Informace k tomuto zákonu jsou smutnou výpovědí o stavu domácí žurnalistiky. Běžnému čtenáři utkví v paměti invalidní vozík a pseudospor o kondomy. Jen pozorný čtenář Hospodářských novin zjistí, že je cosi shnilého ve státě dánském.

Co se tedy ocitlo pod rozlišovací schopností české žurnalistiky? Především neexistují prováděcí vyhlášky. Zajisté, příslušní úředníci příslušných ministerstev se mohou vymlouvat na to, že není možno zveřejnit vyhlášku před tím, než vstoupí zákon v platnost. Leč zákon už platí a vyhlášky zatím nejsou - zeptejte se koncem týdne.

středa 12.00: Americké jednotky v Iráku zahájily v úterý večer ostré útoky proti sunnitským povstalcům v městě Fallúdža prostřednictvím leteckých úderů a dělostřelecké palby. Američtí velitelé však popírají, že by to byla předehra k plné ofenzívě proti městu.

K americkým útokům dochází několik hodin poté, co uplynula lhůta, do níž měli povstalci odevzdat zbraně.

"Námořní jednotky reagovaly tím, že zaměřily na nepřátelské síly precizní zbraně za účelem obrany," konstatuje se v americkém oficiálním prohlášení, které neobsahuje další podrobnosti.

K bombardování v městě Fallúdža dochází nedlouho po americkém útoku na šiitské povstalce v městě Nadžaf, během něhož bylo usmrceno 64 Iráčanů.

Američané také šíří v městě Fallúdža letáky. "Vzdejte se, jste obklíčeni," praví se v nich. "Pokud jste terorista, dejte si pozor, protože váš poslední den byl včera. Chcete-li si zachránit život, přestaňte bojovat a vzdejte se okamžitě koaličním jednotkám. Přicházíme vás zatknout."

Američtí velitelé si myslí, že proti nim ve Fallúdže stojí asi 2000 bojovníků. Tvrdí, že někteří z nich jsou stoupenci Saddáma Husajna, jiní chtějí prosadit v Iráku sunnitskou nadvládu a asi 200 bojovníků jsou zahraniční islámští militanti.

Španělská vojska odcházejí z Nadžafu, podstatná součást mezinárodní koalice v Iráku odchází domů. Dobrý večer. Už tři týdny obléhají Američané irácké město Fallúdža. Ozbrojené násilí se před několika dny při vyjednávání zmenšilo, nyní opět zesílilo. Colin Powell dnes večer vyhrožuje přímým a tvrdým vojenským zásahem. Americké jednotky musejí převzít kontrolu od Španělů ve stejně citlivém místě, ve svatém městě Nadžafu. Dnes večer: doznala americká válka nyní už nezvratné změny?

To byla v úterý večer první slova televizního zpravodajství Channel Four News, které pokračovalo:

Co byste si mysleli o člověku, kterého jednou postraší, on všude vypráví o hrozbě, jíž byl strašen, a pak se ukáže, že to byla naprostá blamáž. O něco později jej znovu postraší -- a on zas bez sebemenšího přemýšlení o tom, že by něco mohlo být jinak, jde a všude vypráví o tom hrozném ohrožení. Že existenci takového tvora nevěříte? Také bych nevěřil. Po posledním týdnu už věřím. Jmenuje se český policejní novinář.

Policisté strašili už v ročním předstihu zástupy radikálů přijíždějících bojovat proti summitu NATO. Nikdo moc neposlouchal organizátory a organizátorky protestních akcí, kteří říkali, že jejich cílem je v klidu demonstrovat svou alternativu a kreativně působit po celém městě (tedy něco dosti odlišného od programu na zasedání MMF a Světové banky, kdy bylo cílem, nijak netajeným, narušit zasedání). Novináři raději věřili absurdním lžím o anarchistických výcvikových táborech. Demonstrace proti summitu proběhly v naprostém poklidu a policisté i novináři zažili tak trochu blamáž. Nyní se domnívám, že je čeká něco podobného.

