Britský týdeník Sunday Times zveřejnil informace z tajného memoranda britského ministerstva zahraničních věcí, které vyjadřuje hluboké znepokojehí ohledně amerického "agresivního" chování v Iráku. Z dokumentu poprvé vyplývá, že je britská vláda velmi znepokojena metodami americké vlády. Zpochybňuje to také tvrzení Tonyho Blaira, že mezi Británií a Spojenými státy existuje v otázce Iráku naprostá shoda.

Po předání moci Iráčanům, k němuž má dojít dne 30. června 2004, dostanou britské a americké jednotky imunitu a nebude možné je postavit před irácké soudy. Zpochybňuje to tvrzení, že po převzetí moci bude mít nová irácká vláda "plnou suverenitu" nad svým státem, uvedl v neděli týdeník Observer.

Konspirační teoretikové na internetu podrobně zkoumají videozáznam popravy Američana Nicka Berga a tvrdí, že je celá věc spiknutí, napsal v neděli týdeník Sunday Times. Vezměte například ono podezřele bílé ucho, které se v záběru objevuje krátce po obrázku 9306. Zdá se, že patří vězniteli, který má na hlavě americkou čepici.

pondělí 17.00: Stavební dělníci byli v pondělí evakuováni z budovy pařížského letiště, kde včera spadla část střechy, poté, co bylo slyšet nové praskání.

Terminál 2E na letišti Charlese de Gaulla byl v neděli uzavřen po kolapsu střechy, při němž zemřeli čtyři lidé. V pondělí dělníci odklizovali trosky a snažili se zajistit bezpečnost budovy. "Policie evakuovala budovu z preventivních důvodů, poté, co bylo slyšet další praskání v témže terminálu," konstatoval mluvčí letiště.

Tragikomicky směšná diskuze o vyhození jednoho neschopného novináře z deníku, který je (bohužel) názorově determinován myšlenkovým horizontem současného vedení redakce, je ukázkou mlácení prázdné slámy, ve kterém nakonec zástupné argumenty diskutérů překryly původní myšlenku.

Polemika s článkem Novináři a "novináři".

Arbitr morálky Štěpán Kotrba na začátku svého informovaného článku o Tomášovi Kolocovi praví, že být šéfredaktorem deníku, který Koloce zaměstnává, vyhodí ho na hodinu. Kotrba na štěstí pro svět vedoucím žádného média není, takže je na místě, aby se o Kolocových profesionálních a lidských kvalitách vyslovil někdo, kdo s tím člověkem už nějaký čas spolupracuje. Vezměme to po bodech:

Tisková zpráva.

Přechod na pozemní digitální televizní vysílání představuje nejrozsáhlejší systémovou změnu v dějinách televize. Je to nevyhnutelný proces, který může přinést zlepšení technické kvality přenosu obrazu a zvuku, zvýšení počtu dostupných televizních programů a doprovodných služeb, snazší přístup k informacím a celkově lepší uživatelský komfort. Zároveň je to však také logisticky velmi složitý proces, v němž se neoddělitelně prolínají programové, technické, ekonomické a právní aspekty.

Moorovu filmu se dostalo minulé pondělí, kdy byl v Cannes promítán, patnáctiminutových ovací. Film Fahrenheit 9/11 se zabývá iráckou válkou a tvrdí, že mezi prezidentem Georgem Bushem a čelnými saúdskými rodinami, včetně bin Ladinů, byly úzké styky.

Ve filmu užívá Moore svůj charakteristický satirický styl k tomu, aby obvinil George Bushe, že v roce 2000 si ukradl americké prezidentské volby, že před 11. září 2001 ignoroval varování před teroristickými útoky a že posléze zveličoval obavy z terorismu, aby mohl zaútočit na Irák.

"Co jste to udělali? Jsem z toho úplně vedle," řekl Moore ve svém projevu při přijímání ceny.

Kritická reakce na Moorův film je většinou pozitivní, chválily ho listy The Washington Post, Time Magazine a britské deníky, včetně Independentu a konzervativního Daily Telegraphu. Americký Hollywood Reporter napsal, že Moore "využívá 'reality filmu' jako nástroje pro předvolební kampaň. Britský deník Guardian a sesterský týdeník Observer nejsou nadšeny Moorovými manipulativními technikami, viz níže:

Myslím, že pokud obvinění z velezrady pomůže zrychlit prezidentovo jednání, pak mělo a má smysl. Tento závěr a pohled na věc chybí ve všech sdělovacích prostředcích. Jako vždy dávají přednost konfrontaci, míní Petr Václavík.

