři uspořádat letos opět na Letenské pláni. "Úřady si nás letos opět přehazují jako horký brambor a přemýšlejí, jak se nás zbavit. Neporušujeme přitom žádné zákony a dodržujeme dohodnutá pravidla. Loňský ročník, který byl poprvé úředně povolen, proběhl bez jakýchkoliv problémů. Vadí nám, že nám úředníci brání vyjádřit náš názor jen proto, že je jiný než jejich," prohlásil mluvčí pořadatelského týmu a konopný ombudsman Marek Jehlička.

Je zvláštní, jak se někteří komentátoři semkli kolem Bushe & Blaira, zatracujíce rozhodnutí španělského lidu. Dokonce byl použit i výraz zneuctění mrtvých ZDE

Ve čtvrté kapitole Vladaře Machiavelli upozorňuje, že potíže, s nimiž se musí vypořádat dobyvatel v zemích uvyklých centralizované vládě, jsou docela jiné než ty, na něž narazí v zemích málo sjednocených. Centralizovaný stát je velice obtížné porazit -- ale jakmile se to konečně podaří, není problémem udržet jej. V případě války proti státu nezcentralizovanému je naopak snadné najít spojence, s nimiž je válka rychle dovedena ke zdárnému konci. Skutečné komplikace však nastanou teprve po skončení bojů, kdy dobyvateli způsobí mnoho starostí "ti, kteří mu k vítězství pomáhali, i ti, které přemohl".

Vážený pane Čulíku,

včera jsem shlédl na ČT 1 pořad "Reportéři ČT", jehož jedna část se zabývala (sice se zpožděním) diskuzí kolem BBC, upozorňuje František Hájek. Mimo skutečností, které znám z BL, se tam objevil i jakýsi "mediální expert a bývalý ředitel Channel 5" pan David Elstein (kterého sice já neznám, ale pravděpodobně jej budete znát Vy), který je pro zrušení koncesionářských poplatků, což zdůvodňoval mimo jiné "ohledem na chudší vrstvy, pro které jsou poplatky dost velkou finanční zátěží". Protože ale v BL toto téma otevřel někdy loni Radek Mokrý článkem "ČT loudí promlčené televizní poplatky" ZDE, ke kterému jste uvedl, že v Británii se tyto poplatky platí jednou ročně a BBC je natolik solidní, že koncesionář dostává s fakturou i informaci, že pokud jeho příjem nedosahuje určité výše, nemusí tyto poplatky platit (obdoba našeho zákona č. 252/1994 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích), napadá mne, co je pan David Elstein za mediálního experta, když toto neví. Navíc bych si představoval, že reportér ČT ví, o čem dělá reportáž a tuto skutečnost uvede. Je další otázkou, že ČT není tak solidní jako BBC a na existenci zákona č. 252/1994 Sb. koncesionáře neupozorní.

Mluvčí International Peace Movement of the Czech Republic (Mezinárodní mírové hnutí Česká republika) bylo opakovaně telefonicky výhrožováno poté, co byla na internetu publikována tisková zpráva o protestní demonstraci plánované na 20. března. Ta má za cíl vyjádřit nesouhlas s okupací Iráku. Šest volajících, všichni česky mluvící, jednotlivě pohrozili účastníkům sobotní demonstrace násilím větami typu: "Přijdeme a zbijeme vás", "Měli byste být lynčováni" či "Přijdu a zruším vaši demonstraci, s tím počítej."

Pane Čulíku,

Ve své poznámce k článku pana Mareše z 17.3.2004 - Palestina, Izrael a interrupce, jste se dopustil malé, ale podstatné chybičky v citaci pana profesora Pafka. Ten nemluvil o projevech vědomí, ale jen o počátku mozkové aktivity embrya v analogii s jejím vymizením u umírajících. Tím jste ale nahrál některým čtenářům ke zcela zbytečným protestům, protože polemizují s něčím, co neměl na mysli ani pan profesor, ani Vy (jak doufám.

Ve svém polemickém komentáři jsem se k otázce potratů vyjádřil mimo jiné upozorněním na morální pluralismus, který pro demokratické postupy považuji za docela vhodný. V tomto bodě došlo ze strany pana Mareše k nepochopení, které považuji za docela příznačné a s obecnější platností; proto bych je rád okomentoval blíže. Zároveň se vyjádřím i k dalším, podle méhou soudu zajímavějším bodům jeho argumentace.