Rozhovor s Janem Vrbou, ministrem průmyslu České republiky v letech 1990-1992. Původně vyšel v časopise Listy (www.listy.cz) č. 6/1999.

V předvečer vstupu 10 nových členských zemí do EU uspořádaly internetové stránky BBC v angličtině pro své čtenáře k rozšíření EU kvíz: Co víte o České republice? ZDE

Ve středu večer pořádá Tony Blair v Londýně recepci pro velvyslance a další návštěvníky z přistupujících zemí. Ironický článek "Ale pane Blaire, vy nás rozmazlujete!" na toto téma vydal deník Guardian ZDE. Poznamenává v něm, že od nynějška by snad mělo trvat kratší dobu než dosud, než velvyslancům z nových členských zemí poskytne britský ministr zahraničí audienci... :(

V kvízu BBC o ČR nás zaujala Otázka č. 8: Co je Laterna Magica?

Možné odpovědi:

Jinak, pokud si chcete ověřit, jak absolutně nic nevíme o ostatních nových zemích EU, zkuste si udělat tento kvíz BBC o Maďarsku: ZDE

Významný člen irácké prozatímní vlády odsoudil americké úsilí přijmout do nové státní služby tisíce dřívějších členů strany Baath a podobně přijmout některé dřívější generály a vysoké důstojníky do nové irácké armády. Přirovnal tyto návrhy k situaci, jaká by nastala po druhé světové válce, kdyby bylo povoleno nacistům, aby se podíleli na vládě a armádě v poválečném Německu. Podle reportéra Matthewa Fishera prohlásil pan Ahmed Čalabi kanceláři Reuters, že by uskutečnění takového plánu zmařilo přechod Iráku k demokracii. To vyvolalo senzaci v arabských sdělovacích prostředcích. Pan Čalabi vede vládní výbor, jehož cílem je očistit iráckou správu od baathistů.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

V souvislosti s nadcházejícím vstupem deseti zemí do Evropské unie je třeba znát všechny dokumenty, které se nejen našeho členství týkají. Je třeba zároveň ocenit, že orgány EU a jejich experti na přístup nových členů myslely. Již s předstihem a dávno. Tento dokument je někdy z poloviny roku 2000. Je dobře, že nazapadl, tři dny před přístupem k Evropské unii je dobře si jej připomenout.

Jste opravdu na všechny aspekty členství připraveni? Pokud ne, vryjte si následující řádky do paměti:

Dva večery po sobě (podruhé v repetici) se divákům televize (ČT) nabízela zvláštní exhibice. Povšechný dotaz ve zvoleném cizím jazyku měl být cvičně ve stejném jazyku zodpovězen, a to ne zrovna málo významnými osobnostmi naší politické scény. Těmi konverzačními "informátory" byli kandidáti/kandidátky na příští křesla "v Evropě". Snímáno to bylo v budově Parlamentu ČR. Smí-li člověk originální a jen jednou reprízované "vystoupení" na tak významné scéně posuzovat, převážná většina prezentujících se osobností svou stávající jazykovou kvalifikací by neobstála ani pro stánkový prodej, natož pro diskusi na politické téma. Zvláště když celá třetina odchytávaných představitelů v předsálí neměla "politickou vůli" vůbec se nějak zapojit a vypadala jako vyplašení zajíci během honu...

Scházíme se v napjaté době, kdy přinejmenším výrazný pokles našich preferencí ve veřejnosti nás nutí k zamyšlení nad naší prací, nad naším směřováním, nad plněním našeho programu a tedy očekáváním našich voličů, k důkladné sebereflexi nutné k pochopení situace uvnitř naší strany.

