16. 12. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
16. 12. 2003

Na T. G. Masaryka by v dětství nikdo nevsadil ani pěťák

Neděle 15.12.1935, den, kdy legendární president podepsal poslední dvě listiny

Na císařském statku v Hodoníně se mezi čeládkou kdysi vyskytoval nějaký Josef Masarík a tomu se sedmého březnového dne roku 1850 narodil synek Tomáš, jehož maminka Terezie pocházela z poněmčené rodiny Kropačzků.

Čeledín jako čeledín, zdálo se tehdá. Hlavně že s vidlema umí a hnůj kydá, jen to pleská. I když...tenhle byl trochu kách a snad že na něj zbyla, měl Tomáška se ženskou o deset let starší, než byl sám.

Považte! No však se povídaly věci...

Vsadili byste si, že něco takového původu bude čtyřikrát po sobě zvolené prezidentem státu, který si nakonec sám tak trochu vymyslí?

Problémista

Ale malý Masaryk byl pozoruhodně vnímavý. Už z toho mála, co mohl malý kluk na moravském venkově někdy po roce 1860 vykoumat a vyčíst, byla překvapující informace, že Země se točí kolem Slunce a nikoliv naopak.

Překvapující novinku si hloubavý chlapeček nenechal pro sebe a svěřil se kamarádům. Zachovali se jako praví kamarádi a ještě zatepla práskli školnímu katechetovi, že "Tomáš ze statku říkal divné věci, pane bla,bla,bla, úplně jiné než vy v hodinách náboženství, pane bla,bla,bla." Katecheta mu asi určitě dal nakládačku ukazovátkem a nějaké to klečení, ale zcela určitě na něj poslal stížnost "nahoru". Tam však zřejmě už četli i noviny, takže stížnost nechali vyšumět do ztracena.

Každopádně nebýt nakonec bohatého sponzora, který dal bystrého chlapečka na studia, neměli bychom dnes o čem psát. Masaryk začal studoval v patnácti letech, v roce 1865, na brněnské německé Hochschule. Pak pokračoval ve studiu na vídeňské univerzitě, kde získal v roce 1876 doktorát. Při pozdějším studiu v Lipsku se seznámil s Američankou, svou budoucí manželkou.

Máme výročí

Máme i spoustu životopisů i literatury faktu o nyní už slavném Tomáši Garrigue Masarykovi, ale málokde se dočteme jak legendární prezident, jinak Moravan s trochou německé krve v těle, odstupoval ze svého úřadu. Podívejme se, co v neděli 15. prosince 1935 vydal deník Národní politika. Titulní strana dramaticky hlásala:

Z ÚŘEDNÍ ZPRÁVY K ODSTOUPENÍ PRESIDENTA REPUBLIKY

President republiky se vzdává svého úřadu, volba nového ve středu t.m.

Posledním aktem jeho presidentského úřadu byla nedělní amnestie na politické přečiny a armádní rozkaz, kterým vojsko víceméně pochválil a vyjádřil přání, aby pokračovalo v nastoupeném směru.

Pak byla normální neděle, v Národním divadle hráli od 19.00 Prodanou nevěstu a 1 USD se prodával za 24,50 Kč.

V sobotu 14. 12. 1935 se na zámku v Lánech sešla vybraná společnost.

V pravé poledne se dostavili předseda vlády dr. Milan Hodža, předseda poslanecké sněmovny Jan Malypetr a předseda senátu dr. František Soukup. Přivítali je kancléř dr. Šámal, předseda politického oddělení kanceláře prezidenta republiky dr. Schieszl a prezidentův tajemník dr. Schonk.

První čtyři jmenovaní šli do Masarykovy pracovny, v jejímž pozadí se zdržovali jeho nejbližší příbuzní. To znamená syn Jan Masaryk, dcery Alice a Olga a vnučka Anna po zemřelém synu Herbertovi. Chybět pochopitelně nemohl osobní lékař TGM MUDr. Maixner.

