28. 8. 2003
Dálnice D47 se nesmí stát obětí pomluv a váháníNa úvod musím říci, že jsem v otázce dálnice D47 nebyl donedávna nějak zvlášť dobře informovaný. Lépe řečeno, něco jsem si přečetl, ale jen z toho, co napsal náš zmanipulovaný a PR agenturami vydatně kojený tisk. S určitou sebemrskačskou (coby moravský rodák) škodolibostí jsem pak po internetu sám rozšiřoval balíky této špíny, v bláhové naději, že se mi tím třeba podaří pomoci společensky odepsat nějakého údajně zkorumpovaného politika.
|
Pak jsem nějaký čas kauzu nesledoval a nedávno jsem se přistihl při zcela nových pocitech. Zjistil jsem najednou, že mě mnohem více zajímá, zda ta dálnice bude nebo ne, a zda bude dodržen harmonogram nebo ne, než nějaké nafouknuté novinářské vdolky s kapkou řídké marmelády, marně nám slibující nějakou skutečnou korupční aféru. Nějak jsem pořád nemohl uvěřit dojmu, který média vytrvale šíří, že kolem dálnice D47 již bylo tolik čachrů, že už se ani pomalu nevyplatí ji stavět. Spíše si začínám myslet, že nám jsou všechny ty kauzy podsouvány a přibarvovány právě s takovým cílem. Protože četní novináři například zapomínali uvést, že: Před čtrnácti dny jsem se mezi řečí zeptal několika regionálních poslanců na jejich názor - a ejhle - všichni byli téhož názoru, a na rozdíl ode mne měli své pocity navíc dosti fundovaně podepřeny. Proč bych je měl podezírat z korupce nebo z příslušnosti k nějaké supertajné lobby, když já jsem k podobným závěrům došel zcela sám a zadarmo. To jsem ovšem netušil, že (pražské) sekretariáty některých našich předních politických stran mají názor zcela opačný (aniž by k věci znaly odborné stanovisko) a dokonce automaticky a předem (!) považují každého, kdo si dovolí mít jiný názor nebo by dokonce rád organizoval nějakou tu demonstraci nebo stávečku za zkorumpovaného vyvrhele. Jeden takový názor cituji: Jsme zásadně proti tomu, aby naše strana podporovala výstavbu dálnic tak kontroverzních jako je D47 (přinejmenším dokud k tomu nemáme zpracovanou analýzu, že jiné řešení není vhodnější či lepší). Jsme také proti tomu, aby bylo naše jméno jakkoliv spojováno se "sdružením pro dálnici", protože podle našich zkušeností se v případě takových spolků jedná o uměle zakládané spolky iniciované průmyslem a PR agenturami k prosazování projektů, u kterých se očekává odpor autentických občanských iniciativ. Dále jsme zásadně proti tomu, abychom byli jakkoliv spojováni s poslancem X (dosaďme si jméno kteréhokoliv poslance angažujícího se ve věci D47), jehož angažmá v oblasti státních zakázek hodně zapáchá korupcí nebo přinejmenším skrýváním se před průhledností a veřejnou kontrolou. Říkám rovnou, že takové strany snad ani nepotřebujeme a že si ode dneška budeme mnohem více hledět svých poslanců než pražských sekretariátů a pragocentristického tisku. Musím říci, že už jen pro podobná špinavá nařčení a nezdravé předsudky budu na plno hájit naši moravskou dálnici, i kdyby to mělo být jen tím, že se nějaké té stávky či demonstrace jako řadový člen účastním. Naštěstí nemusím řešit nějaké dilema, zda se jako straník (a tím podezřelý ze zneužívání fiktivních pravomocí), jako někdo, kdo si dovolil mluvit se svým poslancem (a tím podezřelý z ovlivňování/korupce), jako někdo, jehož bratr má dopravní firmu (a tím podezřelý z lobbysmu), jako někdo, kdo si dovoluje psát po internetu (a tím je apriorně podezřelý, že jej platí PR agentury) atd., nečemu nebo někomu nezpronevěřuji. Potřebu stejně razantně vystoupit jakou cítíte i vy, a zcela přirozeně se spojit a zorganizovat s jinými lidmi podobných a podobně autentických názorů, chci vyjádřit navzdory podobným řečem; a jako jsem na řeči a zastrašování nebral ohled dosud, nebudu na ně brát ohled ani