Moderátor: Dobré odpoledne. Jaká je vaše role v tomhle všem?

Ministr Smith: Já jsem odpovědný za regulaci sociálních dávek, o nichž hovořil ministr vnitra v projevu v Dolní sněmovně. (...) Náš přístup je rozumný a umožňuje lidem, kteří opravdu chtějí pracovat, přijet a přispívat naší ekonomice, zatímco my zajišťujeme, že nebudou mít přístup k našemu systému sociálního zabezpečení.

Moderátor: Vy chcete, aby sem lidi přijížděli a pracovali tady, často za velmi nízké mzdy, ale aby nesměli dostávat sociální dávky, na něž mají nárok v této zemi všichni ostatní. Jinými slovy, chováte se protizákonně.

Britský rozhlas vysílal v pondělí v podvečer tento pozoruhodný rozhovor s Andrewem Smithem, ministrem britské vlády "pro práci a důchodové zabezpečení", který vypracoval nynější "předpisy" pro středo a východoevropské uchazeče o práci v Británii. Citujeme dále:

Tajná zpráva amerického Pentagonu varovala, že podnebné změny, k nimž má dojít během nadcházejících dvaceti let, by mohly vést ke globální katastrofě, v níž by přišly o život miliony lidí ve válkách a při přírodních katastrofách.

Tajná zpráva, kterou potlačili šéfové amerického ministerstva obrany, kterou však získal týdeník Observer, varuje, že se čelná evropská města octnou pod vodou v důsledku zvyšujících se hladin moří a Británie bude mít už do roku 2020 "sibiřské" klima. Po světě bude docházet k jaderným válkám, k obrovskému suchu, k hladomorům a k rozsáhlým nepokojům.

Dokument předpovídá, že se v důsledku náhlých podnebných změn zřejmě dostane Země až na pokraj anarchie, protože jednotlivé státy začnou bránit mizející zásoby potravin, vody a energie jadernými zbraněmi. Tato hrozba globální stabilitě je daleko vážnější než hrozba terorismu, konstatuje zpráva.

Pákistán popřel, že by měl jakékoliv informace o tom, že americké a britské speciální jednotky se chystají zatknout Osamu bin Ladina, šéfa organizace al Kajda na severozápadě země. Britský list Sunday Express napsal, že prý je podle informací "amerického výzvědného zdroje" bin Ladin a jeho "50 fanatických stoupenců" v oblasti 16 km široké severně od města Khanozai a města Quetta. Pákistánský ministr informací konstatoval, že on takové informace nemá. Ve Washingtonu se mluvčí ministerstva obrany k této věci odmítl vyjádřit. Pákistán zvýšil bezpečnostní opatření nedaleko hranice s Afghánistánem před novými operacemi, jejichž cílem má být zatknout bojovníky al Kajdy a Talibánu,. uvedly o víkendu pákistánské výzvědné zdroje. Bezprostředním cílem operace však není bin Ladin.

Jsem literát, a tak je mým hlavním pracovním nástrojem můj rodný jazyk. Vztah k němu je proto u mě o mnoho bližší, než se tomu má dejme tomu u dnešního průměrného českého novináře či jiného obchodního cestujícího. A také vztah ke svobodě českého slova je u mě, jako u člověka, který s českým slovem stojí a padá, zase jiný než třeba u nezaměstnaného vojáka. Raději budu trpět v sociálně nespravedlivém státě, než aby mi stát, který se o mě hmotně postará, sebral svobodu slova.

Článek Tomáše Koloce ZDE je podle mého názoru dobře napsaný, podřízenost a slouhovství jsou skutečně problémy, s nimiž se jako Češi dlouhodoběji potýkáme. Ne všichni Češi jsou však podřízení slouhové. Koloc právem "ohmatává" v dnešním chaotickém a proměnlivém světě českou identitu, ptá se, co to vlastně je, a ohledává její vztahy k vnějšímu světu. To by měli ale asi všichni dělat víc.

A na rozdíl od Koloce si nemyslím, že je už skoro všechno ztraceno. Jak ví sám Tomáš Koloc i na základě svých cest do zahraničí i a na základě své interakce s "cizinci", s lidmi odjinud ho spojuje společné lidství: neexistuje výlučná lidskost a la českost: všichni se můžeme dohodnout na společné řeči a naše jednotlivé národní totožnosti jsou v tomto mnohohlasém dialogu oživením.