Jsem levicový sociální demokrat a je proto pochopitelné, že v době reformy veřejných financí, nedostatku peněz ve státní kase, vyplácení desítek miliard za špatné státní záruky a v atmosféře diskuse o nutnosti modernizovat sociální stát, kterou vedou i některé sesterské strany např. v SRN a v Británii, mám obavu o osud některých sociálně demokratických historických priorit včetně bezplatného zdravotnictví a bezplatného školství. Za stavu rostoucí nezaměstnanosti je obava o osud sociálního státu o to více aktuálnější.

V české Straně zelených zuří před volbami do Evropského parlamentu (EP) ostrý boj mezi dvěma křídly. V jeho důsledku právě vzniká celoevropský skandál. Strana zelených v Praze 1 totiž v minulých dnech vyloučila ze svých řad jednoho z nejvýznamnějších členů západoevropského hnutí Zelených Milana Horáčka, zakladatele německé Strany zelených a bývalého poslance německého Spolkového sněmu za Zelené, který letos kandiduje na dvanáctém místě za německé Zelené do EP. Vyloučila ho za údajné "hrubé porušení stanov".

Horáček si totiž dovolil kritizovat Jakuba Patočku a Jana Beránka z vedení české Strany zelených za autoritářské a nedemokratické jednání. V lednu 2004 rozeslal Horáček dopis padesáti nejvýznamnějším představitelům evropských Zelených, v němž vysvětlil, proč není ochoten za nynějšího "sektářského" vedení české Strany zelených za ni kandidovat, a varoval západoevropské Zelené, aby s Beránkem a Patočkou neměli nic společného.

Po šestnácti měsících byla znovu otevřená opravená komunikace k silničnímu hraničnímu přechodu v Třinci -- Horní Lištné. Po rekonstrukci tzv. Myší díry v centru Třince byla v minulých dnech dokončena modernizace dalších dvou příhraničních úseků.

První opravený úsek vede z centra města do místní části Horní Lištná ve které je silniční hraniční přechod. K němu se donedávna jezdilo středem zástavby. Od začátku tohoto týdne to však neplatí.

Reakce na tento text.

Takové pitomosti, jako ty od pana Vaculíka, je možné prohlašovat jen, pokud aplikujeme domácí paranoiu - po desetiletí pečlivě pěstovanou - na jevy, které se (ne)snažíme pochopit, omezujíce se na svou domácí "zkušenost", odmítajíce se podívat na skutečnosti jiné. Čímž si dobrovolně zužujeme rozhled.

Jakkoliv (snad?) časté a rozšířené, jsou tyto "zkušenosti" nic než trestuhodnou omezeností. Což, zda se, postihuje bez rozdílu věku, původu a postavení - a i mladí lidé tím trpí.

V mimořádné příloze listu Guardian, vydané při příležitosti rozšiřování EU píše - mezi jinými "východoevropskými" autory - český spisovatel Ludvík Vaculík (nar. 1926), že absurdní relevantnost k "našemu" vstupu do EU má memorandum ze srpna 1940, které adresovali Adolfu Hitlerovi říšský protektor Čech a Moravy von Neurath a jeho tajemník K.H. Frank. Byl to v mnoha ohledech konkrétní návrh na likvidaci Čechů v "německém prostoru" Čech a Moravy. Dokument dostal Vaculík od čtenáře Lidových novin, který souhlasí, že autor hlasoval proti vstupu ČR do EU, a píše, že dávný německý plán na likvidaci našeho národa je znovu na obzoru, ale bude tentokrát proveden jinými metodami.

Celý svět si v uplynulých dnech připomněl strašlivou genocidu ve Rwandě, od níž uplynulo deset let. Několik týdnů hrozného vraždění bylo ovšem vytrženo ze souvislostí -- skoro vůbec se nemluvilo o mrtvých, kteří přišli před genocidou, ani o těch, kteří přišli po ní. Bylo jich sice několikanásobně víc, nestáli ale na té "správné straně". Výjimkou nebyla ani většinová reflexe v České republice. Stojí proto za to dát prostor hlasu, který se této většiny vymykal a upozornil na hlubší souvislosti. Jedná se o článek George Monbiota uveřejněný v britském deníku The Guardian pod názvem "Oprávnění oběti".

