Kdyby nebylo pastýřských listů proti homosexuálním partnerstvím a kdyby v českém parlamentě již několikrát nebyl uvízl zákon o registrovaném partnerství. Kdyby homosexuální svazky nebyly některými zákonodárci hrubě napadány a kdyby v současné době nebylo po novém projednávání tohoto zákona ani vidu ani slechu. Je smutné, že žijeme v zemi, jejíž reprezentace není ochotná vzít na vědomí, že homosexualita není ani nemoc ani zvrhlost, ale jednou provždy daný psychosomatický stav lidského jedince.

Zběsilý útok Svatého Otce, hlavy organizace, která zdravý a normální sex svým věrozvěstům zapovídá, a o to více se ohání církevním právem, když jde o vydání pedofilů a jiných úchylů z vlastních řad, opět potvrdil, že má o těchto věcech povědomí asi jako písečná zmije o sněhové kouli. Nejvíce mě pobavil jeho útok na svazek osob stejného pohlaví. Jako kdyby nevěděl, že v jeho organizaci nejsou podle jejích vlastních zákonů ani jiné svazky možné. Možná to byl papežův útok proti reklamní kampani Staropramenu pod heslem Chlapi sobě. Možná Její Svatost neví, že z každé manželky se stane dříve nebo později stejně jenom malý tlustý kamarád. A jsme v tom znovu.

Nezakazuje mi nové poselství papežovo chodit s chlapy vůbec. Ne, nesmějte se. Vzpomeňte na svěží dílko Kladivo na čarodějnice, proti kterému bylo i Poučení z krizového vývoje demokratickým čajíčkem, a na jeho následky. Jakákoliv osoba, která bude od tohoto dne a pět let zpátky spatřena sama s osobou stejného pohlaví, podrobí se Božímu soudu. Nebo tak nějak. No, a že nám prověrky jdou , to jsme předvedli v naší historii už mnohokrát. Hranice a šibenice před gay kluby by mohly mít někteří horliví zastánci vatikánských moudrostí přímo ve volebních programech.

A teď vážně. Se státem, na jehož území oficiálně vládne hnutí, mající za cíl potlačování práv menšin, bychom měli odmítnout zcela principiálně kontakt. Měli bychom si také daleko více hlídat ty pánbíčkáře, kteří nám chtějí strkat podobné svinstvo do našeho právního řádu prostřednictvím smlouvy se Svatým stolcem. Ať si každý věří, čemu chce, ale ať k tomu nenutí jiné. A hlavně ať nám Jan Pavel II. necpe do země vatikánskou představu o sexu, která je jako vystřižená z billboardu na kondomy PEPINO. Kdykoliv, kdekoliv, s kýmkoliv.... Ale nesmí to nikdo vědět...

Díky Otče, ale pokrytectví máme doma dost.