V USA už je připraven i standard pro archivaci biometrických dat či jejich přenos. FBI už má svůj "rámcový program"...

Po světě se pořádají biometrické vědecké konference...

V Británii pracuje například Mike Lynch PhD, absolvent Cabridge University v oblasti neurálních sítí, ve firmě Cambridge Neurodynamics Ltd., založené v roce 1991 Dr. Mikem Lynchem na systému automatického rozpoznávání otisků prstů AFIS DEIXIS a systém automatického rozpoznávání obličeje TRIDENTITY pro britské tajné služby, ministerstvo obrany a policii. V bezpečnostní a dopravní oblasti je uplatnitelný i systém iSAS, ztotožňující objekty v záběru průmyslové kamery.

Obdobný systém inteligentní analýzy obrazu se použil i pro lokalizaci ptáků na hnízdě v česko-izraelsko-americkém projektu "Sokoli v srdci velkoměsta" na kterém participoval ČRo a CESNET.

Firma Domain Dynamic pod vedením univerzitního profesora R. A. Kinga pracuje od roku 1990 na objednávku Millitary Communications Research a Královské vojenské technické univerzity v Shirvenhamu, ve spolupráci s Cranfield University na systému automatického rozpoznávání a klasifikace hlasů pod názvem TEPSAR (Time Encoded Signal Processing and Recogniton). Univerzitní fáze výzkumu začala přitom v roce 1979...

Vědci ze Southamptonské univerzity pod vedením Steve Gunna vyvíjejí na bázi neurálních sítí Veincheck - jeden z nejnebezpečnějších biometrických identifikátorů - automatický ropzpoznávací systém identifikující jednotlivce dle očního pozadí. O převod "vědecké" technologie do "aplikačního" prostředí se stará firma Neusciences - Biometrics od roku 1999 . NCS výzkum vede Joe Rice na zakázku Národní fyzikální laboratoře a British technology group. Ověřování v praxi se děje ve spolupráci s firmou GEMPLUS, francouzským výrobcem inteligentních čipových karet a Nokií, největším výrobcem mobilních telefonů. Cílové použití? Můžete v souvislosti s rozvojem třetí a čtvrté generace telekomunikačních sítí a bouřlivým rozvojem mobilní digitální fotografie hádat... Mobilní trerminál Veincheck systému dokáže identifikovat oční pozadí osoby, jejíž čipová karta je v mechanice a ztotožnit takto získaný kód s údaji na kartě prostřednictvím vzdáleného výpočetního systému. Komunikační rozhraní snímá oční pozadí ve vysokém rozlišení, nutném k dalšímu zpracování. Zpět pošle zašifrovaný údaj o totožnosti osoby. Terminál může být použit jako "inteligentní vrátný" pro vstup do objektu, jako autentizační procedura pro "bezpečné" platební karty, pro identifikaci řidiče vozidla či letadla, či jako přístupová procedura na letišti nebo vlakovém terminálu mezinárodního rychlíku...

Neusciences se podílí i na dalším "univerzitním" projektu - IAMBIC (Intelligent Agent for multi-modal Biometric Identification and Control). Projekt vychází ze spolupráce britského ministerstva obchodu a průmyslu DTI a Engeneering and Physical Research Council EPSRC pod vládním programem LINK Management and Information. Výzkumnou část má na starosti Farzin Deravi z Kent University Electronic Engeneering Laboratory a John Davies z firmy Neusciences. Firma Cardionetics se pak podílí na krytí této technologie medicíským využitím.

Dalším projektem britského ministerstva obchodu a průmyslu DTI a Engeneering and Physical Research Council EPSRC pod vládním programem LINK Management and Information je projekt PUMA na využití hlasu pro autentizaci.

Rozpoznávání obličeje v davu má na starosti bimedicínská laboratoř ISBED Manchesterské univerzity (od roku 1998) ve spolupráci s univerzitou v Yorku (využitím technologie AURA) a portsmouthskou firmou Bio4 ve spolupráci s německou firmou Bergdata AG. Na ekonomickém uplatnění vývoje se podílí Visual Automation Ltd. Výzkum finančně podporuje Wolfson Foundation a Imaging Physics Group. Bio4 se specializuje na výzkum a vývoj produktů v oblasti rozpoznávání obličeje, otisků prstů, uplatnění iridologie a dynamiky podpisu.

Využití rozpoznání obličeje či postavy na videozáznamech průmyslových a bezpečnostních kamer a ztotožnění jednotlivých osob na záběrech a monitorování jejich pohybu má za cíl projekt ADVISOR. Na tomto úkolu spolupracuje EU Information Society Technologies Programme (IST), Thales Research (RACAL), Vigitec z Belgie, University of Reading, Kings College London, francouzská firma INRIA, a počítačová firma BULL. Využití se předpokládá pro dálnice na rozpoznávání automobilů, na letiště, metro, centra měst, a bezpečnost objektů.