Tak se obrátil na policisty, kteří ho překvapili, když k němu zrovna do auta nasedla sedmnáctiletá rumunská prostitutka, Dominique Ambiel, nejbližší poradce francouzského premiéra Raffarina. Demisi podal v pátek.

Pokud vás zajímá problematika Evropské unie, jistě jste po otevření svých oblíbených deníků narazili na články, jež se zabývaly "skandálním" výsledkem referenda kyperských Řeků. Důvody, které je vedly k onomu rozhodnutí, jsem už popsal v předešlé úvaze ZDE. Nyní bych se rád pozastavil nad jiným svízelným aspektem celé aféry, kterou čelní evropští představitelé označují celým panoptikem výrazů typu "kafkárna", "tragédie" a podobně.

Tradiční anarchistická demonstrace u příležitosti prvního máje se v Praze uskuteční od 11,30 na Střeleckém ostrově. Následovat bude pochod městem. Hlavním tématem bude kritika vstupu do Evropské unie a kritika kapitalismu.

Rozdělení drog podle reálné míry jejich zdravotní a společenské nebezpečnosti a uvolnění marihuany pro lékařské využití -- to jsou hlavní požadavky letošního ročníku mezinárodní akce Million Marihuana March (MMM). MMM má v České republice již sedmiletou tradici. Happeningy zaměřené proti perzekuci uživatelů marihuany propuknou o prvním květnovém víkendu ve více než stovce měst po celé planetě. V ČR se k Praze přidá také Plzeň, Jeseník a Třebíč.

Letošní ročník MMM se uskuteční v sobotu 1. května na Letenské pláni. Happening začne kolem 13:00 hodin.

Einstein řekl: "Všechno by mělo být co nejjednodušší, ale už ne jednodušší než to." Každý hlupák dokáže zjednodušovat. Lichoťte svému čtenáři. Neomlouvejte se za elitářství, povzbuzujte svého čtenáře, aby se stal členem elity. Neváhejte vybrat přesné slovo, které to vyjadřuje nejlíp, i když váš čtenář bude muset použít slovníku. Usilujte poskytnout lidem inspiraci a osvětu, nesnažte se na ně udělat dojem. Darwin se silně snažil, aby psal srozumitelně, protože věděl, že to, co chce sdělit, je důležité. Obskurantismus v akademickém oboru expanduje ve snaze naplnit vakuum své jednoduchosti. Teoretická fyzika je obtížný obor. Některé disciplíny, které jí závidějí, skrývají to, že jsou o ničem, úmyslným vytvářením zamlženosti.

Citujeme z doporučení Richarda Dawkinse účastníkům soutěže listu Daily Telegraph o nejlepší článek s vědeckou tematikou. Uzávěrka soutěže je 14. května 2004, cena za nejlepší článek o délce 700 slov je 7000 liber. Soutěž je pro lidi od 16 do 28 let.

U bran iráckého města Fallúdža jsou američtí vojáci. Přišli o čtyřicet svých kolegů. Chtějí "odzbrojit" povstalce ve městě. Chtějí dokázat, že je Amerika silná. Iráčtí politikové, OSN, světové veřejné mínění, protiválečné i proválečné hnutí apelují na Američany, aby na Fallúdžu neútočili. Fundamentalističtí bojovníci připravují povstání po celém Iráku. George Bush oznámil, že Amerika nebude donucena opustit Irák skupinou zločinců a vrahů. Británie se v současnosti chová v této válce jako žoldácká armáda. Nechává se zabíjet na základě rozhodnutí, činěných v Bagdádu a ve Washingtonu. Avšak Tony Blair musí vědět, že krvavá lázeň ve Fallúdže by byla katastrofa. Jakmile by boje začaly, Američané by zřejmě museli pro "pacifikaci" města usmrtit všechny jeho dospělé muže, míní Simon Jenkins, komentátor britského deníku Times, a pokračuje:

