Nejprve budeme asi deset minut vyhlížet stotisícího diváka filmu,
pak ten divák přijde,
všichni si ho budou prohlížet,
jak vypadá - a on vyjukaný
bude proklínat chvíli, kdy ho napadlo
jít dnes večer do kina,
pak ale dostane dort
a bude maličký ohňostroj
- tak to ho snad smíří

Kopecký s Morávkem a Budařem
budou šťastni,
protože jim už nehrozí exekuce
naopak
budou moci točit svůj další film
který se bude jmenovat
Hrubeš a Mareš
jsou kamarádi do deště

Proč byla zrušena vlaková pošta v Německu, nevím, ale vím, proč byla zrušena v České republice, napsala nám jedna čtenářka, jejíž jméno je redakci známo. Vagony, ve kterých se vozila pošta, vlastnila a udržovala Česká pošta. Českým drahám platila jen za odtažení těchto vagonů. České dráhy začaly za tuto službu vyžadovat takové peníze, že pro Českou poštu bylo levnější nakoupit nákladní auta a platit jejich provoz i zaměstnat řidiče, kteří by s nimi jezdili, než platit Českým drahám. Podobný přístup mají České dráhy k nákladní dopravě obecně a podniků, které přestaly z tohoto důvodu používat služeb Českých drah, je celá řada.

Napsal jsem: "Je to zajímavé, mám-li to publikovat, potřebuju vědět, kdo jste a jak to víte," a přišla tato podrobná odpověď: (JČ)

Polemika s tímto článkem.

Polemika s tímto článkem.

Pošta mi ztratila cenné psaní (!), a když chci reklamovat toto ztracení, musím platit reklamační poplatek 50,- Kč... Přestože v ceně CENNÉHO psaní je právě pojistka proti ztracení... :-), poznamenává Daniela Pilařová.

Ano, je to známo, že pokud provede Česká pošta nějakou službu špatně, nebo vám ztratí či nedoručí dopis, pokud si chcete stěžovat, musíte jí předem (za tu špatnou službu?) zaplatit. Je to Kapitalismus, který zešílel. Psali jsme o tom už ZDE.

Vyšlo nové číslo literárního čtvrtletníku Texty. Kompletní archiv časopisu, včetně aktuálního čísla, naleznete na adrese http://www.inext.cz/texty

Krátce z obsahu 30. čísla:

Mezi 3. až 7. dubnem tohoto roku bylo v Havaně odsouzeno ve zkráceném řízení 75 disidentů k mimořádně dlouhým trestům (až k 28 letům vězení) "z důvodu porušení zákona o ochraně národní nezávislosti a kubánského hospodářství". Několik dní poté, 11. dubna, byl vykonán trest smrti nad třemi Kubánci, kteří vyzbrojeni pistolemi a noži unesli výletní jachtu a její osazenstvo vzali za rukojmí (pár dní před tím byla unesena dvě letadla). Jejich odvolání k Nejvyššímu soudu a Státní radě byla projednána "povrchním a nepřiměřeným způsobem". (ze zprávy Amnesty International s názvem "Obnovení trestu smrti. Porušení lidských práv, které nelze ospravedlnit." ze dne 14. dubna 2003)... Každý, kdo se považuje za stoupence demokratických zásad, nemůže zůstat netečný k přísnosti trestů, které byly vyneseny proti kubánským disidentům.

Myslíme, že je načase znovu publikovat několik článků z více než šest let staré kontroverze o televizi Nova. Britské listy, tehdejší příloha Neviditelného psa, v prosinci 1996 exkluzivně publikovaly zjištění Milana Šmída, že podnik CME začal - aniž by o tom informoval RRTV - za pomoci tehdejšího ředitele televize Nova Vladimíra Železného výrazně posilovat svou majetkovou pozici v této české komerční televizi. Zároveň však tím společnost CME zahájila proces, který nakonec vedl k tomu, že ji Vladimír Železný z vlastnictví televize Nova vyšachoval - umožnila mu totiž touto transakcí zvýšit svůj tehdejší podíl v držiteli licence, společnosti CET 21, na šedesát procent. Oplátkou se ve smlouvě, o niž si Železný zřejmě myslel, že je tajná, a tak o ní mlčel (avšak byla zveřejněná na stránkách amerického kapitálového dohledu) Železný zavázal, že bude vždy hlasovat ve společnosti CET 21 na podporu zájmů firmy CME. Toto byly kořeny problémů, které pak vedly k rozkolu mezi Železným a CME a nakonec k prohrané arbitráži. Britské listy upozorňovaly na nekontrolovatelnost a nezvládnutelnost obou protagonistů už od roku 1996.

Níže publikujeme také pro kontrast dva příspěvky o tom, jak je regulována komerční televize ve Velké Británii - a rozhovor s Tomášem Ježkem, tehdy ředitelem pražské burzy, který v něm vyjadřuje názor, že komerční televize přece smí manipulovat zpravodajství ve svém podnikatelském zájmu, protože je komerční...:)

(Všechny tyto - a další - materiály k televizi Nova vyšly v prvním knižním výboru z Britských listů ...jak Češi myslí, Chomutov, 1999, ISBN 80-86201-14-7)

(a) prodala 1. srpna 1996 Česká spořitelna 22 procent svých akcií v televizi NOVA podniku CME (ponechala si přitom pro dvě procenta akcií hlasovací práva), čímž se zvýšil akciový podíl podniku CME, jemuž dominuje dědic amerického kosmetického impéria Estée Lauder, na 88, respektive 86 procent.

Článek vyšel původně v BL dne 8. ledna 1997, ZDE

Rozhovor původně vyšel v BL dne 20. října 1996, ZDE

Původně vyšlo v Britských listech dne 13. 1. 1997, ZDE

Zatelefonoval jsem v neděli dopoledne Tomáši Ježkovi, řediteli pražské burzy, abych zjistil, zda skutečně televize NOVA ve svém útoku na Českou televizi ve věci zveřejnění majetkových přesunů v ČNTS NOVA vytrhla jeho výroky z kontextu. To jsem se předtím dověděl z druhé ruky.

Nova totiž vysílala koncem minulého týdne zpravodajský šot, v němž obvinila Českou televizi, že nyní znovu "brojí proti přílivu amerického kapitálu", tak, jak za komunismu "bojovala proti americkému imperialismu".

Tento rozhovor vyšel v Britských listech 20. ledna 1997, ZDE

středa dopoledne: Guardian k tomu ve středu publikoval drzou karikaturu známého kreslíře Steva Bella, "filmový plakát", na němž "Ali Campbellman" a "Albert R. Blairoli" (zjevný mafiánský podtext) "uvádějí velkofilm Licence na šíření lží ("pork pies", "vepřové koláče" je dětský eufemismus pro "lhaní", a "Scarlett" drží v rukou vepřový koláč s nápisem "45 mins.") V tomto "velkofilmu" hraje herec jménem "Baldy Lickspittle" (Plešatec Patolízal) Johna Scarletta ZDE. (To by byla v ČR zase žaloba jak vyšitá... nebo ne? JČ)

Finanční příspěvek na provoz Britských listů vás nic nemusí stát - Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

V červenci 2003 obdrželo Občanské sdružení Britské listy od čtenářských sponzorů celkem 7260,00 Kč. Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary.

Apelujeme na všechny čtenáře, aby si na provoz BL finančně přispěli. S minimálním rozpočtem je velmi obtížné udržet veřejnoprávní službu Britských listů. Všichni spolupracovníci BL pracují pro časopis zadarmo, mnozí s podstatným nasazením, po své normální práci.

Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.