20. 3. 2004
sobota 22.00: V sobotu se v řadě zemí světa konaly protestní demonstrace k prvnímu výročí útoku na Irák. Jedna z největších protestních demonstrací se konala v Římě, kde se jí účastnily desetitisíce osob. Tisíce lidí se také účastnily demonstrací v Londýně, kde dva aktivisté vylezli na věž Big Benu. Velké demonstrace se také mají konat v Madridu, v New Yorku, v Chicagu a v Los Angeles. Protesty se také konaly v mnoha zemích Asie a v Austrálii. Reportéři oznamují z Iráku, že většina Iráčanu je ráda, že byl prezident Saddám Husajn svržen, ale odmítají okupaci své země a chtějí mít co nejdříve vlastní vládu. Prezident George Bush se v předvečer prvního výročí útoku na Irák vyjádřil, že neshody ohledně války proti Iráku patří do minulosti. "Každá známka slabosti či ústupu prostě legitimuje teroristické násilí a vyvolává nové násilí," konstatoval.
Podrobnosti např. ZDE |
Jezdím třetí týden po vlastech českých, většinou mezi Brnem, Ostravou a Prahou (učím během měsíce března na ostravské a brněnské univerzitě), a tak se člověk na cestách dostává trochu do styku s normálními lidmi v ČR.
Okamžitě z rozhovorů s nimi, nebo i z náhodných poznámek, zaslechnutých ve vlaku, v autobuse, vyplývá obrovský rozdíl mezi tím, co lidem vnucují dnešní české sdělovací prostředky a nedůvěrou obyčejných lidí vůči nim. Až mi připadlo, že je to situace velmi podobná situaci za komunismu, kdy se většina obyvatelstva stavěla se obdobnou nedůvěrou a se stejným odporem k oficiální komunistické propagandě. Je pozoruhodné jak daleko jsou dnes se svým pragocentrickým, uzavřeným mediální světem, české sdělovací prostředky daleko od myšlení normálních lidí. Pozoruhodná je i nedůvěra i bystrost, s jakou, jak se zdá, odhalují už intuitivně normální lidé manipulaci českých médií, zaměřených proti nim. (Že by to bylo vysvětlením, proč čtenost českých médií klesá?) "No tak, to víte, oni pořád píší něco, aby vám tahali peníze z kapsy," vyjádřila se s odporem nad jedním českým týdeníkem jedna starší paní ve vlaku z Brna do Ostravy. V témže vlaku, v jiný týden, jsem vyslechl historku, jak zahraniční majitel jednoho průmyslového podniku na menším městě učinil jeho ředitelem svou mladou, manželku bez vzdělání, a ta údajně z firmy postupně vyházela všechny české odborníky. Ať už je realita jakákoliv, o tomto si povídají lidé.
Opakovaně, téměř unisono, se od obyčejných lidí ozývá, že komunistická totalita nebyla tak strašná, jak ji černobíle líčí dnešní sdělovací prostředky, a že překvapivě naopak postkomunismus od roku 1989 byl a je pro mnoho lidí daleko drastičtější zkušeností, než by člověk očekával.
"Sledujte systematičtěji internetové stránky deníku MF Dnes," poradil mi v Brně jeden univerzitní učitel. "Je to tam znát výrazněji než v tištěné formě tohoto listu. Srovnávejte texty publikovaných článků s tím, co pak lidi k nim píší na fórech. Uvidíte, že redakční politika internetové MF Dnes se rovná úsilí vyvolávat u čtenářů silné, ale jen krátkodobé emocionální reakce. Je to typická, dezorientační metoda bulváru. Nacvičíte-li člověka, aby se vždy jen krátkodobě kvůli něčemu emocionálně rozčílil, a za minutu už nevěděl, o čem to bylo, zlikvidujete v jeho vědomí schopnost udržet si jakékoliv dlouhodobější emoce, a tedy i hodnoty. Je to zajímavý, soustředěný útok na integritu osobnosti."
