Nizar Najoef, syrský novinář, který nedávno uprchl ze Sýrie do západní Evropy a je známým oponentem syrského režimu, napsal 5. ledna v dopise holandským novinám "De Telegraaf", že jsou mu známá tři místa, kde jsou ukryty irácké zbraně hromadného ničení.

Vojenští odborníci zkoumají několik desítek minometných nábojnic, které byly nalezeny v jižním Iráku a v nichž možná byly chemické zbraně. Dánští vojáci, kteří nábojnice našli, uvádějí, že v nich objevili stopy zpuchýřujících plynů - sloučenin, které jsou součástí yperitu. Avšak američtí vojenští činitelé nepovažují tento nález za významný vzhledem k tomu, že prý jde zřejmě o nábojnice z íránsko-irácké války v letech 1980-1988. Podle Dánů byly tyto nábojnice v zemi nejméně deset let.

Ve středu 7. ledna 2004 náhradní server Britských listů - který používáme po nedávném kolapsu našeho dosavadního serveru - spektakulárním způsobem přestal fungovat. Přesně řečeno, fungoval, jenže mu trvalo velmi dlouho, než zvládl obrovské množství požadavků na články. Bohužel, ten server je slabý a nezvládne 157 přístupů za vteřinu - což je jinak za normální situace běžný špičkový provoz BL. Britské listy byly tak po většinu dne čtenářům nepřístupné. Učinili jsme některá radikální opatření, takže v osekané formě by Britské listy měly být dnes k dispozici.

Ovšem, nevyhneme se zásadnímu problému. Britské listy jsou server s vysokou čteností a s rozsáhlou, silně využívanou databází archivních článků. Jsou netypickou anomálií: pracují jen s naprosto minimálním rozpočtem, přitom mají velký počet čtenářů a jejich databáze je silně využívána. Čtenáři využívají služby Britských listů zcela zadarmo. Absolutně nemáme finanční prostředky na technický provoz takto silně využívaného serveru.

Jsme samozřejmě ochotni poskytovat veřejnoprávní službu Britských listů bez nároku na jakoukoliv finanční odměnu za redaktorskou práci i nadále, protože jsme přesvědčeni, že je hlas BL v českém prostředí užitečný. Nejsme však nyní schopni financovat ani hardware ani systematickou technickou údržbu, bez níž Britské listy nemohou být k dispozici. Zajímavé je, že velké množství lidí BL rádo čte, avšak na jejich finanční provoz nepřispívají. Jenže už není socialismus... :)

Máme-li obnovit provoz Britských listů po havárii našeho serveru v plné míře, potřebujeme bezodkladně jednorázovou částku ve výši přibližně 100 000 Kč na koupi nového serveru (ta nezahrnuje náklady na pravidelnou technickou údržbu a rozvoj systému). Z pravidelných 6000 - 7000 čtenářů, kteří čtou Britské listy denně (včetně 2000 čtenářů BL emailem - jejichž rozesílání je ovšem nyní nefunkční) přispělo na jejich provoz v prosinci 2003 23 osob, celkovou částkou 7274 Kč a 282,61 dolarů.

Udělejte si z toho prosím, vlastní závěry. Rozhodněte si sami, zda vám Britské listy přinášejí informace, které jsou pro vás užitečné, a jednejte podle toho. Bez technického zázemí můžeme těžko tuto službu dál efektivně provozovat.

čtvrtek 15.00: Na havarijní situaci Britských listů a apel o finanční prostředky na koupi nového serveru zareagovalo od rána celkem více než 15 čtenářů. Většina z nich přislíbila přispět částkou nejméně 1000 Kč, někteří už přispěli, největší jednotlivý přislíbený příspěvek je 5000 Kč. Stav našeho korunového konta je v současnosti 11 821 Kč, zahraničního 340,20 dolarů. Příjem mnohých přislíbených částek banky dosud nezaznamenaly. Všem dárcům mnohokrát děkujeme a doufáme, že se nám podaří sebrat potřebnou částku.

Příspěvek na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu. Rádi dárcům pošleme potvrzení.

Ze zahraničí je možno posílat příspěvky prostřednictvím úvěrové karty po internetu na stránce www.paypal.com na adresu redakce@blisty.cz

Podnebné změny během nacházejících padesáti let povedou k tomu, že čtvrtina zvířat a rostlin na kontinentech bude zlikvidována. Vyplývá to z první podrobné studie, zabývající se dopadem vyšším teplot na přírodu planety Země.