Ještě dále v pozadí stál ukázněný špalír anonymních mužíků s malými bločky a tužtičkami. Dozajista ta banda novinářská. Jeden z nich byl lépe oblečený než ostatní, měl také bloček a tužtičku, na rozdíl od nich si ale dělal poznámky v uctivém předklonu -- vyvolený a oddaný hradní pisálek. (aut. pozn. tato funkce se udržela dodnes).

Masaryk realista

Kancléř Šámal přečetl prohlášení TGM. "Prezidentský úřad je těžký a zodpovědný a vyžaduje proto plné síly. Vidím, že již nestačím, a proto se ho vzdávám..."

Pak následovala dnes už slavná věta: "Státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily," a méně slavná: "Potřebujeme dobrou zahraniční politiku."

"Rád bych vám ještě řekl, že za svého nástupce doporučuji dr. Beneše. Pracoval jsem s ním za hranicemi i doma a znám ho," pokračoval dr. Šámal ve čtení Masarykovy "poslední vůle", ve které projevil i důvěru v časy příští a poprosil ministerského předsedu, aby vzal rezignaci na vědomí.

Kancléř Šámal dočetl. "Správně pane prezidente?" obrátil se na TGM. "Ano," potvrdila klidným hlasem hlava státu.

"Račte, pane prezidente, potvrdit, že je to pravý výraz vaší vůle."

"Je," zazněla stručná a jasná odpověď a...poněkud delší obyčejné ticho. Když už nějakou dobu trvalo, přerušil je sám odstupující. "Snad bychom se tedy mohli posadit?"

Scénář se opakuje?

Pro současnou (2003) veřejnost byl a ještě bude následující vývoj poučný, protože poslední prezidentské volby máme ještě v živé paměti a hlavně dopadly tak, jak dopadly.

Zatímco v neděli 15. 12. 1935 se "Habešské vojsko soustřeďuje kolem dráhy do Džibuti" (titulek zahraniční rubriky Národní politiky, zanedlouho pak Italové pokropili Habešany yperitem) o prezidentský úřad u nás ve středu 18.12. soupeřili dva kandidáti.

Kandidát převážně levicových stran a Masarykem doporučený dr. Edvard Beneš, byl navíc toho roku v Ženevě zvolený předsedou Společnosti národů, předchůdkyní dnešní OSN.

Kandidátem koalice převážně pravicových stran byl dr. Bohumil Němec, profesor anatomie a fyziologie rostlin na Karlově univerzitě.

Vyhrál levicově smýšlející Beneš, taktik a politik. Po něm se úřadu už v Protektorátu Čechy a Morava ujal nezaslouženě ostouzený dr. Emil Hácha, jehož maminka podle dobových publikací pocházela z jakési jihočeské a počeštěné rodiny Klausů.

Co na to Erich von Däniken? Trochu naruby, ale stále totéž, nicht wahr?

T.G.Masaryk zemřel 14. září 1937 v 03:29 středoevropského času.

Zdroje: Národní politika z 15.12.1935, Protektorátní oslavná publikace k narozeninám dr. Emila Háchy.

