1. Díval jsem se na letošní statistiku nehodovosti (1-5) na http://www.mvcr.cz/doprava/nehody/2003/5_2003.html a zaujalo mě, že:

Takže to vypadá, že rychlá jízda není největší problém, kdyby ovšem neměla na svědomí největší počet úmrtí:

"Prvenství v počtu usmrcených osob stále patří nepřiměřené rychlosti jízdy - 180 osob, tj. téměř 45% z následků nehod řidičů."

Na konec tedy závěr Vašeho sloupku, pokud se týká rychlé jízdy odpovídá statistice...

2. Neopatrný, bezohledný a (až freudovsky) iracionální způsob jízdy je celkem pochopitelným projevem celkové nižší zkušenosti a obratnosti zacházet se svobodou a odpovědností. Tradiční (a zaostalý) způsob autoritářské výchovy, stejně jako pseudoliberální nezájem a tolerance téměř všeho mají velmi podobné výsledky - nezkušenost a strach ze svobody i odpovědnosti, neschopnost je rozumně užívat a unést. Obě výchovy totiž neučí, co to vlastně svoboda a odpovědnost je, první blokuje kontakt se svobodou a druhá s odpovědností. Asi nutný důsledek pozdrženého vývoje společnosti, léta držené v totalitě. Máte pravdu, chování na silnicích to zvlášť názorně demonstruje...

Poznámka JČ: Projevem machismu na českých silnicích přirozeně nemusí být jen rychlá jízda, ale i všechny ty ostatní projevy "nesprávného způsobu jízdy", které vyjmenovává ministerstvo vnitra, zejména nedodržování dostatečně velké vzdálenosti mezi vozidly. K vysoké nehodovosti ve středovýchodní Evropě může přirozeně přispívat i stav tamějších silnic - silnice v západní Evropě a ve Velké Británii jsou vekými náklady budovány tak, aby byly bezpečné - v Británii se systematicky odstraňují všechny silniční úseky, kde dochází k zvýšené nehodovosti, a nahrazují se úseky dálničního typu. Na to samozřejmě nemají nutně středoevropské země finanční prostředky.

Zejména jsou např. v Británii všechny křižovatky buď opatřeny semafory, anebo jsou řešeny jako kruhové objezdy. Ty jsou daleko bezpečnější než tradiční křižovatky, neboť stačí, aby se řidič díval jen do jednoho směru, nemusí kontrolovat zároveň tři různé směry na křižovatce, zda něco nejede. Jiná věc je, že čeští řidiči s kruhovými objezdy neumějí zacházat a než si na ně zvyknou, nehodovost na nich bývá ještě větší než na tradičních křižovatkách.

K menšímu počtu nehod na britských silnicích může také přispívat "poklidnější" britská mentalita a všeobecné zvyklosti. Všiml jsem si například v Itálii či ve Francii, že jakmile vznikne ve městě zácpa, italští a francouzští řidiči okamžitě zuřivě troubí. Zdá se to být - z britského pohledu - poněkud nesmyslné, protože troubením tu zácpu asi neodstraním..,:) V tom smyslu jsou britští řidiči myslím trpělivější a na silnicích vůči sobě zdvořilejší, často si automobily dávají například při vjezdu do jiného jízdního pruhu přednost, atd. Naproti tomu i v Británii se vyskytují občas příklady tzv. "road rage", kdy se řidič, třeba po delší době v zácpě, začne chovat hystericky a útočně.

Obecně je zajímavá jedna věc: jak je možné, že úřady v Británii dokáží udržovat relativně vysokou civilizační úroveň v zemi navzdory značně nízké civilizační úrovni velké části britského obyvatelstva. (Povšiml jsem si o víkendu v Británii státního letáku, povzbuzujícího lidi, aby se doučili číst, psát a počítat: "23 procent britského obyvatelstva má problémy s čtením, psaním a základní aritmetikou." Jak je možné, že se to na celkové úrovni života v zemi víc neprojevuje? Že by to bylo obnobné jako s tím zjištěním Čechů, kteří po pádu komunismu začali jezdit na Západ a zjistili, že jsou tam veřejné záchodky čisté? Nebylo to proto, že by občané na Západě byli menší prasata než Východoevropané, ale proto, že se záchodky na Západě častěji uklízejí...:) )