Pavlovovy reflexy dokáže u mnoha čtenářů vyvolat vhodně "do davu vhozené" téma. Například škodlivost či prospěšnost reklamy, trest smrti, prezidentské milosti, či usmrcování nenarozených životů - interrupce, se kterou se budou potýkat brněnští liberální a profeminističtí aktivisté před Vánoci. Stejné reflexy dokáže vyvolat jakékoliv téma, jestliže je zájem jej vyvolat jako džina vyplňujícího svým smradem mediální prázdno. Protože nic není horšího pro novináře, než když se nic neděje a na obzoru není žádný David, který by se chtěl prát s Goliášem.

Na otázku účelnosti paragrafu 58a v telekomunikačním zákoně či rozdílných názorů na problematiku hudební interpretace Božího jsoucna v díle Richarda Wagnera nezareaguje žádný z čtenářů a málokterý si je schopen uvědomit vůbec, oč se jedná a proč by jej to mělo zajímat. Dějinné spory o počet andělů na špičce nože v podobě zástupné debaty o zdravotních registrech či o reklamě spolehlivě nahradí předvánoční okurkovou sezónu. Na likvidaci zdravotních registrů přitom jak na smilování Boží a nenarozené dítě či vánoční dárek čeká poslanec ODS Cabrnoch a jeho privátní a zpoplatněné zdravotní registry iZIP. Proč by měl něco poskytovat stát jako součást veřejné služby, když na tom může nějaký politik ještě vydělat? Nechcete snad něco zadarmo...? Stát si pak bude muset data pro své statistiky kupovat...

Poslední hodiny přinesly přitom několik informací téměř zásadních. Jan Kavan oznámil možnost nominace své osoby do Evropského parlamentu komunistickou stranou, nabídnuté mu za zásluhy o českou zahraniční politiku i s tím, že by nikdo nechtěl, aby opouštěl své křeslo poslance za ČSSD. Zároveň zaznělo Kavanovo zvořilé odmítnutí se slovy, že je stále ještě sociální demokrat a tato možnost by diskreditovala českou sociální demokracii v evropských strukturách. Redaktor ČTK si v kuloárech jednání sociálně demokratického ústředního výboru zaspekuloval, že moc dlouho to být nemusí a komunisté mohou mít silného kandidáta na předsedu... Kavana. Nicméně - dosti šprýmů. David prohrál svůj boj, neb Goliáš nominoval za sebe kandidáta, jenž dostal plných 51 % podpory delegátů. Celá kandidátka pak podporu 53% delegátů. Sociální demokracie tak potvrdila svou rozpolcenost, danou stejnými důvody, jako v případě kandidatury Miloše Zemana na prezidenta. Tak dlouho se šlo s několika džbány pro vodu, až si sociální demokraté všem utrhali uši. Rouček taktéž prošel s ušima odřenýma jak Bureš, ale prošel. Prozatím.

Kdo je ale bývalý mluvčí vlády Miloše Zemana Libor Rouček za hranicemi Hlasu Ameriky či České republiky? Pan Nikdo. Nepříliš čitelný názorově, nepříliš čitelný vztahově. Jako lídra kandidátky se jej nikdo na nic v zákulisí neptal. Na co také? Kdo je třetí v pořadí sociálně demokratické kandidátky - jakýsi poslanec? Také Nikdo. Takže čest strany Růže bude hájit pouze "dvojka" evropské kandidátky, táta pracujícího lidu Richard Falbr, známý alespoň v evropských odborářských kruzích a strukturách evropského sociálního dialogu - na Mezinárodní organizaci práce a tak podobně. Alespoň že tak. Zbudou posty i pro jiné strany... Lidé, tvořící doteď převážnou část zahraniční politiky České republiky i sociální demokracie, např. ve vztahu k Německu a německé části EU poslanec Vladimír Lašťůvka, ve vztahu k mezinárodním institucím, třetímu světu a nejen britské části Evropské unie Jan Kavan, ve vztahu k evropskému i světovému ženskému hnutí, Socialistické internacionále a mezinárodním lidskoprávním organizacím Anna Čurdová či bývalá zahraniční tajemnice ČSSD Světlana Navarová byli odsunuti na téměř nezvolitelná místa, rezignovali u vědomí své nezvolitelnosti stranickým orgánem či byli naopak rezignováni stranickými orgány u vědomí jejich zvolitelnosti voliči. O manažerovi přibližovacího procesu k EU Teličkovi nezazněla v kuloárech ani zmínka, o dalších růžových či alespoň narůžovělých esech v evropských strukturách, jako například o bývalé poslankyni a dlouholeté místopředsedkyni Parlamentního shromáždění Rady Evropy - "Permanent Representative of the Czech Republic" Vlastě Štěpové, bývalém ministru zahraničí a zvláštním velvyslanci Jiřím Dienstbierovi, zástupcích a expertech v MMF a SB či o některých diplomatech, také ne. Přitom Telička by mohl být i českým komisařem. Komisařem nemůže být regionalista, ale Evropan. Nejen tělem či pasem, ale duší. Sociální demokracie dala v neděli najevo, že si neváží odbornosti či doposud odvedené "masarykovské" práce, ale intrik a zákulisních meziregionálních dohod. Postavila čelo kandidátky z lidí, kteří většinou až na Richarda Falbra nic v zahraničně politické oblasti nedokázali. Nikdo je v Evropě nezná. Po míře demokratičnosti této "negativní" volby se nikdo ptát nebude. Voliči budou chít vidět osobnosti.

I to je reklama. Jaká? Posuďte sami... Nezbývá než slintat.