Pan senátor ovšem neuvedl, co on a senát hodlají udělat (nebo snad dělají ?) proti tragickému úpadku vyjadřovacích schopností mediálních a politických činitelů naší republiky. Václav Havel před několika dny uvedl, že mnozí naši vysocí politici mluví hůř česky, než poslední poštmistr za Rakouska-Uherska. Mnozí špičkoví umělci (např. Jiřina Jirásková nebo Vlasta Chramostová), se již dříve pozastavovali nad úpadkem a často i sprostotou češtiny mnoha dnešních umělců. Radovan Lukavský se obává, že nám hrozí barbarizace češtiny a doufal, že návrh zákona snad soustředí na tuto otázku pozornost. Bohužel vzniklá pozornost byla spíše hysterickým vytím proti uvedenému návrhu zákona. Požadavek na určitou úroveň a kultivovanost češtiny v našich médiích je prý útokem na svobodu slova. Čili nárok na určitou profesionalitu a úroveň vyjadřování těch, kteří ovlivňují jazykovou vzdělanost značné části národa, je neslýchaným porušením základní listiny občanských práv.

Je ovšem pravda, že návrh zákona poslankyně Levé řešil otázku jen velmi částečně a spíše symbolicky. Ovšem zde právě mohli milovníci českého jazyka v parlamentu předvést, jak by se dokázali tohoto mimořádně obtížného úkolu zhostit komplexně a efektivně. Místo toho však tento pokus zamítli.

Ředitel školy nebo dokonce vysokoškolský pedagog, který i v televizi mluví nespisovně, tak mluví většinou proto, že jinak mluvit neumí. Při takové úrovni vyučujících se pak člověk nemůže divit, že včera v televizi se jedna studentka gymnázia domnívala, že 17. listopadu 1989 vznikla Československá republika. Úděsná jazyková úroveň je totiž pouze odrazem celkového záporného přístupu k plnění pracovních povinností jako celku.

Pro zajímavost zde ještě uvedu jednu zprávu z tisku. V Německu je v současné době mezi nezaměstnanými cca 13 tisíc elektroinženýrů a zároveň je cca 13 tisíc volných míst pro tyto odborníky. Jako jeden z důvodů tohoto paradoxu byl uveden požadavek firem na přesné, stručné a jasné vyjadřování. Který inženýr to neumí, bude nezaměstnaný.

Pan senátor Bárta ovšem česky umí výborně. jak o tom svědčí jeho projev i desítky náboženských kázání na jeho internetové stránce http://barta.kdu.cz. V jeho projevu je však slovo zkurvení čtyřikrát, a podle článku "s gustem opakoval tento expresivní výraz". Také televize Prima, která se jediná ve večerních zprávách této záležitosti věnovala, ukázala kromě plačící poslankyně Levé vlastně jen mohutný výkřik duchovního Bárty: "Zkurvení ducha".

Ten by si měl také spočítat, kolik sprostých slov se vyskytuje na tisících stranách textů, které Karel Čapek napsal. Uvedený článek byl pouze zoufalým Čapkovým výkřikem nad skutečností, že mnoho německých intelektuálů pomáhá na nohy rodícímu se nacismu. A i v tomto mimořádném případě dal Čapek toto slovo až na druhé místo, za slovo ujařmení. Použít tohoto Čapkova varování před nacismem k útoku na pokus kultivovat na veřejnosti rodný jazyk, je ovšem naprosto odsouzeníhodné.