Na rozdíl od Tomáše Koloce vím, že "mluvčí imperiálních zájmů" Evropská unie může pomáhat Čechům, aby nabyli osobní hrdosti, nezávislosti a vzpřímenosti. Článku totiž chybí dimenze týkající se komunikace s vnějším světem, což je nyní nesmírně aktuální - právě, aby Češi byli rovní ostatním a aby se před nimi neplazili po zemi. K tomu ale může také vést to, když se zabýváme jen svými vnitřními věcmi sami a nevstupujeme - i o svých vnitřních věcech - do mezinárodní interakce.

A co se týče současné americké vlády? Myslím si, že Bush je hlavně omezenec a už to začíná docházet i Američanům... :)

Co si o "českém údělu" myslíte vy?

BBC TV News 24, pondělí, 9.15: Britská vláda připravuje plány, které si mají poradit s případným vzrůstem počtu přistěhovalců, až v květnu do Evropské unie vstoupí 10 nových členských zemí. Britský ministr vnitra David Blunkett oznámí tato opatření odpoledne v Dolní sněmovně. Náš reportér pro Skotsko je v Paisley u Glasgow. Johne?

John Morrison: Ano, dobré jitro. Toto je otázka, která vede k ostrým rozdílům v názorech. Zde ve Skotsku klesá počet obyvatel a labouristický první ministr Jack McConnell podává imigrantům z nových zemí vstřícnou, přátelskou ruku. Zastává názor, že by sem měli přijít, pokud jsou kvalifikovaní, protože budou zemi a ekonomice ku prospěchu. Budu nyní hovořit s Janem Čulíkem z Glasgow University. Jane, vy pocházíte z České republiky. Chystají se v ČR vlny přistěhovalců zaplavit 1. května Británii?

Jan Čulík: Upřímně řečeno, jsem překvapen arogancí bulvárního tisku, který si myslí, že Británie je jedinou zemí, kam se všichni na světě chtějí přistěhovat. Když mluvíte s Čechy, existují určité stereotypy, které o Británii přežívají. Češi si většinou myslí o Británii, že je to tak trochu staromódní země s vládou, která má rasistickou imigrační politiku, a její premiér vede - -

John Morrison: Rasistickou imigrační politiku?

Chlapeček se do holčičky trefuje kusem hliníkové trubky. Létá bohužel nakřivo, takže holčička nemá problém a s pištěním hody neohroženě vrací. Opodál na okraji staveniště diskutující skupinku - s igelitkami, vytahaných teplácích, komických bundičkách a čepicích - děti neruší. Jsou to místní penzisté a zřejmě po desítkách roků poctivé práce pro socialismus bez ksichtu na někoho soustředěně nadávají, aby pak se svými pejsky zalezli do samoty předražených tmavých panelových příbytků.

Můj milý deníčku,

páteční ráno začalo vystoupením premiéra na zasedání poslaneckého klubu. Řekl dvě slova, svalil se ze židle a museli jej křísit. Prý to nebylo nic vážného a tak nevím, křísí-li sociální demokraté svého předsedu tak často, že už to berou jako všední záležitost. Budu se jich na to muset zeptat. Absolvovala jsem kdysi také kurs první pomoci, včetně dýchání z úst do úst. Vzhledem ke stavu celé sociální demokracie se obávám, že již brzo bude nasnadě křísit stranu "globálně". Jedna ústa nepomohou.

Nevíte jake jsou ceny elektřiny za 1 kwh V Britanii pořípadě jinde v EU nebo kde by se tato informace dala zjistit. Známý mi tvrdil, že v Německu je elekřina lacinější než u nás, ptá se J. Sečkař.

Odpovídáme:

Standardní, tradiční (původně státní) elektrické podniky Scottish Power účtují ve Skotsku domácnostem 6,783 pencí za kWh x 45 Kč rovná se 3,05 Kč za kWh.

Ale konzervativci v Británii zavedli v devadesátých letech konkurenci v dodávce plynu i elektřiny, takže původním státním podnikům nyní konkuruje celá řada jiných dodavatelů (elektrické vedení a trubky na plyn zůstávají stejné, jen oznámíte původnímu elektrickému podniku či plynárnám, že přecházíte k jiné firmě, a oni si to mezi sebou pak přeúčtovávají).

A nejlevnější soukromník, jakého jsem si loni v létě našel na internetu je Atlantic Electric and Gas a ten účtuje za kWh 5,72p x 45 Kč rovná se 2,43 Kč za kWh.