V sociologickém přemýšlení se o fordismu většinou mluví jako o dávno minulé periodě. Povaha sociologovy práce spočívá ve zpochybnění toho, co si všichni dnes myslí o dnešku a snaží se nacházet v dnešku zítřek. V momentě, kdy se objeví a artikulují první náznaky dosud neuvažovaných fenoménů a trendů, stoupá horečka hledání zítřka a nastává odklon od dosavadního přemýšlení o dnešku. Možná proto pak sociologové v horečných rekonceptualizacích soudobé společnosti a představ o jejím vývoji zdánlivě zapomínají na stále živé části zdánlivě již mrtvých fenoménů. Pokud sociologové mluví o fordismu, důvodem je charakterizovat povahu ranější modernity a vysvětlit proces historického vývoje k dnešnímu stavu.

Otázku, zdali by dohled vojsk OSN nad situací v Iráku dokázal přinést této zemi mír, si položil Lorne Gunter, fejetonista novin The Edmonton Journal. Odpověděl na ni popsáním "březnového pogromu", kterému v Kosovu nezabránila ani společná přítomnost OSN a NATO. Vyslovil tedy vážné pochybnosti o tom, že by se dalo zabránit násilí v Iráku.

Moje vlastní zkušenost velmi nekompromisně poměřuje líbezná slůvka Stanislava Grosse na adresu policie a v takových chvílích mě ministrova samolibá sebechvála resortu připadá vždy jako dětinské žvatlání. V pátek 21. 5. 2004 jsem si byl sednout po 22. hodině se svojí plnoletou dcerou (vypadá dost mladě) a kamarádkou v čínské restauraci v Horních Počernicích. Seděli jsem u okna, když se najednou z ničeho nic objevilo na ulici asi pět policistů, již postarších otců, s pěkně vyvinutými břichy.

Po hlavní silnici samozřejmě nikdo z řidičů nedodržoval povolenou rychlost, ale pětice měla zřejmě úplně jiné starosti.

"10 000 civilních obětí americké invaze do Iráku a jeho okupace zdokumentovala k dnešnímu dni Iraq Body Count (IBC ZDE), upozorňuje Martin Sviták. Pro stanovení co možná nejpřesnějšího počtu obětí si skupina stanovila přesnou metodiku získávání údajů, při které ověřuje datum, čas a místo incidentu, cíl uvedený vojenskými zdroji, druh použité munice, minimální a maximální uvedený počet obětí a alespoň dva zdroje informace ze seznamu z 38 renomovaných světových tiskových agentur a tisku. Ke dnešnímu dni tak bylo ověřeno 9148-11005 nahlášených civilních obětí, jak autoři uvádějí, jedná se jen o zlomek celkového počtu. Stránka je určena zejména redaktorům internetových stránek, kterým nabízí nejrůznější dynamicky aktualizované bannery, které na stránky promítají aktualizované počty obětí."

Amnesty International ČR vítá rozhodnutí vlády o odebrání licence na vývoz radarů Věra do ČLR. Revizi již udělené licence způsobenou nátlakem ze zahraničí však považuje za politováníhodné svědectví o stavu českých kontrolních mechanismů. Publicita spojená s kauzou Věra nicméně ukázala, že v principu neexistují překážky pro zveřejňování podrobných informací o licenčním řízení, a to dokonce ani v jeho průběhu. Připravovaná česká výroční zpráva o vývozu zbraní by podle názoru AI ČR měla obsahovat podrobný seznam již zamítnutých vývozních licencí, a to včetně důvodů vedoucích k zamítnutí licence, jak je to běžné například ve zprávě nizozemské.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

David Dimbleby, dlouholetý reportér a moderátor televize BBC, se neúspěšně přihlásil do konkursu o místo na nového generálního ředitele BBC. V týdeníku Sunday Times včera vysvětlil, jakých principů by se podle něho měla přidržovat televize veřejné služby:

pátek 21.00: Šéf televize Channel Four Mark Thompson byl jmenován generálním ředitelem BBC. Nahradil Grega Dyka, který rezignoval po zveřejnění kritické Huttonovy zprávy. Thompson nyní rezignoval na funkci generálního ředitele kulturního komerčního televizního okruhu Channel Four.

Channel Four založila Margaret Thatcherová v roce 1982. Je to televizní stanice, která je financována z reklamy. Jejím úkolem je ale vysílat kontroverzní a nevyvážené pořady, kulturní pořady a pořady pro menšiny. Při vzniku stanice byla zákonem pověřena hlavní komerční britská televizní stanice ITV, aby prodávala reklamu, vysílající se na okruhu Channel Four na jeho provoz. Zákonnou podmínkou bylo, že pokud komerční ITV neprodá dost reklamy, bude muset financovat Channel Four z vlastních zdrojů.