Britský ministr vnitra David Blunkett vnucuje Britům biometrické občanské průkazy. Začátkem tohoto týden zahájil v této věci mediální ofenzívu. Chce nyní biometrické občanky vyzkoušet na 10 000 dobrovolnících a až roku 2013 by britský parlament rozhodl, zda má být nošení občanek povinné. Ten, kdo se novému nařízení bude protivit, zaplatí pokutu 2500 liber (125 000 Kč).

Otázka je, zda se Blunkettovi zavedení občanek v Británii, kde neexistují, podaří prosadit. Je to nesmírně nepopulární. Mimo jiné lidem vadí i to, že by měli za povinné občanky sami muset platit.

Po rozhovoru s ministrem Blunkettem v této věci vysílal v pondělí ráno britský rozhlas v pořadu "Today" rozhovor se stoupencem občanek, labouristickým poslancem Nickem Palmerem a odpůrcem občanek novinářem Peterem Hitchensem. Je to velmi dobrá ukázka stručné rozhlasové debaty.

Mimochodem, tříhodinový ranní publicistický pořad "Today" (který se vysílá od 6 do 9 ráno) je celý k dispozici na internetu. Je pozoruhodné, jak přehledně ho má BBC na internetových stránkách zpracovaný, ZDE. Na téže stránce najdete (v pravém sloupci) i nahrávky celé série chyb, k nimž došlo za posledních několik let v živém vysílání (The Blunder Clips) i kompletní rozhovory s významnými lidmi, které se do vysílání nedostaly pro nedostatek času v plném znění.

Diskuse mezi stoupencem a odpůrcem občanek začala takto:

Samuel P. Huntington: Who Are We? The Challenges to America's National Identity. (Kdo jsme? Útoky na americkou národní totožnost) New York: Simon & Schuster, 2004, 448 pp. $27.00

Ve své nejnovější knize se zabývá Samuel Huntington přistěhovalectvím. Bohužel, míní americký recenzent časopisu Foreign Affairs, namísto jasného realismu svých předchozích děl, propadá pohrdavému moralismu a "nativistické hysterii" a nenabízí žádná skutečná řešení:

Katedra slovanských studií na Glasgow University vypisuje konkurs na místo bohemistického lektora na školní rok 2004-05. Hledáme absolventa bohemistiky, pokud možno se zkušeností výuky češtiny pro cizince, či jiného jazyka. Uchazeči by měli mít obstojnou znalost angličtiny. Jejich úkolem bude vyučovat studenty prvního a druhého ročníku bohemistiky českému jazyku. Jejich pracovní úvazek bude cca 8 vyučovacích hodin týdně. Jmenování je na dobu deseti měsíců, od října 2004 do června 2005. Úspěšný kandidát obdrží na tuto dobu stipendium ve výši 6000 liber. Zároveň se očekává, že kandidát vypracuje postgraduální práci v oboru bohemistiky, slavistiky či anglistiky pro získání titulu MPhil. Pro toto roční postgraduální studium kandidáta Glasgow University osvobodí od platby školného, které bude po vstupu ČR do EU sníženo z nynějších 7000 na 2500 liber.

Toto místo pro bohemistického lektora-postgraduálního studenta financuje společně Glasgow University, MŠMT ČR a britský Foreign and Commonwealth Office.

Podrobnosti i formulář pro zájemce jsou ZDE

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

22. 3. 2004 jsme uhradili koupi nového serveru, na něž nám po lednové havárii čtenáři rychle poskytli finanční prostředky, a to částkou 122 500 Kč. Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček zadarmo postupně zprovozňuje dosud nefunkční části časopisu. Čtenáře prosíme o trpělivost: uvedeme časopis do plné funkčnosti co nejdříve.

V březnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 2700 Kč. Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.