Nejnovější dokumentární film Michaela Moora Fahrenheit 911 (911 stupňů Fahrenheita) možná nebude uveden na plátna kin, v důsledku kontroverze mezi jeho distributorem, podnikem Miramax a jeho otcovskou společností Disney. Podle časopisu Variety zahájila firma Disney kroky, podle nichž chce Miramaxu zabránit uvedení Moorova filmu Fahnrenheit 911. Film činí pojítko mezi prezidentem Georgem Bushem a Usámou bin Ládinem a příslušníky dalších mocných saúdských podnikatelských rodinných klanů.

Firma Disney obvinila amerického komika a dokumentaristu Michaela Moora, že uměle, před festivalem v Cannes, vytvořil skandál ohledně svého nového filmu Fahrenheit 911.

Podnik Disney konstatoval, že nařídil distribuční firmě Miramax, aby Moorův film nedistribuovala, protože se nechce stát součástí politické kontroverze, už před rokem, v květnu 2003. Podle podniku Disney zveřejnil tuto skutečnost Michael Moore schválně teprve teď, aby pro svůj film získal publicitu.

Plivance, výkaly, menstruální krev, zápach hnijícího masa. Švábi. Bill Clinton. George Bush. Tímto výčtem věcí, které u mnohých lidí budí odpor, uvedl list Boston Globe zajímavý článek o vědeckém zkoumání hnusu.

Ministři britské vlády požadují, aby list Daily Mirror jmenoval vojáky, kteří mu poskytli fotografie, na nichž příslušníci britských jednotek údajně týrají iráckého civilistu.

Sedmaosmdesátiletý Bernard Lewis, profesor na Princetonské univerzitě, je snad nejuznávanějším světovým odborníkem na kulturu, civilizaci a náboženství Blízkého východu. Na Západě bývá považován za jediného vědce, který je zároveň dostatečně erudovaný i počestný na to, aby otevřeně hovořil o ničivé podstatě současného islámu, napsal americký časopis Atlantic Monthly a poukázal na to, že levicoví intelektuálové, zejména z univerzit, však považují Lewise za služebníka imperiální moci, dostatečně arogantního na to, aby se považoval za objektivního vědce. Lewis má podstatný vliv na Paula Wolfowitze, hlavního neokonzervativního tvůrce současné politiky Bílého domu vůči Blízkému východu. Nedávno vydal svůj soubor esejů, napsaných od padesátých let do současnosti, pod titulem From Babel to Dragomans - Od Babylonu k tlumočníkům. Lewis věří v dobrou znalost místního jazyka a ve studium primárních zdrojů. Shrnujeme jeho hlavní myšlenky z interview s profesorem Lewisem, který vyšel v americkém měsíčníku Atlantic Monthly.

Možná že se s tím setkal už kdekdo. Naše české jméno Václav (ať už "pro svět" především Havel, anebo Klaus; určitě ne "svatý Václav") Angloameričané vyslovují [vaklaf] (výslovností nebezpečně blízko jménu anglického středověkého náboženského a politického reformátora Wycliffa). Proč? Jsou zvyklí po staletí přizpůsobovat si cizí grafiku své fonetice.

Česká debata o geneticky modifikovaných organismech (dále jen GMO) není ani zdaleka tak žhavá jako třeba v Německu nebo ve Velké Británii. Možná i to je důvod, proč česká média ignorovala velice zajímavou americkou studii o možných ekonomických rizicích potenciálních investorů při sázce na GMO. Dalším důvodem je možná to, že debata nad touto studií by mohla nabourat významnými PR agenturami pracně budovaný myšlenkový stereotyp, že GMO sice možná mohou být jakýmsi ekologickým problémem, ale bezpochyby jsou skvělým obchodem.

Ve středu 26.5. od 14 hod.bude před starou Jazzovou sekcí v Praze 4, Ke Krčské stráni znovu obnoven pomníček, který po našem uvěznění StB zničila. Byl věnován 40. vzniku OSN a ukončení války. Stromy kolem vysadili např. Kurt Vonnegut a John Updike. 26. 5. zasadí lípu člen Jazzové sekce Pavel Bém.

Od 27.5. je v Jazzové sekci, Valdštejnská 14 již 7. ročník nonstop čtení. Všechny čtenáře BL zveme, píše pedseda Jazzové sekce Karel Srp.

Příjmení "Kubinyi" zřejmě vyžaduje malou doušku. Prý sám pan ministr zdravotnictví požaduje "slovenskou" výslovnost místo maďarské. (Pak ovšem by bylo ono postesknutí nad tím, jak to jméno vyslovil interviewující novinář V. Moravec, neadresné.) --- Plně chápu, že nositel jména nějakou výslovnost svého příjmení může vyžadovat.