K tomu se připočítává pětiprocentní DPH (v Británii jsou tři sazby DPH, nulová např. na dětské oblečení, na potraviny a na dopravu, pětiprocentní na služby jako plyn, elektřina, telefon, atd. a sedmnáctiprocentní na spotřební zboží).

Celkem se tedy platí s DPH u Scottish power buď 3,20 Kč za kWh, anebo u Atlantic Electric 2,55 Kč za kWh.

Průměrný hrubý plat v Británii byl v roce 2002 15 310 liber ročně, tj 57 412 Kč měsíčně.

Národ ktorý skresľuje svoju históriu je ako "bludný Holanďan" ktorý nevie, odkiaľ vyplával a kam pláva. Bojuje síce odvážne s morom, čelí vysokým vlnám, ale v skutočnosti nemá vlastný cieľ a preto vlastne pláva tam kam ho láka more svojím odporom. Toto je žiaľ aj problém našich národov (a s nami aj celej Východnej Európy), pretože február 1948 zmenil naše prirodzené smerovanie a od tejto chvíle čoraz viac a viac bojujeme "proti niečomu" a nie "za niečo".

Mnoho rozčilených lidí v sále a premiér na zemi při pátečním jednání poslaneckého klubu ČSSD. To je výsledek personální politiky, která ze zapomnění vynesla do funkce evropského komisaře Miloše Kužvarta. Nulu, které mluvila broken english. Po straně se říkalo, že tím ČSSD vyřešila vnitrostranický problém s jedním rebelem. Nevyřešila. Problém se vrátil jako bumerang a zasáhl Šidlu přímo, v mnohem větším měřítku pak nepřímo celou ČR.

Na počátku nového roku se obyčejně zamýšlíme nad rokem minulým i očekáváními, spojenými s rokem nastávajícím. Snad je toto období i vhodnou příležitostí k zamyšlení nad naším společným dějinným osudem a jeho pohnutými okamžiky. Ke konci minulého roku (27. 11. 2003) jsem reagoval na článek Robina Ujfalušiho o Marxovi a jeho vztahu k naší totalitní minulosti. Následující texty dalších autorů ukázaly, že ani pro čtenáře BL není toto téma mrtvé, ale nanejvýš aktuální.

Britské ministerstvo obrany se očekává, že se stane terčem žalob za umsrcení nejméně 18 iráckých civilistů, které údajně zabili britští vojáci. Jde o jiné případy zabití než už známé případy usmrcení sedmi Iráčanů, zadržovaných v táboře Camp Bucca nedaleko přístavu Umm Qasr, jižně od Basry. Britští poslanci a právníci zabývající se lidskými právy totiž požadují, aby byla zahájena samostatná nezávislá vyšetřování případů zabití v táboře i usmrcení civilistů kolem Basry. Jde o incidenty, při nichž zemřeli Iráčané, když se stali omylem terčem střelby anebo se nachomýtli tam, kde britští vojáci prováděli operace.

Britské ministerstvo vnitra odmítlo přijmout odpovědnost za tato zabití, ale některým rodinám nabídlo a zaplatilo odškodnění.

Jedné rodině nabídlo 1000 dolarů za smrt Waleeda Fayayiho Muzbana, který byl usmrcen, když jeho vozidlo britští vojáci zasypali deštěm kulek. Právníci konstatovali, že je tato částka směšně malá, a připravují se, že budou britské ministerstvo obrany žalovat u britských civilních soudů, aby se rodině dostalo většího odškodného.

Po celá desetiletí patřila SRN k nejbohatším státům sjednocující se Evropy. Ale časy se mění. Podle analýzy britského časopisu The Economist, kterou citoval německý Der Spiegel, se loni německý hrubý domácí produkt počítaný na hlavu poprvé propadl pod průměr EU.

Když se Evropané dovídají o podivných a problematických událostech, které se v Americe dějí za vlády prezidenta Bushe (např. jednostranná válka proti Iráku nebo tábor X na Kubě), mohou si mysle, že tyto problematické události jsou neobvyklými výjimkami, protože Amerika má tak dlouhou a silnou tradici demokracie. A mají pravdu v tom, že většina USA má silnou demokratickou tradici. Podle Michaela Linda to však neznamená, že takovou demokratickou tradici mají celé USA. Podle Linda existuje jedna oblast, která tak silnou tradici demokracie nemá. A právě zástupce této nedemokratické tradice teď poprvé vládne Americe.