Channel Four byl podstatným oživením britské televizní scény, zejména také proto, že byl v podstatě jen nakladatelstvím: redaktoři si objednávají všechny pořady od vnějších, soukromých firem. Tento princip se pak rozšířil i do televize BBC, kde vyrábějí určité procento televizních i rozhlasových pořadů nezávislé, soukromé společnosti.

Jasně se vyjádřil O. Štindl, že psát za totality do komunistických novin byla etická volba, dnes z morálního hlediska těžko obhajitelná. Pan Čulík oponuje a snaží se obhajovat bývalého redaktora Haló novin T. Koloce. Prý se T. Koloc nedopustil ničeho zlého, když šel pracovat do novin, které jako jediné odpověděly na jeho žádost o zaměstnání. Prý mladí, kterým je 24 let, totalitní minulost nechápou a komunistická traumata jsou pro ně nesrozumitelná. Prý extrémní politický názor nelze ztotožňovat s nemorálností.

Současnou mladou generaci bych rozdělil asi na dvě části. Jedna vstřebává doušek po doušku antikomunismus, který jí je podáván ve škole, v rodině, v televizi, ve společnosti, zkrátka přichází ze všech možných směrů. Jedná se o lidi, kterým se nelíbí někdejší zkraty komunistického režimu u nás. Myslím tím vládu jedné strany, nedostatek politické diskuse, masivní propagandu, všudypřítomnou tajnou policii, nesvobodu slova atd. Tato skupina pak odmítá samotné slovo komunismus a řadí ho a priori do skupinky totalitních režimů či utopií. V prvém připadě hovoří o nemorálnosti, ve druhém se komunismu smějí, stačí pouhá básnička z padesátých let. Hlavní však je, že o komunismu nepřemýšlejí. Berou ho jako totalitní a zavrženíhodný. Komunisty nevolí, protože to jsou komunisti. Tečka.

Druhá část této generace je trochu alternativnější a myslím, že právě tu má Jan Čulík na mysli, když hovoří o generaci západoevropské, které antikomunismus mnoho neříká.

Četl jsem Váš článek v Lidovkách o reakci Ondřeje Štindla na svědectví Tomáše Koloce... a nedá mi to :-) . Víte, já jednak vůbec nevěřím těm slovům, že mladí lidé nejsou a generačně již nemohou být antikomunisty. Jsou nesporně antinacisty (často až vášnivými), ačkoli se jich nacismus týká generačně mnohem méně než komunismus. Myslím, že pouze o komunismu nesmírně málo vědí, a proto zatím nejsou antikomunisty.

Každá nová generace má úplně jiné politické vnímání a myšlení. Zažil jsem pražské jaro ještě jako šestnáctiletý: československá vlajka má pro mě proto význam zásadního národního symbolu. S překvapením jsem zjistil, že pro dnešní čtyřicátníky, které formovala normalizace, tato vlajka naopak dlouho symbolizovala utlačitelské, prosovětské oficiality. Zatímco stárnoucí generace jsou právem antikomunisty, pro nejmladší českou generaci jsou už tato traumata nesrozumitelná. Je to generace v podstatě západoevropská. Antikomunismus je už neoslovuje. Nemůže: je-li jim dnes čtyřiadvacet, v roce 1989 jim bylo devět. Jsou to Evropané, nikoliv postkomunisté.

Reakce Ondřeje Štindla na svědectví Tomáše Koloce, publikované v Britských listech, o tom, "Jak jsem pracoval v Haló novinách", je zajímavou ilustrací těchto rozdílných vidění (O Hitlerově neúspěchu a jednom novináři bez práce, LN 14. 5. ZDE).

Janeček: "Zvýšení poplatku na 100 Kč měsíčně se snížením reklamy na 0,8% nepokryje veškeré náklady na digitální vysílání"

Už dlouho se hovoří o zpravodajsko-publicistickém televizním okruhu -- ČT3. Naposledy v souvislosti s očekávanou digitalizací. Z původní vládní Koncepce přechodu na zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání se postupem času stala Mlynářova "aktualizace aktualizace aktualizace začátku", vládou dlouhodobě odsunovaná... Vladimír Špidla prý chce na nátlak odborníků i přes několik dnů odkládaný podpis a rezervovaně souhlasné stanovisko vlády tuto otázku znovu otevřít. V samotné televizi ale digitálnímu infokanálu málokdo věří. Šéf zpravodajství zůstává skeptický. Ředitel si nemyslí, že by bylo zapotřebí přebírat celoevropské veřejnoprávní vysílání. Diváci to prý nepotřebují. Co teď? Kdy a jak začne nutná televizní digitalizace a jak bude přitom zacházeno s médii veřejné služby? Bude to podle "privatizačních" záměrů opozice, "liberálních" a "tržních" představ unionisty Mlynáře, nebo podle představ vlády o zachování veřejných služeb včetně mediálních? Představ vlády, v níž mají socialisté většinu hlasů? Čím televize naplní digitální okruhy?