Obrovský rozsah této katastrofy šokoval vědce, kteří se podíleli na tomto výzkumu. Odhadují, že do roku 2050 přestane existovat více než 1 milion živočišných a botanických druhů.

Zrychlující se elektronická revoluce ve sdělovacích prostředcích média demokratizuje a likviduje výlučné postavení národních kulturních elit. Prosazují se demokratické, lidové společenské hodnoty, cynikové by mohli říci, že jsou to hodnoty "americké". Britský intelektuální časopis Prospect nedávno publikoval fingovaný rozhovor s Karlem Marxem, který v něm zdůraznil své sympatie pro Spojené státy: "Vždy se mi líbili Američané".

Tento článek vyšel v pátek dne 9. ledna 2004 v Lidových novinách

Jak je možné, že v době, kdy jsou v ekonomicky aktivním věku silné poválečné ročníky, které by měly mít dostatek životních a odborných zkušeností, a silné ročníky první poloviny sedmdesátých let, které by měly mít dostatek energie, zápalu a neotřelých pohledů a zatím navíc odložily zakládání rodin, se nevytváří hospodářský přebytek? Minimálně dvacet let nebude tak příznivá demografická situace, tak proč je nyní státní rozpočet deficitní? zeptal se Josef Juroš.

Na otázku odpovídá Martin Myant, odborník na české hospodářství z Paisley University ve Skotsku.

The Czech government is currently grappling with two related issues; the need to reduce a budget deficit and the need to reform the pension system to reduce expenditure on pensions in the future. The two are related -- part of the growth in the budget deficit has been caused by higher pension expenditure -- but they are not identical.

Jak je možné, že v době, kdy jsou v ekonomicky aktivním věku silné poválečné ročníky, které by měly mít dostatek životních a odborných zkušeností a silné ročníky první poloviny sedmdesátých let, které by měly mít dostatek energie, zápalu a neotřených pohledů a zatím navíc odložily zakládání rodin, se nevytváří hospodářský přebytek? Minimálně dvacet let nebude tak příznivá demografická situace, tak proč je nyní státní rozpočet deficitní?, ptá se Josef Juroš.

Se zájmem čekám, až fundovaný ekonom oslovený panem Čulíkem zodpoví otázku pana Juroše. Mezitím si dovolím malou úvahu na dané téma. Pokud bych byl oním osloveným (ekonomem) já, první, co bych udělal, by bylo, že bych se zeptal ve stylu majora Terazkyho z Černých baronů: "Co si vlastně představujete pane Juroši pod pojmem "hospodářský přebytek?". Tento pojem je velice vágní a na nejasnou otázku těžko existuje jednoznačná odpověď.

V poslední době se velmi mluví o klesající populaci a v souvislosti s ní o problému důchodů a důchodců. Pravicové strany mají ve věci jasno. Lidé si musí povinně spořit na důchody v soukromých fondech. Obávám se, že jenom pan Volák si myslí, že v Česku bude po třiceti letech ještě existovat fond, který bude někomu vyplácet penzi. Ale ani vlastní spoření není bez problémů - i kdyby se nějakým zázrakem stalo, že se úspory nepřesunou na Bahamy. Podíváme-li se do kolébky kapitalismu a demokracie - do Britanie a USA - zjistíme, že v USA byl v roce 1970 průměrný plat 4 tisíce dolarů a dnes 40 000 dolarů - tedy desetinásobek. V Británii je situace stejná - desetinásobný růst nominálních mezd za posledních 30 let. Co myslíte - kolik si lidé našetřili a jaký důchod budou dostávat ? Bude důchod odpovídat těm 4 tisícům nebo 40 tisícům? A bude takový důchod stačit k obživě? A bude ho fond schopen vyplácet třeba i do 90 let věku? Rozumně uvažující člověk vidí, že je to problematické a nereálné.

Od prvního ledna letošního roku platí dvouletá záruční doba bez výjimky na veškeré spotřební zboží. Někteří prodejci včetně velkých obchodních domů zákazníkům vytrvale nalhávají, že věc byla vyrobena před lednem 2003 a tudíž platí šestiměsíční záruka. "Přechodná ustanovení občanského zákoníku v tomto případě již neplatí.

1. Není pokus o rekonstrukci minulosti její idealizovanou deformací?
2. Nosil jen jméno svého velkého otce?
3. Čím --- ač tragicky odešel --- zůstává snad v našich životech?