Před rokem jsem byl neochotným, avšak přesvědčeným stoupencem útoku na Irák. O rok později nebyly nalezeny žádné zbraně hromadného ničení, Iráčané jsou roztrháváni na kusy cestou do mešity, demokracie je odložena na příští rok a přátele se mě ptají, co zda nemám pochybnosti. Kdo by je neměl, napsal v listě New York Times známý kanadský politolog a novinář Michael Ignatieff, který nyní působí na Harvardské univerzitě.

Jak je možné, že organizace al Kajdá, o níž se zdálo, že je rozprášena, se dokáže vyhýbat hypermodernímu odposlechu západních výzvědných služeb a usmrtit stovky civilistů v evropském hlavním městě, aniž by to kdokoliv zjistil předem. Tím se zabývala reportérka pořadu televize BBC Panorama Jane Corbinová, která bude v neděli 21.3. uvádět na BBC 1 svůj program na toto téma.

Místopředseda KSČM Miroslav Ransdorf poslal individuálně všem členům KSČM dopis. Z médií je možno dovodit, že se na členy vlastní strany obrací s několika návrhy, názory a úvahami.

Některé z jeho soudů lze jistě označit za racionální, což však v politice vůbec neznamená, že mají šanci na uplatnění nebo, že si jejich vyřčením nakloní část členů vlastní strany. Jisté je, že dopisem nepotěšil významnou část vedení vlastní strany.

Poslouchám při práci na českých univerzitách v pracovnách, kde mají broadbandové připojení, většinou britskou rozhlasovou stanici Classic FM, která vysílá čtyřiadvacet hodin denně klasickou hudbu. Napadlo mě, že by to mohlo zajímat i čtenáře v ČR mimo Prahu - česká stanice Classic FM je totiž slyšitelná jen v českém hlavním městě a v jižních Čechách - jiní posluchači mimo Prahu jaksi nemají nárok.

Tak si mohou, pokud mají v práci broadband, pustit živé vysílání anglického Classic FM na stránkách www.classicfm.com. (Mimochodem, i program pražského, poněkud uměřenějšího "Classic FM" si můžete naladit na internetu (viz ZDE).

V americkém časopise New York Review of Books recenzuje Freeman Dyson, profesor fyziky z Princetonské univerzity, novou knihu Debunked! ESP, Telekineses, Other Pseudoscience , kterou vydali - původně francouzsky - fyzikové Georges Charpak a Henri Broch (anglicky vyšlo v Johns Hopkins University Press, 176 str., $25.00).

Recenzent s uspokojením kvituje, že oba vědci odhalují, že velká část důkazů o údajně nadpřirozených jevech je založena na kouzelnických podvodech, využívajících chvilkové nepozornosti svědků a diváků. Přesto se však zázraky a nadpřirozené jevy dějí, jenže...

Proč je třeba žádat rezolucí na Kubě, aby přijala osobní zástupkyni vysokého komisaře, když není jmenován zástupce pro přezkoumání zločinů a porušování lidských práv, které pravděpodobné páchají americké jednotky v Iráku?

Pro informaci publikujeme propagandistický projev kubánského ministra zahraničí na zasedání komise pro lidská práva OSN v Ženevě 17. 3., v němž kritizoval diplomatické postoje České republiky.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Po havárii serveru Britských listů v první polovině ledna 2004 nám čtenáři rychle poskytli finanční prostředky na koupi nového serveru. Zakoupili a instalovali jsme toto zařízení: Taft SRCS14 L, server Board SE7505VB2, 533 MHz, WD2000JD - 2 kusy, Forton 460W, XEON 2,8 GHz/512k, 533BOX - 2 kusy, WD740GD - 2 kusy, server DDR 512MB PC2100 ECC reg. LP - 4 kusy, Hudson II SC5100, Rocket RAID 160, WD2000JD - 4 kusy. Celkem zařízení stálo 100 409,80 Kč, s DPH 122 500,00 Kč, fakturu uhradíme dodavateli v nadcházejících dnech.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček zadarmo postupně zprovozňuje dosud nefunkční části časopisu. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

V únoru 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 7456,84 Kč. Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.