nikdy v budoucnosti. A na závěr ješte ekologickou poznámku: Jsem ekolog, ale hospodářsky upadající region nepochybně přinese více ekologických škod než jedna pořádná dálnice; o tom v nejmenším nepochybuji. A když mluvím o ekologických škodách, myslím i na ekologii duše všech těch, ze kterých chtějí někteří úředníci nadále svými rozhodnutími či pasivitou vyrábět nezaměstnané. Rozhodně tím nechci říci, že všichni regionální poslanci jsou svatí nebo že nějaké mafie a mocné lobby v našem regionu neexistují. Naše vlastní podezíravost a ochota sednout každému novináři na špek nám však přinášejí mnohem více škody než užitku. Lepší dálnice v hrsti než nesmyslně obviněný poslanec chechtající se pod střechou parlamentu. Vyzývám vládu, aby neprodleně zaplatila své dluhy na stavbě a nebrzdila ji. Naši stavbaři maji dost dobré plány, dost dobrý harmonogram a dost dobré zkušenosti, aby stavbu dokončili včas a levně. Jedinou brzdou jsou peníze a státní úředníci. Darius Nosreti, Ostrava
Projekt D47: Analýza ekonomických přínosů(Petr Zahradník, stručný výtah ze studie) Analýza hodnotí v celostátním a regionálním měřítku ekonomické dopady stavby a fungování plánované dálnice D47 z Lipníka nad Bečvou přes Ostravu k polské hranici. Prokazuje, že pro ekonomický rozvoj České republiky a oblasti střední a severní Moravy je nejpřínosnější bezodkladná výstavba a rychlé zprovoznění dálnice. Nejzásadnější vliv na růst ekonomiky regionu, kterým bude dálnice D47 procházet, je příliv investic v případě výstavby a provozu dálnice. Období před předpokládaným vstupem České republiky do EU a krátké období po vstupu bude charakterizováno výraznými přesuny investic ze stávajících členských zemí EU do ekonomik nových členů. Konkurence mezi lokalitami se zostří a regiony, které nebudou schopny získat silné investory, ztratí postavení na úkor těch, kterým se to podaří. Toto přechodové období může být klíčové pro ovlivnění budoucí ekonomické struktury ČR a jejích regionů. Čtyři scénáře průběhu výstavby a dokončení dálnice D47 a závěry: 1) Bezodkladné zahájení výstavby Okamžité zahájení stavby dálnice se odrazí ve zrychlení růstu HDP České republiky o 0,3 až 0,4 procentního bodu ročně počínaje rokem 2008, což lze kvantifikovat nárůstem regionálního HDP ve výši 5,3 miliard Kč v 2013 a 15,3 miliard Kč v roce 2020. Váha HDP vytvořeného v regionu na HDP celé ČR by se do roku 2012 zvýšila ze současných 15 až na 22 procent. Navíc by vzniklo 20 000 až 30 000 nových pracovních míst, což představuje snížení míry regionální nezaměstnanosti o 3 procentní body. Zároveň by došlo k zrychlení růsti investic do fixního kapitálu o dva procentní body ročně od roku 2008 a k posílení exportní schopnosti české ekonomiky o 40 miliard ročně počínaje rokem 2012. Včasná výstavba by zvýšila podíl perspektivních odvětví zpracovatelského průmyslu a služeb v regionu. 2) Zpoždění stavby o 3 až 4 roky V případě tří až čtyřletého zpoždění zahájení výstavby dálnice D47 by byl růst HDP ČR redukován o 0,3 až 0,4 procentního bodu. Potenciál růstu váhy HDP regionu v rámci ČR jako v případě bezodkladné výstavby dálnice nebude naplněn a po zpoždění výstavby bude s odstupem růst tohoto ukazatele méně výrazný než v prvním případě. Nedojde ke zvyšování tempa růstu investic do fixního kapitálu a nedojde ke zvýšení podílu zpracovatelského průmyslu a služeb. 