"Obrátili se na mě po listopadu 1989 kolegové, abych se tu dal do Občanského fóra, že prý jsem čistý a že bych v něm měl být," řekl mi jeden technický odborník, také v Brně. "Šel jsem tam, ale když jsem viděl, jak je rázem zaplněno komunisty, převlékajícími kabáty, nesnesl jsem to a řekl jsem jim Sbohem." Politické funkce i hospodářství ovládli titíž konjunkturalisté, kteří je měli pod palcem i za komunismu. Museli jste totiž být z kruhů, které měly za komunismu protekční, vedoucí postavení, abyste jako někdejší šéfové komunistických státních podniků mohli zprivatizovat do vlastní kapsy jejich nejcennější části. Se slušnými lidmi to po roce 1989 dopadlo špatně. "Stačilo něco kritizovat, a hned jste byl označen za komunistu a existenčně zničen."
"Loňskou volbu nového prezidenta jsem považoval za urážku českého národa," pověděl mi tento svědek. "Prosím vás, co to vypovídá o virtuálním světě oněch sebestředných poslanců, soustředěných jen na intriky v Poslanecké sněmovně, když ti ubožáčci nemohou, ani po několikáté, nalézt v celém národě jediného slušného kandidáta na prezidenta a nakonec se, proboha, protože prý nikdo jiný nezbyl, shodnou na Klausovi! Jako by v této zemi nebylo množství schopných a slušných lidí. Jenže ti se do médií nedostanou. Nikdo se o ně nezajímá. Média i politikové si žijí ve vlastním, od ostatní společnosti zcela odříznutém, surreálném světě."
"Česká republika vždycky přežívala v důsledku své technologické vyspělosti," konstatoval tento odborník, který po řadě peripetií nyní pracuje pro malou českou inženýrskou firmu, která sice úspěšně, ale až po velkém úsilí, dnes vyrábí pro zahraniční zákazníky. "Co to je za podivnou politiku živit se přeprodáváním výrobků vyráběných jinde. Kolem Prahy byly nejcennější pozemky, tam, kde by měly být výrobní podniky vysoké technologie, rozprodány zahraničním firmám na sklady. To není ekonomická politika, která může skončit úspěšně."
"A ano, to víte, lidem se žije dost špatně. Nemají peníze. Tady v Brně většinou dělníci vydělávají kolem sedmi tisíc. Jak myslíte, že mohou vyjít, když platí za byt v paneláku tři a půl tisíce měsíčně?"
Obraz, který vzniká, je docela pochmurný. Do médií se nedostane. Žádní disidenti, kteří by se lidí zastali, už neexistují. Atomizací společnosti po roce 1989 se rozpadla jakákoliv solidarita. Dříve spolu lidi jezdili na výlety, chodili na společné akce. Teď se nikdo nikoho nezastane, vznikne-li v podniku problém, každý je sám pro sebe. A drží pusu, mohli by ho vyhodit.
Už nelze z útlaku obviňovat Sovětský svaz. Bohatí a vlivní spoluobčané mají však, zdá se, za účinné pomoci byrokracie, zemi ve velmi podobném objetí, jaké existovalo kdysi, když to byla ruská kolonie.
Docela mě konsternovalo, když jsem v pondělí slyšel v diskusi po jedné své přednášce názor posluchačky, že "dnešní situace v České republice není o nic méně traumatická než jaká byla v normalizačních sedmdesátých letech."
Kam se podělo vědomí svobody?
20. 3. 2004
sobota 22.30: Pákistánská armáda zajala během vojenské operace proti al Kajdě a Talibanu asi 100 bojovníků, kteří byli opevněni v severovýchodním Pákistánu. Asi 500 ozbrojených militantních bojovníků je prý i nadále opevněno v pevnostech nedaleko afghánské hranice, ale jsou obklíčeni pákistánskou armádou. Mezi obklíčenými osobami má být prý i čelný činitel z organizace al Kajda, avšak pákistánští činitelé odmítli spekulace, že je to Ayman al-Zawahiri, zástupce Usamy bin Ladina.