Při protestní demonstraci proti stavbě rozdělující zdi v blízkosti Ramallahu byli zraněni 2 Izraelci a 17 Palestinců, na které izraelští vojáci začali ve středu 31.12. palbu. Izraelská armáda popřela, že použila ostré projektily a tvrdí, že se jednalo o tzv. "nezabíjející" střely k rozehnání demonstrantů. Na doporučení komise OSN se Mezinárodní soudní dvůr v dohledné době bude zabývat stavbou této zdi z právního hlediska.

Ekologická organizace Greenpeace dnes pro veřejnost zahájila výstavu fotografií Raghu Raie: Bhopálská tragédie a její oběti, která se až do 8. února koná v Leica Gallery na Pražském hradě. Cyklus fotografií mapuje osudy lidí v indickém Bhopálu, kde v roce 1984 došlo k rozsáhlému úniku toxického plynu z americké továrny Union Carbide, což mělo za následek smrt zhruba 20 tisíc lidí. Nad výstavou převzal záštitu bývalý prezident České republiky Václav Havel a osobně ji zahájil fotograf Raghu Rai a ombudsman Otakar Motejl.

Asi každý jsme již slyšeli medicinský výraz "oligofrenie", "oligofrenik". Doslovný překlad zní: slabomyslnost, slabomyslný. Oligofrenie je trvalá intelektová porucha, podle stupně snížení intelektu se dělí na debilitu (IQ kolem 50), imbecilitu (IQ kolem 40) a idiocii (IQ kolem 25). Pod hranici IQ 20 nastává již neschopnost např. řeči, je nutná kontinuální péče.

K čemu tento psychiatrický výklad na začátku kázání? Protože toto slovo oligofrenie souvisí s jedním slovem, které používá Ježíš v textu dnešního kázání. Ježíš říká: "Proč jste tak ustrašení, vy malověrní"? Malověrný v Matoušově originále zní oligopistos. Oligos znamená malý, nepatrný, pistis je víra, frenos je rozum. Oligo-frenik je člověk slabomyslný, oligo-pistik člověk malověrný.

Podle ČTK vláda USA hodlá zasáhnout proti vysokým rozpočtovým deficitům úspornými kroky, většinu zlepšení však zařídí růst ekonomiky. Díky němu by se měl do pěti let snížit schodek rozpočtu na polovinu, řekl ministr financí USA John Snow. Připustil, že schodek federálního rozpočtu dosáhne v tomto fiskálním roce do září nominálního rekordu 500 miliard dolarů.

Podle Petra Jánského byl prezidentů projev hloupý. Možná. Klaus není Havel. Nevím ovšem, co měl říci, aby to vyznělo duchaplně a zároveň nikoli dutě. Po 15 letech čekání se vstupujeme do Evropské unie. Událost je to nepochybně velmi důležitá. Nicméně "po bok vyspělých a demokratických států" nás sama o sobě nezařadí. Nehledě na to, že po tento bok se dosud nezařadily například i USA, Švýcarsko či Norsko, tedy státy, jejichž vyspělost a demokracie je s průměrem EU přinejmenším srovnatelná.

Pan Josef Brož vyjadřuje naději, že na jeho článek budou reagovat lidé, kteří si myslí, že v demokracii žijí. Žiji v Polsku, kde jakost demokracie je zhruba stejná jako v Česku (no, snad o něco horší), čili doufám, že se mohu také vyjádřit. Nutno podotknout, že českou demokracii samozřejmě bedlivě pozoruji ? je to má práce. Mám k té demokracii mnoho výhrad, ale nemyslím si, že bychom v ní nežili.

Nadpis i téma jako takové zněly slibně a doufal jsem, že si přečtu závažný text odhalující slabiny naší demokracie. Ty bezesporu jsou a to dost veliké. Jenže autor je snad neúmyslně neuvádí ?

Je mi trpné opravovat mistra, ale tragické okolnosti smrti Jana Masaryka nevysvětlil dobře a proto nedospěl ke správnému závěru. Masaryk a Beneš byli jistě nepostradatelní pro zdání demokracie při únorovém puči a pro legitimizaci Gottwaldovy vlády. Jejich pohnutky však byly diametrálně odlišné. Zatímco Beneš po mnichovském traumatu v socialismus věřil a od r. 1943 vědomě podporoval přichýlení se k velikému dubisku, Masaryk se událostí účastnil při plném vědomí, že jeho otec se v hrobě obrací. Zaslepila ho totiž moc, jako desítky lidí před ním i po něm. Zůstával v té špinavé hře proto, že se domníval, že má po odcházejícím Benešovi morální právo (snad i povinnost) stát se presidentem. Má to logiku a píše o tom K. Kaplan v Pěti kapitolách o únoru. Kdo tohle ví, snadno pochopí, že Jan Masaryk musel zemřít. Nebyl na světě pro Gottwalda větší nepřítel.