3) Zpoždění stavby o 15 až 20 let Pokud by byla výstavba dálnice D47 zahájena se zpožděním 15 až 20 let došlo by ve střednědobém a dlouhodobém období k redukci růstového potenciálu HDP ČR v rozsahu až jednoho procentního bodu. Pokles váhy regionu na HDP ČR bude o dva až tři procentní body. Tempo investic do fixního kapitálu se v horizontu tří let zpomalí nejméně o jeden procentní bod a poté dojde k další redukci. Dojde k redukci podílu zpracovatelského průmyslu a služeb při oslabení růstového potenciálu ekonomiky ČR. 4) Výstavba dálnice zastavena Pro potencionální investory by zastavení výstavby dálnice D47 představovalo okamžitý impuls nevstoupit do regionu. Část stávajících investorů v regionu by pak mohla region opustit. V dlouhém období by neexistence dálnice způsobila redukci růstového potenciálu HDP ČR v rozsahu více než jednoho procentního bodu. Pokles podílu regionu na HDP ČR by představoval dva až tři procentní body a došlo by k výraznému poklesu tempa investic do fixního kapitálu. Exportní schopnost regionu by byla trvale omezena, protože by nedošlo ke snížení neúměrně vysokého podílu neperspektivních odvětví v regionu. Celá studie ZDE
O první úsek dálnice D47 má zájem pět investorůHospodářské noviny | 30.7.2003 |Pavel Šmíd
Stavba silničního obchvatu v Ostravě nepokračuje, zhotovitel tohoto úseku dosud nedostal zaplacenoFinanční nabídku na stavbu prvního úseku dálnice D47 předložilo pět stavebních skupin. "Obálky s konkrétními nabídkami už byly otevřeny, vítěze veřejné soutěže však určí až jmenovaná vládní komise," uvedla bez dalších podrobností mluvčí zadavatele - Ředitelství silnic a dálnic Praha - Martina Vápeníková. Jde o více než šestikilometrovou trasu v Ostravě, s plánovaným zahájením stavby letos v listopadu. Rozhodnutí má padnout v září až říjnu. Podle důvěryhodných zdrojů blízkých předkladatelům nabídek usilují o zakázku společnosti Skanska, ŽS Brno, Tchas, Dopravní stavby Ostrava a Dálniční stavby Praha. Rozptyl finančních nabídek údajně činí téměř třetinu z projektovaných nákladů ve výši 6,5 miliardy korun. Veřejné soutěže na dodavatele prací mají být jedním z významných nástrojů, pomocí nichž chce vláda snížit náklady na stavbu D47. Stát ji chce postavit za cenu o 40 miliard korun nižší než nabízelo konsorcium Housing & Construction (H&C). To získalo od Zemanovy vlády zakázku na stavbu celé moravskoslezské dálnice bez výběrového řízení a kalkulovalo s celkovou sumou 125 miliard korun. Nový kabinet Vladimíra Špidly však od smlouvy letos koncem března odstoupil, a to i za cenu vyplacení odškodného dvacet miliónů eur. Stát hodlá nyní financovat stavbu z dluhopisů v hodnotě 47,6 miliardy korun, jejichž vydání už podpořil Senát. Průtah dálnice přes Ostravu je ale podmíněn výstavbou dvoukilometrového obchvatu, jež má zabránit kolapsu místní dopravy. Komunikací za 650 miliónů korun rozestavěla vloni společnost Dopravní stavby Ostrava na základě smlouvy s konsorciem H&C, které ji původně financovalo. Tuto povinnost převzal - odstoupením od smlouvy - stát. Avšak ani po dvou měsících nedokázal problém vyřešit. "Dosud jsme nedostali zaplaceno za letos odvedené práce v hodnotě téměř 140 miliónů korun," prohlásil včera prezident společnosti Dopravní stavby Ostrava Pavel Vítek. "Za těchto okolností nemůžeme pokračovat. Jen ztráty z neproplacených faktur nás měsíčně stojí pět set tisíc korun, nehledě na další náklady spojené s udržovacími a konzervačními činnostmi na staveništi," řekl. Přiznal, že situace zkomplikovala i vztahy s dodavateli, zejména s menšími soukromými firmami, jimž dluží více než 20 miliónů korun. "Včera jednal o tomto problému výbor Státního fondu dopravní infrastruktury," uvedla mluvčí ministerstva dopravy Ludmila Roubcová. "Fond ostravským uhradí prostřednictvím H&C nezaplacené faktury v nejbližších dnech a zruší také stávající smlouvu. Připraví i výzvu jednomu zájemci na dodávku zbytku stavby, která bude už financována přímo prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic," upřesnila. Stavební práce by tak mohly podle Vítka znovu začít počátkem září.
|