Podrobnosti v angličtině např. ZDE
|
20. 3. 2004
tisková zpráva Amnesty International ČR
Před dvanácti měsíci byla vpádem koalice vedené Spojenými státy do Iráku zahájena válka. Válka, kterou mnozí ospravedlňovali tím, že je třeba skoncovat s tyranií Saddáma Husajna a zlepšit situaci pokud jde o lidská práva v zemi. Pakliže první cíl se splnit podařilo a režim Saddáma Husajna byl svržen, s každodenním porušováním lidských práv se Iráčané setkávají stále. |
19. 3. 2004
tisková zpráva
Dne 20. 3. od 14:00 proběhne na Náměstí Míru v Praze demonstrace proti válce v Iráku a jejím příčinám, které organizátoři spatřují ve stávajícím autoritářském a kapitalistickém systému. Na shromáždění bude navazovat pochod. Akci pořádá Československá anarchistická federace, Federace anarchistických skupin, Organizace revolučních anarchistů -- Solidarita a Antifa Praha. "To, že s válkou v Iráku není něco v pořádku, se stává veřejným tajemstvím: zbraně hromadného ničení se nenašly, spojitost s útokem na newyorská dvojčata prokázána nebyla, naopak se píše o souvislostech se zásobami ropy, zakázkami pro kapitalistické koncerny a podezřelých praktikách Bushe a Blaira, jak zajistit podporu pro válku lží a manipulacemi. " |
19. 3. 2004
Týden po madridských atentátech a přesně rok poté, co Blair v parlamentě vášnivě obhajoval válku proti Iráku, si musíme uvědomit, že následující dvě skutečnosti mohou být zároveň pravda: 1. Blair udělal chybu, když nás zatáhl do války proti Iráku, která nám nepomohla porazit al Kajdu; 2. Blair měl pravdu, když nás varoval, že nám všem hrozí islámský terorismus, který by se na nás zaměřoval, i kdybychom nezaútočili na Irák a který bude přislíbeným odchodem španělských vojsk z Iráku pro teroristy povzbuzením. Pro to, co ještě zbývá ze Západu, byl minulý týden politováníhodný. Po několika krátkých chvílích solidarity se Západ zase začal hádat. To je názor oxfordského historika Timothy Gartona Ashe, který shrnujeme: |
19. 3. 2004
Reakce na článek Jana Čulíka Jak žijí obyčejní lidé. Nevím, koho má pan Čulík na mysli, když mluví o obyčejných, resp. normálních lidech. A nevím po čem se ptá, když mluví o "vědomí svobody". Jisto je, že v této zemi svoboda je. Nejisto je, k čemu je svoboda lidem dobrá, když při ní musí zápasit o holou existenci. |
19. 3. 2004
Reakce na článek Jana Čulíka Jak žijí obyčejní lidé. Jsem ze Severní Moravy a stýkám se s lidmi s lidmi z Prahy, Mladé Boleslavi, Liberce a Brna, píše jeden čtenář, jehož totožnost je redakci známa. Zvláště v Praze a Boleslavi se lidem daří dobře a před nimi téměř nelze připomínat nic negativního z budování reálného kapitalismu. V regionech je situace neporovnatelně horší. Mezi lidmi je strach ze ztráty zaměstnání. V Ostravě připadá na jedno volné místo 40 nebo dokonce 50 uchazečů o práci. Vybídnutí k hledání práce zní pro tyto lidi jako špatný vtip. Stěhování se od rodiny za prací do Prahy vede nejspíše k jejímu rozpadu nebo je dobrou radou jen pro svobodné. Každý nemá předpoklady se stát podnikatelem. Podnikatel bez zaměstnance je ostatně něco nelogického. |
19. 3. 2004
Ostrý útok proti "neustálému snižování amerických zásluh v Iráku" v západních médiích publikovala komentátorka konzervativního listu Daily Telegraph Janet Daleyová: |
19. 3. 2004
Americké velvyslanectví v Londýně ve čtvrtek charakterizovalo tvrzení, že osoby, zadržené v táboře v zálivu Guantánamo byly mučeny, jako "nesmysly". |
19. 3. 2004
