Spojené státy budou spolupracovat s lidem Iráku a zajistí, aby proces se Saddámem Husajnem vydržel mezinárodní zkoumání, konstatoval v pondělí americký prezident George Bush.

V záplavě obviňování, které provází zkrachovalý evropský summit v Bruselu, by nemělo zapadnout vyjádření premiéra Vladimíra Špidly, který posunul Českou republiku hodně dopředu. Zatímco prezident Václav Klaus se těší z neúspěchu a jeho rádcové Jiří Weigl a Petr Hájek se v tisku předhánějí, kdo vysvětlí evropskou kolizi jako nejlepší z možných světů, odrazil se český premiér Vladimír Špidla k velmi odvážnému výroku. "Přejeme si být v hlavním, rychlejším proudu integrace," citují české noviny vyjádření premiéra.

Na císařském statku v Hodoníně se mezi čeládkou kdysi vyskytoval nějaký Josef Masarík a tomu se sedmého březnového dne roku 1850 narodil synek Tomáš, jehož maminka Terezie pocházela z poněmčené rodiny Kropačzků.

Za první dva roky Bushova funkčního období jako amerického prezidenta utajila jeho vláda as 44,5 milionů oficiálních vládních dokumentů. To je asi takový počet, jaký utajila vláda prezidenta Clintona za celé své funkční období, podle oficiálních údajů z Bílého domu. Činitelé Bushovy vlády často tento zvýšený stupeň utajování zdůvodňují útoky z 11. září. Avšak tato iniciativa začala v první den, kdy George Bush nastoupil do prezidentského úřadu.

Jeden čtenář se rozhodl stěžovat si v BL ZDE: "Nevím proč tento člověk odjinud žije v tak špatné zemi, kde jsou nejhorší, nejzabedněnější lidé na světě. Proč se nevrátí domů do své země a tam nepoučuje, (...)" Vzhledem k tomu, že si autor zřejmě uvědomil, že jeho slova budí dojem, že nemůže vystát cizince, který ukazuje prstem "na nás", dodal v následující větě: "Tento názor není xenofobní stanovisko."

No, xenofobní není v tom smyslu, že se v něm nestávám terčem nenávisti za to, že pocházím z jiné rasy. Ale je zjevné, že autor má problém jen se mnou, protože po celých Britských listech najdete spoustu kritiky českého chování i české skutečnbosti. Jan Čulík neustále ukazuje, jak se věci dělají v Británii a pořád je srovnává se situací v ČR, většinou v tom srovnávání dopadá ČR špatně. Takže, co je problémem na mých názorech?

Taky by ten čtenář měl vědět, že novináři tu nejsou od toho, aby psali do novin, že zase dnes vyšlo slunce, že děti šly do školy, že je prezident stále ještě naživu, že dnes nezabili psi žádné děti, že Češi pořád chodí do hospody na pivo a Havla stále ještě milují cizinci...

jsem dlouholetým čtenářem Vašich stránek. Mnohdy s Vašimi názory souhlasím, mnohdy ne, to už tak bývá a je to správné. Zpravidla se velmi i zajímám o to, kdo které články píše. Nikdy jsem nepsal do žádné redakce, ale teď jsem se rozhodl, že tuto mlčenlivost přeruším. Velmi pečlivě čtu články od Fabiana Golga. Nevím proč tento člověk od jinud žije v tak špatné zemi, kde jsou nejhorší, nejzabedněnější lidé na světě. Proč se nevrátí domů do své země a tam nepoučuje, píše Michal Vosátka a pokračuje:

Článek se měl jmenovat "Kterak Fabiano Golgo potvrdil to nejhorší, co si o něm kdo myslel". To proto, že si po sobě důkladně nepřečetl, co napsal. Nepřemýšlel a nepřemýšlel, neškrtal a neškrtal. I když hovořil o svém negativismu. Co zleva pochází, od ďábla jest. Nálepky anarchismu či komunismu můžeme používat jako razítko říkající jdi do prdele vole. Protože frázemi se argumentovat dá pouze mezi prosťáčky, keří o řečeném nepřemýšlí a nekonfrontují slova s realitou. A ta už je po čtrnácti letech jiná a strašit katolíky či komunisty už nelze téměř nikoho. Nikoli proto, že katolíků je v Česku méně než homosexuálů, či proto, že by se komunisté snad polepšili.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Ovšem POZOR! - o milostných aférách českých hereček se v ní nedočtete, a ani neobsahuje žádné kuchařské recepty! Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

13. 12. 1990 vyšlo nulté číslo časopisu Český dialog. V sobotu 13. 12. 2003, tedy na den přesně, proběhla oslava tohoto výročí. Úkolem a cílem časopisu je obnovovat zpřetrhané kontakty s Čechy i Moravany z celého světa, umožnit vzájemnou komunikaci nás doma s Čechy, žijícími často již několik generací v zahraničí, ale také napravovat pokřivené vztahy mezi námi a těmi, kdo z Československa odešli ve čtyřicátých letech a později, v době komunistické totality.

List Guardian přinesl reakce na Saddámovo zatčení z arabských zemí:

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí byl vztyčený z rozkazu císaře Ferdinanda III.v září 1650 k poctě Panny Marie. Stržen byl protiprávně v revoluční euforii téměř po tři sta letech 3. listopadu 1918 bandou opilých žižkovských povalečů, vedených Frantou Sauerem. Bořit pomníky jsme vždycky uměli. Od roku 1915 vévodí Staroměstskému náměstí symbolistně secesní Husovo sousoší od sochaře Ladislava Šalouna. Poselství tvrdohlavého kněze "Milujte se, pravdy každému přejte!" vytesané v jeho úpatí, dostalo ale v těchto dnech hořký a ironický podtext.

Předminulý týden navštívil prezident Jacques Chirac bývalou francouzskou kolonii Tunisko, se kterou jeho země i nadále udržuje "zvláštní vztahy". Hlavní důvodem Chiracovy návštěvy byla snaha dále posílit francouzsko-tuniskou spolupráci, a tak upevnit vzájemná pouta mezi celým Magrebem a Evropskou unií.

Chirac je přesvědčen, že hlavní příčinou islámskému extremismu a terorismu je chudoba. Právě proto během své návštěvy tolik chválil tuniský zázrak ( růst tuniského HDP dnes dosahuje okolo 5 % ročně ). Nezapomněl však na otázku lidských práv?

Televize a rozhlas veřejné služby musejí sloužit národu, nikoliv trhu. Česká televize by měla usilovat o dosažení ideálu vynikající kvality, nikoliv ideálu všeobecné přijatelnosti. Profesor antropologie Ladislav Holý mi jednou řekl, že největší překážkou ve vývoji České republiky je to, že její občané prosazují průměrnost. Měl tím na mysli, že se tento národ brání odlišnosti zejména tehdy, způsobuje-li mu ta odlišnost komplex méněcennosti.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

Z přibližně 6000 čtenářů Britských listů přispělo v listopadu 2003 na jejich provoz celkovou částkou 8615,99 Kč 14 osob. Zadavatel jednoho z inzerátů v knižní publikaci Jak Češi bojují zaplatil 25000 Kč; tím bude uhrazena část výrobních nákladů na publikaci.

Čtenáři z celého světa mohou nyní přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Kdyby Britským listům věnoval každý čtenář pouhou korunu denně, mohl by si časopis např. financovat právníka a analyzovat kauzy, jimž se v současnosti nemůže věnovat.

Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme. V současnosti především postupně hradíme účetní firmě výdaje za vypracování finančních zpráv za léta 2001 a 2002.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.