Za poslední rok bylo na veřejných demonstracích, kontrolních stanovištích a při domovních přepadeních zabito mnoho lidí a to zejména v důsledku nadměrného a zbytečného užití násilí ze strany vojáků Koaličních sil. Tisíce osob se dostaly do vazby, kde byly často drženy ve velice drsných podmínkách. Jejich zadržení bylo zbytečně prodlužováno, nezřídka bylo přitom neopodstatněné. Mnozí byli týráni nebo s nimi bylo hrubě zacházeno, někteří ve vazbě zemřeli.

Amnesty International navštívila během uplynulých 12 měsíců Irák několikrát. Své poznatky o situaci v zemi shrnula do zprávy "Irák: Rok poté" (Iraq : On year on). Zpráva upozorňuje zejména na každodenní násilí a nejistotu, kterým je irácké obyvatelstvo vystaveno. "Násilí je všudypřítomné, ať už se jedná o útoky ozbrojených skupin nebo násilné chování okupujících sil. Milióny lidí doplácejí na zničenou a zplundrovanou infrastrukturu, masovou nezaměstnanost a nejistou budoucnost. Jistota, že ti, kteří se dopouštěli porušování lidských práv, ať už v minulosti či nyní, budou postaveni před soud, je minimální nebo nulová," stojí ve zprávě AI. Po roce, kdy zemí zmítala válka, neplatily zákony, eskalovalo násilí a Irák strádal hospodářsky, mají Iráčané před sebou nejistou budoucnost. Aby byl příští rok lepší než ten předešlý, musí okupační síly, iráčtí političtí i náboženští vůdci a mezinárodní komunita učinit závazek, že budou v Iráku chránit lidská práva a podporovat je.

Odhady počtu mrtvých civilistů v Iráku: 10 000 osob

Rok od vypuknutí války v Iráku stále přicházejí iráčtí civilisté každý den o život. Odhaduje se, že od 18. března 2003 zemřelo v přímém důsledku vojenské intervence v Iráku více než deset tisíc civilistů a to buď přímo v průběhu války nebo během následné okupace. Jedná se o pouhý odhad, neboť úřady nejsou ochotny nebo schopny systematicky zaznamenávat zabíjení civilistů. "Není v našich silách vysledovat veškeré válečné civilní oběti," řekl v únoru agentuře Reuters americký brigádní generál Mark Kimmit.

Mnozí civilisté byli údajně zabiti v důsledku nadměrného užití síly ze strany amerických jednotek nebo byli zastřeleni za nejasných okolností. Američtí vojáci například zastřelili a usmrtili desítky iráckých demonstrantů při několika incidentech, včetně sedmi osob v Mosulu 15. dubna 2003, patnácti lidí ve Falluji 29. dubna a dvou dalších před Republikánským palácem v Bagdádu 18. června. V listopadu 2003 oznámila americká armáda, že vyplatila 1,5 milionu dolarů iráckému civilnímu obyvatelstvu, aby tak odškodnila oběti nebo příbuzné obětí za utrpěné zranění, smrt nebo poškození majetku. Některé z více než deseti tisíc žalob údajně uváděly incidenty, v nichž američtí vojáci zastřelili nebo vážně zranili irácké civilisty, aniž by příčina jejich počínání byla zřejmá.

Za nezákonné usmrcení iráckého civilisty však nebyl žádný americký voják soudně stíhán. Irácké soudy mají, na základě příkazu vydaného úřadem pod americkým vedením v Bagdádu, zakázáno konat soudní přelíčení s americkými vojáky nebo příslušníky jiných jednotek a úředními osobami v Iráku. Američtí vojáci tak v Iráku působí v atmosféře naprosté beztrestnosti.

Amnesty International opakovaně vyzývá k tomu, aby veškeré zabíjení civilního obyvatelstva, kterého se Koaliční síly dopustily, bylo důkladně, nezávisle a nestranně prošetřeno a aby byli pachatelé nezákonného zabíjení postaveni před soud. Do dnešního data neexistují žádné zprávy o tom, že by takové nezávislé vyšetření proběhlo.

Útoky ozbrojených skupin jsou zločiny proti lidskosti

Irácké obyvatelstvo je také vystaveno nebezpečí v podobě útoků, za kterými údajně stojí ozbrojené skupiny, jejichž existence je v Iráku od začátku okupace stále běžnější. Bombové útoky si vzaly za cíl americké vojáky, irácké bezpečnostní složky, policejní stanice kontrolované Iráčany, náboženské vůdce, náboženské budovy, pracovníky médií, nevládní organizace i agentury OSN. Způsobily smrt minimálně stovce civilistů. Protože se jedná o útoky vedené systematicky na civilní obyvatelstvo lze je klasifikovat jako zločiny proti lidskosti. Amnesty International vyzvala ozbrojené skupiny, aby upustily od této koncepce útoků na civilisty a členy mezinárodních humanitárních agentur. Také požaduje, aby ti, jež jsou za tyto zločiny odpovědni, byli postaveni před soud a souzeni podle mezinárodních lidskoprávních standardů.

Od té doby, co válka v Iráku začala, dostává AI také zprávy o Iráčanech, kteří jsou vezněni Koaličními silami a jejichž práva jsou porušována. Někteří jsou vězněni měsíce, aniž by byli obviněni. Několik zadržených bylo týráno a bylo s nimi špatně zacházeno. Prakticky nikdo ze zadržených nemohl pohotově kontaktovat právníka, svou rodinu a ani jeho zadržení nebylo podrobeno včasné soudní revizi. Dočasná civilní správa se přiznává k tomu, že zadržuje asi 8 500 lidí. Toto číslo však může být ve skutečnosti mnohem vyšší. Převážná většina zadržených jsou takzvaní "zadržení z bezpečnostních důvodů". Jedná se o lidi, kteří byli zapojeni do aktivit směřovaných proti Koalici, anebo jsou ze zapojení do těchto aktivit podezřelí.

Mnozí ze zadržených uvádějí, že byli při výsleších americkými a britskými vojáky týráni a že s nimi bylo špatně zacházeno.

V Iráku je potřeba obnovit respekt k lidským právům

Jedním z hlavních problémů řady oblastí v Iráku je nedostatečně fungující právní řád a zákony. Delegáti AI byli přímými svědky toho, jak právě ona neexistence zákonů má ničivý dopad na životy obyčejných Iráčanů, ať už jde o rabování, zabíjení ze msty, únosy či násilí na ženách.

Amnesty International opakovaně upozorňuje na fakt, že klíčem k obnově Iráku je ustavení právního, trestního a justičního systému a také obnovení respektu k lidským právům.