V médiích se v poslední době často diskutuje o stoupající agresi žáků a studentů vůči pedagogům. Je to jen senzace pro dravé novináře, kteří potřebují nějaký titulek a znepokojivě působící téma? Nebo se z mladé generace stává divá zvěř? Kdo může objektivně hodnotit situaci? Snad psychologové, možná sociologové. Na místě je dotaz, kolik těchto odborníků má dlouhodobé praktické poznatky, jak dnes v průměrné škole vypadá vyučovací hodina? |
14. 3. 2004
Virtuální bohoslužba na minulou neděliText kázání: Marek 12,33b - Lukáš 10,25-37 Nedopatřením jsme nezařadili kázání na neděli 14. 3. Dodatečně tak činíme a autorovi i čtenářům se omlouváme. Mít rád svého bližního jako sám sebe je důležitější, než vykonávat náboženské obřady. To je cantus firmus celého Nového Zákona. Láska k Bohu, ten prvý pilíř slavného Dvojího přikázání, je totiž vlastně jen potence, která dostává výraz, realizuje se, právě v pozitivním vztahu k bližním. Proto platí stoprocentní zásada, že altruistista, byť nepraktikující žádné náboženství, je cennější člověk, než sebezbožnější sobec, kterému vztah k Bohu jen potvrzuje jeho egoismus. Ve starém židovstvu se však velmi oprávněně diskutovalo o tom, kdo to ten bližní vlastně je? Jaký okruh lidí to slovo vymezuje? |
20. 3. 2004
Virtuální bohoslužba na tuto neděliČtení: Jan 4, 46-54, text kázání: Židům 11,1
Mám rád jednu židovskou legendu o Mojžíšovi. Vypráví se v ní, že když sestupoval z hory se dvěma kamennými deskami, do kterých bylo vyryto deset přikázání, snadno je unesl, protože věřil, že jeho konání má smysl. Byly to veliké, těžké, kamenné balvany a cesta byla strmá, ale víra pomáhala Mojžíšovi kameny nést. Jakmile však Mojžíš přišel k lidem, kteří tancovali kolem zlatého telete, podle legendy slova z desek zmizela. Byly to zase jen holé kameny. Od té chvíle byly pro Mojžíše příliš těžké, aby je udržel. Ztratil smysl svého počínání. Ztratil víru. A tak desky neudržel, kameny upadly a roztříštily se. Dokážeme unést jakékoliv břemeno, když věříme, že to má nějaký smysl. To je síla víry. Přestaneme-li věřit, ztrácíme sílu žít a stáváme se trpnou obětí okolností, událostí, běhu světa. |
19. 3. 2004
tisková zpráva
Rada Prahy 7 vyjádřila nesouhlasné stanovisko s konáním happeningu Million Marihuana March, který chtějí jeho organizátoři uspořádat letos opět na Letenské pláni. "Úřady si nás letos opět přehazují jako horký brambor a přemýšlejí, jak se nás zbavit. Neporušujeme přitom žádné zákony a dodržujeme dohodnutá pravidla. Loňský ročník, který byl poprvé úředně povolen, proběhl bez jakýchkoliv problémů. Vadí nám, že nám úředníci brání vyjádřit náš názor jen proto, že je jiný než jejich," prohlásil mluvčí pořadatelského týmu a konopný ombudsman Marek Jehlička. |
19. 3. 2004
Je zvláštní, jak se někteří komentátoři semkli kolem Bushe & Blaira, zatracujíce rozhodnutí španělského lidu. Dokonce byl použit i výraz zneuctění mrtvých ZDE |
19. 3. 2004
601. skupina speciálních sil Armády České republiky míří do AfghánistánuVe čtvrté kapitole Vladaře Machiavelli upozorňuje, že potíže, s nimiž se musí vypořádat dobyvatel v zemích uvyklých centralizované vládě, jsou docela jiné než ty, na něž narazí v zemích málo sjednocených. Centralizovaný stát je velice obtížné porazit -- ale jakmile se to konečně podaří, není problémem udržet jej. V případě války proti státu nezcentralizovanému je naopak snadné najít spojence, s nimiž je válka rychle dovedena ke zdárnému konci. Skutečné komplikace však nastanou teprve po skončení bojů, kdy dobyvateli způsobí mnoho starostí "ti, kteří mu k vítězství pomáhali, i ti, které přemohl". |
