Jak všichni víme, Turecko vojensky okupuje severní část Kyperského ostrova, kde vyhlásilo tzv. Severokyperskou tureckou republiku, zvláštní to útvar, jež není mezinárodním společenstvím uznán jako svrchovaný stát a na který je dokonce uvalena jakási forma hospodářské blokády. Za právoplatného představitele Kyperského ostrova mezinárodní společenství uznává pouze Kyperskou republiku a její severní okupovaná část visí v jakémsi mezinárodně-právním prázdnu ohraničeném demarkační linií pod dohledem OSN.

V sobotu vstoupí Kyperská republika do Evropské unie. Vytvoří se naprosto nová situace, se kterou se EU doposud nesetkala. Na území Unie se najednou objeví početná okupační armáda země, která nepatří do EU. Jinými slovy Turecko bude okupovat území Evropské unie. Zajímalo by mě, jak se k podobné problematice staví návrh evropské Ústavy. Jaké dává záruky členské zemi Unie, která se dostane do podobného vojenského konfliktu? Jaké závazky z toho vyplývají pro ostatní členy Unie? Vztahuje se snad na to článek 6 zakazující jakoukoliv národnostní diskriminaci?Vzhledem k tomu, že pocházím ze země, která měla v minulosti často problémy s udržením své státní suverenity, jsou to pro mě otázky velmi důležité. Koneckonců s blížícími se volbami do evropského Parlamentu bychom se měli nad touto podstatnou událostí opravdu zamyslet.

Asi by se teď měli projevit zastánci silného evropského superstátu jako Německo, Francie a vlastně i Česká republika, jejíž mezinárodní politiku definuje silně proevropsky orientovaná vládní koalice premiéra Špidly. Hlavně na těchto vizionářích stojí vskutku těžký úkol najít řešení z této zapeklité situace. Doufám, že ve své touze po evropské supermocnosti nepodlehnou zbytečné pýše a nevyhlásí válku Turecku... Euroskeptikové jsou ušetřeni tohoto dilematu. Stejně jim jde jen o společný ekonomický prostor a zahraniční politika je podle nich věcí každého člena Unie. Tudíž je to pro ně jen vnitřní problém Kypru, který s EU jejich představ nemá nic společného. Jsou to sice zjednodušené závěry, nicméně věcné.

Také mě zajímá, jak se vyřeší problém hranice rozdělující Kypr. Zůstane demarkační čárou a postaví tím Turecko do role agresora, nebo se změní v klasickou hranici EU a tím se de fakto uzná státnost Severokyperské turecké republiky? To by se určitě nelíbilo Řecku a podle mě ani Rusku, které Kypr zahrnuje do své kulturně-náboženské sféry vlivu. A těch slíbených 259 milionů eur, které chce Unie věnovat kyperským Turkům? Jaké budou záruky, že neskončí v rozpočtu pro tureckou armádu?

Jak vidíte, je to zapeklitý hlavolam. Asi největší, který EU doposud potkal. Doufejme, že se ho podaří zdárně vyřešit.