                 
Obsah vydání       16. 12. 2003
16. 12. 2003 Kooperace, jakou nabíd ten vlk Červené karkulce Jan  Kavan
16. 12. 2003 Prezident Bush přislíbil Saddámu Husajnovi spravedlivý proces
16. 12. 2003 Špidla chce být tam, kde je evropská rychlost největší Josef  Brož
16. 12. 2003 Na T. G. Masaryka by v dětství nikdo nevsadil ani pěťák Radek  Mokrý
16. 12. 2003 Italský prezident vetoval mediální zákon
15. 12. 2003 Utajeno. George Bush. Fabiano  Golgo
15. 12. 2003 O mém negativismu Fabiano  Golgo
15. 12. 2003 Odmítám Golgův negativismus
16. 12. 2003 Plivněte si na ně, je to dovoleno Štěpán  Kotrba
16. 12. 2003 Tip na vánoční dárek: nový výbor z Britských listů
16. 12. 2003 Třináct let časopisu Český dialog
15. 12. 2003 Zatčení Saddáma Husajna zpochybnilo nedotknutelnost arabských diktátorů
14. 12. 2003 "České Vánoce", vizuální absurdita v centru Prahy Jan  Paul
15. 12. 2003 Vive la France, vive la Tunisie ! Et vive l'amitié franco-tunisienne ! Simone  Radačičová
15. 12. 2003 Ať žije průměrnost! Fabiano  Golgo
14. 12. 2003 Američané zajali Saddáma Husajna
22. 11. 2003 Adresy redakce
30. 11. 2003 Hospodaření OSBL za listopad 2003
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
16. 12. 2003 Kooperace, jakou nabíd ten vlk Červené karkulce Jan  Kavan
16. 12. 2003 Na T. G. Masaryka by v dětství nikdo nevsadil ani pěťák Radek  Mokrý
15. 12. 2003 Slintající psi reklamy Štěpán  Kotrba
15. 12. 2003 Jak neopít Evropana rohlíkem Michal  Jurza
15. 12. 2003 Vive la France, vive la Tunisie ! Et vive l'amitié franco-tunisienne ! Simone  Radačičová
14. 12. 2003 Evropská unie: největší krize za posledních 46 let   
14. 12. 2003 "České Vánoce", vizuální absurdita v centru Prahy Jan  Paul
12. 12. 2003 Pandořina skříňka plná hnědého uhlí a miliard Štěpán  Kotrba
12. 12. 2003 O reklamě a o Hrabalovi Jan  Čulík
12. 12. 2003 Jednání o Evropské ústavě: nová krize na obzoru? Josef  Brož
12. 12. 2003 Brutální řešení Českých drah Fabiano  Golgo
11. 12. 2003 Ďábel a jeho public relations Štefan  Švec
11. 12. 2003 Budou Češi ve světě pány, nebo otroky? Jan  Čulík
10. 12. 2003 Amerika nemá impérium, nemá totiž politickou moc   
10. 12. 2003 Provokativní názory jsou cenné   

T. G. Masaryk a odkaz Republiky československé RSS 2.0      Historie >
16. 12. 2003 Na T. G. Masaryka by v dětství nikdo nevsadil ani pěťák Radek  Mokrý
7. 11. 2003 Pochybovat o významu 28. října 1918 je zcela nesmyslné Pavel  Dostál
7. 11. 2003 Nadšení "bořitelé mýtů" často vyrábějí mýty nové a většinou ještě mnohem falešnější... Vladimír  Špidla
29. 10. 2003 Osudy československého štátu: Tragédia na pokračovanie Peter  Greguš
28. 10. 2003 1918: Národní shromáždění československé   
20. 10. 2003 Jsou některé myšlenky, za které stojí trpět? Jan  Čulík
23. 9. 2003 Československo a Marshallov plán - cesta k úplnému podriadeniu Moskve Viliam  Bernáth
29. 8. 2003 65. výročí mnichovského diktátu: Na řadě bylo Československo Věra  Olivová
26. 8. 2003 Edvard Beneš - zasloužil se o stát Přemysl  Janýr
26. 5. 2003 Jsou Češi "Slovani", a proto obětí Západu? Jan  Čulík
27. 4. 2003 Knihovny a jejich lidé? Zbytkový resort státu? Ivo V. Fencl
21. 3. 2003 Desať rokov po... z pohľadu nového tisícročia   
13. 3. 2003 Slovenská cesta k Februáru 1948 Peter  Greguš
12. 3. 2003 NOVÉ POVĚSTI ČESKÉ
tentokráte o praotci Čechovi a tajném hřbitově sebevrahů v Bohnicích
Hugo  Schreiber
10. 3. 2003 Italský historik a bohemista čestným členem Masarykovy společnosti Jaroslava  Čajová