19. 3. 2004
Vážený pane Čulíku, včera jsem shlédl na ČT 1 pořad "Reportéři ČT", jehož jedna část se zabývala (sice se zpožděním) diskuzí kolem BBC, upozorňuje František Hájek. Mimo skutečností, které znám z BL, se tam objevil i jakýsi "mediální expert a bývalý ředitel Channel 5" pan David Elstein (kterého sice já neznám, ale pravděpodobně jej budete znát Vy), který je pro zrušení koncesionářských poplatků, což zdůvodňoval mimo jiné "ohledem na chudší vrstvy, pro které jsou poplatky dost velkou finanční zátěží". Protože ale v BL toto téma otevřel někdy loni Radek Mokrý článkem "ČT loudí promlčené televizní poplatky" ZDE, ke kterému jste uvedl, že v Británii se tyto poplatky platí jednou ročně a BBC je natolik solidní, že koncesionář dostává s fakturou i informaci, že pokud jeho příjem nedosahuje určité výše, nemusí tyto poplatky platit (obdoba našeho zákona č. 252/1994 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích), napadá mne, co je pan David Elstein za mediálního experta, když toto neví. Navíc bych si představoval, že reportér ČT ví, o čem dělá reportáž a tuto skutečnost uvede. Je další otázkou, že ČT není tak solidní jako BBC a na existenci zákona č. 252/1994 Sb. koncesionáře neupozorní. |
19. 3. 2004
tisková zpráva
Mluvčí International Peace Movement of the Czech Republic (Mezinárodní mírové hnutí Česká republika) bylo opakovaně telefonicky výhrožováno poté, co byla na internetu publikována tisková zpráva o protestní demonstraci plánované na 20. března. Ta má za cíl vyjádřit nesouhlas s okupací Iráku. Šest volajících, všichni česky mluvící, jednotlivě pohrozili účastníkům sobotní demonstrace násilím větami typu: "Přijdeme a zbijeme vás", "Měli byste být lynčováni" či "Přijdu a zruším vaši demonstraci, s tím počítej." |
19. 3. 2004
Pane Čulíku, Ve své poznámce k článku pana Mareše z 17.3.2004 - Palestina, Izrael a interrupce, jste se dopustil malé, ale podstatné chybičky v citaci pana profesora Pafka. Ten nemluvil o projevech vědomí, ale jen o počátku mozkové aktivity embrya v analogii s jejím vymizením u umírajících. Tím jste ale nahrál některým čtenářům ke zcela zbytečným protestům, protože polemizují s něčím, co neměl na mysli ani pan profesor, ani Vy (jak doufám. |
19. 3. 2004
Ve svém polemickém komentáři jsem se k otázce potratů vyjádřil mimo jiné upozorněním na morální pluralismus, který pro demokratické postupy považuji za docela vhodný. V tomto bodě došlo ze strany pana Mareše k nepochopení, které považuji za docela příznačné a s obecnější platností; proto bych je rád okomentoval blíže. Zároveň se vyjádřím i k dalším, podle méhou soudu zajímavějším bodům jeho argumentace. |
18. 3. 2004
Před rokem jsem byl neochotným, avšak přesvědčeným stoupencem útoku na Irák. O rok později nebyly nalezeny žádné zbraně hromadného ničení, Iráčané jsou roztrháváni na kusy cestou do mešity, demokracie je odložena na příští rok a přátele se mě ptají, co zda nemám pochybnosti. Kdo by je neměl, napsal v listě New York Times známý kanadský politolog a novinář Michael Ignatieff, který nyní působí na Harvardské univerzitě. |
18. 3. 2004
