12. 12. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
12. 12. 2003

Jednání o Evropské ústavě: nová krize na obzoru?

Někteří tomu nevěří, jiní tomu nerozumí, další očekávají zázrak. Návrh Evropské ústavy, který o tomto víkendu v Bruselu vstupuje do závěrečné fáze, visí na egoismu Polska a Španělska. "Neprojdou," říkají, protože tvrdí, že hájí své národní zájmy.

Co si budeme nalhávat. Silvio Berlusconi, který předsedá tento půlrok Evropské unii, věří už jenom na "zázrak". "Zázraky se někdy dějí," řekl Berlusconi ve čtvrtek při zahájení evropského summitu v srdci Evropy - Bruselu. "Nevidím žádné známky zázraku, ani stigmata, ani zjevení," zahlásil na otázky novinářů předseda Evropské komise Romano Prodi. Historický akt přijetí či odmítnutí návrhu Evropské ústavy, kterou po dlouhé měsíce připravoval Konvent za předsednictví bývalého prezidenta Valéry Giscarda d'Estaing (čerstvého francouzského akademika), může poznamenat na další roky směřování Evropské unie. Je opravdu paradoxní, že proces demokratizace Evropské unie může ztroskotat na netoleranci dvou států, které si nárokují více, než samy váží: Španělsko a Polsko.

Jádro problému, na nímž se vznáší největší otazník, je právě neústupnost obou zemí. Podle smlouvy v Nice z prosince roku 2000 dostaly totiž oba státy v Radě ministrů, jež zastupuje národní státy, shodně po 27 hlasech, což bylo téměř to samé, jako pilíře Evropské unie: Německo, Velká Británie, Francie a Itálie dostaly k hlasování 29 hlasů. Poláci se Španěly se teď bouří, že by měli o své naddimenzované postavení přijít. Španělsko José Marii Aznara argumentuje, že smlouva z Nice byla ratifikována všemi státy EU a má proto vyšší legitimitu, než dosud pouze diskutovaná návrh ústavní smlouvy. Ve hře je ovšem vyváženost sil: menší státy mají lehkou převahu 60%.

Zejména Německo, které čítá 82, 5 miliónů obyvatel, usiluje logicky o zrovnoprávnění: je známá jejich dlouholetá výtka ohledně plateb do společného rozpočtu. Ohrazuje se i proti diskriminačnímu postavení při hlasování. Z dlouhodobého hlediska je opravdu jen velmi obtížné si představit, že by takové demografické postavení, které se dotýká samé podstaty demokracie, bylo pro tuto klíčovou zemi EU únosné. Přesto se nedá říct, že by "malé země" -- a týká se to nejvíce Lucemburska - přišly v dějinách EU zkrátka: Lucembursko mělo své dva komisaře -- Gastona Thorna a Jacquese Santera, sídlí tam soudní dvůr Evropská investiční banka; nelze říci, že by byly pravidelně "oholeni".

Systém EU, navrhovaný Evropskou ústavou, je navíc až příliš korektní a utvořen pojistnými mechanismy. Každý zákon, který schválí evropští poslanci (složeni na základě proporčního klíče, ale minimálně 4 za nejmenší zemi -- tedy Maltu) odhlasují většinově návrh, který jde do Rady ministrů, zastupující státy. Pouze ty mají legislativní funkci. Schvalování s 25 členskými státy má jedno podstatné riziko: 6 nejlidnatějších zemí zastupuje 74% unijní populace má k dispozici pouze 53% hlasů.

Obě země: Polsko a Španělsko, se "zasekly" právě i v otázce tzv. dvojího kvalifikovaného hlasování, které má opět zvýšit legitimitu rozhodování: pro schválení návrhu musí být nad 50% hlasů států čítající nad 60% obyvatelstva v Radě ministrů EU. Co dělá tyto dny předseda komisařů Romano Prodi? "Začal jsem na 50%. Po různých setkáních s ministry zahraničních věcí jsem došel k 60%. Teď jsem na 66%," ironicky poznamenal starý praktik Prodi. Evropská komise původně hájila stanovisko dvojí většiny na 50% členských států, které váží 50% procent populace -- posléze ustoupila na poměr 50%:60%. Kvalifikovaná většina je z definice "většina členských států, které zastupují ne méně než 3/5 populace unie".

Polský prezident Alexander Kwasniewski to ale vidí jinak. Kwasniwski, který právě nepatřil mezi disidenty polského komunistického režimu, v sobě náhle objevil velkého bojovníka: "Měli jsme pravdu, když jsme bojovali za naši nezávislost proti komunismu. Stejně tak máme pravdu, když bojujeme o správné vyvážení uvnitř Evropské unie." Polský prezident tak zopakoval to, co den předtím prohlásil na otázku novinářky listu Libération, zda se necítí jako "potížista", odpověděl: "My jsme smlouvu z Nice nevymysleli."

Taktický spojenec "potížistů" -- britský ministr zahraničí Jack Straw se ale nezdá být naladěn nejbojovněji. Snad že má další želízko v ohni, tedy zárodky evropské armády, jsou jeho první výroky z Bruselu velmi opatrné. "Náš přístup je angažovaný, ale praktický. Chceme smlouvu, která by umožnila Evropské unii pracovat efektivněji. Naši partneři, ani my sami nechceme souhlas za každou cenu," řekl. Podle prvních zpráv postupují ostatní státy střední Evropy včetně české diplomacie zatím spíše obezřetně. Ministr zahraničí Cyril Svoboda označil dokonce polský postup za "chybný". Česká diplomacie hájí především svého komisaře, což je sice trochu paradoxní, vždyť právě k tomuto tématu udělal Giscard ústupek do roku 2009, kdy mají komisaři být rozděleni podle národností, nechová se ale zatím tak agresivně jako Polsko. Pouze prezident Václav Klaus občas hodí kamínek do moře: folklórní výroky o tom, že je proti návrhu Evropské ústavy, už nechávají v Evropě v klidu téměř všechny, kteří pochopili váhu jeho okrasnosti.