Už dlho som nečítal taký článok, s ktorým by som sa tak ztotožnil ZDE. Ba dokonca by som ho doplnil o najčerstvejšie poznatky. Jedným z nich je fenomén vzťah ženy k náboženstvu (hokeju), míní Pavol Lisý:

P. Sláma: Přečetl jsem si Váš článek s názvem "Bůh je mrtev. Dnešním náboženstvím je sport", publikovaný v Britských listech ZDE. S většinou Vašich postřehů v tomto článku myslím lze souhlasit, ale v jedné věci v žádném případě nemohu. A sice s částí, kde tvrdíte, že křesťanství se nemohlo účinně bránit civilizačnímu pokroku, protože podstata jeho víry se stala atavistickou. Tomu opravdu nerozumím. Vysvětlím ale nejprve, co je dle mého názoru křesťanství.

Křesťanství není způsob vládnutí čili správy věcí veřejných, jak by si mohl třeba někdo myslet při pohledu na evropské dějiny.

To, že čeští zástupci mlčeli, je možná hloupé, možná odůvodněné. Nevím. Ale jestli někdo z nich mlčel proto, že nechtěl říkat něco, co by se ostatním nelíbilo ... jestli naši zástupci vědomě říkají jen věci, které se líbí zástupcům ostatních zemí ... já nevím, Orwell?! pozastavuje se Hynek Hanke a dodává:

Smutné PS: Podle stejného článku dostal pan Zahradil za ten ,,poslušně promlčený'' den plat 8000 Kč.

I světoví komentátoři dění v Iráku mají svůj podíl na tamním utrpení. Zvykli jsme si na situaci, kdy politici do omrzení opakují svůj úzce vymezený pohled na věc -- proč se ale na řešení problému nesjednotí alespoň skutečné světové elity? Copak neexistují? Zamysleme se v dalším textu alespoň my nad jednou variantou vývoje v Iráku, jistě i ona přichází v úvahu.

Ze včera v BL uveřejněném projevu nezařazeného senátora (nominovaného KDU-ČSL) a "duchovního" Mgr. Zdeňka Bárty k návrhu zákona poslankyně za KSČM Mgr. Ivany Levé ZDE vyplývá, že patří mezi největší milovníky čistého a krásného českého jazyka. To mu ovšem nemůže zabránit, aby důrazně odmítl pokus o zákonnou ochranu tohoto jazyka. To by totiž podle něho zplodilo další "pokleslé jazykové paskvily, nedonošenou novořeč". Tento návrh zákona jako "každá plytkost ducha rodí své pokřivené ptydepe".

V současné době jsem na výměnném studijním pobytu spolu s dalšími kolegy z VUT Brno, ČVUT Praha a VŠB-TU Ostrava na Tampere University of Technology ve Finsku. Po přečtení článku Petra Soukupa, uveřejněného v Britských listech, dne 4. května 2004 ZDE jsme cítili potřebu zareagovat a podělit se o naše zkušenosti stran studia ve Finsku.

Skandinávské školství je bezesporu na všech úrovních lehčí než školství české. Na druhou stranu se v současnosti dostává vysokoškolského vzdělání třikrát většímu podílu obyvatelstva ve Skandinávii než v ČR. Česko je v tomto ohledu nejslabší ze všech zemí OECD, horší je už jenom Turecko. Přesvědčení o vzdělanosti českého národa je tedy možná pouhý mýtus.

Reakce na tento článek.

Komentátor Práva, pracovník Ústavu mezinárodních vztahů a bývalý vedoucí pracovník Institutu pro strategická studia ministerstva obrany, specialista na mezinárodní bezpečnostní vztahy Jan Eichler, vystoupí s úvodním slovem Na Rybníčku na téma Irák a "vývoz západních hodnot" v pondělí 10.5. v 18:00. Na Rybníčku 10, Praha 2, přízemí.

Vazeni pratele, pozadan pritelem Karlem Srpem, pozvat na letosni Sedmy rocnik "Nonstopcteni", ve dnech 27.az 30. kvetna 2004, které porada Jazzova sekce /nonstop/ Ucast vitana behem sobotniho dopoledne po desate hodine /nonstop/ V letosnim roce se bude "nonstopcist" bez omezeni vyberu autoru /nonstop/ Tema "Sousedske vztahy" v nejsirsim slova smyslu /nonstop/ Zajem treba projevit nekolika nasledujicimi kroky /nonstop/ Telefonicky svoji ucast potvrdit na telefon Karla Srpa 605263369 /nonstop/ Pripravit prispevek na cca 15 minut /nonstop/ Dostavit ve sjednany cas na znamou adresu: Jazzova sekce Valdstejnska ulice c. 14, Praha 1- Mala Strana, kde vlidne prijati a usazeni pred posluchace, mikrofon a videokameru, nebot "Nonstopcteni" prenaseno Internetem /nonstop/ Radost, ze touto pozvankou Vam zlepsili naladu /nonstop/ Jiz od teto chvile na Vas "Nonstop" tesime /nonstop/ Pozdrav Olda Prusa /stop/.