Jak je možné, že organizace al Kajdá, o níž se zdálo, že je rozprášena, se dokáže vyhýbat hypermodernímu odposlechu západních výzvědných služeb a usmrtit stovky civilistů v evropském hlavním městě, aniž by to kdokoliv zjistil předem. Tím se zabývala reportérka pořadu televize BBC Panorama Jane Corbinová, která bude v neděli 21.3. uvádět na BBC 1 svůj program na toto téma. |
18. 3. 2004
Místopředseda KSČM Miroslav Ransdorf poslal individuálně všem členům KSČM dopis. Z médií je možno dovodit, že se na členy vlastní strany obrací s několika návrhy, názory a úvahami. Některé z jeho soudů lze jistě označit za racionální, což však v politice vůbec neznamená, že mají šanci na uplatnění nebo, že si jejich vyřčením nakloní část členů vlastní strany. Jisté je, že dopisem nepotěšil významnou část vedení vlastní strany. |
17. 3. 2004
Poslouchám při práci na českých univerzitách v pracovnách, kde mají broadbandové připojení, většinou britskou rozhlasovou stanici Classic FM, která vysílá čtyřiadvacet hodin denně klasickou hudbu. Napadlo mě, že by to mohlo zajímat i čtenáře v ČR mimo Prahu - česká stanice Classic FM je totiž slyšitelná jen v českém hlavním městě a v jižních Čechách - jiní posluchači mimo Prahu jaksi nemají nárok. Tak si mohou, pokud mají v práci broadband, pustit živé vysílání anglického Classic FM na stránkách www.classicfm.com. (Mimochodem, i program pražského, poněkud uměřenějšího "Classic FM" si můžete naladit na internetu (viz ZDE). |
18. 3. 2004
V americkém časopise New York Review of Books recenzuje Freeman Dyson, profesor fyziky z Princetonské univerzity, novou knihu Debunked! ESP, Telekineses, Other Pseudoscience , kterou vydali - původně francouzsky - fyzikové Georges Charpak a Henri Broch (anglicky vyšlo v Johns Hopkins University Press, 176 str., $25.00). Recenzent s uspokojením kvituje, že oba vědci odhalují, že velká část důkazů o údajně nadpřirozených jevech je založena na kouzelnických podvodech, využívajících chvilkové nepozornosti svědků a diváků. Přesto se však zázraky a nadpřirozené jevy dějí, jenže... |
19. 3. 2004
Proč je třeba žádat rezolucí na Kubě, aby přijala osobní zástupkyni vysokého komisaře, když není jmenován zástupce pro přezkoumání zločinů a porušování lidských práv, které pravděpodobné páchají americké jednotky v Iráku? Pro informaci publikujeme propagandistický projev kubánského ministra zahraničí na zasedání komise pro lidská práva OSN v Ženevě 17. 3., v němž kritizoval diplomatické postoje České republiky. |
29. 12. 2003
Jak Češi bojujíNa autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu. Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz. Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání. |
14. 3. 2004
Po havárii serveru Britských listů v první polovině ledna 2004 nám čtenáři rychle poskytli finanční prostředky na koupi nového serveru. Zakoupili a instalovali jsme toto zařízení: Taft SRCS14 L, server Board SE7505VB2, 533 MHz, WD2000JD - 2 kusy, Forton 460W, XEON 2,8 GHz/512k, 533BOX - 2 kusy, WD740GD - 2 kusy, server DDR 512MB PC2100 ECC reg. LP - 4 kusy, Hudson II SC5100, Rocket RAID 160, WD2000JD - 4 kusy. Celkem zařízení stálo 100 409,80 Kč, s DPH 122 500,00 Kč, fakturu uhradíme dodavateli v nadcházejících dnech. Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček zadarmo postupně zprovozňuje dosud nefunkční části časopisu. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve. V únoru 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 7456,84 Kč. Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy. Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.
Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. |
22. 11. 2003
Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz. |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
19. 3. 2004 | Situace studentů na středních školách aneb jak je to s agresivitou? | Lukáš Rychlík | |
19. 3. 2004 | Do země sedmitisícovek, kde devítky nestačí | Karel Dolejší | |
19. 3. 2004 | AD: Jak žijí obyčejní lidé | Petr Jánský | |
19. 3. 2004 | Po Madridu: Evropa jako Titanic | ||
18. 3. 2004 | Paranormální jevy existují, ale... | ||
18. 3. 2004 | KSČM a fenomén Ransdorf: příležitost k mýlce | Ivan David | |
18. 3. 2004 | Jak žijí obyčejní lidé | Jan Čulík | |
17. 3. 2004 | Haiti: převrat ke dvoustému výročí | Immanuel Wallerstein | |
17. 3. 2004 | "Má paranoiu. Jako Stalin." | ||
17. 3. 2004 | Co si dnes myslí Noam Chomsky o USA v Iráku? |
Deníček sněmovní panny | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
10. 3. 2004 | Deníček sněmovní panny VIII. | Alexandra Virgová | |
3. 3. 2004 | Deníček sněmovní panny VII. | Alexandra Virgová | |
28. 2. 2004 | Deníček sněmovní panny VI. | Alexandra Virgová | |
27. 2. 2004 | Deníček sněmovní panny V. | Alexandra Virgová | |
26. 2. 2004 | Deníček sněmovní panny IV. | Alexandra Virgová | |
25. 2. 2004 | Deníček sněmovní panny III. | Alexandra Virgová | |
23. 2. 2004 | Deníček sněmovní panny II. | Alexandra Virgová | |
20. 2. 2004 | Deníček sněmovní panny I. | Alexandra Virgová |
Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
15. 3. 2004 | Ani v muslimských zemích není zakázána interrupce | Jana Malá | |
12. 3. 2004 | O evropském antisemitismu | ||
29. 1. 2004 | Izrael ignoruje mezinárodní zákony a základní lidská práva Palestinců | Jana Malá | |
20. 1. 2004 | Palestinci nevylučují, že izraelská vláda přistoupí k jejich odsunu | ||
16. 1. 2004 | Izrael pozval Sýrii na "mírové rozhovory" do Jeruzaléma | ||
14. 1. 2004 | Izrael má obavy z rozšíření jaderných informací | ||
13. 1. 2004 | O jakém míru to Ahmed Qurei mluví? | Pavel Mareš | |
12. 1. 2004 | Amerika se už nyní stává obětí vlastní preventivní bezpečnostní doktríny | Štěpán Kotrba | |
12. 1. 2004 | J'accuse? | Simone Radačičová | |
12. 1. 2004 | Zeď ničí mír - bude nakonec Izrael etnicky vyčištěn? | Štěpán Kotrba |
Útok na USA, Afghánistán, Irák | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
19. 3. 2004 | Do země sedmitisícovek, kde devítky nestačí | Karel Dolejší | |
19. 3. 2004 | Španělé neměli lepší východisko pro snížení svého ohrožení než říci NE Iráku | Tomáš Gawron | |
19. 3. 2004 | Američané: "Žádné vězně jsme nemučili" | ||
19. 3. 2004 | Po Madridu: Evropa jako Titanic | ||
18. 3. 2004 | Irák po roce: Co si myslí Michael Ignatieff | ||
18. 3. 2004 | Al Kajdá vítězí | ||
17. 3. 2004 | Co si dnes myslí Noam Chomsky o USA v Iráku? | ||
15. 3. 2004 | Britští vězni z Guantánama: Američané porušují lidská práva | ||
12. 3. 2004 | Vězni z Guantánama v Británii propuštěni | ||
11. 3. 2004 | Jak Spojené státy připravily jednoho Afghánce o živobytí |
Zelení | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
16. 3. 2004 | Co na novou demokracii říká internet | Antonín Slejška | |
15. 3. 2004 | Demokracii zelenou viděti... | Karel Dolejší | |
11. 2. 2004 | Není pravda, že česká Strana zelených má v Evropě špatnou pověst | ||
11. 2. 2004 | Britské listy nechodí ke kováříčkovi, když mohou dojít ke kováři | ||
11. 2. 2004 | Neztrácet zelenou naději | Martin Škabraha | |
