27. 4. 2004
Politik a prostitucePaříž: "Pánové, to je konec vaší kariéry. Ten zákon jsem udělal já."Tak se obrátil na policisty, kteří ho překvapili, když k němu zrovna do auta nasedla sedmnáctiletá rumunská prostitutka, Dominique Ambiel, nejbližší poradce francouzského premiéra Raffarina. Demisi podal v pátek. |
Policisté ze speciální jednotky proti nabízení prostituce (USIT), vytvořené ministrem vnitra Sarkozym v rámci zákona o vnitřní bezpečnosti (2003), hlídkují 20.dubna ve 4 ráno u Buloňského lesíka. U jedné mladičké prostitutky zastavují auta, vyjednává se, několik aut odjede, do posledního dívka nastoupí. Policisté zasáhnou. Klient je Dominique Ambiel, premiérův poradce na komunikaci. Rozčílí se, chce po policistech jejich matrikové číslo, poznamená si jejich SPZ. Prohlásí, že jde o stopařku. A řekne jim, že je to konec jejich kariéry: v případě, že by to nevěděli, ten zákon proti prostituci totiž udělal on. Ambiel bude souzen trestním soudem 7. června pro urážku veřejného činitele a za to, že «žádal, přijal nebo obdržel za úplatu sexuální styk s nezletilým, jenž se prostituuje, byť příležitostně». Ambiel stále popírá, přísahá, že se v životě nikdy s prostitutkami nestýkal, a ve své nové verzi prohlašuje, že se k němu prostitutka uchýlila do auta po konfliktu s kolegyní. Hrozí mu až tři roky vězení a 45000 eur pokuty. Přečin spadá pod zákon o rodičovské autoritě (2002), který ovšem nenavrhl on, ale socialistická poslankyně Segolène Royal (družka šéfa Socialistické strany François Hollanda a hvězda posledních regionálních voleb, v nichž získala oblast Poitou-Charentes). Podle tohoto zákona jsou považovány za nezletilé prostitutky do 18 let (dříve to bylo do 15 let). Ambiel (49) byl technickým poradcem na Ministerstvu kultury (1986 a 1987) a pracoval jako televizní producent. V Raffarinově vládě zastával funkci poradce na komunikaci: připravoval např. Raffarinovy televizní pořady. Poslední dobou prý ale dráždil vládní kruhy svým nadměrným aktivismem. Podle depeše Reuters (26.dubna) napsal Ambiel dopis prokurátorovi Paříže, v němž se omlouvá za své chování vůči policistům. Dále ovšem trvá na tom, že jde o spiknutí. |