Předsedkyně státní italské televize RAI, Lucia Annunziata, odstoupila v úterý ze své funkce na protest proti vládním zásahům. Italský prezident Carlo Azeglio Ciampi podepsal nový zákon o reformě sdělovacích prostředků, který, jak tvrdí kritikové Silvia Berlusconiho, silně zvýší jeho už tak obrovskou moc a zvětší jeho bohatství. Annunziata, která byla předsedou RAI teprve od loňského března, pohrozila, že odejde, pokud bude tento zákon přijat. Jejich odchod je považován za důsledek silného nátlaku generálního ředitele RAI a celé správní rady, která tím reaguje na přání italské vlády.

Pozoruhodnou míru rozhořčení amerického tisku nad tímto skandálem dokumentuje tento komentář jednoho amerického armádního důstojníka, který vyšel v americkém pravicovém listě Christian Science Monitor.

Parlamentem se v první den jednání 31. schůze zákonodárného sboru nesl zvučný a emotivní hlas hosta, senátora Zdeňka Bárty. Odůvodnění pozměňovacího návrhu Senátu k zákonu o rozhlasovém a televizním vysílání, kde Senát zrušil návrh poslankyně Levé (KSČM) o užívání spisovné češtiny, provázela bouřlivá diskuse. Moderátoři soukromých celoplošných televizí a rádií si oddychli, neboť nebudou zákonem nuceni ve vysílání mluvit spisovně. Některé stanice by spisovný jazyk pohřbil...

Bárta při té příležitosti citoval Karla Čapka, který v článku z roku 1934 použil výraz "zkurvení ducha". S gustem opakoval senátor Bárta tento expresivní výraz, až poslankyni Levou rozplakal. Ta pak novinářům uvedla, aniž by zřejmě pochopila, že šlo o citaci Čapka: "Když začal o tom zkurvení... Nejsem na hrubé výrazy a těžko takovou argumentaci snáším."

Jelikož nepochopení poslankyně Levé nebylo nepochopením ojedinělým, ale dopustilo se jej v daleko méně tolerovatelné a věcně nesprávné podobě více poslanců, přinášíme projev poslance Bárty v plném znění. Pro pochopení odlišnosti právnického newspeaku sněmovny a lehkého staromilsví ale vybroušené političnosti Senátu. Sněmovna nakonec schválila znění opravené Senátem. Proti byl jak kůl v plotě pouze klub KSČM. Poslankyně Levá po skončení jednání tvrdila, že se nevzdá... Nemůže se vzdát...

Byl rozfoukaný den. Ze zahrady plné rozkvetlých stromů byl z výšky výhled na Labe, na dvě hnusné elektrárny a na dmoucí se horu Říp. Balbíni se rozhodli, že dnes a právě tady se musí natočit televizní klipy pro volební kampaň do Evropského parlamentu. Foukal ostrý vítr a pražilo slunce. Balbíni točili v polích jakousi scénu s kozou a Sudeťákem. Že oni mu dají kozu a on jim dá za to mercedes. První koza byla hnědá, divoká a vypadala jako kamzík, tak ji vrátili.

Poznámky k článku Počátky křesťanství od Lenky Kužvartové.

"Co blbneš, podívej se na sebe, vždyť už jednu máš"! No, ne příliš povedený vtip, uznávám, ale inspiroval mě k němu reklamní leták jednoho nejmenovaného supermarketového řetězce, který, tak jak je ostatně v podobných prodejnách dobrým zvykem, občas lže jako když tiskne.

V pátek 23. dubna se před karlovarským okresním soudem možná odehrála další epizoda ze seriálu státní represe úspěšně manipulované ukrajinským a ruským organizovaným zločinem proti podnikatelům Světlaně Vojtkové z Moldávie a Vladimiru Maksimovovi z Ruska. Britské listy již dříve této kauze věnovaly zvláštní pozornost, zejména pak dvěma články Štěpána Kotrby Karlovarská spravedlnost a Radka Mokrého Karlovy Vary jásají: Slizký ruskojazyčný cizinec před soudem, z nichž vysvítalo, že karlovarská spravedlnost velmi pravděpodobně měří vahami poněkud zvláštního řádu.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

V dubnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5361 Kč. Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček stále ještě (zadarmo) postupně zprovozňuje četné dosud nefunkční části časopisu, po lednové havárii serveru. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.