Na konci března letošního roku se ve Francii budou konat regionální volby. Jedním z nejkontroverznějších kandidátů regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur má být i předseda krajně pravicové Front National Jean-Marie Le Pen, který zaznamenal nebývalý úspěch při posledních prezidentských volbách.

Když slyšíme slovo "válka" můžeme si vybavit pojmy jako hrdinství, odvaha, čest a slavné vítězství. Válka však má i svou druhou, odvrácenou tvář -- smrt, utrpení, zranění, nekonečné noční můry... A na to si Amerika musí znovu zvykat. Stále více vojáků se totiž vrací domů jako trosky, fyzicky a psychicky na dně.

Cez víkend začala nadobúdať situácia okolo rozbúrených rómskych obyvateľov, rozmery blízke katastrofe. Nemusíme na tomto mieste suplovať spravodajské médiá a vyratúvať incidenty, rabovanie obchodov, a už i prvých ranených. Ak sa zamyslíme nad koreňmi problému, rýchlo dôjdemu k záveru, že vláda premiéra Dzurindu si počína v celej veci ako najhlúpejší sedliak. Nie vykydať hnoj z maštale - ale navešať do nej viac mucholapiek...

"Pět z devíti britských občanů, vězněných v Guantánamu, se vrací domů. Britská vláda konstatuje, že pro Británii hrozbou nejsou" - to byl titulek středečních večerních televizních Channel Four News, které se případu dlouhodobého zadržování osob bez soudu v americkém táboře na Kubě věnovaly podrobně. Pořad začal slovy: "Přivezeni v železech a s roubíky, jsou zadržováni a vyslýcháni už dva roky. Nyní smějí hrát fotbal a pět Britů bude osvobozeno. Ale byli čtyři ostatní, kteří zůstávají, zrazeni? Je to zásadní otázka ze sféry lidských práv, která rozdělila i Británi a jejího nejbližšího spojence, USA."

Tito lidé byli uvězněni v zahraničí, mimo ochranu amerického zákona, bez ochrany Ženevských konvencí, beze styku s právníky či se svými rodinnými příslušníky, a byli zadržováni za podmínek, které britští soudci charakterizovali jako 'blízké mučení'. A to všechno bylo ospravedlněno útoky organizace al Kajda z 11. září.

Británie zavádí na poslední chvíli určitá omezení vůči případným přistěhovalcům ze středovýchodní Evropy pro dobu po 1. květnu 2004, kdy středoevropské země vstoupí do Evropské unie. Učinila to pod tlakem xenofobního, bulvárního tisku, a také proto, že britská vláda s překvapením zjistila, že překážky přistěhovalcům ze středovýchodní Evropy postavily do cesty skoro všechny země Evropské unie. Přesto však zřejmě zůstane Británie otevřenější pracovníkům ze střední Evropy než jiné státy EU.

(Vysílalo se ve čtvrtek v 18.10 hodin v pořadu Názory a argumenty stanice ČRo 6)

Dne 28.2.2004 se dožije 101 let paní Marie Albertová, manželka prvního ředitele Baťovy nemocnice, který v BN působil v letech 1927-1942. Paní Albertová žije v Praze a jsem s ní v pravidelném písemném kontaktu. Její dopisy mají zvláštní atmosféru, která mi trochu připomíná dopisy mé babičky. Jsou květnaté, krásné po stránce stylistické, v žádném případě SMS. Na konci každého dopisu se omlouvá slovy: "Prosím odpusťte mi roztřesené písmo, neboť za to může můj věk a mé choroby". Podílela se na publikaci " Baťova nemocnice 1927 -- 2002 ", která byla vydána k 75.výročí založení Baťovy nemocnice.

Když v roce 70 křesťanského letopočtu dobyl budoucí římský císař Titus Jerusalem, dychtivě vtrhl do chrámu, rozerval oponu Svatyně svatých a plný nedočkavosti chtěl pohledět na toho podivného židovského Boha, s kterým už bylo, a ještě mělo být tolik problémů. Místnost byla však prázdná. Žádná socha, žádný obraz, žádný symbol - nic. Prázdná místnost. To je ta potíž naší židokřesťanské víry: nemáme nic, než samu víru.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Po havárii serveru Britských listů v první polovině ledna 2004 zareagovali čtenáři velmi rychle na náš apel o finanční pomoc na koupi nového serveru. Za leden 2004 celkově přispěli čtenáři částkou 139 691,65 Kč. Za finanční pomoc upřímně děkujeme. Pořídili jsme nový server a nyní ho postupně zprovozňujeme. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte úplně přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.