10. 2. 2004 | Zelené facky na pokračování | ||
10. 2. 2004 | Tmavozelení proti temným silám aneb paměť jazyka aparátnického | Karel Dolejší | |
5. 2. 2004 | Zelení jsou v pořádku, problém má Pavel Pečínka | Jan Beránek | |
4. 2. 2004 | Zelená na levačku aneb Proč nemohu být "novodemokratem" | Karel Dolejší | |
2. 2. 2004 | Nadace Heinricha Bölla se distancuje od Patočky a Beránka | Pavel Pečínka |
Sdělovací prostředky | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
19. 3. 2004 | ČT,BBC, David Elstein a koncesionářské poplatky | ||
11. 3. 2004 | Hospodaření ČT je transparentní | ||
11. 3. 2004 | Film Johna Simpsona o tom, jak Američané zaútočili na tým BBC v Iráku, dostal významnou cenu | ||
2. 3. 2004 | Čulík pohlédl do zrcadla | Ivan Jemelka | |
2. 3. 2004 | Česká televize neuvažuje o bankovním úvěru | ||
17. 2. 2004 | Boston Globe: Krizi v BBC způsobila honba za komercializací | ||
15. 2. 2004 | Británie: Vláda plánuje rozbít BBC | ||
15. 2. 2004 | BBC je ve zdemoralizovaném stavu | ||
13. 2. 2004 | Dostál: Novákové návrh, který psal Janeček ? | Štěpán Kotrba | |
8. 2. 2004 | Nedělní rozhovor o českých médiích, o BBC a o novinářské práci |
Školství | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
19. 3. 2004 | Situace studentů na středních školách aneb jak je to s agresivitou? | Lukáš Rychlík | |
10. 3. 2004 | Zákon není kadidlo | Ondřej Hausenblas | |
9. 3. 2004 | Nedělejte ze studentů motorové myši na fakta | ||
12. 2. 2004 | O tragické situaci českého školství? | Miroslav Rafaj | |
11. 2. 2004 | Vzdělání a nezaměstnanost | Miroslav Václav Steiner | |
6. 2. 2004 | Posílat děti do školy se třetímu světu vyplatí | Simone Radačičová | |
2. 2. 2004 | Obstát, aneb Nihil obstat ve věci moderního vyučování | Ondřej Hausenblas | |
29. 1. 2004 | O tragické situaci českého školství | Jan Baláč | |
26. 1. 2004 | České základní školství je tragédie | Jan Paul | |
24. 1. 2004 | O školství - v ČR i jinde | Jan Čulík |
Katolická církev | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
5. 2. 2004 | Katolická církev znovu zaútočila na BBC | ||
2. 2. 2004 | Papež o právu, Bush o moci -- Svoboda o čem? | Miroslav Polreich | |
21. 1. 2004 | Daniel Herman: Pro vnitřní potřebu není pro vnitřní potřebu, i když to musí být pro vnitřní potřebu | Štěpán Kotrba | |
14. 1. 2004 | Kardinál podpořil užívání kondomů | ||
7. 1. 2004 | Je-li mír možný, je povinností! | Jan Pavel II. | |
7. 1. 2004 | Kontroverze ohledně náboženských symbolů zuří i v Německu | ||
25. 12. 2003 | Jan Pavel II. odsoudil "terorismus" | ||
23. 12. 2003 | Miloslav Vlk: Žena je jen schránkou pro nenarozeného člověka | ||
19. 12. 2003 | Komunistická represe církví a procesy v padesátých letech | Ivo V. Fencl | |
12. 12. 2003 | Vatikán: další italská mafie? | Fabiano Golgo |
Česká literatura | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
5. 3. 2004 | Desáté jaro Karla Kryla | Martin Štumpf | |
13. 2. 2004 | Cesta na jihozápad | Tomáš Koloc | |
3. 2. 2004 | Andělé | Jaroslav Hutka | |
6. 1. 2004 | Opusy o nevěře | Josef Švéda | |
11. 12. 2003 | Hrabal jako žvýkačka | Štefan Švec | |
10. 12. 2003 | Co znamená Kunderův škleb | Štefan Švec | |
9. 12. 2003 | Exil jako otevření mysli | Jan Čulík | |
9. 12. 2003 | Osud lidí ve střední Evropě je nesdělitelný - a obráceně | Jan Čulík | |
3. 12. 2003 | Ohlédnutí | Jaroslav Hutka | |
2. 12. 2003 | Než zemřete, proměníte se v klišé | Jan Čulík |