Kombinovaný snímač v oblasti viditelného a infračerveného spektra pro jiný způsob ověření totožnosti - iridologickou identifikaci - rozpoznávání identity dle oční duhovky, vyvíjí absolvent Harvardu John Daughman na Cambridge University ve spolupráci s firmou Irdian. Daughman je širší obci informatiků znám už od roku 1985, kdy pracoval na Wavelet algorytmech. Iridologie sama je ale daleko starší, neboť první poznatky se formulovaly na oftalmologických pracovištích okolo roku 1936. Tehdy ale nebyla dosažitelná výpočetní kapacita schopna teorii ověřit v praxi. IriScan vyl vyvinut v roce 1990. Daughmanův rozpoznávací algorytmus je dnes schopen jednoznačné identifikace jedince při online porovnání s 2,75 milióny záznamů... Výrobou kamer pro zájemce z armády a speciálnách služeb se ujala firma Macushita pod obchodní značkou Panasonic, aplikační software vyvíjí Iridian Technologies. Systém je použit i v zařízeních firem OKI, LG electronics, Eye ticket a dalších. V České republice je systém nabízen státní správě, armádě, bankám a tajným službám.

Josef Kittler je profesor na katedře Elektrického a elektronického inženýrství Surrey University a vedoucí skupiny tohoto vzdělávacího ústavu pro obrazový, zvukový a signálový processing. Sympatický blonďák... Mnoho let se zabýval výzkumem rozpoznávání očního pozadí a obličejů. Využití našel v projektu Multi-modal Verification for Teleservices and Security Apliccations M2VTS, zahájeném v roce 1998. Od roku 2000 se zabývá projektem BANCA - Biometric Access Control for Networked and e-Commerce Applications. M2VTS projekt kombinuje nejspolehlivější prvky a vybírá pro identifikaci kombinace rty-obličej, rty-hlas-obličej, obličej-hlas. To proto, že chybovost některých samostatných postupů může dosahovat až 14 %, zatímco jejich kombinace snižuje toto číslo na přijatelnou míru 0,3% či dokonce 0%. Jeho výzkum platí Evropská unie.

Dr. Adrian Clark pracuje v laboratoři virtuálních aplikací, systémů a prostředí katedry elektroniky Essex University. Od roku 1995 pracuje na systému POSE pro rozpoznání obličejů z videozáběrů několika v prostoru umístěných kamer.

Doktor Mark Nixon zase zkoumá automatické rozpoznávání jedince podle chůze ve vývojové skupině ISIS (Image, Speech and Intelligent Systems Group) na katedře elektroniky a informatiky Southampton University. Jeho výzkum podporuje americká armáda prostřednictvím výzkumné agentury DARPA v rámci projektu "identifikace člověka na dálku".

"Analogový" podpis a jeho digitální rozpoznání je náplní výzkumu profesora Michaela Fairhausta z University of Kent. Jeho vědecká práce velmi úzce souvisí s tzv. behaviorální biometrií. Počítačová analýza rukopisu odhaluje mimo jiné emocionální stavy i případné duševní rozpoložení, zejména neurózy, stress, únavu a další informace o zkoumané osobě.

Nebezpečí pro ochranu osobnosti v této futuristicky paranoidní době spočívá ve zneužití zájmových údajů z časově proměnlivého bimetrického identifikátoru - zájmovými skupinami, státními institucemi při "predestinaci" zdravotního či sociálního pojištění, individualizaci zdravotní péče či sociálních výhod. Data může zneužít i zaměstnavatel k personální politice, průmyslová špionáž k vydírání, tajná služba k verbovce.... Může se tak dít poloautomaticky - prostřednictvím fuzzy logic systémů a neurálních sítí. Svět Huxleyho Konce civilizace - Šťastného Nového světa je zde...

Nejriskantnější je využití dat rukopisu, skenování očního pozadí či duhovky, kde se změny ukazují jako důsledky opotřebení organismu, stressu, degenerativních změn vinou nemocí či stárnutí organismu, skrytých onemocnění i v ranném stádiu a z toho vyplývajícího rozpoznání zdravotního stavu a vytěžitelných zdravotních údajů bez vědomí a proti možným zájmům zaměstnance, občana. Proto experti některých států EU, včetně České republiky váhají s nasazením časově proměnlivých biometrických identifikátorů do civilních systémů a existuje i rozsáhlá EU - legislativní iniciativa na znemožnění masového zavedení této technologie. Džin z láhve se nemá vypouštět. Sociální "atomová" bomba by mohla změnit Evropu stejně, jako dnes obdobné technologie mění Spojené státy. K horšímu...

Etika totiž vždy dohání vědu. Důsledky tohoto spěchu do ďáblovy tlamy neseme všichni. Současný svět není ani lepší, ani bezpečnější. Je jen složitější a nepřátelštější k člověku.