Na otázky Britských listů odpovídá Jiří Janeček, generální ředitel České televize. Muž, kterému je vyčítáno pravicovou opozicí, že neví, co se v televizi děje. Muž, který televizi řídí. Muž, který si kdysi předsevzal vysoké cíle - tváří v tvář realitě.

Kniha "Mládež na křižovatce" navazuje na publikaci "Proměny české mládeže", kterou Petr Sak vydal v roce 2000 na základě empirických poznatků a jejich teoretických zobecnění, které jsou podloženy výsledky ze třiceti sociologických výzkumů. Pro současnou českou společnost i pro mladou generaci jsou zásadní dva procesy, které mají civilizační rozměr - informatizace a vytváření informační společnosti, jako nový typ uspořádání a fungování společnosti. Dále se jedná o začleňování české společnosti do širšího evropského celku. Hlavním záměrem knihy je sociologicky postihnout mladou generaci na počátku procesu začleňování české společnosti do evropských struktur, utváření evropské identity a vzniku informační společnosti. Autory byly - po deseti letech znovu - zkoumány také postoje k marxismu, socialismu, konzervativismu a liberalismu. U mládeže pokračuje hodnotové vyhraňování ve směru liberalismu, hedonismu, individualismu, egoismu a materiálních hodnot. Pokračuje také proces sekularizace či despiritualizace.

Množství přehledně uspořádaných dat, grafů a výsledků z výzkumů odlišuje tuto publikaci naprosto zásadním způsobem od ostatních knih, které byly v posledních letech na toto téma napsány a které právě postrádají odbornost a exaktní metodologické propracování, se kterým autoři ke své práci přistupují. Na českém trhu se tak objevila zásadní sociologická publikace pro všechny, kteří chtějí k mládeži přistupovat bez předsudků a chtějí o ní vědět víc, než jen to, že je horší, než jsme byli my...

Předkládáme vám část 10. kapitoly z knihy Petra Saka a Karolíny Sakové Mládež na křižovatce

Pedagogická centra přežijí červen 2004, ale zřejmě nepřežijí leden 2005, alespoň ne jako organizace zřizované ministerstvem školství. Klíčovou roli při rozhodování o jejich další existenci sehrála Asociace školských odborů. Možná ale šlo o Pyrrhovo vítězství...

17 května vyšla v deníku Právo zpráva, reflektující zasedání ÚVV ČSSD, na kterém padl návrh na přerušení tohoto zasedání do doby těsně po "evropských" volbách -- tak, aby bylo možno zhodnotit operativně výsledky a vyvodit z nich operativně závěry ještě předtím, než se delegáti rozjedou na prázdniny. Ta zpráva ale dala do souvislosti události a osoby, které v souvislostech nebyly. Dotčený navrhovatel nepřijatého usnesení poslal Právu reakci. Tu deník otiskl bez podstatné části, zato později doplněnou dodatečným "vysvětlením" redakce, v ajkých "souvislostech" mají čtenáři slova politiků, transportovaná novináři, chápat.

Slepý antikomunismus je živou vodou pro politické radikály. Nejen na pravici a v řadách sociální demokracie, ale i uvnitř KSČM. VI. sjezd Komunistické strany Čech a Moravy v Českých Budějovicích přinesl očekávané výsledky. Dosaženy však byly překvapivým způsobem. To platí především o zvolení Miroslava Grebeníčka (57 let) staronovým předsedou této strany. Okresní konference výběrem sjezdových delegátů předurčily, že volba dopadne takto. Základem tohoto výběru byla směs nespokojenosti členské základny se situací ve společnosti a fakt, že prestiž KSČM u veřejnosti roste. Na druhé straně poměrně těsné vítězství Grebeníčka nad Vojtěchem Filipem, který na funkci předsedy kandidoval z pozice místopředsedy strany i Poslanecké sněmovny, naznačuje, že v KSČM přece jenom roste touha po změně ve vedení.