Výsledek, při němž se do světla ramp dostane nepochybně Silvio Berlusconi -- ať už to dopadne jakkoliv -- bude o víkendu jeho velkou hodinou. Evropská unie nyní stojí na rozcestí: takto velká již dál nemůže se starými institucemi, nová ještě nenabrala dechu. Ozývají se varovné hlasy (Jean-Luc Dahaene, VGE), že unie stojí před pětiletou krizí. Přijde na pořad dne "posílené jádro" zakladatelé evropského společenství, nebo vytáhne "Cavaliere", jak sliboval, "něco z kapsy"? Doufejme jen, že je má plné, nikoliv děravé...

                 
Obsah vydání       12. 12. 2003
14. 12. 2003 Saddám zadržen v podzemí jedné farmy v Tikrítu
14. 12. 2003 Američané zajali Saddáma Husajna
14. 12. 2003 Evropská unie: největší krize za posledních 46 let
12. 12. 2003 Brutální řešení Českých drah Fabiano  Golgo
13. 12. 2003 Pentagon vyšetřuje firmu Halliburton
12. 12. 2003 Pandořina skříňka plná hnědého uhlí a miliard Štěpán  Kotrba
12. 12. 2003 Nejsme jako oni! Janek  Růžička
12. 12. 2003 Jednání o Evropské ústavě: nová krize na obzoru? Josef  Brož
12. 12. 2003 O reklamě a o Hrabalovi Jan  Čulík
12. 12. 2003 Rádio Beat: pište, ale nekritizujte! Jan  Paul
12. 12. 2003 Vatikán: další italská mafie? Fabiano  Golgo, Hana  Profousová
12. 12. 2003 Europoslanci -- a česká eurovize Oldřich  Průša
11. 12. 2003 Pozor! Nekupujte to! Nový knižní výbor z BL neobsahuje žádné informace o milostných aférách českých hereček!
12. 12. 2003 Světová obchodní organizace před dalším mezníkem Ludmila  Štěrbová
12. 12. 2003 Koho má Pán Bůh rád Zdeněk  Bárta
11. 12. 2003 Brutalita v britských věznicích
11. 12. 2003 Digitální, intelektuální televizní okruh BBC 4: Je to k něčemu?
12. 12. 2003 Nevracejte uprchlíky do války
11. 12. 2003 Ďábel a jeho public relations Štefan  Švec
11. 12. 2003 Hrabal jako žvýkačka Štefan  Švec
11. 12. 2003 Budou Češi ve světě pány, nebo otroky? Jan  Čulík
30. 11. 2003 Hospodaření OSBL za listopad 2003
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
14. 12. 2003 Evropská unie: největší krize za posledních 46 let   
14. 12. 2003 "České Vánoce", vizuální absurdita v centru Prahy Jan  Paul
12. 12. 2003 Pandořina skříňka plná hnědého uhlí a miliard Štěpán  Kotrba
12. 12. 2003 O reklamě a o Hrabalovi Jan  Čulík
12. 12. 2003 Jednání o Evropské ústavě: nová krize na obzoru? Josef  Brož
12. 12. 2003 Brutální řešení Českých drah Fabiano  Golgo
11. 12. 2003 Ďábel a jeho public relations Štefan  Švec
11. 12. 2003 Budou Češi ve světě pány, nebo otroky? Jan  Čulík
10. 12. 2003 Amerika nemá impérium, nemá totiž politickou moc   
10. 12. 2003 Provokativní názory jsou cenné   
10. 12. 2003 Co znamená Kunderův škleb Štefan  Švec
10. 12. 2003 Privatizace válečnictví   
9. 12. 2003 Rakousko a Pražské jaro Přemysl  Janýr
9. 12. 2003 7. 11. 1995: Čelný světový antropolog českého původu zemřel na pražském letišti Jan  Čulík
9. 12. 2003 Ernest Gellner byl prognostik Jan  Čulík

Francie RSS 2.0      Historie >
13. 12. 2003 Summit EU skončil selháním   
12. 12. 2003 Jednání o Evropské ústavě: nová krize na obzoru? Josef  Brož
2. 12. 2003 Rumsfeld odmítl pochválit novou obrannou iniciativu EU   
1. 12. 2003 Vyriešiť hádku o spoločnej európskej obrane   
24. 10. 2003 Nicolas Sarkozy: nový sjednotitel francouzské pravice? Josef  Brož
23. 10. 2003 Francie: Římský víkend paní Bernadette za všechny peníze Josef  Brož
22. 10. 2003 Je sociálny model EÚ prekážkou konkurencieschopnosti? Brigita  Schmögnerová
11. 9. 2003 Úřední šiml zuří proti studentům i v Německu a ve Francii   
4. 9. 2003 Pierre Poujade: Obránce malých proti velkým Josef  Brož
8. 8. 2003 Smrt Marie Trintignant: "Elle est belle pour toujours" Josef  Brož
18. 7. 2003 Třídní boj ve Francii - realita odporu proti vládním sociálním reformám Petr  Záras
13. 6. 2003 Ako udržať prostredníctvom prerozdelenia čo najspravodlivejší dôchodkový systém?   
9. 6. 2003 (D)Evian(ti) Radovan  Geist
9. 6. 2003 Francúzski socialisti hľadajú identitu: Neistí a nesmelí medzi ľuďmi Ivan  Štefunko
13. 5. 2003 Jean-Pierre Raffarin: premiér, který nechce být č. 1 Josef  Brož