Za devět měsíců si budou nuceny tisíce Britů, kteří zamýšlejí cestovat do USA, kupovat americké vízum a budou muset svolit se snímáním svých otisků prstů při příjezdu do Ameriky, protože britská vláda dosud není schopna vydávat svým občanům nové biometrické pasy. Bude se to týkat britských občanů, kteří budou potřebovat nový pas po 26. říjnu 2004. Spojené státy budou přijímat dosavadní britské pasy, vydané před tímto datem, i když jsou nebiometrické, pokud obsahují čárový, počítačem čitelný kód. Spojené státy však trvají na tom, že i občané 27 evropských zemí, kteří dosud cestují do USA bez víza, budou muset od 26. října 2004 mít nové, hi-tech biometrické pasy, obsahující fotografii jejich oční duhovky a otisky prstů, jinak budou muset před cestou do USA žádat o vízum a podrobit při příjezdu do USA sejmutí otisků prstů.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Mezinárodní kongres o telemedicíně, který se má uskutečnit v příštích týdnech v USA, může být ohrožen bojkotem lékařů z EU, kteří chtějí tímto způsobem vyjádřit solidaritu s delegáty Řecka a České republiky, na které se nevztahuje bezvízový styk a kteří mají být podrobeni ponižujícímu snímkování a odběru otisků prstů. Reagují tak na výzvu svého řeckého kolegy.

Přitom například dle informací britského ministerstva obchodu a průmyslu (DTI) a britské vládní expertní skupiny se řada evropských i britských firem zabývá právě technologiemi sběru, rozpoznávání a archivování biometrických údajů. Vyspělá Evropa za Amerikou nezaostává v ničem, tím méně v rozvoji hi-tech vojenských, bezpečnostních a jiných "speciálních" technologií. Vědci a univerzitní učitelé, kteří podepsali faustovské smlouvy s armádou a tajnými službami, tak pomáhají za peníze zbojních koncernů budovat to, co jejich kolegové odsuzují jako novou totalitu... Peníze na výzkum nesmrdí nikomu. Ani vědcům ve Státech, ani vědcům v Evropě, ani v Česku. V Británii existuje pobočka Mezinárodní asociace pro biometrii, řada prestižních univerzit je zapojena do utajených programů na vývoj "identifikace pro 21. století", financovaných z obranných a zpravodajských rozpočtů.

Otázka je totiž, domnívám se, opravdu na místě, byť si ji příliš nekladou čeští politikové, a ke své škodě ani bohorovní novináři.

Válka v Iráku má mnoho společného se současným americkým hospodářským oživením, napsal v úterý britský list Independent. Jde o keynesovský militarismus, který poprvé na příkladu nacistického Německa popsal v roce 1943 jeden polský ekonom.

Naléhám, abyste vedli svatou válku a odrazili velká spiknutí, připravovaná proti našemu národu, jako je okupace Bagdádu, pod záminkou hledání zbraní hromadného ničení a zuřivý pokus zlikvidovat svatou válku v milované Palestině využitím triku silniční mapy a ženevských mírových rozhovorů.

Toto je zkrácená verze nejnovější audionahrávky, kterou vydal Usáma bin Ladin, český překlad pořízen podle anglického překladu monitorovací služby BBC, která vyšla v úterý v deníku Guardian na komentářové stránce.

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Z přibližně 6000 čtenářů Britských listů přispělo v prosinci 2003 na jejich provoz celkovou částkou 7274 Kč 20 osob. Příspěvky tří čtenářů ze zahraničí prostřednictvím konta www.paypal.com dosáhly kromě toho částky 282.61 amerických dolarů.

Dokončili jsme placení finanční firmě za vypracování účetních zpráv za léta 2001 a 2002, nyní částečně hradíme výrobu knihy Jak Češi bojují.

Čtenáři z celého světa mohou nyní přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Kdyby Britským listům věnoval každý čtenář pouhou korunu denně, mohl by si časopis např. financovat právníka a analyzovat kauzy, jimž se v současnosti nemůže věnovat.

Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Veškeré informace o tom, jak jsou darované peníze využívány, pravidelně zveřejňujeme.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2. Finanční dary Občanskému sdružení jsou odečitatelné od základu daně z příjmu.

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.