Nemohu nereagovat na článek pana Josefa Víta uveřejněný zde na Britských listech dne 20. května s názvem: "Je politika snižování daní to pravé?" ZDE. Ten totiž obsahuje množství nepřesných a zavádějících argumentů. Nejsem si ani zcela jist, zda se nejednalo jen o záměrné provokační pojednání s cílem vyvolat diskusi na toto téma. Uvádím zde několik poznámek, které by měly pomoci k ucelenějšímu a přesnějšímu pohledu na věc.

Chtěl bych poukázat na nedostatky vaší argumentace ve prospěch snižování daní. Vaše argumenty jsou v zásadě trojího typu, míní Jan Samohýl:

Zeptáte-li se běžného člověka, co si představuje pod pojmem normální, s největší pravděpodobností dostanete odpovědi jako: to co je obyčejné, to co dělá většina, případně to co se od nás očekává. Protože žijeme v období změn, stojí za to se nad tím zamyslet.

V krajine označovanej za "najväčšiu demokraciu sveta" prebehli parlamentné voľby s prekvapivým výsledkom. Dôvodom bolo úplné vzdialenie sa elity masám. A hoci má demokracia na indický spôsob poriadne rezervy v reprezentatívnosti, v týchto voľbách dokázala pomerne dobre odzrkadliť nesúhlas väčšiny s vývojom v krajine.

Britský denník Guardian uverejnil názory niekoľkých analytikov a komentátorov na otázku ako/či dostať Spojené štáty z Iraku. Dva vybrané príspevky predstavujú celkom opačné prístupy k problematike a zdanlivo podobné závery, ktoré sa však podstatne odlišujú v jednom bode - Noam Chomsky žiadal bezpodmienečné stiahnutie sa z Iraku ZDE, zatiaľ čo John Brady Kiesling uvažuje o takej alternatíve, ktorá čo najlepšie zabezpečí mocenské záujmy Spojených štátov. Otázkou ostáva, ktorý z týchto scenárov je udržateľnejší...

Po včerajšom podpísaní dohôd medzi Európskou úniou Švajčiarskom sa krajina v srdci EÚ ocitla bližšie pri únii, než kedykoľvek predtým. Na historicky prvom summite EÚ - Švajčiarsko bolo podpísaných deväť bilaterálnych dohôd pokrývajúcich široké spektrum oblastí od daňovej politiky, po voľný pohyb osôb. Po dlhých rokovaniach sa podarilo uzavrieť dohodu, na základe ktorej budú občania EÚ vlastniaci tajné kontá vo švajčiarskych bankách zdaňovaní.

Ministri EÚ zamietli väčšinu pozmeňujúcich návrhov Európskeho parlamentu k direktíve o softvérových patentoch. Parlament opäť preskúma text v druhom čítaní, ale už po júnových voľbách.

Washington se ve středu v Radě bezpečnosti zdržel hlasování k rezoluci odsuzující Izrael. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí, Richard Baucher, však ujistil, že nátlak vyvíjený na Izrael neznamená ustoupení od jeho podpory. Během toho vysoký činitel OSN v pátek varoval před humanitární katastrofou v pásmu Gazy, pokud se z ní okupační vojska sice stáhnou, ale budou nadále ovládat přechody a nechají oblast uzavřenou. Kirian B.Gast v proslovu v Radě bezpečnosti poukázal na možnost, že se Gaza stane centrem chaosu a teroru a dále dodal: "Bezpochyby to jsou ty nejhorší scénáře. Musíme mít na mysli to, jak máme přimět obě strany k následování správné cesty."

20. 5. 2004 "Izraelci usmrtili v Gaze nejméně 10 civilistů" ZDE

O interrupciách nemožno písať "pekne" či " v dobrom". Ide o problém natoľko trýznivý a intímny, že ťažko ostať nestranným, zmierlivým a vecne analytickým. Napokon je všeobecne známe, že prístup k tejto otázke spoločnosť polarizuje, častokrát ide dokonca o zbraň najťažšieho kalibru, napr. v prezidentských voľbách. Právo ženy rozhodnúť verzus právo budúceho dieťaťa narodiť sa. Vyjadrujú sa laici, právnici, lekári, biológovia...

Učitelka Speciální mateřské školy Sluníčko v Praze 5 a předsedkyně tamní odborové organizace Asociace svobodných odborů Olga Baranová, která po deseti měsících dosáhla u soudu zneplatnění výpovědi, nastoupí patrně v úterý 25. 5. 2004 kolem osmé hodiny ranní zpět na pracoviště.

V dubnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5361 Kč. Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček stále ještě (zadarmo) postupně zprovozňuje četné dosud nefunkční části časopisu, po lednové havárii serveru. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.